Získat Nobelovu cenu je událost, která změní život. Bod zlomu. Mnoho lidí chce vědět, jak toho laureát dosáhl, a také se po něm žádá, aby dodal svůj životopis. To všechno a události provázející udělení Nobelovy ceny způsobí, že se každý z nás zamyslí nad svým životem, zavzpomíná a pokusí se vystihnout všechny události, které ho dovedly až do přítomnosti., George F. Smoot ; přeložil Ivan Gregora., and přeloženo z angličtiny
Věčně zmrzlá půda - permafrost - se v současnosti vyskytuje jen v polárních oblastech nebo vysoko v horách, kde je průměrná roční teplota povrchu trvale nižší než 0 °C. V dobách ledových se však permafrost vyskytoval i na dnešním území České republiky. Důkazy o tom byly získány geologickými [1] a geofyzikálními [2] metodami. V případě geofyziky se jedná o metodu rekonstrukce minulých klimatických změn z profilů teplota-hloubka měřených v současnosti v hlubokých vrtech [3]. Při jejím použití je třeba řešit rovnici vedení tepla v geotermických modelech nejsvrchnější části (první stovky metrů až kilometry) zemské kůry. Při studiu oblastí, kde se vyskytuje či vyskytoval permafrost, je potřeba při řešení rovnice uvážit uvolňovávní a pohlcování skupenského tepla při mrznutí, respektive tání podzemní vody, které provází vznik a zánik permafrostu. and Obsahuje seznam literatury
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury
V populaci starších osob je běžný úbytek funkčních kapacit, postupný vznik různých nemocí až k širší multimorbiditě a nárůstu problémů v sociální oblasti, které mohou akcentovat stařeckou křehkost a neschopnost žít samostatně. Článek rozebírá komplexně problematiku geriatrické multimorbidity a klade důraz na její úskalí a rizika, potřebu interdisciplinárního přístupu a myšlení lékařů, a to včetně úskalí moderní farmakoterapie. Cílem geriatrické medicíny je optimalizace reziduálních funkcí navzdory poklesu celkových funkčních kapacit organizmu při rostoucí multimorbiditě. Autoři chtějí tímto přehledovým článkem především upozornit i odbornou veřejnost na neustále rostoucí počet seniorů v populaci a na potřebu povědomí umět správně interpretovat a chápat tuto zcela novou realitu., In the elderly population there are common permanent decrease of functional capacity, gradual emergence of various diseases leading to the wider multimorbidity and increased problems in the social sphere, which can develop frailty and social dependency. The paper analyzes the complex issue of geriatric multimorbidity and emphasizes its pitfalls, the need of an interdisciplinary approach and thinking of doctors, including the risks of modern pharmacotherapy. The aim of geriatric medicine is to optimize residual functions despite the decline in total functional capacity with increasing multimorbidity. The authors want to direct the attention of the professional community to the permanently growing numbers of the elderly and to emphasize the need of awareness of the problem so that they could understand and cope with this absolutely new reality., and Pavel Weber, Dana Prudius, Hana Meluzínová