Cíl: Cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) pro oblast subjektivní kvality života. Předkládaný příspěvek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů (především v podobě plnotextů) subjektivní kvality života, v jejichž metodických přístupech byl cíleně užit SQUALA. Metody: Metodika systematické práce se odvíjela od vymezeného zkoumaného problému a výzkumných otázek. Hlavním přístupem byl koncept EBP a užitá metoda obsahové analýzy. Hledáno bylo v širokém spektru informačních zdrojů – v databázích předplacených Univerzitou Palackého v Olomouci, v dostupných archivech vybraných odborných časopisů, databázi Medvik Národní lékařské knihovny, nebo kupř. v archivech závěrečných kvalifi kačních prací. Výsledky: Z oblasti somatopedicky (která se zaměřuje na oblast chronických onemocnění) akceptovatelné klientely byla subjektivní kvalita života posuzována např. u jedinců s idiopatickou skoliózou, paraplegií, roztroušenou sklerózou, poraněními mozku, kardiovaskulárními onemocněními, posttraumatickou transverzální míšní lézí, diabetem, onkologickými diagnózami či chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. U jednotlivých cílových skupin byla vymezena také konkrétní chronická onemocnění, která byla posuzována SQUALA. Jmenujeme, pro svou četnost, především diabetes mellitus, chronickou obstrukční bronchopulmonální nemoc, onkologická onemocnění, schizofrenie, psychózy, chronickou bronchitidu či HIV/AIDS pozitivitu. Závěr: SQUALA je široce uplatnitelný jednoduchý nástroj/dotazník k posouzení subjektivní kvality života. Užívá se u širokého spektra klientely/příjemců péče, včetně osob s chronickými onemocnění. Využít se však také dá u „zdravé“, tj. intaktní společnosti (bez zdravotního či jiného problému/omezení., Aim: Main aim is to present actual information in using SQUALA standardized questionnaire (next „SQUALA“ only) in area of assessing subjective quality of life. Article presents description and analytical work with results of research (mainly focusing on full texts) connected with subjective quality of life in which SQUALA was used. Methods: Methodics of systematic work was based on research problem and research questions. Content analysis and concept of EBP were used. Searching was made in wide area of information sources – databases of Palacký University Olomouc, archives of on-line research journals, database Medvik (National Medical Library) and in archives of qualifi cation thesis. Results: In area of somatopedics, which is focusing on chronic illnesses area, subjective quality of life was assessed in individuals with idiopathic scoliosis, paraplegia, multiple sclerosis, brain injuries, cardiovascular diseases, post-traumatic spinal cord lesions, diabetes, oncology diagnoses or chronic obstructive pulmonary disease. For each target group, specifi c chronic illnesses assessed by SQUALA were also defi ned. For its abundance, chronic illnesses were especially diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, oncological disease, schizophrenia, psychosis, chronic bronchitis or HIV/AIDS positive in clients. Conclusion: SQUALA is widely applicable simple tool/questionnaire to assess subjective quality of life. It is used in a wide range of clients/care recipients, including people suff ering chronic illnesses. However, exploitation shall also be at a “healthy”, i. e. intact (not including medical or other problem/limitation) population., Jan Chrastina, Kateřina Ivanová, Olga Krejčířová, Šárka Ježorská, and Literatura
Východiska: Kojení a výživa mateřským mlékem je přirozenou a nenahraditelnou stravou pro novorozence. Dle WHO je mateřské mléko nejvhodnější potravou pro všechny děti včetně nedonošených a nemocných dětí. Aby kojení mohlo být správné, dostatečné a výlučné, je zapotřebí o něm matky efektivně poučit. Cíl: Cílem studie bylo analyzovat dosavadní používané edukační intervence a metody, které přinášejí efekt pro výlučné kojení dětí do období šesti měsíců. Metodika: Pro získání dat za období 2004–2014 byly použity elektronické licencované a volně přístupné databáze. Kritéria pro zahrnutí studií byla: metoda edukace, podpora kojení, efektivita edukace, výlučné kojení do šesti měsíců. Uvedená kritéria pro zařazení analýzy splňovalo 19 studií z původně 38 dohledaných. Výsledky: Nejefektivněji pro laktační poradenství se jeví metody názorné a praktické. Rovněž je třeba věnovat edukaci dostatek času a prostoru na dotazy