Příspěvek obsahuje podrobný právní rozbor metod působení na zdraví z hlediska přírodního léčitelství a soukromého práva. Podstatná pozornost je věnována rozdílu mezi přírodním léčitelstvím a zdravotními službami na trhu podle českého práva. Část příspěvku se zaobírá otázkou dokazování účinnosti a bezpečnosti, jakož i vazby na veřejné zdravotní pojištění. Článek se týká právních otázek občanského a zdravotnického práva a obsahuje řadu konkrétních návrhů de lege ferenda. Autor podrobně analyzuje právní otázku postupu podle náležité odborné úrovně zdravotních služeb (lege artis medicinae) podle současného českého zdravotnického práva. Činí tak i v porovnání s péčí řádného odborníka podle občanského zákoníku. Uváděny jsou také podrobnosti z dějin práva duševního vlastnictví, které se týkají právní ochrany zdravotnických metod v současnosti a minulosti. Článek též obsahuje řadu konkrétních příkladů používání jednotlivých metod. Návrhy na změny zákonů nebo jiných předpisů se týkají práva zdravotnického, veřejného zdravotního pojištění, práva živnostenského, profesního a školského včetně dalšího vzdělávání. Autor si zároveň kriticky všímá i některých souvisících otázek světonázorových. V tomto ohledu je ale nutno vycházet z ústavního zákazu vázanosti státu výlučnou ideologií nebo náboženstvím. Autor dospívá k závěru, že přírodní léčitelství patří mezi běžné služby na českém i světovém trhu, které často souvisí s tradiční západní nebo východní medicínou., The paper contains a detailed legal analysis of the methods concerning the effects on the health in the terms of natural healing and private law. Substantial attention is paid to the difference between the natural healing and health services in the market under the Czech law. The part of the paper is dealing with the issue of evidence of efficacy and safety, as well as the relations to the public health insurance. The article concerns the legal issues of the civil and medical law and includes a number of specific proposals de lege ferenda. The author analyzes in detail the legal question of the appropriate professional level of medical services (lege artis medicinae) by the recent Czech health care law also in the comparison with the proper professional care under the Czech Civil Code of 2012. The details of the history of intellectual property rights relating to the legal protection of the medical methods in the past and present are also featured in this contribution. The article also contains a number of real examples of the using of various methods. The proposals for changes in the laws or regulations are affecting the health care law, the health insurance law, commercial law and educational law including the professional and further educational training. The author also critically examines some interrelated issues concerning the ideology and the world-view. In this regard it must be based on the constitutional prohibition of bounding of the state by the exclusive ideology or religion. The author concludes that natural healing belongs to the normal services in the Czech market and globally, too. The natural healing is usually associated with the traditional western or eastern medicine., Ivo Telec, and Literatura
Východiska: V roku 2008 viaceré medzinárodné spoločnosti prezentovali nové nutričné odporúčania týkajúce sa prevencie alergických ochorení. Zmeny v odporúčaniach sa dotýkali dĺžky dojčenia, veku integrácie prvého príkrmu a zavedenia potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dieťaťa. Cíl: Cieľom výskumu bolo posúdiť vplyv rodinnej alergickej anamnézy na zavedenie prvého nemliečneho príkrmu a potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dojčaťa. Metody: Prierezová štúdia bola realizovaná u 405 slovenských matiek v období októbra 2011 až apríla 2012. Deti respondentov boli zaradené do 2 skupín: deti s alergickou predispozíciou a deti bez alergickej predispozície. Pri štatistickom vyhodnotení bol použitý Mann-Whithey test a test logistickej regresie. Výsledky: Vek integrácie 1. príkrmu sa nelíšil s ohľadom na alergickú predispozíciu detí. Citrusové ovocie, ryby, vaječný bielok, jogurt, syr, tvaroh a kravské mlieko boli integrované štatisticky skôr deťom bez alergickej predispozície, kým kefírové mlieko štatisticky skôr deťom s alergickou predispozíciou. Závěry: Napriek existencii nových preventívnych postupov sa matky riadia pri integrácii potenciálne alergénnych potravín starými odporúčaniami. Preto je potrebné zvýšiť povedomie opatrovateľov detí o nových nutričných preventívnych postupoch., Background: In 2008, several international associations presented the new nutritional recommendations for the prevention of allergic diseases. e changes in the recommendations are concerned the length of breastfeeding, the age of the integration of first weaning food and the introduction of potentially allergenic foods into the infant diet. Aim: e goal of the research was to assess the effect of family history of allergy to introduce first weaning food and potentially allergenic foods into the infant diet. Methods: In the period October 2011 to April 2012, we performed the cross-sectional study in 405 Slovak mothers. e children of