Daniel (32 let), v anamnéze dlouhodobé užívání kombinací návykových látek, nejčastěji marihuany, pervitinu, heroinu a alkoholu. Návykové látky začal užívat zhruba od 15 let z důvodu pozitivní rodinné anamnézy, vztahových a osobnostních problémů. Psychoterapeuticky jsme spolu pracovali během jeho tříměsíční toxirehabilitační léčby v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Jméno pacienta bylo v kazuistice změněno. Daniel spolu s dalšími spolupacienty se podíleli na vytvoření programu a následně brožury pro pacienty s drogovou kariérou s kognitivně behaviorálními terapeutickými postupy. V terapeutickém cíli Daniela dominují témata bažení, jeho osobnostní nastavení, učení se sebeovládání: odmítání drogy, komunikace, práce se vztekem, nácvik relaxace, kognitivní vyhýbání se návykové látce, řešení problémů, prevence relapsu. and Daniel (32 years old), with an anamnesis of long-term using of addictive substances, more precisely a combination of marihuana, methamphetamine, heroin and alcohol. He started taking addictive substances approximately at the age of 15 because of a positive family anamnesis, relationship and personal problems. From the psychotherapist’s perspective we worked together during his tree-month toxin-rehabilitation treatment in the psychiatric hospital in Kromeriz. The patient's name has been changed in case history. Daniel, together with other patients contributed to the creation of a programme and afterwards a brochure for patients with drugs career, based on cognitive – behavioural therapist techniques. Daniel's therapeutic goals are dominated by craving themes, his personality settings, learning self-control: drug rejection, communication, work with rage, relaxation training, cognitive avoidance with addictive substance, problem solving, and relapse prevention.
Tento článek se věnuje poměrně novému konceptu učitelské kolektivní efficacy, který je zatím méně výzkumně ukotven, ale dosavadní studie ho považují za potencionálně velmi užitečný v pedagogickém prostředí. Potýká se však s určitými koncepčními a metodologickými obtížemi. Cílem je nejprve představit teoretické pozadí v konceptu self-efficacy a učitelské self-efficacy, která je starším a zatím více zkoumaným konstruktem a měla velký vliv na utváření učitelské kolektivní efficacy. Hlavní důraz je kladen na objasnění teoretických obtíží, které jsou historicky spojeny s učitelskou self-efficacy a které částečně ovlivnily i kolektivní efficacy například skrze používané dotazníky. Dále jsou shrnuty dosavadní definice a pojetí učitelské kolektivní efficacy a také důležité výzkumy a jejich výsledky. Ty se týkají například spojení s učitelskou self-efficacy a vlivu kolektivní efficacy na žáky a žákyně, jednotlivé učitele i celý učitelský sbor. Zmíněny jsou i dosavadní používané dotazníky. V závěru jsou navrhnuty možnosti, kam směřovat budoucí výzkum učitelské kolektivní efficacy a které hlavní obtíže je nutné překonat. and This article introduces relatively new concept of teacher collective efficacy. This concept hasn’t gained strong support in research yet but results of existing studies indicate its potential to be useful in educational environment. However, there are some conceptual and methodological issues linked to teacher collective efficacy. First purpose of this article is to introduce theoretical background of self-efficacy and teacher self-efficacy, which is an older and more researched concept with large impact on the development of teacher collective efficacy. Main accent is put on explanation of theoretical issues, that are historically linked with teacher selfefficacy and that partly influenced teacher collective efficacy for example due to used questionnaires. The main part summarizes present definitions and approaches to teacher collective efficacy and important researches. Existing researches are concerned in relation of teacher self-efficacy and teacher collective efficacy and its influence on students, individual teachers or whole teaching staff. Another important part deals with existing measurements of teacher collective efficacy. The conclusion of this article is a proposal for direction of future research and what kind of major problems is necessary to overcome.
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
The area of the right to the provision of medical care is currently receiving attention mainly from the perspective of the patient, but not from the perspective of a healthcare professional. The right of a healthcare professional not to provide medical care is an area which, despite its importance, receives relatively little attention. The topic of this article is narrowed down only to the area of termination of medical care. This leaves aside the legal regulation of the reasons for which the medical care provider is entitled to refuse to accept a patient into care. The primary goal of this article was to verify the functionality of the legal regulation from the point of view of health professionals. This was done by research, carried out in the form of a questionnaire survey. Respondents (healthcare professionals and medical students) answered questions (in the area of termination of medical care) to ascertain their awareness of the current legislation and its applicability in practice, as well as questions about possible changes that could improve their professional relationship with patient. The answers thus reflect not only their opinion on the state of the current legislation, but also include de lege ferenda considerations. Before the main part of the article, which consists of the results of questionnaire survey, a theoretical introduction was included for better orientation in the issue. This theoretical introduction summarizes the current legislation in this area. The article provides a new insight into the legal regulation of the termination of medical care through the eyes of those who are confronted with this legal regulation on a daily basis. and Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka. Právo zdravotnického pracovníka neposkytnout zdravotní péči je oblast, které se navzdory její důležitosti věnuje relativně malá pozornost. Téma tohoto článku je zúženo, a to pouze na oblast ukončení péče o pacienta. Stranou je tak ponechána právní úprava důvodů, pro které je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče. Primárním cílem tohoto článku bylo pomocí vlastního výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření, ověřit funkčnost zkoumané právní úpravy v praxi z pohledu zdravotnických pracovníků. Respondenti (zdravotničtí pracovníci a studenti lékařských fakult) odpovídali jednak na otázky, kterými bylo zjišťováno jejich povědomí o platné právní úpravě a její využitelnosti v praxi, a dále na otázky, týkající se možných změn, které by jejich očima mohly zlepšit fungování vztahu zdravotnického pracovníka a pacienta v oblasti ukončování zdravotní péče. Odpovědi respondentů tak odráží nejen jejich názor na stav současné právní úpravy, ale zahrnují i úvahy de lege ferenda. Před samotnou hlavní částí, která je tvořena výsledky vlastního dotazníkového šetření, byl pro lepší orientaci v celé problematice zařazen i teoretický úvod, který shrnuje platnou právní úpravu v této oblasti. Článek poskytuje nový náhled na právní úpravu ukončování zdravotní péče očima těch subjektů, kteří jsou s ní při výkonu svého povolání každodenně konfrontováni.
