Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé., The paper presents a comparison of the character and development of the discussion on the use of animals for scientific purposes in England and the Czech Lands, with the emphasis on the connection between the anti-vivisection and women’s movements. Against the background of the development of medical science, the first part describes the circumstances of the rise of the controversy and the path that led to the adoption of the first law regulating animal experiments. The second part presents the attitude of F. P. Cobbe, who was the most influential female figure in the debate. The third part maps the situation in the Czech Lands and suggests reasons as to why an organized anti-vivisection movement had not formed there. The author claims that the key role was played by the favorable perception of scientists due to their involvement in the process of National Revival. The last part presents the views on vivisection of two figures of Czech women’s movement at the beginning of 20th century - P. Moudrá and E. Vozábová. The author shows that the arguments that depicted the experiment in medical science as an unnecessary and useless method of research could no longer be convincing at the time., Zdeňka Jastrzembská., and Obsahuje bibliografii
V článku je popísaná počítačová a softwarová infraštruktúra spracovania dát v experimente ATLAS. Je popísaná štruktúra detektoru od triggeru, kde sa vykonáva selekcia udalostí cez ukladanie a distribúciu dát na sieti GRID až po prostriedky určené k fyzikálnej analýze. Počítače, či už v skrytej forme ako FPGA a ASIC obvody alebo klasické počítače s architektúrou x86, sa využívajú v každej oblasti experimentu ako je ATLAS., Michal Marčišovský, Tomáš Kubeš, Jiří Chudoba., and Obsahuje seznam literatury
V tomto příspěvku se budeme zabývat srovnáním snímků získaných při pozorování stejných objektů pomocí optické mikroskopie v blízkém poli (NSOM) a pomocí mikroskopie atomové síly (AFM). Pozornost bude soustředěna na tři vybrané objekty anorganického charakteru vyskytujcí se v různých oblastech fyziky, chemie a techniky. Bude se jednat o kalibrační mřížku pro mikroskopy atomové síly, holografickou desku a hliníkovou masku. Kromě toho prodiskutujeme výhodnost kombinace snímků AFM na jedné straně a snímků NSOM na straně druhé z hlediska jejich aplikace při kvalitativním i kvantitativním studiu různých objektů, které jsou vhodné pro zkoumání výše zmíněnými technikami., Petr Klapetek, Ivan Ohlídal., and Obsahuje seznam literatury