the respondents were grouped in two categories: children with allergic predisposition and children without allergic predisposition. We used Mann-Whithey test and logistic regression. Results: e age of the integration the first weaning food was not different with respect to allergic predisposition of children. Citrus fruit, the fish, egg white, yogurt, cheese, cottage cheese, and cow’s milk were integrated statistically sooner in children without allergic predisposition, while kefir milk statistically sooner in children with allergic predisposition. Conclusions: Despite the existence of new preventive recommendations, the mothers introduced of potentially allergenic foods by old recommendations. It is therefore necessary to raise awareness of carers of children about new nutritional preventive procedures., Slávka Mrosková, Anna Eliašová, Dagmar Magurová, and Literatura
Úvod: Autoři prezentují svoje zkušenosti s roboticky asistovanou resekcí ledviny pro tumor (Robot- -assisted partial nephrectomy, RAPN). Materiál: Od června 2010 do června 2015 jsme na našem pracovišti provedli 85 RAPN. Zkušenosti s minimálně invazivní resekcí ledviny získáváme od r. 2005, kdy jsme začali provádět laparoskopické resekce, kterých jsme do dneška provedli přes 120. Počet indikovaných pacientů roste s tím, jak narůstá počet k resekci vhodných nádorů a jak se také zvyšuje zkušenost chirurgického týmu, což nám umožňuje ošetřit i méně příznivě lokalizované tumory. Popis metody: Využíváme robotický systém II. generace DaVinci® S™. Používáme standardně transperitoneální přístup za použití 4–5 trokarů, kdy u pacienta ležícího na boku nejprve vypreparujeme vstup pro 12mm kamerový trokar (tzv. open access). Pro robotický systém používáme dva pracovní nástroje (2x8 mm trokar), jeden 12mm asistenční trokar a dle potřeby i druhý asistenční trokar 5mm. Kapnoperitoneum používáme s tlakem 12 mmHg. Otevřeme zadní peritoneum, mobilizujeme colon a otevřeme Gerotovu fascii. V nutném rozsahu obnažíme ledvinu k ozřejmění tumoru, ten si vždy verifikujeme pomocí ultrazvukové endoskopické sondy. Pomocí ultrazvuku najdeme okraje tumoru a tyto si označíme elektrokoagulací. Dle nálezu si vypreparujeme hilus ledviny, kde si zajistíme renální arterii hadičkou a buldokem ji klampujeme. Lze uvažovat i o selektivním klampování větve vedoucí k tumoru, což neprovádíme standardně. Při men- ším vhodně uloženém tumoru arterii neklampujeme vůbec (zero ischemia). Vlastní odstranění tumoru se provádí kombinací ostré a tupé preparace s dostatečným lemem zdravé tkáně. Ostrá resekce se provádí nůžkami bez použití elektrokoagulace, abychom dobře viděli resekovanou plochu a nezasáhli do tumoru. Resekovanou plochu poté vždy ošetříme argonovou koagulací a uzavíráme ji ve dvou vrstvách. Nejprve používáme vstřebatelný Safil 3/0 s uzlíkem a klipem na konci, který vedeme z vnějšku na spodinu resekované plochy, tuto několikrát prošijeme a poté opět steh vyvedeme vně a pomocí klipu dotáhneme. Druhý vstřebatelný steh šijeme matracově za použití hem-o-lok™ klipů (metoda sliding clips), pomocí kterých resekovanou plochu uzavřeme. Dle potřeby použijeme hemostatické prostředky, jako např. celulózu. Ideálně uzavřeme i Gerotovu fascii. Na závěr vytáhneme tumor se sáčkem a zavedeme Redonův drén. Mo- čový katétr je ponechán do druhého dne. Během výkonu je používaná zvyklá anestezie a pooperační analgezie. Výsledky: Průměrná délka výkonu (console time) byla 59 min (45–120 min), délka ischemie 12 min, ve 30 případech byla vzhledem k malé velikosti a příznivé lokalizaci nádoru provedena resekce bez ischemie. Průměrné krevní ztráty byly 120 ml (20–300 ml). V této sestavě se nevyskytly žádné komplikace vyžadující krevní převody, konverze nebo operační revize. Histologicky se jednalo o 82 světlobuněčných renálních karcinomů, ve třech případech byl popsán onkocytom. Velikost tumoru byla průměrně 3,9 cm (1,5–10 cm). Ve všech případech byly popsány negativní chirurgické okraje a i přes krátké sledování nedošlo k recidivě onemocnění. Závěr: Roboticky asistovaná resekce ledviny významně zlepšuje přehled i operační možnosti malých nádorových lézí ledvin. S použitím moderních prostředků (sliding clips) dochází k redukci doby ischemie i k redukci komplikací., Introduction: In this video we present our experience with robot-assisted partial nephrectomy (RAPN). Material: Between June 2010 and June 2015, we performed 85 RAPNs. Our first experience with minimally invasive partial nephrectomy dates back to 2005, when we did our first laparoscopic resection (since that time more than 120 laparoscopic partials were done). The number of patients treated is still growing due to the increasing number of small renal masses detected and our increasing experience with more advanced tumours (size and location). We are now able to resect even some unpleasantly located kidney tumours. Our technique: Partial nephrectomies were done using 2nd generation DaVinci® S™ system. We are performing transperitoneal approach with 4–5 ports and standard patient positioning (flank position, slightly bent). We start with open access for the 12mm camera port. Then we use two 8mm ports for the robotic arms and 12mm and