In response to the twentieth anniversary of adoption of the Convention on Biomedicine the paper deals with the right to the informational self-determination in health care. The paper defines the content of the right to the informational self-determination in relationship to the right for privacy protection. The discussion highlights, pursuant to the case -law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic, occurences when the aforementioned right could be restricted. The paper examines the issues of the proportionality test between the private and public interests when providing public information about health status., V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti., and Obsahuje bibliografické odkazy
Casuistry is one of the most widespread methods of moral reasoning in contemporary bioethics. It is often found in opposition to the dominant theory of principlism. While theoretically, ethical principlism has been elaborated quite often in the Czech bioethical and medical-ethical literature, the theoretical definition of the casuistic method does not appear. This article, therefore briefly presents the theoretical foundations of the so-called casuist method. The historical context of the casuistry method, its advantages, and disadvantages are presented. In particular, it was compared with so-called deductivist approaches and principlism, which appear in contemporary bioethics as basic competing approaches. and Kazuistika či kazuistická metoda (casuistry) je jednou z nejrozšířenějších metod morálního rozvažování v současné bioetice. Bývá často považována za protiklad k dominantní teorii principialismu. Zatímco teoreticky byl etický principialismus v české bioetické a medicínsko-etické literatuře poměrně často rozpracován, teoretické vymezení metody kazuistické se spíše neobjevuje. Tento článek proto krátce představuje teoretické základy tzv. kazuistická metody. Jsou představeny historické souvislosti kazuistické metody, její výhody a nevýhody. Zejména byla porovnávána s tzv. deduktivistickými přístupy a principialismem, které se objevují v současné bioetice jako základní konkurenční přístupy.
The aim of this review is to summarize main aspects of the book Eutanázie: definice, historie, legislativa, etika. and Tento příspěvek je recenzí publikace Eutanázie: definice, historie, legislativa, etika, která vyšla v roce 2019.
Aims. The attachment formed in early childhood affects an individual’s mental and physical health. The aim of the study was to assess the psychometric properties of the Slovak version of the ECR-R questionnaire designed to detect attachment in adulthood, to create a shorter version, and to examine the sociodemographic differences in anxiety and avoidance among Slovak respondents. Sample, settings, and methods. In a cross-sectional study with a representative sample of the adult Slovak population (N=1018, age 46.24, SD 16.56, 48.7% men), data were collected using the Slovak translation of the ECR-R questionnaire. The Slovak version of the Relationship Questionnaire (RQ) was used to assess the convergence validity. Results. The data of the psychometric analysis of the shortened version of the Close Relationship Questionnaire, the ECR-R-SK-14, indicate its better suitability for measuring relationship in adulthood compared to the ECR-R-16 version. Convergent validity was confirmed. Sociodemographic differences in individual groups of the Slovak population, which were expanded to include subjectively perceived loneliness in the last year of life, were described. Summary. The ECR-R questionnaire and its shorter version, the ECR-R-SK-14, are suitable tools for measuring relationships in adulthood, whether scientific or clinical. Limitations. The complete version of the ECR-R questionnaire can be difficult for some respondents to understand due to a large number of reversely formulated questions. and Ciele. Vzťahová väzba utvárajúca sa v ranom detstve ovplyvňuje duševné aj fyzické zdravie jedinca. Cieľom štúdie bolo posúdiť psychometrické vlastnosti slovenskej verzie dotazníka ECR-R na zisťovanie blízkych vzťahov v dospelosti, vytvoriť skrátenú verziu a preskúmať sociodemografické rozdiely v úzkostnosti a vyhýbavosti u slovenských respondentov. Vzorka, rámec a metódy. V prierezovej štúdii s reprezentatívnou vzorkou dospelej slovenskej populácie (N = 1018, vek priemer 46,24, SD 16,56, 48,7 % mužov) boli zozbierané údaje pomocou slovenského prekladu dotazníka ECR-R. Na posúdenie konvergentnej validity bola použitá slovenská verzia Relationship Questionare (RQ). Výsledky. Zo záverov psychometrickej analýzy skrátenej verzie dotazníka prežívania blízkych vzťahov ECR-R-SK-14 vyplýva jeho väčšia vhodnosť na meranie vzťahovej väzby v dospelosti oproti verzii ECR-R-16. Konvergentná validita sa potvrdila. Autori popísali sociodemografické rozdiely v jednotlivých skupinách slovenskej populácie, ktoré rozšírili o položku subjektívne vnímanej osamelosti v poslednom roku života. Zhrnutie. Dotazník ECR-R a jeho skrátená verzia ECR-R-SK-14 sú vhodnými nástrojmi na meranie vzťahovej väzby v dospelosti či už vo vedeckej alebo klinickej sfére. Limity: Dotazník ECR-R môže byť pre niektorých respondentov náročný na pochopenie, vzhľadom na veľké množstvo reverzne formulovaných otázok.