Práce se třídami představuje v rámci náplně práce školního psychologa značný podíl. O tom, jak často a jakou formou školní psychologové na základních školách se třídami pracují, víme opravdu málo. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit zastoupení práce se třídou v činnosti školního psychologa, popsat, jakým způsobem školní psychologové se třídami nejčastěji pracují, a prozkoumat subjektivní hodnocení vlastní kompetence školních psychologů při práci se třídou. Soubor respondentů tvořilo 73 školních psychologů základních škol. Data byla sbírána prostřednictvím on-line dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky poukazují, že práce se třídou je třetí nejčastěji uváděnou činností pracovní náplně školního psychologa. Školní psycholog vstupuje do tříd nejčastěji na žádost třídní učitelky (38,26 %), pravidelně na základě vlastní iniciativy (31,51 %) nebo když má dojem, že by to dané třídě mohlo pomoci (20,55 %). Subjektivní hodnocení kompetence školních psychologů v práci s třídními kolektivy mimo jiné ovlivňují výše úvazku, délka praxe a další vzdělávání zaměřené na práci se třídou. Signifikantní rozdíly ve stanovených kritériích však nebyly potvrzeny. and Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online self-made questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.
Cílem studie je popsat narativní charakteristiky vyprávění o změně u klientů skupinové psychoterapie, kteří dosáhli klinicky významné změny. Studie byla součástí tříletého projektu, zaměřeného na výzkum efektivity a faktorů psychoterapie v denních stacionářích pro léčbu úzkostných poruch a deprese. Léčba trvala 3 měsíce, klienti docházeli do stacionáře vždy v pracovní dny. Sběr dat probíhal v letech 2014 až 2016, z celkového počtu n = 220 klientů (celkově 21 skupin v délce trvání 12 týdnů) v kvantitativní části projektu se opakovaných rozhovorů v kvalitativní části (uprostřed léčby, na jejím konci a 9 až 10 měsíců po ukončení léčby) účastnilo 32 klientů.
Prezentovaná studie pracuje s užším výběrem osmi klientů, kteří absolvovali nejméně dva rozhovory a dle objektivních ukazatelů měření změny v psychoterapii dosáhli klinicky významné změny. Data byla analyzována pomocí kategorické narativní analýzy za užití narativních kategorií: témata změny; aktérství; narativní pozice; hodnoty a přesvědčení. Ukazuje se, že u některých klientů dochází v průběhu procesu změny ke „zrodu“ aktérství, k jakési re-autorizaci vlastního jednání. Objevují se zde dvě varianty aktérství, systematicky režisérský typ a uvolněnější, otevřenější typ. V kategorii narativní pozice se klienti vymezují k ostatním členům skupiny jako i vůči celé skupině a také jako skupina vůči „zbytku světa“. V kategorii hodnoty a přesvědčení se ukazuje hodnotový a normativní aspekt dosažení změny v psychoterapii. and The main goal of the study is to describe narrative characteristics of stories of change in psychotherapy group, narrated by clients, who reached clinically significant change. The current study was a part of a three-year project, focused on the research of efficiency and curative factors of therapy in daily treatment centres specialized at treatment of depression and anxiety disorders. From the total participants n=220 (21 groups) in the quantitative part of the project, 32 clients took part in repeated qualitative interviews (in the middle, at the end of treatment, and 8 – 9 months after treatment). The present study involves eight participants who participated in at least two interviews and reached a clinically significant change. Data were analysed by means of categorical narrative analysis, using the following narrative categories: thematic lines; agency; positioning; values, and beliefs. Results indicate, that some clients develop the agentic capacity only during the process of change, it is a certain „re-authorisation“ of one´s action. There appear to be two types of agency, a systematic, directive type and more relaxed, open type. In the category of positioning, clients tend to the narrative delimitation toward other members of group and also toward the group as a whole. In the category of values and beliefs, clients describe normative and moral aspects of reaching the change in psychotherapy.
Kniha je zaměřená na problematiku výchovy dítěte od jeho narození až po období dospívání. Autor se zabývá problematikou ze širokého úhlu pohledu, promítá do svého hlediska jak historické a ideologické náhledy, tak i názory různých odborníků. Odkazovaná literatura a citáty pocházejí převážně z pera psychologických klasiků, nicméně Jedlička místy doplňuje i aktuální poznatky z konferencí či soudobé literatury.
