This paper examines the possibility and the desirability of axiomatization in law. In the first part, the paper examines the notion of axiom and the ways how it was or could be introduced into law. It is here where the authors openly invite the reader to lose the conventional approach and think about alternative ways to build basic legal concepts. In the second part, the paper continues by presenting several theories which endeavored (or appeared to endeavor) to show that law can (and should be) axiomatized and which even attempted to axiomatize it. After establishing whether these theories were successful at all, the authors add some of their own ideas on the topic of axiomatization., Martin Madej, Filip Horák., and Obsahuje bibliografické odkazy
International Workshop on Astronomical X-Ray-Optics (AXRO) organized by the Institute of Astronomy of the CAS was focused on presentation and discussion of recent and future technologies for future X-ray astronomy missions. One session was aimed on astrophysical aspects of X-ray telescopes/satellites, in which some review talks were given from leading scientists in this field plus some presentations of relevant Czech scientists. The goal of the workshop was to present and to discuss recent and future technologies for X-ray astronomy missions. These missions require development of mostly inovative technologies, and discussed the possibilities, the results obtained so farm and new ideas in detail. It is obvious that the requirements of future large space X-ray optics based on Si wafers, advanced glass forming for precise X-ray optics, but also other possible technologies and alternatives, as well as related advanced metrology, measurements and tests. and Martin Blažek.
Recenzentka představuje knihu francouzského historika, profesora pařížské Sorbonny a odborníka na dějiny reprezentací, symbolů a obrazů, která se zabývá fenoménem "lidské spodiny", jak se vynořil a proměňuje v euroamerické kultuře od počátku 19. století do současnosti. Zdánlivě neuchopitelné téma, unikající nástrojům sociálních věd, se autor nesnaží analyzovat metodami historické sociologie, ale prostřednictvím jeho administrativních, žurnalistických, turistických a uměleckých reprezentací. Důležité podle recenzentky je, jak autor převrací perspektivu a ukazuje, že dějiny lidské spodiny jsou především dějinami většinové společnosti a její potřeby popsat a pojmenovat své odvrácené stránky a strach z měnícího se světa, potřeby vylučovat, moralizovat a disciplinovat. Geografického omezení na frankofonní, anglofonní a hispanofonní svět lze sice litovat, může být ale také inspirující výzvou., The book under review, by the French historian Dominique Kalifa (is Director of the Centre for Nineeteenth-century History at the University of Paris, where he specializes in the history of crime, transgression, social control, and mass culture in nineteenth and early twentieth-century Europe, particularly France), is concerned with the phenomenon of the "lower depths" (or "dregs of society"), as they emerged and changed into Euro-American culture, from the beginning of the nineteenth century to the present. The author does not seek to analyse this seemingly ungraspable topic using the methods of historical sociology, for it has long evaded study by the means available to the social sciences. Instead, he turns to the ways the subject has been represented by bureaucracies, journalists, tourism, and art. According to the reviewer, it is important how the author inverts the perspective, and demonstrates that the history of the dregs of society is mainly the history of majority society. That is to say, majority society has felt a need to describe and name its dark side and its fear of a changing world, to exclude, moralize, and discipline. One may regret that the work is limited to the francophone, anglophone and hispanophone worlds, but that means also that the topic remains an inspiring challenge to other scholars., [autor recenze] Lucie Dušková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.