Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) is a unique disorder. It usually devel-ops in early childhood and, in 50% of cases, continues to be a lifelong disorder, which poses significant challenges for researchers and clini-cians. The new criteria set by the World Health Organization merged the category of Hyperki-netic Disorders and the ADHD category.This narrative review aims to explore and ease the adoption of the ADHD concept for clinicians and researchers who were used to working with Hyperkinetic Disorders by (1) analyzing the evolution of the ADHD concept from its estab-lishment in the Diagnostic and Statistical Man-ual of Mental Disorders, 3rd edition (DSM-III) until DSM-5; (2) comparing the contemporary concepts of ADHD in DSM-5 and Hyperkinetic Disorders in International Statistical Classifica-tion of Diseases and Related Health Problems (ICD-10); and (3) describing some new chal-lenges the ADHD concept will face in the future.The structure and the dimensions of the concept are explored, including some possible new core symptoms such as emotional dysregulation and mind wandering. Adult presentations of symp-toms of hyperactivity, impulsivity, and inatten-tion are presented. The recent challenges of the global pandemic of covid-19 are also addressed.In conclusion, the concept of ADHD has been dramatically improved since its establishment. However, the bio-psycho-social perspective needs to be better balanced in ADHD-related science. and Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je unikátní poruchou. Většinou se rozvine v raném dětství a v 50 % případů přerůstá v celoživotní poruchu, což přináší významné výzvy pro vý-zkumníky i odborníky v praxi. Nová kritéria vytvořená Světovou zdravotnickou organiza-cí spojila kategorie hyperkinetických poruch a ADHD. Cílem této narativní přehledové studie bylo prozkoumat a usnadnit osvojení koncep-tu ADHD odborníky a výzkumníky, kteří byli zvyklí pracovat s hyperkinetickými poruchami. 1) Byla analyzována evoluce konceptu ADHD od jeho ustanovení ve 3. edici Diagnostické-ho a statistického manuálu duševních poruch (DSM-III) až po DSM-5; 2) byly porovnány současné koncepty ADHD v DSM-5 a hyper-kinetické poruchy v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10); a 3) byly popsány některé nové výzvy, kterým může koncept ADHD čelit v budoucnosti. Prozkoumány byly dimenze a struktura konceptu včetně potenciálních no-vých symptomů, jako jsou například emocio-nální dysregulace a tzv. mind wandering. Před-staveny byly také dospělé prezentace symptomů hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti. Au-toři se dotkli také nedávných výzev spojených s globální pandemií covid-19. Závěrem lze kon-statovat, že koncept ADHD se od svého vzniku významně zlepšil. Ve vědeckém výzkumu zabý-vajícím se ADHD by však měla být více zohled-něna psycho-bio-sociální perspektiva.
Cílem této práce je představit české verze metod na měření vazby v dospělosti, konkrétně metody Experiences in Close Relationships a dalších variant, které jsou z ní odvozeny, spolu s jejich základními psychometrickými vlastnostmi a specifiky. Tento přehled společně s plným zněním jednotlivých dotazníků v přílohách by měl sloužit k možnosti výběru vhodného nástroje pro různé výzkumné otázky. Informace o jednotlivých metodách, jejich výhodách a nevýhodách společně s plným zněním položek by měla přispět k sjednocení používání v českém prostředí adaptovaných metod. Tento přehled by měl také přispět k omezení dalších duplicitních překladů stejných měřících nástrojů. and The aim of this paper is to present the Czech version of the methods used to measure attachment in adulthood, specifically we are concerned with the Experiences in Close Relationship method and its derived variants together with their basic psychometric properties and specifics. With the full texts of the individual questionnaires enclosed, this overview should help researchers select the appropriate version for their research questions. The information about the individual methods, their advantages and disadvantages together with the items in full ought to contribute to the unification of the use of adapted methods and to lowering the risk of repeated translations of the same methods in the context of the Czech Republic.
Článek představuje teoretické pozadí metody instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina a její využití v praxi. Pojednává o životě autora, jeho teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti a zkušenosti zprostředkovaného učení. Dále představuje využití metody ve třech oblastech – školní, sociální a oblasti zdravotnictví. Ve školním prostředí se článek zaměřuje na využití u žáků s ADHD, specifickými poruchami učení, sociálním znevýhodněním a na rozvoj učitelů. V sociální oblasti představuje možnosti metody k intervenci u seniorů a dospělých, dále také u osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V oblasti zdravotnictví představuje její aplikaci u osob s traumatickým poškozením mozku a Parkinsonovou nemocí. and This article presents the theoretical background of Reuven Feuerstein´s Instrumental Enrichment and its application. It discusses Feuerstein´s life, his theory of structural cognitive modifiability, and mediated learning experience. It shows the application of the program in three areas – education, social area, and healthcare. In the area of education, it discusses the application in students with ADHD, specific learning disabilities, social disadvantage, and a teacher´s development. In the social area, it presents the application of the program in seniors, adults, and at the prison. In the area of healthcare, application in people with traumatic brain injury and Parkinson´s disease is presented.