žen. Edukaci v oblasti kojení je nutné zahájit v prenatálním období a ženy musí mít možnost systematického vzdělávání v uvedené oblasti. Závěry: Pokud mají ženy dostatečné znalosti o kojení, snižuje se riziko vzniku komplikací, obtíží a výlučné kojení bude trvat co nejdéle, nejlépe do 6. měsíce života dítěte., Background: Breastfeeding and breast milk nutrition is natural and non-substitutable food for a newborn. According to WHO, breast milk is the best food for all babies, including premature born and sick babies. To ensure correct and sufficient breastfeeding it is necessary to provide effective training for mothers. Aim: e aim of this study is to analyze the existing range of educational programs and methods bringing the most impact on exclusive breastfeeding for babies less than six months. Methods: Licensed electronic databases and freely accessible databases were used to obtain the data for the period 2004–2014. Study inclusion criteria covered education methods, breastfeeding support, education efficiency, exclusive breastfeeding for six months. From 38 previously identified studies only 19 studies met the study inclusion criteria. Results: Illustrative and practical methods used in breastfeeding education programs appeared to be the most effective. At the same time it is necessary to pay more attention to the questions and enquiries made by women. Education in the field of breastfeeding should be initiated during the prenatal period to ensure complex education in this area. Conclusion: Sufficient knowledge in the field of breastfeeding helps reduce the risk of various complications and breastfeeding disorders, it also promotes longer period (preferably 6 months) of breastfeeding., and Jana Chrásková, Mária Boledovičová
Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit stav a význam interní komunikace v konkrétním zdravotnickém zařízení a doporučit opatření k jejímu zlepšení. Metody: V souladu s cílem práce byl proveden kvalitativní výzkum formou hloubkových rozhovorů s top managementem nemocnice, a také proběhla analýza základních předpokladů (prvků) efektivní interní komunikace. Byly identifi kovány hlavní faktory ovlivňující interní komunikaci a jejich vliv a význam byl následně ověřován kvantitativním výzkumem – dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci. Výsledky: Byly potvrzeny hypotézy o významu interní komunikace a jejího vlivu na pracovní chování a výkony, byly zhodnoceny základní předpoklady pro efektivní interní komunikaci a doporučeno jejich konkrétní zlepšení. Závěr: Lze konstatovat, že se potvrdil signifi kantní význam interní komunikace ve zkoumané nemocnici. Pracovníci vnímají interní komunikaci jako důležitou a shodují se, že ovlivňuje jejich pracovní výkon a pracovní chování a jednání. Nemocnice neměla správně nastavené některé předpoklady pro fungování interní komunikace, ale následně přijala opatření k jejich zlepšení., Aim: The aim of the research was to describe the status and importance of internal communications in a hospital and recommend proposals for its improvement. Methods: There is analysis of internal communication according own methodology – key assumptions of eff ective internal communication. Qualitative research through depth interviews with top management of the hospital identifi ed the main factors aff ecting internal communication, its eff ect and meaning was tested by quantitative research – questionnaire survey of employee’s views. Results: The hypotheses the importance of internal communication and its impact on work behaviour and performance were confi rmed. Internal communication was evaluated by the basic assumptions of internal communication were evaluated and recommended its improvement. Conclusion: Workers perceive internal communication as an important and agree that aff ects their job performance and work behaviour. The hospital did not properly set some of main assumptions for the functioning of internal communication. Management adopted proposals of improvement., Jana Holá, and Literatura 11
Subject of this work is critical review of applications of selected qualitative research methods used in in health policy research. Attenti - on is paid mainly to discourse ana - lysis and critical discourse analysis. Possibilities of application of these research methods are discussed in the context of their developments in the 20th century., Háva P., Tušková E., Müller L., and Literatura