The management of chronic diseases shall be considered a priority in the work of the global international institutions, which are related to health policies. In the search for effective and efficient solutions for the treatment of chronic diseases, scientists are developing different programs. In Bulgaria the continuous monitoring of chronically ill people is defined with the term dispensarization. The objective of the research is to analyze the place and the role of patients in the monitoring of their chronic diseases and how the concept of quality of life relates to this process. Method The research in focus groups is planned within a research project on the monitoring of chronic diseases. Five group discussions were held. The number of participants in all focus groups was sixty. Results The two discussed directions - the active role of the patient and the focus on the results are weak links in the current organization of the care for the chronically ill people. The topic of creating and adopting an Act of the patient was also presented, in which to be paid attention to the evaluation of the quality of life. In general was brought the need for a clear delineation of the roles and the competencies of everyone involved in the monitoring process of chronic diseases. The chronic disease cannot be defined only as a medical problem, as there are economic and social, including political consequences. Conclusions The management of the chronic disease requires coordination of doctor-patient interaction, a model of partnership and trust in the relations, self-management of the condition by the patients and their inclusion in the health team. The most important step to achieve this goal is the education of the patients, increasing their knowledge and motivation, psycho-emotional support, instilling hope and faith in the capacity of the patients., Teodora Dimcheva, Gergana Foreva, Radost Аsenova, Nonka Маteva, Todor Stoev, Rosica Dimova, and Literatura
The widespread introduction of dental implant in the dental practice will determine progress and the future of prosthetic dentistry. At the same time, like any new direction dental implantation has generated a lot of questions and unsolved problems. On many of these issues and problems can be answered only by using morphological methods. Therefore, after the development of a new construction of the dental implant one of the main issues was the question of its interaction with the jawbone and soft tissues of the oral cavity. We performed the experiment on 24 long snout dogs of both sexes, weighing 30-35 kg, with normal bite, at the age of 20-24 months. Animals were divided into 2 groups, according to samples of screw dental implants used in the experiment: basic group - 12 dogs in which were used samples of the new construction of dental implant “Implant.uz” (Uzbekistan); control group – 12 dogs in which were applied screw dental implant system “Dentium” (South Korea). Terms of derivation of animals from experiments were 1, 3, and 6 months. By using morphological techniques were studied implants “Implant.uz” from medical titanium BT-1.00 brand, their interaction with bone of alveolar ridge. “Implant.uz” did not cause pathological changes in the bone tissue of alveolar ridges of jaws and could be an alternative to known dental implants., Nigman Lukmanovich Khabilov, Tatyana Olegovna Mun, Farkhodjon Komiljonovich Usmonov, Iskander Mukhamedovich Baybekov, and Literatura
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NIC v podmínkách intenzivní péče v ČR. Cíl: Identifikace intervencí NIC Klasifikačního systému, které všeobecné sestry označí jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Metody: Kvantitativní analýza četnosti intervencí NIC. Dosáhla-li konkrétní intervence NIC 75% hranice (po sečtení v kategorii denní a týdenní péče), byla identifikována jako intervence NIC, která je použitelná minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče. 386 záznamových archů, ve kterých všeobecné sestry označovaly frekvence použití vybraných 184 intervencí Klasifikačního systému NIC. Získaná data byla získána z klinické praxe intenzivní péče u 12 poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice (ČR). Ke statistickému porovnání získaných dat z jednotlivých klinických pracovišť byl použit Pearsonův chi kvadrát, na hladině významnosti 5 % (p ≤ 0,05). Výsledky: 46 intervencí z vybraných intervencí NIC, bylo identifikováno jako intervence, použitelné minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče ČR. U 14 intervencí NIC nebyly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně na pracovištích ARO a JIP interního a chirurgického typu. U 32 intervencí NIC byly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně v klinické praxi mezi výše uvedenými pracovišti. Použitelnost těchto intervencí NIC minimálně jednou týdně častěji označily všeobecné sestry na pracovišti ARO. Závěry: Ze 184 mapovaných intervencí Klasifikačního systému NIC bylo identifikováno 46 intervencí, které všeobecné sestry označily, jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Tyto intervence NIC podstoupí expertní validaci., Background: Implementation of the International Classification of NIC in conditions intensive care in the Czech Republic. Aim: The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. This contribution maps the posibility of the usage of chosen interventions of classification system Nursing Interventions Classification NIC, which will be used for the future implementation in the intensive care sector. The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. Methods: Reaches the specific interventions NIC 75% threshold for counting records in the category of daily and weekly care has been identified as an intervention NIC, which is applicable at least once a week in clinical care intensive care environment. The quantitative analysis of 386 records with 184 interventions NIC in the clinical practice, by 12 health service proveders in the Czech Republic. Pearson‘ s chi quadrat (p≤0,05) was used for the statistic comparison of the data from the individual clinical workplaces. Results: By the quantitative analysis was confirmed 46 interventions NIC of Classification system which possible usage in clinical intensive care minimally once a week in the CR. In comparison with the data distribution at individual clinical workplaces, there were not found any significant differences in minimal weekly usage indication at 14 NIC intervention of the classification system. There were found some differences in usage marking in 32 interventions NIC classification system by nurses at some workplaces. Higher frequency of presence was recorded by Anesthesiologic Resuscitation ward nurses. Conclusions: Analysis from 184 intervention NIC confirms the possibility 46 of serviceability of classification system NIC in our country. There are interventions, which usage in clinical care workplaces Anesthesiologic Resuscitation ward, Intensive Care Unit surgery minimally once a week. These interventions NIC undergo expert validation., and Jitka Hůsková, Petra Juřeníková
