The article describes automation of 2-dimensional surface analysis in the aparature for laser spectroscopy (LIBS). Such analysis give us 2D map of presented chemical elements. The main part is dedicated to algorithm choosing suitable for evaluation of the image sharpness. Digital camera and ablation laser share the same focusing optics, so knowing the exact image sharpness it is possible to set sample object to focal plane. There are theoretically described and experimentaly tested different kinds of methods how to obtain a relative sharpness number: gradient based method and methods working in frequency domain. Digital noise phenomenon is also discussed. As an output a selection of suitable method has been made with respect to its speed, accuracy and durability against digital noise. and Článek popisuje řešení automatizace dvourozměrné povrchové analýzy v zařízení pro laserovou spektroskopii (LIBS), jejímž výsledkem je 2D mapa přítomnosti chemických prvků. Hlavní část je věnována výběru algoritmu pro opětovné nastavení mapovaného vzorku do ohniskové roviny objektivu, který zároveň slouží k fokusaci laserového svazku. Děje se tak pomocí analýzy ostrosti snímku vzorku. Teoreticky jsou rozebrány a experimentálně otestovány různé metody vyhodno cení ostrosti snímku, a to metoda gradientní a metody pracující s frekvenčním spektrem obrazu. Článek se zabývá také problematikou filtrace digitálního šumu. Výstupem je volba vhodného algoritmu s ohledem na rychlost, přesnost a odolnost vůči digitálnímu šumu.
Uvádíme a porovnáváme názory největších myslitelů antiky a středověku - Platóna, Aristotela, Augustina a Tomáše Akvinského - na povahu a vlastnosti času. Všímáme si, jak se jimi formulované názory a problémy odrážejí v současné fyzice., Pavel Macků, Jan Novotný., and Obsahuje seznam literatury
This article deals with reconstructing chaotic arractor through Freescale digital signal processor 56800 family. The system is designed to be used in the mechatronics applications for simulating dynamic‘s states of prothetic‘s knuckle. This conception fully supplants chaotic analog circuits. and Obsahuje seznam literatury
Kdyby na začátku třetího tisíciletí proběhla mezi fyziky anketa o tom, kterého objevu by se v něm rádi dožili, jedna z nejčastějších odpovědí by jistě byla zaznamenání průchodu gravitační vlny. To se stalo 14. září 2015 a bylo oznámeno a publikováno 11. února 2016 [1]. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme se z ohlášeného objevu gravitačních vln po nějakou dobu těšili od roku 1969. Můžeme si nyní být opravdu jisti? Gravitační vlna znamená deformaci prostoročasové geometrie, kterou přímo pozorovat neumíme, víme jen, že asi 3300 kilometrů od sebe vzdálené detektory zaznamenaly s časovým rozdílem 7 mililsekund velmi dokonale korelované vzplanutí interferenčního jevu způsobené nepochybně malými posunutími zrcadel. Už ze samotného jevu je zřejmé, že je prakticky nemožné jej připsat náhodě či pozemským příčinám. Znamená to však, že jediným původcem může být gravitační vlna? Toto přesvědčení je nesmírně posíleno tím, že objevitelé jsou schopni stanovit zdroj - vlnu vyslala těsně před svým splynutím dvojice černých děr o hmotnostech 29 a 36 hmotností Slunce, přičemž přesnost odhadu činí z 4 hmotností Slunce. Lze také, i když už méně přesně, předpovědět, ve kterém směru na obloze a v jaké vzdálenosti se děl odehrál. Široká důvěra v tato data může zarazit, zvláště srovnáme-li to s postojem odborníků i médií k jinému nedávno oznámenému objevu - deváté planetě. Všeobecně se prosadil názor, že nápovědy, které skýtají nepravděpodobně sladěné hodnoty parametrů jiných, menších těles, jež by mohly mít původ v působení planety, nestačí a nepostačí ani zvýšení jejich počtu - co se týče samotné planety, držíme se skeptické zásady: dokud neuvidíme, neuvěříme. V čem je rozdíl? Možná čtenáři pomůže utvořit si o tom úsudek následující procházka historií objevu a vyhlídkami, které přináší., Jan Novotný., and Obsahuje bibliografii