Cieľ: Cieľom práce bolo posúdenie výskytu stresu, stresorov, stratégií zvládania stresu a prediktorov stresu u sestier poskytujúcich paliatívnu starostlivosť (PS). Metodika: V rámci štúdie bol použitý štandardizovaný dotazník – Inventár copingových stratégií a dotazník zameraný na posúdenie stresu a stresujúcich situácií. Pri spracovaní údajov boli použité deskriptívne štatistické metódy a lineárna regresná analýza. Výsledky: Prieskumu sa zúčastnilo 68 sestier poskytujúcich PS s priemerným vekom 37,9 rokov a priemernou dĺžkou praxe v PS 8,22 rokov. Celkovo sme zaznamenali iba zriedkavý výskyt stresu v sledovanej vzorke sestier, pričom reakcie na stres sme zaznamenali najmä v emocionálnej a fyzickej oblasti. Najvýznamnejšími stresormi boli smrť a umieranie pacienta, pracovná záťaž (hlavne nedostatok personálu), pracovné prostredie a rodina pacienta. Sestry v stresových situáciách využívali viac príklonové stratégie zvládania stresu – najmä riešenie problému a sociálnu oporu. Signifikantnými prediktormi stresu boli v tejto vzorke pasívne stratégie zvládania (sebaobviňovanie) a mladší vek. Tieto premenné vysvetľovali 26,6 % variability stresu u sestier poskytujúcich PS. Záver: Ako optimálne sa javia programy zamerané na znižovanie vulnerability sestier, efektívnejšie využívanie aktívnych stratégií zvládania stresu a účinnejšiu komunikáciu s rodinou pacienta., Aim: The aim of this study is to assess the occurrence of stress, stressors, and stress coping strategies and stress predictors in nurses providing palliative care (PC). Methods: The study used a standardized questionnaire – Coping Strategies Inventory and a questionnaire aimed to assess stress and stressful situations. Data were processed by descriptive statistical methods and a linear regression analysis. Results: Sixty eight nurses working in PC at the average age of 37.9 years and the average term of practice in PC of 8.22 years participated in the survey. Overall, we only observed rare occurrence of stress in the study sample of nurses, and stress and we have noted responds to stress particularly in the physical and emotional area. The highest stressors were patient’s death and dying, workload (particularly staff shortages), working environment and relations with patient’s family. Nurses rather used active stress coping strategies in stressful situations, especially problem-solving and social support. Passive stress-coping strategies (self-criticism) and younger age were significant predictors of stress in this sample group. These variables explained 26.6% of stress variability in nurses working in PC. Conclusion: Training focused on decreasing vulnerability of nurses, more efficient using of active stress-coping strategies, and more efficient communication with patient’s family seems to be an appropriate solution to reduce stress., Mária Sováriová Soósová, Jana Sušinková, Mária Cenknerová, and Literatura
Cieľ: Cieľom práce bolo posúdenie výskytu stresu, stresujúcich situácií, stratégií zvládania stresu a prediktorov stresu u sestier pracujúcich na oddeleniach anestéziológie a intenzívnej medicíny (OAIM). Metodika: V rámci štúdie bol emitovaný štandardizovaný dotazník – Inventár copingových stratégií a dotazník vlastnej konštrukcie zameraný na posúdenie stresu a stresujúcich situácií. Pri spracovaní údajov boli použité deskriptívne štatistické metódy a lineárna regresná analýza. Výsledky boli spracované na hladine štatistickej významnosti α ≤ 0,05. Výsledky: Prieskumu sa zúčastnilo 42 sestier z východoslovenského regiónu s pracovným zaradením na OAIM, ktorých priemerný vek bol prepočítaný na 35,6 roka a priemernou dĺžkou praxe na OAIM 11,5 rokov. V sledovanom súbore bol zaznamenaný iba zriedkavý výskyt stresu, pričom relevantné hodnoty stresu boli zistené najmä vo fyzickej a emocionálnej oblasti. Najviac vyskytujúcimi sa ochoreniami u tejto skupiny sestier boli bolesti chrbtice, migrény, vysoký krvný tlak a poruchy menštruačného cyklu. Najviac stresujúco na sestry pôsobili: pracovná záťaž, najmä nedostatok personálu, smrť a umieranie pacienta a pracovné prostredie (hlavne neadekvátne vybavenie). Sestry v stresových situáciách využívali viac príklonové – aktívne stratégie zvládania stresu – riešenie problému, sociálnu oporu a kognitívnu reštrukturalizáciu. Pracovná záťaž a využívanie pasívnych copingových stratégií sa ukázali ako signifikantné prediktory stresu. Tieto premenné vysvetľovali 30 % variability stresu u sestier pracujúcich na OAIM. Záver: Z prieskumu vyplýva, že jedným z optimálnych spôsobov, ako redukovať stres sestier je zabezpečenie adekvátneho personálneho obsadenia. Vhodným postupom sa javia aj tréningy