Historie forenzní psychologie v Čechách a na Slovensku je popsána v řadě psychologických a kriminologických publikacích obvykle v rámci úvodních kapitol. Tyto texty se však liší v různých aspektech: vymezení začátku forenzní psychologie či popsání historického vývoje forenzní psychologie. Cílem tohoto článku je nahlédnout do historie forenzní psychologie do začátku druhé světové války a poukázat na to, jak je prezentována v české a slovenské psychologické literatuře. Na základě této exkurze byly také doplněny různé informace dohledáním primárních zdrojů. and The history of forensic psychology in Czech Republic and Slovakia is described in many psychological or criminological publications usually in the introductory chapters. These texts, however, differ in different aspects: definition of the beginning of forensic psychology and the description of the historical development of forensic psychology. The aim of this article is to present how forensic psychology’s history till the beginning of WWII is represented in Czech and Slovak psychological literature, and further to fill in missing information by searching for primary sources.
Objectives. The present study aimed to investi-gate the generational and gender differences in narcissism score, and value orientation among Slovakian generations Y and Z.Sample and settings. The sample of the research consisted of 955 participants, 192 men and 763 women. Generation Y consisted of 501 respon-dents and generation Z consisted of 454 respon-dents. The 16-Item Narcissistic Personality In-ventory and Portrait Values Questionnaire were administered.Hypotheses. The score of narcissism is higher in generation Z compared to generation Y and there are no differences in the value preference between these generations. There is a positive relationship between the narcissism score and individualistic values and negative relationship between narcissism score and collectivist va-lues.Statistical analyses. Descriptive statistics: per-centage, averages and standard deviations. In-ferential statistics: ANOVA, Pearson corelation analysis, Z-test for independent samples, mul-tiple linear regression. The obtained data were analyzed by SPSS.Results. The results revealed higher narcissi-sm scores among generation Y in comparison to generation Z, with men having a higher rate of narcissism. The results indicated differen-ces between the generations and gender in the preference for the values of power, hedonism, stimulation, benevolence, universalism and se-curity. The data supported significant positive relationship between narcissism and individu-alistic values; negative relationship between narcissism and collectivist values, regardless of gender and generation. The preference for indi-vidualistic values was predicted by the narcissi-sm and generation; within collectivism, only the narcissism proved to be a significant predictor.Limitations. The limitations result from data collection, research design, the nature of the re-search group and the methods used. The results are valid for the researched group only. and Ciele. Cieľom štúdie bolo skúmať generačné a rodové rozdiely v miere narcizmu a hodnoto-vej orientácie príslušníkov generácie Y a Z na Slovensku.Súbor a metóda. Výskumný súbor tvorilo 955 respondentov, pozostávajúci zo 192 mužov a 763 žien. Generáciu Y reprezentovalo 501 res-pondentov, generáciu Z reprezentovalo 454 res-pondentov. U respondentov bol administrovaný 16-položkový Inventár narcistickej osobnosti a Schwartzov dotazník hodnotových portrétov.Hypotézy. Miera narcizmu je vyššia u generácie Z v porovnaní s generáciou Y. Neexistujú roz-diely v preferencii hodnôt medzi príslušníkmi generácií Y a Z. Existuje pozitívny vzťah medzi mierou narcizmu a preferenciou individualistic-ky zameraných hodnôt; a negatívny vzťah k pre-ferencii kolektivisticky zameraných hodnôt.Štatistická analýza. Deskriptívna analýza: per-centá, priemery, smerodajné odchýlky. Inferenč-ná analýza: ANOVA, Pearsonova korelačná ana-lýza, Z-test pre 2 nezávislé výbery, viacnásobná regresná analýza. Získané dáta boli analyzované štatistickým programom SPSS.Výsledky. Výsledky ukázali vyššiu mieru nar-cizmu u generácie Y v porovnaní s generáciou Z, pričom vyššiu mieru narcizmu dosiahli muži. Výsledky poukázali na štatisticky signifikantné generačné a rodové rozdiely v preferencii hod-nôt moc, hedonizmus, stimulácia, benevolencia, univerzalizmus a bezpečie. Výskum potvrdil vý-znamný pozitívny vzťah medzi narcizmom a pre-ferenciou individualistických hodnôt; negatívny vzťah medzi narcizmom a preferenciou kolekti-vistických hodnôt bez ohľadu na rod a generač-nú príslušnosť. Preferenciu individualistických hodnôt predikovala miera narcizmu a generačná príslušnosť, u kolektivizmu sa ako signifikantný prediktor ukázala len miera narcizmu.Obmedzenia. Obmedzenia vyplývajú zo zberu dát, designu výskumu, charakteru výskumného súboru a použitých metód. Výsledky platia iba pre skúmaný výskumný súbor.