V příspěvku kazuisticky demonstrujeme méně častou příčinu sekundární hypertenze v dětství a adolescenci. Ojedinělý je také časový odstup mezi udávaným úrazem a vznikem obtíží, které vedly k vyšetření. Punkce a evakuace staršího hematomu ledviny a pozdější laparoskopická operace pro recidivu kolekce tekutin přispěly k normalizaci krevního tlaku a vyléčení chlapce., This case report presents late onset secondary hypertension due to traumatic subcapsular haematoma in a young boy (page kidney). Rare was the time gap between trauma and clinical presentation. Puncture and evacuation of the older haematoma with subsequent laparoscopic marsupialisation of the subcapsular space due to a recurrent fluid collection were curative., Jiří Špaček, Ivo Novák, Barbora Jasná, Jan Tomášek, Slavomír Vachata, Miloš Broďák, and Literatura
Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem., Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective., and Tereza Langerová, Magda Taliánová, Petra Pavlová
Článek je věnován právně teoretickým (i právně realizačním) aspektům aktuální právní úpravy v oblasti takzvaných „specifických zdravotních služeb“ (viz pojmosloví zákona č. 373/2011 Sb.). Text článku je konkrétně zaměřen na dispozici paragrafu šest jmenovaného zákona, která kogentně stanovením věkového limitu omezuje možnost skupiny žen podstoupit konkrétní zdravotní výkony. Takovou restrikci v oblasti specifických zdravotních služeb podrobují autoři článku právně teoretické analýze a docházejí k závěru, že uvedený paragraf diskriminačním způsobem omezuje subjektivní práva českých adresátek práva., The article is dedicated to the legal theoretical (and implementation) aspects of the current law in area of so-called "specific health care" (see terminology of the Act 373/2011 Statute Book). The article is particularly focused to the section 6 of the Act 373. This section prevents the group of women to use „specific health care” by the mandatory age limit. The authors theoretically analysed these restrictions on “specific health care” in sense of current law. They concluded that the section 6 denies the personal rights of Czech women., Karin Brzobohatá, Vojtěch Pospíšil, and Literatura
Přehledový článek pojednávající na téma možných komplikací páskových operací běžně užívaných v léčbě stresové inkontinence moči. První metodou byla retropubická tahuprostá páska TVT, která s sebou nese zejména riziko poranění močového měchýře. V literatuře byly dále popsány komplikace typu závažného krvácení, poranění orgánů v malé pánvi, jako je střevo, nebo velkých cév. Další generace tahuprostých pásek se vyhýbá retropubickému prostoru vedením pásky skrz foramen obturatum. Tato generace má popsané riziko vzniku bolesti v třísle/tříslech. Avšak tato bolest většinou spontánně ustupuje, případně rychle odeznívá po podání nesteroidních antiflogistik. Poslední generace tahuprostých pásek jsou „minipásky“. Zavádí se z jednoho drobného řezu a jejich délka je menší než u předešlých generací. Rizikovost „minipásek“ spočívá v nedostatečné fixaci a tedy riziku selhání. Přestože se páskové metody používají celosvětově v klinické praxi již přes patnáct let, doposud nebyla vyvinuta metoda, která by byla jak naprosto bezpečná, tak úspěšná a jednoduchá k zvládnutí operatérem., This review focuses on possible complications during tape procedures carried out due to stress urinary incontinence. The first method was retropubic tension-free vaginal tape TVT that held mainly risk of bladder perforation. Further complications previously described in literature were severe bleeding and injuries of organs in lesser pelvis like bowel or great vessels. The next generation eliminated retropubic space by insertion through the obturator foramen. However another complication had been witnessed in presence of groin pain. Fortunately, this is usually transient and quickly passing either spontaneously or after use of non-steroid anti-inflammatory drugs. The last generation of tension-free vaginal tapes are “minislings” that are inserted from a single incision and are shorter in comparison with the previous generations. The risk of use of this “minislings” is in insufficient fixation and therefore failure of the procedure. Despite using tape procedures worldwide for more than fifteen years on regular basis, there is no method, that would be completely safe, effective and easy to handle for the surgeon., Petr Hubka, Rachid El Haddad, Jaromír Mašata, Alois Martan, Kamil Švabík, and Literatura