zamerané na manažment a zvládanie stresu na individuálnej úrovni., Aim: The objective of this study was to assess the prevalence of stress, stressful situations, coping strategies and stress predictors of stress in nurses working in departments of anaesthesiology and intensive medicine (OAIM). Methods: The study used a standardized questionnaire – Coping Strategies Inventory and questionnaire of own design aimed to assess stress and stressful situations. For data processing were used descriptive statistical methods and linear regression analysis. The results were processed for statistical significance level α ≤ 0.05. Results: The survey was attended by 42 nurses working on OAIM from Eastern Slovakia with an average age of 35.6 years and average length of practice on OAIM 11.5 years. Overall, we observed only rare occurrence of stress in the study sample, whereas relevant values of stress were particularly in the physical and emotional area. The most occurring diseases in this group of nurses were back pain, migraines, high blood pressure and impairment of menstrual cycle. The highest stressful influence on nurses was: workload (particularly staff shortages), death and dying patient and working environment (especially inadequate equipment). In stressful situations nurses use more active stress coping strategies – problem solving, social support and cognitive restructuring. Workload and the use of passive coping strategies have proved to be significant predictors of stress. These variables explained 30% of the variability of stress in nurses working on OAIM. Conclusion: The results show that the optimal way to reduce stress is to ensure adequate nurse staffing. Training focused on stress management at the individual level seems to be an appropriate solution to reduce stress., Mária Sováriová Soósová, Anna Varadyová, and Literatura
Cieľ: Cieľom medzinárodnej prierezovej štúdie bolo zhodnotiť úroveň subjektívnej pohody českých a slovenských sestier a jej vzťah k dĺţke klinickej praxe a ich uvaţovaniu o odchode z pracoviska, profesie sestry a do zahraničia. Metodika: Výskumný súbor tvorilo 1055 sestier pracujúcich v lôţkových zariadeniach. Subjektívnu pohodu sestier sme hodnotili prostredníctvom Indexu osobnej pohody a Škály emocionálnej, habituálnej subjektívnej pohody. Rozdiely v subjektívnej pohode sme zisťovali jednorozmernou analýzou rozptylu (ANOVA), na zistenie závislosti medzi premennými sme pouţili Pearsonov korelačný koeficient. Výsledky: České sestry častejšie preţívali pozitívne a menej často negatívne emócie (afektívny komponent subjektívnej pohody) v porovnaní so slovenskými sestrami. Ţivotná spokojnosť (kognitívny komponent subjektívnej pohody) bola na úrovni 60 – 70 % maxima stupnice, typického pre "nezápadné" krajiny (65,02; SD 15,80 - české sestry; 63,80; SD 16,43 - slovenské sestry). Štatisticky významné rozdiely v ţivotnej spokojnosti medzi uvedenými skupinami sestier sa nepreukázali. Subjektívna pohoda sestier sa negatívne spájala rokmi praxe, ako aj úvahami o odchode z pracoviska, z ošetrovateľskej profesie a odchode pracovať do zahraničia. U slovenských sestier sa preukázali silnejšie vzťahy medzi jednotlivými komponentmi subjektívnej pohody a ich uvaţovaním o odchode. Záver: Výsledky štúdie reflektujú zvyšujúcu sa pracovnú neistotu sestier, ktorú zaznamenávame v oboch krajinách v posledných rokoch. Ďalší výskum by sa mal zameriavať na identifikáciu ďalších faktorov, predovšetkým z oblasti pracovných podmienok, ktoré môţu významne vplývať na subjektívnu pohodu sestier., Aim: The aim of this international cross-sectional survey was to investigate subjective well-being of Czech and Slovak nurses and its relationship with years of experience and leaving intentions. Methods: The sample for study consisted of 1055 hospital staff nurses from Czech and Slovak Republics. The data were collected using a set of questionnaires that included the Positive Affect Scale, the Negative Affect Scale, and Personal Wellbeing Index. For determining the associations and correlations between variables, the parametric Pearson correlations were used. For group comparisons one way ANOVA procedure was performed. Results: Czech nurses experienced more positive affect and less negative affect than Slovak nurses. We did not find the statistical significant difference in life satisfaction (a cognitive component of subjective well-being) between Czech and Slovak nurses. Life satisfaction has been within the range of 60–70% SM found for Western populations (65.02; SD 15.80 - Czech nurses; 63.80; 16.43 - Slovak nurses). Subjective well-being correlated negatively with years of experience and leaving intentions. The stronger relationship between subjective well-being and leaving intentions was in Slovak nurses. Conclusions: The results of the study reflect an increased job insecurity of Czech and Slovak nurses. Future research should focus on investigation of other factors of subjective well-being, mainly from the area of work conditions., Elena Gurková, Katarína Žiaková, Mária Sováriová Soósová, Silvie Haroková, Radka Šerfelová, Slávka Mrosková, and Literatura