sometimes another 5mm port for the assistant. The abdomen is insufflated with CO2 to 12 mmHg. We mobilise the colon, open Gerota fascia and remove the perirenal fat to expose the tumour. The tumour margins are identified using ultrasound. They are then scored circumferentially by electro cautery. Then we prepare the renal hilum. A vessel loop is put around the renal artery, which is then clamped using a bull dock. We do not usually do selective clamping. But in selected cases (small tumour, favourable location) we resect the kidney without clamping the artery (zero ischemia). Dissection of the tumour is done using blunt and sharp technique. Electro cautery is not used, for it would impair the visual control. The tumour is placed in an endobag. We then use plasma argon coagulation for the resected margin. The resected kidney is closed in two layers. We start with braided absorbable Safil 3–0 suture with a knot and clip at one end. This suture goes from outside in, several turns are done to close the major vessels or calices, then it goes out so another clip can be placed at the end and the suture tightened. The second suture is done using sliding clips technique. Haemostatic agents are used if necessary. We also try to close the Gerota fascia. At the end we always place a Redon drain. Urinary catheter is removed on the first post-operative day. Surgery is performed under standard general anaesthesia with commonly used postoperative analgesics. Results: Mean console time was 59 min (45–120 min), warm ischemia time was 12 min, in 30 cases there was zero ischemia time. This could be done due to small size and favourable location of the tumour. Mean blood loss was 120 ml (20–300 ml). There were no conversions to open surgery and there were no major complications requiring surgery (Clavien IIIb). In 2 cases we had to insert DJ stent due to urinoma (Clavien IIIa). RCC was found in 82 cases and in 3 cases oncocytoma. The mean size of the tumour was 3.9 cm (1.5–10 cm). The surgical margins were negative in all cases, and so far there has been no relapse of tumour. Conclusion: RAPN showed very good results, enhanced the visual control and manoeuvrability, thus extending the number of tumours that can be managed using minimally invasive technique. Using the novel techniques (sliding clips) both warm time ischemia and complication rates can be reduced., Vladimír Študent ml., Igor Hartmann, Aleš Vidlář, Michal Grepl, Vladimír Študent, and Literatura
Abnormálně invazivní placenta (AIP) představuje jedno z nejaktuálnějších témat současného porodnictví. Na zvýšené incidenci AIP má vliv narůstající počet výkonů na děloze, v první řadě císařský řez, ale i operace myomů a další. Nejvýznamnějším opatřením v předporodní péči je ultrazvuková diagnostika, především u žen s rizikovými faktory abnormální invaze trofoblastu. Problematika vyžaduje mezioborovou spolupráci a individuální přístup ke každé pacientce. Hlavním cílem managementu je minimalizovat riziko život ohrožujícího krvácení v souvislosti s porodem. Pokud se během císařského řezu potvrdí trofoblastická invaze do stěny děložní, zejména plošně rozsáhlá, volíme nejčastěji hysterektomii s ponecháním placenty v děloze. Tam, kde je k dispozici zkušený operatér, nejspíše s onkologicko-gynekologickou erudicí, je možné postupovat chirurgicky. Pokud je čistě operační řešení spojeno s vyšším rizikem pro pacientku a zkušený operatér není vždy k dispozici, lze uvažovat o zajištění omezením cévního zásobení metodami intervenční radiologie. Podmínkou je ale zkušený a vždy dostupný intervenční radiolog na hybridním operačním sále. Konzervativní přístup s vyjmutím placenty a ošetřením zdrojů krvácení volíme jen v případech fokální placenta accreta a při přání žen zachovat fertilitu., Abnormal placental invasion (AIP) is one of the obstetrics most actual topics today. Increased incidence is caused through increased number of surgeries performed on uterus, caesarean sections but also myomectomies. Prenatal ultrasound diagnostics can predict the risk of AIP with increasing sensitivity and specificity, AIP management requires an individual multidiscipline approach. Main goal of the management is to eliminate the risk of life threatening bleeding. When during the cesarean section the invasion of trophoblast to uterine wall is obvious (especially if widespread) we rather choose to perform hysterectomy without removing the placenta from the uterus. If a skilled operator, usually with onco-gynecologic background is available; we can proceed with surgical removal of the uterus. If the surgical approach would be connected with higher risk for the patient, and the skilled operator would not always be available, it is possible to limit the threatening bleeding by means of interventional radiology. In this case, a skilled and available radiologist, together with necessary equipment (hybrid operation theatre) must be available. Conservative approach with placenta removal and treatment of sources of bleeding can be chosen only in cases of focal placenta accreta or when the patient pretends on fertility preservation., Michal Koucký, Hana Vráblíková, Andrej Černý, Pavel Calda, and Literatura