Našim cieľom je poukázať na dôležitosť podpory popôrodného bondingu, čiže bezprostredného kontaktu matky s dieťaťom po pôrode, odhaliť túžby, pocity žien a zistiť ich prežívanie vo vzťahu k bondingu. Štúdie sa zúčastnilo 2001 žien (vek 29,96 rokov ± 5,34 rokov), ktoré rodili spontánne v období za posledné tri roky. Metódou zberu údajov bol dotazník vlastnej konštrukcie. Pre vyhodnotenie sme použili deskriptívnu štatistiku. Zistili sme, že väčšina žien (93,90 %) túžila po bondingu a mala silu (82,86 %) byť bezprostredne po pôrode v kontakte so svojím dieťaťom. Po separácií dieťaťa matky prežívali strádanie (36,53 %), strach o dieťa (22,04 %), smútok (11,29 %). Zo strany pôrodných asistentiek/sestier podpora bondingu by mala patriť medzi priority. Podporou bondingu pôrodé asistentky/sestry podporujú fyziologickú, imunologickú a psychologickú adaptáciu dieťaťa a matky a dávajú zdravý základ vzťahovej väzby., Our aim is to point out the importance of postpartum bonding support, thus immediate contact of mother with her newborn baby straight after giving birth, as well as to expose desires and detect their experience regarding bonding. 2001 women (age 29.96 ± 5.34 years) who have given birth during the last three years participated this study. Own questionnaire was used for the method of data gathering. For its evaluation we used descriptive statistics. We found out that most of women (93.90 %) aspired bonding and were vigor enough (82.86 %) to be in contact with their newborn baby straight after giving birth. After motherś separation from a child, the mothers experienced child lacking (36.53 %), worries about the child (22.04 %), sadness (11.29 %). Bonding support should be one of the highest importances of midwifes /maternity nurses. By bonding support midwifes /maternity nurses help to maintain physiological, imunological a psychological adaptation of a mother and her child and give a healthy basis to form their relationship., Mazúchová L., Kelčíková S., Vasiľková P., and Literatura
Výluka sexuálně aktivních gayů (mužů majících pohlavní styky s muži) z darování krve v mnoha zemích je sporná. Před soudy a v parlamentech ji napadají ochránci lidských práv. Spor se v případě Léger dostal až před Soudní dvůr Evropské unie. Soudní dvůr se nicméně vyvaroval lidskoprávního aktivismu. Potvrdil upřednostnění ochrany pacientů jako příjemců krve a odlišné poměry transfuzní medicíny v jednotlivých členských státech. To veřejný ochránce práv hodnotil výluku existující v České republice kritičtěji. Příspěvek se snaží výluku ospravedlnit bez popření současné antidiskriminační politiky, přestože ji samotnou hodnotí kriticky. Vysvětlují se zvláštnosti transfuzní medicíny a darování krve jako jejího základu. Hromadná výluka se zavedla kvůli vysokému výskytu HIV/AIDS a dalších nakažlivých onemocnění mezi sexuálně aktivními gayi. Zkoumání individuálního sexuálního chování by bylo obtížné. Existují další hromadné výluky se širokým záběrem. Kvůli nezávadnosti krve se upřednostňuje bezpříspěvkové darování. Mezinárodní spolupráce v transfuzní medicíně je důležitá. Soběstačnost se však považuje za cíl, prosazuje ji dokonce Světová zdravotnická organizace a Rada Evropy. Mezinárodní výměna krve a krevních výrobků je omezená též z praktických důvodů. Jednotlivé státy tak provozují nadále národní transfuzní služby. Evropská unie je nadnárodní organizace pro všestrannou hospodářskou integraci a posílenou spolupráci členských států. Transfuzní medicíny se ale integrace kvůli praktickým důvodům a nezávadnosti navzdory harmonizaci standardů však víceméně netýká., Exclusion of sexually active gays (men having sex with men) from blood donation applied in many countries is controversial. It is challenged by human right activists in politics and in courts. Constitutional provisions on equality and legislation prohibiting and