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit četnost subjektivně pociťovaných potíží s polykací funkcí mezi klienty sociálních zařízení následné péče za pomoci zahraničního nástroje nazvaného Dotazník o přijímání potravy (Eating Assessment Tool, EAT-10). Dalším cílem bylo zjistit časovou zátěž spojenou s administrací tohoto nástroje v praxi. Metody: Nástroj EAT-10 byl přeložen do češtiny a v pretestu byla ověřena jeho srozumitelnost. Poté byl nástroj, pomocí rozhovoru, použit v 5 sociálních zařízeních následné péče. Před dotazováním byl proveden screening kognitivních funkcí za pomoci testu Mini-Cog, který sloužil k vyřazení klientů s nedostatečnou kognitivní funkcí z dalšího testování. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 117 respondentů ve věku 65 let a výše, z nichž 104 úspěšně prošlo testem Mini-Cog. Více než polovina z nich (58) uvádí polykací potíže. K použití nástroje EAT-10 bylo u 1 respondenta potřeba cca 4–5 minut. Závěr: Klienti sociálních zařízení následné péče často subjektivně vnímali polýkání jako problematické. Nástroj EAT-10 lze použít při získávání základních údajů o polykání u těchto klientů., Aim: The aim of the study was to determine the frequency of subjectively perceived swallowing difficulties in clients of social institutions providing aft er-care, using a foreign instrument called Eating Assessment Tool (EAT-10). Another aim was to identify the amount of time required to administer the tool in practice. Methods: The tool EAT-10 was translated into Czech and its comprehensibility was verifi ed in a pre-test. Finally, it was employed in interviews in five social institutions providing aft er-care. Before the respondents were interviewed, they were screened for cognitive functions via the Mini-Cog test, which was used to exclude from further testing those respondents who had insufficient cognitive function. Results: 117 respondents aged 65 and above were enrolled in the study, 104 of whom were successful on the Mini-Cog test. More than half of them (58) reported swallowing difficulties. It took approximately 4–5 minutes to complete the EAT-10 tool with one patient. Conclusion: Subjectively perceived swallowing difficulties are a frequent problem in clients of social institutions providing aft er-care. Th e EAT-10 tool can be used to obtain basic swallowing data in these clients., Hana Vejrostová, Jana Pánková, Petra Mandysová, Jana Škvrňáková, and Literatura 6
Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody (Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL. Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB., Aim: The goal of the study was to determine the relationship between the health-related quality of life (usually abbreviated as HRQoL) and subjective well-being (usually abbreviated as SWB) of patients with chronic disease, namely bronchial asthma. The focus was on discriminative validity of both constructs. Methods: The research sample consisted of 316 patients examined at the Pulmonary Clinic of the University Hospital Ostrava. HRQoL was assessed by a short version of the Asthma Quality of Life Questionnaire (Mini AQLQ) and SWB was assessed by the Personal Wellbeing Index (PWI). Pearson’s correlation coefficient and linear regression analysis were used for evaluation of dependencies between selected variables. Discriminative validity was explored by examination of differences between HRQoL and SWB relevant to selected clinical variables. Differences in HRQoL and SWB were detected by multi-factor analysis of variance (ANOVA). Results: The correlations between HRQoL (assessed by the Mini AQLQ) and SWB (assessed by the PWI) are positive and moderate. Perception of asthma control was identified as a significant predictor of both constructs. However, it produced greater variance in the context of HRQoL. Conclusion: SWB and HRQoL are related but distinct constructs. The results support the notion of HRQoL as a construct based on a larger set of clinical variables as compared to SWB., Patricie Popelková, Elena Gurková, and Literatura
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu., Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery., and Štěpánka Bubeníková, Martin Procházka
