V článku jsou popsány principy péče o duševní zdraví v Rumunsku, její financování, úhradové mechanismy a organizace. Hlavním zdroje financování zdravotnictví v Rumunsku je veřejné zdravotní pojištění. Strategické dokumenty z oblasti péče o duševní zdraví zdůrazňují a lidská práva pacientů s duševním onemocněním a organizační reformy směrované na podporu komunitní péče., IIn the paper, principles of mental health care in Romania, its financing, reimbursement and organisation are described. The main source of health financing in Romania is public health insurance. The strategic mental health policy documents stress human rights of patients with mental illness and organizational reforms directed toward promotion of community care., Martin Dlouhý, Georgiana Cosoveanu, and Literatura
Cíl: Cílem práce bylo posoudit, jak všeobecné sestry pečují o své zdraví. Zda se zabývají vlastní prevencí, zmapovat výskyt zdravotních problémů, jejich řešení a odhalit postoj všeobecných sester k rizikovým faktorům ohrožujících jejich zdraví. Metodika: Metodou průzkumu bylo dotazníkové šetření provedené v období listopad 2011 - leden 2012 v Bílovecké nemocnici a. s. a v Městské nemocnici v Odrách. Nestandardizovaný dotazník obsahoval otázky zaměřené na prevenci onemocnění, výskyt zdravotních problémů a postoje všeobecných sester k rizikovým faktorům ohrožující jejich zdraví. Výzkumný soubor tvořil 100 všeobecných sester. Výsledky: Všeobecné sestry navštěvují praktického lékaře jen při subjektivních potížích, nedodržují léčebný režim u běžných respiračních onemocnění, dané onemocnění přecházejí, nevystavují si pracovní neschopnost k doléčení, zdravotní problémy konzultují na pracovišti s lékařem nebo si zvolí léčbu sami. Dlouhodobým zdravotním problémem u všeobecných sester je bolestivost pohybového aparátu, pouze čtvrtina pravidelně sportuje a upevňuje si zdraví. Pracovní výkon sester je závislý na kvalitě odpočinku a na celkové fyzické a psychické kondici. Téměř všechny všeobecné sestry se cítí fyzicky i psychicky vyčerpané, polovina sester uvažovala o změně povolání z důvodu vysoké psychické zátěže a nespokojenosti s platem. Zdravotničtí pracovníci vědí, jakým způsobem ohrožují faktory návykové a faktory životního stylu délku a kvalitu života, přesto třetina sester pravidelně kouří a trpí nadváhou. Závěr: Povolání všeobecné sestry je velmi náročné a společensky nedoceněné. Všeobecné sestry by měli využít své kvalifikace a více se angažovat v oblasti prevence, poradenství v otázkách ochrany a upevňování zdraví., Aim: One of objectives of this work is to assess how the nurses take care of their own health and whether the nurses deal with their own prevention. Also, to do the mapping of prevalence of health problems, their solution and to detect the attitude of nurses to the risk factors that may be life threatening and have an impact to their own health. Methods: The survey method supporting this work was done by questionnaire in Bílovec Hospital a.s. and Municipal hospital in Odry in period November 2011 - January 2012. Unstandardized questionnaire included questions regarding the prevention of diseases, incidents of health problems and the attitude of nurses to the threatening factors influencing their health. The experimental group was made of 100 nurses. Results: The nurses attend their doctors only in case of subjective symptoms, they do not follow the treatment regime in case of common respiratory health problems, they often pass the illness as well as they do not want to be issued the sick leave to finish the treatment properly. Often, they discuss their health problems in the work place or they decide to cure themselves. The long-term health disorder among nurses is musculoskeletal pain due to the fact that only quarter of them strengthens their health by doing a sport activity regularly. Work performance of the nurses is dependent on the quality of their relaxation and overall physical and mental condition. Almost all nurses feel physically and mentally exhausted, half of them thought of career change due to the high mental stress and pay dissatisfaction. All healthcare professionals are aware of how the addictive and lifestyle factors threaten their life, yet one third of the nurses smokes regularly and is overweight. Conclusion: The profession of general nurse is very challenging and socially undervalued. The nurses should use their skills and qualifications to engage in prevention and counceling in the issues of health protection and its strengthening., and Silvie Madziová, Eva Janíková
The article presents results of peculiarities of the hepatobiliary system in pregnant women with preeclampsia. It is set in the pregnant with preeclampsia of mild severity the frequency and combination of two and more complaints was reliably lower comparing to the frequency and combination of complaints in the pregnant with preeclampsia of mean severity. It must be mentioned that the received laboratory data positively correlated with the clinical manifestations of hepatobiliary dysfunction and the level of severity of preeclampsia that makes the further scientific researches necessary in future. Among the ultrasound signs of the dysfunction of the hepatobiliary system the following were detected: hepatomegaly, diffuse changes in the liver, increasing the density of the gallbladder against the decrease in contractility of the formation of sludge. and Vasily Vasilievich Simrok, Tatyana Fyodorovna Koryavaya
Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem., Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective., and Tereza Langerová, Magda Taliánová, Petra Pavlová