V devadesátých letech minulého století dochází k rozvoji laparoskopické chirurgie. Cestu ukázali chirurgickým oborům gynekologové. Vývoj metody započal simultáně na třech místech. V USA, Francii a Německu. V roce 1989 provedl Reich v USA první LAVH. Querleu v roce 1991 první laparoskopickou lymfadenektomii a v roce 1992 kombinoval Dargeant Schautovu radikální vaginální hysterektomii s laparoskopickým přístupem. Systematická pánevní a alternativně paraortální lymfadenektomie je součástí radikálních laparoskopických výkonů. Stanovili jsme novou nomenklaturu parametrií, snažíme se šetřit autonomní inervaci. Zpočátku byli operatéři autodidakté, v poslední době jsme svědky standardizace indikací a techniky. Bezpečnost výkonu a komfort operatéra zvyšuje vyspělá technika, 3D zobrazení, vysokofrekvenční bipolární technika, konstrukce trokarů omezujících možnost cévních poranění. Postupně byl téměř na všech specializovaných pracovištích opuštěn vaginální přístup a kompletní operace je prováděna pouze laparoskopicky pod mezinárodně srozumitelným označením TRLH (totální, radikální, laparoskopická hysterektomie). Systematicky se budeme ve svém sdělení věnovat anatomickým aspektům, aplikaci trokarů, základním preparačním krokům a postupům, které omezí možné komplikace, zejména ze strany močového měchýře a ureterů. Zmíníme nutné technické vybavení, základy bezpečné práce s vysokofrekvenční koagulací. Na závěr probereme pooperační péči., In the nineties we experienced a massive development of laparoscopic surgery. Gynecologists were the first who paved the way. The method was simultaneously developed in three countries - the United States, France and Germany. From the United States the vaginal laparoscopically assisted procedures have came to Europe. The French and German schools were based on the historical knowledge of the Schauta radical hysterectomy. In 1989 Reich was the first who operated the LAVH, followed by Querleu in 1992 with lymphadenectomy and Dargeant who combined the Schauta procedure with the laparoscopic lymph node dissection. It was the laparoscopy that taught us the proper functional anatomy. A new nomenclature of the parametries was defined. Careful attention is given to the preservation of the autonomous inervation. In the beginning all laparoscopic surgeons were self-taught. Nowadays a standardized laparoscopic techniques are implemented for a radical laparoscopic operations. The safety of this method is enhanced by using advanced technologies like 3D imaging, high frequence bipolar tools, safety trocars. More often the vaginal approach is being abandoned and the whole operation is performed laparoscopically. A generally accepted term for this operation is TRLH which stands for Total Radical Laparoscopic Hysterectomy. We will systematically describe the anatomical aspects of the dissection technique regarding the save preparation of the ureters and the bladder. The technical equipment will be mentioned as well as the use of monopolar and bip, Radek Chvátal, and Literatura
Presented is the experience of the application of stable osteosynthesis by three Kirschner wires on diaphyseal fractures of the metacarpal bones at 74 patients. Indications for osteosynthesis was opened (6%), closed (94%), non-united, mal-united fractures and false joints of metacarpal bones diaphysis. Patients were given intraosseous anesthesia at distal epi-metaphysis area of radial bone. Described is a method of operation extra medullary osteosynthesis using three Kirschner wires. Also, method of wedge osteotomy for full recovery of hand function is described. Good results were obtained in 83.1% of patients, satisfactory at 13.6%, and unsatisfactory results in 3.4% of patients., Saodat Asilova, Azizjon Khaydarov, and Literatura
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu., Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery., and Štěpánka Bubeníková, Martin Procházka
In recent years there has been a noticeable "rejuvenation" of pelvic organ prolapse. Inconsistency of the pelvic floor muscles, including the omission of sexual organs, is extremely common pathology, observed almost a third of women of reproductive age. The search for effective, convenient methods of contraception for this category of patients is an important problem of modern gynecology. We proposed a method of transvaginal voluntary surgical contraception, produced in conjunction with surgical treatment of descent and prolapse of the vaginal walls. Studied the nearest and long-term results of surgery in 50 women to which, during the surgical treatment of genital prolapse at the same time was performed transvaginal occlusion of the fallopian tubes. Control groups consisted of 30 women to which in the first step before surgical correction of pelvic organ prolapse have been performed minilaparotomy and voluntary surgical sterilization (VSS). Our method consists in penetrating into the abdominal cavity through the anterior vaginal vault, downgrading the fallopian tubes with a hook of Ramathibodi and tubal sterilization by Pomeroy method. Intra - and postoperative complications were not observed. In the late postoperative periods - the effectiveness of the method was 100%. Marked tendency to improve the quality of sexual life tells about the positive impact of elimination of genital prolapse with simultaneous DCA on the quality of life of women., Nigina Nasimova, and Literatura