Background Patent ductus arteriosus (PDA) is common in very premature infants. Pharmacological closure of PDA with indomethacin, a prostaglandin inhibitor, has remained the mainstay of treatment in premature infants over the last three decades. Intravenous ibuprofen was recently shown to be as effective and to have fewer adverse reaction in preterm infants. If equally effective, then oral ibuprofen for PDA closure would have several important advantages over the intravenous route. This study was designed to assess the efficacy and safety of oral ibuprofen and intravenous ibuprofen for the early pharmacological treatment of PDA in LBW preterm infants with respiratory distress syndrome. Methods A randomized, single-blinded, controlled study was performed on premature neonates at the neonatal care unit of the University Hospital for Obstetrics and Gynecology”Koco Gliozheni”, Tirana, Albania, from January 2010 to December 2012. The study enrolled 68 preterm infants with gestational age between 28-32 weeks, birth weight ≤ 2000 g, postnatal age 48-96 h, and had echocardiographically confirmed significant PDA. The preterm infants received either intravenous or oral ibuprofen randomly as an initial dose of 10 mg/kg, followed by 5 mg/kg at 24 and 48 h. After the first dose of treatment in both groups, echocardiographic evaluation was performed, to determine the need for a second or third dose. The rate of ductal closure, adverse effects, complications, and the patient’s clinical course were recorded. Results All patients were born after 28 until 32 weeks’ gestation. 36 patients were treated with oral ibuprofen and 32 with intravenous ibuprofen in this period. After the first course of the treatment, the PDA closed in 30 (83.3%) of the patients assigned to the oral ibuprofen group versus 23 (71.8%) of those enrolled in the intravenous ibuprofen group (p = 0.355). There was no difference between treatment groups in demographics or baseline renal function. In the evaluation of renal tolerance, none of the patients had oliguria. There were no significant differences with respect to complications during the stay. Conclusions In low birth weight infants, the rate of early ductal closure with oral ibuprofen is at least as good as with the intravenous route. Oral ibuprofen is associated with fewer adverse effects, Alketa Hoxha, Ermira Kola, Numila Kuneshka, Eduard Tushe, and Literatura
Úvod: Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vývojovou vadou plodu. Detekce vrozených srdečních vad u plodu je založena na propojení screeningového a specializovaného echokardiografického vyšetření. Metodika: Pro posouzení úspěšnosti prenatálního záchytu srdečních vad používáme srovnání s prospektivní studií BOSS o postnatální prevalenci vad v ČR. Prevalence všech srdečních vad byla 6,16 na 1 000 živě narozených dětí a kritických 2,36/1 000 živě narozených dětí. Výsledky: V České republice se v období 1986-2012 intrauterinně odhalilo 2 996 plodů se srdeční vadou. V posledních 5 letech se záchytnost vad srdce pohybuje v rozmezí 39-47 % a detekce kritických vad přesáhla 80 % z očekávaného počtu VSV. Z celkového počtu fetálně detekovaných VSV se 1 612 (54 %) těhotných rozhodlo pro ukončení gravidity, z nichž 49 % mělo další extrakardiální vadu. Narodilo se 1 296 dětí s prenatální diagnózou VSV (43 %) a 90 plodů (3 %) zemřelo intrauterinně. Vzhledem k vysoké četnosti ukončení gravidity se mění postnatální spektrum srdečních vad. Snižuje se počet dětí s diagnózou syndromu hypoplázie levého srdce, atrioventrikulárním defektem, atrézií plicnice, společným arteriálním trunkem, společnou komorou a Ebsteinovou anomálií. Závěr: Prenatální echokardiografie prováděná v celé České republice umožňuje v posledních letech detekci až 47 % všech a více než 80 % kritických srdečních vad. Vysoký počet ukončených těhotenství je nejspíše důsledkem závažnosti srdečních vad a četných přidružených vývojových abnormalit. Četnost ukončení gravidity má vliv na postnatální spektrum srdečních vad, kdy ubývá závažných nebo komplexních srdečních onemocnění (syndromu hypoplázie levého srdce a dalších)., Introduction: Congenital heart defects (CHD) represents the most frequent congenital malformation. Prenatal detection of heart lesions is based on cooperation of screening and specialized echocardiographic examination. Methods: To assess the success of prenatal detection of heart defects (CHD) we compared the number of prenatal diagnosis with a known prevalence of CHD at birth as determined by prospective Bohemian „BOSS“ study. The study established prevalence of all CHD at birth 6.16 per 1 000 liveborn newborns and 2.36 of those with critical forms. Results: Between 1986 and 2012 were evaluated 2 996 of foetuses with congenital heart defects. A detection rate of CHD reached 47% during recent five years and detection of critical forms exceeded 80%. 1 612 (54%) mothers of foetuses with CHD opted for termination of pregnancy, 49% of them had an extracardiac heart malformations. 1 296 (43%) newborns were born with prenatally detected heart lesion and 90 (3%) foetuses died in utero. Due to high termination rate of foetuses with CHD the number of children with several complexed heart lesions declined (hypoplastic left heart syndrome, pulmonary atresia, single ventricle, persistent arterial trunk, atrioventricular defect and Ebstein anomaly). Conclusion: The nationwide prenatal ultrasound screening programme enabled detection of 43% of all CHD in recent years. Owing to severity of lesions and associated extracardiac malformations and cultural background, termination rate of foetuses with CHD remains high. High termination rate lead to significant decrease of postnatal incidence of several complex and severe CHD (such as hypoplastic left heart syndrome)., Viktor Tomek, Hana Jičínská, Jiří Gilík, Jan Škovránek, Jiří Navrátil, Jan Janoušek, and Literatura