V tomto textu se zabývám formami zavádění PBSP do individuální práce s klientem v rámci běžné klinicko-psychologické praxe. Reflektuji v něm svou zkušenost s metodou, kterou od roku 2001 praktikuji v její základní podobě, tedy formou pravidelných, dlouhodobých, malých skupin. Vývoj terapeutické technologie PBSP posledních let však umožnil její širší využití také v individuální terapii. Zatímco v prvních desetiletích vývoje metody postupoval terapeutický proces v průběhu sezení rychle a často dramaticky „od těla ke slovu“ (bezprostřední prací s pocity ve speciálních cvičeních), což vyžadovalo téměř bezpodmínečně velmi specificky pojaté prostředí skupiny, dnešní přístup sleduje pozvolnější, jemnější i bezpečnější směr – „od slova k tělu“ (od rozhovoru k tělovým projevům, které význam slova evokuje). K možnostem i atmosféře individuálního psychoterapeutického uspořádání se tak PBSP dostala mnohem blíže. Naléhavá otázka však zůstala: jak vložit do dyády terapeut – klient METODU? Metodu, která není jen funkcí terapeutova myšlení, o něž se klient nemusí v posledku mnoho zajímat, ale která naopak vyžaduje jeho aktivní spoluúčast a nemalou kompetenci, která má velmi nezvyklou vnější podobu, navíc patinu zvláštního slangu?, The topic of the paper is: how to set up PBSP into one to one session format within an ordinary clinical psychology practice. I reflect my own professional experience with the method I have been using for years in its basic group form. However, recent developents of PBSP technology have facilitated it‘s use also in individual psychoteprapy. In the first decades of PBSP developement, the process of therapy was running on ahaed fast, often dramatically, due to body work that had been carried out immediately in special exercises. The current approach has become much slower, subtle and safe and therefore it fits better for the individual setting conditions. However, the basic question stayed remained: how to introduce A METHOD into dyad therapist – client?? In terms of PBSP – a very peculiar method – a great deal of active collaboration is required on a part of a client to apprehend its special characteristics as well as special slang., Siřínek J., and Literatura
Cíl: Cílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky pilotního šetření testování dotazníku PNAP „Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči“ provedeného na onkologické klinice Fakultní nemocnice v Ostravě. Dále pak prezentovat zjištěnou důležitost bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb pacientů s ukončenou onkologickou léčbou. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 52 pacientů onkologické kliniky FN Ostrava, u nichž byla ukončena onkologická léčba v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Pro hodnocení potřeb byl použit dotazník - Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP), který se skládá ze 42 položek sdružených do 5 domén. Výsledky: Za nejdůležitější považovali onkologičtí pacienti potřeby v doméně autonomie a fyzické potřeby. Nejméně byli respondenti spokojeni se saturací psychických a spirituálních potřeb. Pacienti mladší 60 let považovali sociální potřeby za signifikantně důležitější a současně byli méně spokojeni s jejich saturací (p<0,05). Ženy považovaly za důležitější psychické a spirituální potřeby. Se saturací těchto potřeb byly však více spokojeny (p<0,05) než muži. Z jednotlivých položek považovali respondenti nejčastěji za důležité: řešení bolesti, únavy, dušnosti, vyrovnat se s nemocí, komunikaci se zdravotníky a jejich podporu, rozhodování, respekt a úctu při ošetřování, vnitřní klid, naději a smysl života. Za nedostatečně saturované potřeby uvedli únavu, bolest, vyrovnanost s nemocí, strach ze závislosti, pokračování v obvyklých aktivitách, pozitivní náhled na život a naději. Závěr: Dotazník PNAP vychází z holistického pojetí péče. Zjištěné nedostatečně saturované potřeby by se měly stát předmětem ošetřovatelských intervencí., Aim: The aim of this contribution is to present the results of pilot research into a testing of the PNAP questionnaire “Patient needs assessment in palliative care“ implemented at the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, as well as to present an established significance of bio-psycho-social-spiritual needs of patients with terminated oncological treatment. Methods: The sample was made up of 52 patients of the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, whose oncological treatment was terminated as a result of an incurable progression of oncological disease. For needs assessment the questionnaire Patient needs assessment in palliative care (PNAP) was used, consisting of 42 items clustered into five domains. Results: Oncological patients considered the needs in the domains of autonomy and physical needs as the most important. They were the least satisfied with the saturation of psychological and spiritual needs. Patients under 60 years considered social needs as significantly more important and at the same time they were less satisfied with their saturation (p<0.05). Women considered psychological and spiritual needs as more important. However, they were more satisfied with the saturation of these needs than men (p<0.05). The following individual items were considered the most often as important: treating the pain, fatigue, dyspnoea, coming to terms with an illness, communication with health workers and their support, decision making, respect and dignity while being treated, inner peace, hope and the meaning of life. Insufficiently saturated needs were reported: fatigue, pain, reconciliation with an illness, fear from dependence, continuation in common activities, positive opinion of life and hope. Conclusion: The questionnaire PNAP is based on a holistic conception of care. Established insufficiently saturated needs should be a subject of nursing interventions., Radka Bužgová, Erika Hajnová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, and Literatura
The article represents an overview of the development of Czech health promotion in the last two decades. Current “state of art” and health promotion in international context are mapped. Major behavioral risk factors are described and analybesity in comparison to EU countries. Their impact on the Czech population health is discussed in terms of relevant diseases. The authors conclude that a great risk for future development of health in the Czech Republic is a lack of health promotion institutional infrastructure that would enable development of needed and effective health promotion programmes., PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D., Mgr. Karolína Dobiášová, and Literatura
According to our research, Uzbek individuals with Parkinson’s disease have high prevalence of 0/0 polymorphisms of GSTT1 and GSTM1 genes, as well as combinations of GSTT1 (0/0)/GSTM1/(0/0) genotypes. These mutations are associated with an earlier debut of the disease, its mixed form, and rapid rate of progression. Determination of mutations in GSTT1 and GSTM1 genes of xenobiotic detoxification in patients with Parkinson’s disease confirms multifactorial nature of this pathology and the role of the influence of various external factors in the modification of clinical signs of disease and its prognosis., Khanifa Khalimova, Malika Raimova, Rustam Matmurodov, Khurshidakhon Rasulova, Amina Burnasheva, Yekaterina Jmirko, Rustam Mukhamedov, and Literatura