Cieľ: V práci sme sa zamerali na vedomosti pacientov s astmou v oblastiach self-manažmentu tohto ochorenia a najmä na vplyv faktoru dĺžky trvania tohto ochorenia na úroveň vedomostí o self-manažmente. Zároveň sme zisťovali vzťah medzi úrovňou vedomostí o self-manažmente ochorenia a kontrolou astmy. Metodika: V tejto prierezovej štúdii bolo do súboru zaradených 297 respondentov. Na testovanie kontroly astmy a úrovne vedomostí pacientov sme použili valídne nástroje a to Dotazník vedomostí o self-manažmente astmy pre dospelých (Measuring asthma self-management knowledge in adults) a Test kontroly astmy (Astma Control Test ACTTM). Na štatistické spracovanie dát boli využité: Pearsonov Chi-kvadrat test nezávislosti a Spearmanov korelačný koeficient. Výsledky: Až 220 z 297 respondentov (74,07 %) preukázalo nedostatočné vedomosti, a to konkrétne v doméne Vedomosti o liečbe astmy. V oblasti Manažment bronchiálnej astmy malo nedostatočné vedomosti 191 respondentov (64,31 %). Početnosť správnych odpovedí zároveň naznačuje, že úroveň vedomostí v doménach self-manažmentu astmy, významných pre kontrolu ochorenia, bola vyššia v skupine pacientov diagnostikovaných v priemere jeden rok ako v skupine, ktorá trpí ochorením dlhšie (6-10 rokov), i keď rozdiel nie je štatisticky významný. Záver: Nedostatky vo vedomostiach astmatikov, vyššia frekvencia chýb v oblastiach self-manažmentu, vrátane self-monitoringu a horšia kontrola astmy pri ochorení diagnostikovanom viac ako 6 rokov naznačujú, že je potrebné v klinickej praxi venovať čas a pozornosť reedukácii, opakovanému posúdeniu vedomostí a praktických zručností (aplikácia metód self-manažmentu, inhalačnej techniky) v skupine už skôr diagnostikovaných astmatikov., Aim: This project is aimed to find out the patient knowledge with asthma in the area of self-management of this disease and particularly the influence of the length of the disease on the knowledge level about self-management. At the same time we tried to find out the relation between the knowledge level of the asthma self-management and control of asthma disease. Methods: The total number of 297 adult asthma patients were included in the cross sectional study. The valid instruments Asthma Control Test and Measuring asthma self management knowledge in adults were used for testing asthma control and the degree of patient knowledge in self management of asthma. The Chi-squared test and the Spearman´s rank correlation coefficient were used for statistical processing of data. Results: A total of 220 out of 279 respondents (74%) showed poor knowledge of selfmanagement of asthma, particularly in “Knowledge of asthma treatment” domain and 191 patients in “Management of bronchial asthma” domain (64%). Patients who had been diagnosed one year ago had better level of knowledge in selfmanagement of asthma than those who had been treated for asthma longer than six years (6-10 years). This difference was not significant, but it was related to those domains which has significant influence on asthma control (domains 2-5). Conclusion: Poor knowledge of asthma patients, higher frequency of errors in self management and worse control of asthma in patients with asthma longer than six years imply the need for better and repeated education, check of patient knowledge and skills for self-management, use of peak flow meter included in this group of patients., Michaela Dingová, Petronela Osacká, and Literatura
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
Cieľ: Zásadná zmena životnej situácie, akú predstavuje onkologické ochorenie, môže výrazným spôsobom ovplyvniť subjektívne vnímanie kvality života pacienta. Onkologickí pacienti prežívajú závažné problémy a majú špecifické potreby vzťahujúce sa k otázkam zdravia, ktoré môžu pretrvávať aj po ukončení liečby. Cieľom nášho výskumu bolo preskúmať úroveň kvality života a funkčného stavu u pacientok s diagnostikovaným onkologicko-gynekologickým ochorením. Metódy: Do výskumu bolo zahrnutých 73 respondentov: pacientok s verifikovaným onkologicko-gynekologickým ochorením cervixu a endometria (priemerný vek 57 rokov, smerodajná odchýlka SD = 11,25). Na zisťovanie úrovne kvality života a funkčného stavu bol použitý základný dotazník EORTC QOL spolu so špecifickým dotazníkom CX24 vytvorený Európskou organizáciou pre výskum a liečbu rakoviny (EORTC) pre pacientky s onkologickým ochorením endometria a cervixu. Výsledky: Najväčšiu mieru negatívneho dopadu onkologického ochorenia sme zaznamenali v oblasti sociálnych funkcií (priemer = 68,04, SD = 30,14) a v emocionálnej oblasti (priemer = 71,23, SD = 23,24). Menej