Významným fyziologickým parametrem živých buněk i řady jejich organel je membránový potenciál. K jeho sledování se často používá fluorescenčních sond, které se akumulují uvnitř buněk až do vyrovnání jejich intra- a extracelulárních elektrochemických potenciálů. Obsahem tohoto článku je přehled optických metod sloužících k tomuto účelu, jenž zahrnuje spektrofluometrii, proudovou cytometrii a konfokální mikroskopii a je prezentován jako průřez aktivitami biofyzikálního oddělení Fyzikálního ústavu UK na Matematicko-fyzikální fakultě UK., Jaromír Plášek, Dana Gášková., and Obsahuje seznam literatury
Rutinní testování prostatického specifického antigenu v některých částech světa vedlo k významné migraci stadia karcinomu prostaty v době diagnózy, což má často za následek zbytečnou diagnostiku (over-diagnosis) a zbytečnou léčbu (over-treatment) onemocnění. Při volbě radikálních definitivních možností léčby jako radikální prostatektomie a radioterapie jsou potom pacienti vystaveni nežádoucím účinkům souvisejícím s léčbou. Koncepce „aktivního sledování s indikací odložené intervence v případě potřeby“ získala popularitu jako možné řešení zbytečné léčby onemocnění, přestože tento přístup má svá omezení. Pro léčbu některých typů lokalizovaného karcinomu prostaty se tak nabízí jako vhodná alternativa fokální terapie. Pokrok v zobrazovacích technologiích a skutečnost, že jsme schopni bezpečně a účinně aplikovat energii potřebnou pro ablaci ložiska lokalizovaného karcinomu prostaty, umožnily rychlejší přijetí této formy léčby. Ačkoli v současné době nejsou k dispozici žádné údaje první úrovně, probíhá několik studií, které se pokoušejí definovat roli fokální terapie. Kryoterapie a fokusovaný ultrazvuk o vysoké intenzitě jsou zavedené modality užívané pro ablaci celé prostatické žlázy. V našem článku hodnotíme různé techniky fokální léčby lokalizovaného karcinomu prostaty a indikace pro tuto léčbu spolu s prvními publikovanými výsledky. Klíčová slova: karcinom prostaty fokální terapie kryoablace fokusovaný ultrazvuk o vysoké intenzitě intersticiální laserová terapie fotodynamická terapie ireverzibilní elektroporace a fokální brachyterapie, The ubiquity of prostate specific antigen testing in certain parts of the world has led to significant stage migration of prostate cancer at presentation, apparently resulting in over-diagnosis and over-treatment. With radical definitive therapies such as radical prostatectomy and radiotherapy, patients have to endure treatment-related adverse effects. “Active surveillance with delayed intervention if necessary”, has gained popularity as a possible solution for the over-treatment problem, although this approach also has inherent limitations. Focal therapy is emerging as a viable management option for certain localized prostate cancers. Advancement in imaging technology coupled with the ability to safely and effectively deliver energy to ablate foci of localized prostate cancer has accelerated acceptance of this form of management. Level one evidence is still lacking, although a number of trials are now underway to define the role of focal therapy. Cryotherapy and high intensity focused ultrasound have an established track record as energy sources for whole gland prostate ablation. In this article we review the indications and technique of focal treatment for localized prostate cancer, as well as early published results using these two technologies. Key Words: prostate cancer focal therapy cryoablation high intensity focused ultrasound interstitial laser photodynamic therapy irreversible electroporation and focal brachytherapy, and Siddiqui K. M., Billia M., Izawa J., Chin J. L.
Jaromír Chalupský, Tomáš Burian, Michael Grisham, Věra Hájková, Scott Heinbuch, Krzysztof Jakubczak, Libor Juha, Tomáš Mocek, Peter Pira, Jiří Polan, Jorge J. Rocca, Bedřich Rus, Jaroslav Sobota, Luděk Vyšín. and Obsahuje seznam literatury
Článek ukazuje pohled na utváření novověké koncepce pokroku v dílech Bernarda Le Boviera de Fontenelle. Idea pokroku byla poprvé přesně zformulována právě ve Fontenellových pracích. Podnětem pro Fontenellovy úvahy byla intelektuální debata querelle des anciens et des modernes. Tato diskuze měla rozhodnout o nadřazenosti novověku nad antikou nebo naopak. Fontenelle se debaty účastnil a závěry, k nimž došel, dovršily jeho teorii pokroku, jíž se věnoval nejen téměř ve všech pracích, ale též ve chvalořečích., This paper presents a view of the constitution of the early modern idea of progress in works of Bernard Le Bovier de Fontenelle. The idea of progress was for the first time framed in Fontenelle’s works. The intellectual discussion Querelle des anciens et des modernes was the cue of Fontenelle’s considerations. This dispute had to decide the predominance of moderns under the anciens, or the anciens under the moderns. Fontenelle participated on this debate, and his conclusions had been an important part of his theory of progress proposed in his works and panegyrics., and Dagmar Zajíčková.
Internet a informační technologie jsou úzce propojeny s mnoha činnostmi reálného světa a stejně jako se v běžném světě vyskytují kriminálníci, i v elektronickém světě se pohybují různé živly, kterým jde pouze o vlastní prospěch. Při zajišťování stop a objasňování nastalé činnosti hrají klíčovou roli forenzní specialisté. Situaci v běžném světě lidem přibližují populární televizní seriály, ale obdobná pracoviště existují také pro analýzu stop zanechaných v kyberprostoru. Jedním z nich je FLAB, Forenzní LABoratoř, kterou provozuje sdružení CESNET. and Aleš Padrta.
Otázku, jak dalece je gramatika utvářena svou funkcí, tedy tím, že lidem umožňuje užívat jazyk ke sdělování a při racionálním myšlení, lze zodpovědět, uvážíme-li, že autonomie syntaxe (právem předpokládaná formálním přístupem) nevylučuje vliv užívání jazyka na vlastnosti jeho gramatiky. Rozborem příkladů z problematiky slovosledu (včetně jeho funkcí daných aktuálním členěním) i strukturní ikoničnosti (aspoň částečné paralelnosti vztahů syntaktických a obsahových u kauzativ, u posesivity aj.) a tlaku relativní snadnosti syntaktické analýzy (rychlého porozumění vnímané větě) se ukazuje, že důsledky tohoto vlivu naprosto nejsou zanedbatelné. Během vývoje vznikají v jazycích nové konstrukce pod tlakem nových funkcí, postupně pak dochází к osamostatnění a zobecnění konstrukcí bez přímého vztahu к funkci. Takto stále znovu obnovovaná autonomie syntaxe tedy může mít funkční vysvětlení, podobně jako jiné vlastnosti gramatiky.
Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta., The aim of the paper is to draw attention to some possibilities how the methods of formal epistemology can be used in the reflection of social sciences. First of all it is the theory of relativizations and the theory of re-codings and the related methods of the reconstruction of the potentialities and formal aspects of language. In the paper we further try to address some critical comments of Markéta Patáková formulated in her paper Predictions in Kvasz's Formal Epistemology in the Perspective of the Historical Method of Michel Foucault., and Ladislav Kvasz.