combatting discrimination are invoked. This controversy reached the Court of Justice of the European Union in Léger. Nevertheless, the Court refrained from human rights activism, confirmed priority of safety for patients as blood recipients and different situation in the member states in transfusion medicine. Czech ombudsman examined the exclusion with greater suspicion. The paper attempts to justify the exclusion even without departure from contemporary antidiscrimination policies despite their criticism. Specific features of blood donation as crucial component of transfusion medicine are summarized. Block exclusion of sexually active gays from blood donation was introduced because they suffer increasingly from HIV/AIDS and other contagious diseases. Investigation of individual sexual behaviour is hardly feasible. Far-reaching block exclusions are applied in other cases. Voluntary (unremunerated) blood donation is preferred for safety. International cooperation in transfusion medicine is important. Self-sufficiency is promoted even by the World Health Organization and the Council of Europe. International exchange of blood and blood products is limited also for practical reasons. Countries operate their own national blood services. The European Union is supranational organization for intensive economic integration and enhanced cooperation of its member states. Transfusion medicine, however, remains largely unaffected with this integration for practical reasons and safety concerns despite harmonization of standards., Filip Křepelka, and Literatura
V rámci kulturně antropologického diskursu se autorka věnuje dichotomii lidské sexuality, resp. rezultuje na pomezí pojetí sexuality coby „ženské“ a „mužské“, a pojetí, pro které je příznačná jejich menší či větší „hybridizace“. Na lidskou sexualitu nahlíží zejména v rovině kognitivně-afektivní, zejména jako na sexualitu prožívanou příslušníkem daného pohlaví, ale také příslušníkem pohlaví opačného, která je v určitém čase plně či částečně v souladu s rovinou konativní (behaviorální), nebo která s ní je momentálně z různých důvodů v určitém rozporu. V analytické a interpretativní části studie se autorka opírá, mimo jiné, i o výsledky vlastního kvalitativního výzkumu, v němž hlavními respondentkami byly vysokoškolské studentky. Ženy se primárně vyjadřovaly k sexualitě „mužské“, přičemž klíčové zde byly jejich vlastní pohledy, postoje a zkušenosti, což se podílelo na utváření obrazu o jejich vlastní sexualitě. Avšak autorka si uvědomuje, že může jít o obraz redukovaný. Závěry výzkumného šetření směřují k reálným proměnám „ženské“ a „mužské“ sexuality, k narušení často zjednodušených až stereotypních představ o lidské sexualitě, která má své hluboké biologické základy, ale také neméně významné sociokulturní kontexty a determinanty., Within a cultural anthropology debate the author deals with dichotomy of human sexuality, or more precisely works on the boundary of the concept of sexuality as „female“ and „male,“ and the concept which are both more or less „hybridized.“ The author observes human sexuality especially on the cognitive-affective level, especially as sexuality experienced by a member of given sex but also by a member of the opposite sex, that is in a certain period more or less in accordance with the conative (behavioral) level or that is at the moment in a certain conflict due to various reasons. In the analytical and interpretative part the author also relies, besides other things, on results of her own qualitative research in which the main respondents were undergraduate and postgraduate female students. The female students primarily commented on „male“ sexuality, where the key points were their own viewpoints, opinions, and experience, which contributed to shape an image about their own sexuality. However, the author realizes that this image can be reduced. Conclusions of the research lead to real changes of „female“ and „male“ sexuality, to disruption of frequently simplified, even stereotypical images about human sexuality which has its own deep biological basis but also no less significant sociocultural contexts and determinants., and Martina Cichá