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
The review focuses on a very peculiar aspect of the application of copper containing biologically active compounds of different chemical classes as have shown at the last scientific researches in the field of Cu (II) chelates, chelates possess have a higher activity of the same sort, than their mother compounds. The presented material shows essentially important qualities of Cu (II) containing compounds in biological aspect and has an interest for chemists, biochemists and pharmacologists., Sedrak Ghazaryan, and Literatura
Many aspects of surgical treatment of intestinal malrotation in children remain to be debatable. In the opinion of the majority of the specialists, surgical treatment is required after the diagnosis taking into account serious complications of intestinal malrotation. Purpose. The purpose of this research was to conduct an analysis of surgical tactics and operative treatment method for isolated and associated intestinal malrotations in children. Material and methods. We observed 123 children at the age of one day to 15 years with malrotation during the period of 2002 to 2013. Results. We presented the data from observing 123 children at the age of one day to 15 years with various clinical-anatomic forms of intestinal malrotation over from 2002 to 2013. In 62 patients (50.4%), the evidences of the high intestinal obstruction were prevalent, while 61 (49.6%) showed signs of low intestinal obstruction. 116 patients (94,3%) were given operative intervention: radical – 95(81,9%) and palliative – 21 (18,1%). In 56 % of the cases, various simultaneous surgeries were required. There are proposed differential approaches in relation to anatomic form of malrotation and possibility of the fixation of large intestine in the physiological position. Conclusion. The results obtained from the operative treatment are presented. The lethal outcomes could be reduced from 54.7%, among the patients being observed from 2002 to 2010, to 16,7% in patients being operated during 2011 to 2013., Nasriddin Shamsiddinovich Ergashev, Jamoliddin Bahronovich Sattarov, and Literatura
Určení prahu viability je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení a dobrou kvalitu života. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Závisí nejen na gestačním stáří, ale i na hmotnosti, pohlaví, četnosti těhotenství, místu porodu a indukci zralosti plic plodu kortikoidy. Jsou ovlivněny přístupem k péči, postoji lékařů i rodičů. Předpověď signifikantně mění přežití prvního týdne. Při rozhodování o způsobu péče je třeba vycházet z komplexního pojetí viability. Vytvoření standardů založených pouze na gestačním stáří, které často nejsme schopni přesně stanovit, by neodpovídalo medicínské i etické složitosti situace a bránilo v individuálním rozhodování., Determining the threshold of viability is the initial point in considering medical treatment. Viability depends - aside from the level of maturity of the fetus and its health condition – on the advancement of medical technology. Its quality is also based upon given socio-economical and cultural factors. The threshold of viability in regard of the possibility to be born alive and survive lies between the 22-24 weeks. An expert agreement on providing active care is based upon the probability of survival and survival without serious disability. Resuscitation and intensive care from the 26 weeks of gestation is usually mandatory in developed countries because infants born at this week have a very high chance of survival without severe disabilities and with good quality of life. The 22-25 week of gestation is known as the grey zone, during which the results of care are uncertain and unpredictable in advance. However, they depend not only on gestational age but on birth weight, sex, multiple gestation, place of delivery, and induction of lung maturity with corticosteroids. They are influenced by the caregivers approach and attitude. Surviving the first week changes the prediction significantly. It is essential to precede our decision-making according to a comprehensive concept of viability. Creating standards based entirely on gestational age which we cannot determine accurately would not meet the medical and ethical complexity of the situation and would prevent us from individual deliberation., Blanka Zlatohlávková, and Literatura 31
A. Čunderlík, M. Holáň, A. Gottschallová, P. Kleskeň, I. Rusňák, K. Plank, J. Mlynarčíková, M. Jezberová, J. Andrisová, J. Čajková, M. Uherková, V. Cigel