Zemětřesení - jeden z nejmocnějších projevů planety Země, který pozorujeme na jejím povrchu, je většinou způsobeno křehkým porušením (praskáním, trháním) horninového masivu podél existujících zlomů v důsledku tektonického napětí v zemské kůře a ve svrchním plášti. Náhlé prasknutí horniny budí rychlé pohyby v ohnisku zemětřesení, které se dále šíří formou seismických vln do celého zemského tělesa. Vysoké tlaky panující v nitru nepřejí vzniku dutin, nýbrž upřednostňují střižný (smykový) skluz podél zlomové plochy. Vystupuje-li zlom na povrch, můžeme střižné posuvy horninových bloků přímo pozorovat (obr. 1). Z fyzikálního hlediska je zemětřesení komplikovaný nelineární proces křehkého porušení materiálu a v určité omezené oblasti (na zlomech v délce od několika metrů až do stovek kilometrů), odehrávající se v poměrně krátkém časovém úseku (od milisekund do desítek sekund). Velikost skluzu mezi sousedními bloky činí od několika milimetrů až po několik metrů. Čím je skluz rychlejší, tím intenzivněji vyzařuje seismické vlny. U některých zemětřesení se však uplatní i nesmyková složka deformace, a právě těm se v článku věnujeme., Jan Šílený, Václav Vavryčuk, Jiří Zahradník., and Obsahuje seznam literatury
Našim čtenářům jistě neuniklo, že rok 2011 byl vyhlášen rokem chemie. Řada příspěvků z oboru molekulární a chemické fyziky otištěných v tomto ročníku našeho časopisu dobře ilustruje význam prací konaných na pomezí fyziky a chemie. Kromě toho zde k poctě chemie přetiskujeme u příležitosti jejího roku Úvodné čtení při početí českých přednášek na Universitě Pražské dne 27. dubna 1882 podané profesorem Vojtěchem Šafaříkem. Profesor Koštíř, nestor naší biochemie, doporučoval tento text k četbě všem chemikům. Snad zaujme i fyziky a - jak Josef Koštíř doufal - poučí i pobaví [J. Koštíř: "Jak jsem poznal první učitele chemie PřF UK v Praze", Chem. listy 90, 175 (1996)]. and Vojtěch Šafařík.
Uranium deposits, between which gas storage are being designed, the Rožná deposit and Olší deposit, are situated on the east edge of the Strážek Moldanubicum in Bohemian Masiff. Based on structural analysis it was possible to carry out the first rough prediction of potential weak zones in the rock mass. The structural analysis was also one of the supporting materials for determining the geometry and design method for the mine workings for the gas storage and for the advancing exploration of the gas storage region. Until now, the measurement of foliation planes and discontinuity planes in the survey crosscut V1-XXI and in a survey connecting gate GR1-XXI has been carried out. The results of interpretation of the measurement and monitoring of ductile elements (foliations) and joints (ruptures) as well as dislocations interpretation from the mine maps can be summarized and quoted in the contribution., Jiří Ptáček, Rostislav Melichar, Antonín Hájek, Petr Koníček, Kamil Souček, Lubomír Staš, Petr Kříž and Josef Lazárek., and Obsahuje bibliografii
The most representative evergreen shrub species growing in the low mediterranean maquis modified their leaf characteristics during the year, but the response to climate varied among the species. The reál sclerophyllous species, Quercus ilex L., Phillyrea latifolia and Pistacia lentiscus, showed a convergence in higher leaf thickness and lower net photosynthetic rate (P^) compared with Arhuíus unedo L. and Cistus incanus L. Under summer stress they maintained a substantial positive carbon balance. Pistacia was one of the most tolerant species to the drought, it maintained a substantial positive balance over a wide range in temperature. Arhutus and Cistus had relatively thin leaves with a higher succulence index and higher ihe more characteristic sclerophyllous species. The superiority of Cistus in carbon uptake over all the spacies was maintained throughout most of the year by its morphological leaf properties: low leaf thickness, high chlorophyll contents. Besides, Cistus shed most of its leaves before summer, thus reducing its evaporative surface.