Objectives. This study aimed to assess psychometric properties, such as reliability, construct validity, and cut-off scores, for the Czech version of the Clinical Outcome in Routine Evaluation – General Population (GP-CORE) questionnaire, a tool usable for repeated measurement of psychological distress within routine clinical settings. Participants and setting. Two general populations and one clinical sample were used with N values of 420, 394, and 345, respectively. Hypotheses. One of the competing theoretical factor solutions will demonstrate the best fit. Statistical analysis. To examine the factor structure of the GP-CORE, a confirmatory multidimensional item response theory analysis (graded response model) was employed. Results. The best fitting model was a bifactor solution representing one content domain of overall distress and two item wording domains (positively and negatively worded items). Clinical cut-off scores were determined to be 1.85 (men) and 1.90 (women). Study limitations. The GP-CORE can be used as an unidimensional measure of overall distress, but users have to be aware of the influence of positive vs. negative item wording on the responses. and Cíle. Tato studie si kladla za cíl zhodnotit psychometrické vlastnosti české verze škály Clinical Outcome in Routine Evaluation - General Population (GP-CORE), konkrétně poskytnout informace o reliabilitě, konstruktové validitě a klinickém cut-off skóru. GP-CORE je nástroj využitelný pro opakované měření psychologického stresu. Vzorek a design. Byly využity tři vzorky respondentů, z nichž dva pocházely z obecné (N = 420 a 394) a jeden z klinické populace (N = 345). Hypotézy. Jedno z faktorových řešení bude mít superiorní fit oproti ostatním. Statistické analýzy. K ověření faktorové struktury GP-CORE bylo využito konfirmační multidimenzionální teorie odpovědi na položku (graded response model). Výsledky. Jako finální model byl zvolen bi-faktorový model reprezentující obecný obsahový faktor distresu a dva metodické faktory způsobené pozitivní a negativní formulací položek. Kromě toho, že vykazoval nejlepší fit, byl také dobře teoreticky interpretovatelný. Klinický cut-off skór pro průměrnou hodnotu napříč položkami byl ustanoven na 1,85 pro muže a 1,90 pro ženy. Limity. GP-CORE lze využít jako jednodimenzionální nástroj pro měření obecného psychologického stresu, ale uživatelé by si měli být vědomi také možného vlivu pozitivní či negativní formulace položek na odpovědi respondentů.
Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.
The motivation of students toward learning is the important part of educational process. Main aim of the study is to realize psychometric validation of the Slovak version AMS – HS28 (Academic Motivation Scale – High School version) questionnaire, which was developed by Vallerand et al. (1992). This research tool contained seven scales, three of them were focused on intrinsic motivation, three of them on extrinsic motivation and one was focused on amotivation. The sample size was created by 201 high school students. The statistical analysis included the determination of internal consistency of questionnaire through Cronbach’s alpha coefficient and also confirmatory factor analysis. Confirmatory factor analysis revealed a seven-factor theoretical model and values of alpha coefficient showed on the internal consistency of whole questionnaire and also of all factors. and Motivácia žiakov k učeniu je významnou súčasťou edukačného procesu. Hlavným cieľom štúdie je realizovať psychometrické overenie slovenskej verzie dotazníku AMS – HS28 (Academic Motivation Scale – High School version), ktorá bola navrhnutá autormi Vallerand et al. (1992). Výskumný nástroj obsahoval sedem škál, tri boli zamerané na vonkajšiu motiváciu, tri na vnútornú a jedna na amotiváciu. Výskumného šetrenia sa zúčastnilo 201 žiakov stredných škôl. Štatistické spracovanie zahrňovalo stanovenie vnútornej konzistencie dotazníka prostredníctvom koeficientu Cronbachovo alfa, a ďalej konfirmačnú faktorovú analýzu. Konfirmačná faktorová analýza potvrdila sedemfaktorový teoretický model a hodnoty koeficientu alfa poukázali na vnútornú konzistenciu tak celého dotazníka, ako aj jednotlivých faktorov.
In this paper, I make the case for voluntary euthanasia of adults. My position is that this kind of euthanasia can be rationally justified. Firstly, I present an argument in favour of rationality of suicide and propose a set of general conditions for a rational suicide. Secondly, I argue that if suicide can be rational, then euthanasia can be rational. Then I anticipate counter-arguments against my position and suggest their refutations. I answer the following objections: that i) it is not possible to preferentially compare life and death and prefer the latter; that ii) it is not possible for life to not be worth living; and that iii) the judgement, that life is not worth living, is necessarily irrational. Concerning objection i) I show that it is possible to preferentially compare life and death and prefer the latter; concerning ii) I show that two possible justifications for this objection are untenable; and concerning iii) I show that three possible justifications for this objection are untenable. Finally, I conclude that euthanasia can be rational., V tomto článku obhajujem názor, že dobrovoľná eutanázia dospelých môže byť racionálna. Najprv ponúknem argument v prospech racionálnosti sebausmrtenia a následne navrhnem všeobecnú sadu podmienok pre racionálne sebausmrtenie. Potom argumentujem, že ak môže byť sebausmrtenie racionálne, tak aj eutanázia môže byť racionálna. Následne anticipujem námietky a reagujem na ne. Odpovedám na námietky, že i) nie je možné preferenčne porovnávať život a smrť a preferovať smrť; že ii) nie je možné, aby život nebol hoden žitia; a že ii) súd, že život nie je hoden žitia, je nevyhnutne iracionálny. Ohľadom námietky i) ukazujem, že je možné preferenčne porovnávať medzi životom a smrťou a preferovať smrť, ohľadom ii) ukazujem, že dva možné spôsoby zdôvodnenia tejto námietky nie sú udržateľné a ohľadom iii) ukazujem, že tri možné spôsoby zdôvodnenia tejto námietky nie sú udržateľné. Nakoniec uzatváram, že eutanázia môže byť racionálna., and Obsahuje bibliografické odkazy