výrazný vplyv ochorenia môžeme pozorovať pri hodnotení kognitívnych funkcií (priemer = 86,76, SD = 16,48). Záver: Lepšie uvedomenie si významu dlhodobej kvality života môže pomôcť poskytovateľom zdravotnej starostlivosti pri informovaní pacientok o možných limitáciách a ťažkostiach pretrvávajúcich aj po ukončení liečby rakoviny., Aim: A major life change, such as cancer, can significantly influence the subjective perception of quality of life. Cancer patients experience severe problems and have specific needs related to health issues, which may persist even after treatment. The aim of our research was to examine the level of quality of life and functional status in patients diagnosed with gynecological cancer. Methods: The research included 73 respondents: patients with confirmed cervical and endometrial cancer (mean age 57 years, standard deviation SD = 11.25). To identify the level of quality of life and functional status, the basic EORTC QOL and specific CX24 questionnaires were used. The questionnaires were created by the European Organisation for Research and Treatment of Cancer (EORTC) to be used in patients with endometrial and cervical cancer. Results: The greatest degree of negative impact of cancer was found in social (mean = 68.04, SD = 30.14) and emotional (mean = 71.23, SD = 23.24) scales. Less pronounced effects of the disease were observed in a cognitive scale (mean = 86.76, SD = 16.48). Conclusion: Better awareness of the significance of long-term quality of life can help health care providers inform patients about possible limitations and difficulties persisting even after completion of cancer treatment., Ľubica Bánovčinová, Katarína Bačiaková, Lucia Kováčová, and Literatura 26
Cieľ: Cieľom výskumu bolo monitorovať a zhodnotiť rozdiely v hodnotení sledovaných indikátorov kvality ţivota pacientov s proliferatívnou a neproliferatívnou diabetickou retinopatiou. Metodika: Výskumnú vzorku tvorili pacienti s diabetickou retinopatiou (DR) v celkovom počte 80. Prvú skupinu tvorilo 27 pacientov s proliferatívnou diabetickou retinopatiou (PDR) a druhú 53 pacientov s neproliferatívnou diabetickou retinopatiou (NPDR). Komparácia prebiehala v závislosti od typu DR. Zber údajov bol realizovaný štandardizovaným dotazníkom NIE VFQ-25 (National Eye Institute – Visual Function Questionnaire) na Očnom oddelení vo Fakultnej nemocnici s poliklinikou (FNsP) J. A. Reimana v Prešove. Výsledky: T-testom boli u oboch komparovaných skupín pacientov zistené významné rozdiely vo všetkých sledovaných ukazovateľoch kvality ţivota: všeobecný zdravotný stav a zrak, problémy s videním do blízka a do diaľky, vplyv ochorenia na dosahovanie ţivotných cieľov, menšia kontrola nad svojím konaním, obmedzenie dĺţky aktivít, obmedzenie zotrvania iba na domáce prostredie, spoliehanie sa na poskytnuté informácie inými ľuďmi, potreba pomoci od iných ľudí. Záver: Čiastočná alebo úplná strata schopnosti vidieť v súvislosti s diabetom má na kvalitu ţivota diabetika s proliferatívnou diabetickou retinopatiou v holistickom poňatí, teda v biologickej, psychickej a sociálnej dimenzii negatívny dopad. Je preto nevyhnutné dostupnými spôsobmi predchádzať tejto chronickej komplikácii., Aim: To monitor and evaluate the differences in the evaluation of monitored indicators of quality of life of patients with proliferative and non-proliferative diabetic retinopathy (DR). Methods: The research sample comprised a total of 80 patients with DR. The first group consisted of 27 patients with proliferative diabetic retinopathy and the second group of 53 patients with non-proliferative diabetic retinopathy. The comparison was carried out according to the degree of DR. The data were collected using the standardized National Eye Institute Visual Function Questionnaire (NEI VFQ-25) at the Ophthalmic Department of J. A. Reiman Hospital in Prešov. Results: In both compared patient groups, T-tests showed significant differences in all studied quality of life parameters: general health and vision, difficulty seeing far away and up close, the impact of the disease on achieving life goals, being limited in control over and in length of their activities, being limited to their homes, relying on the information provided by other people and needing help from others. Conclusion: In a holistic concept, i.e. biological, psychological and social dimensions, partial or complete loss of the ability to see due to diabetes has a negative impact on the quality of life of patients with proliferative DR. Therefore, this chronic complication must be prevented by any available means., Mária Kaščáková, Ľudmila Majerníková, Janka Slaninková, and Literatura