Border theory, an interdisciplinary approach to the analysis of cultures located (especially) on the U.S. -Mexican border, was to a great extent initiated by the publication of Gloria Anzaldúa’s multigenre masterpiece Borderlands/La Frontera – The New Mestiza (1987), which in terms of postcolonial studies resists the canon of American literature and puts forth an indigenous, geographically and culturally situated theoretical concept of Mestiza consciousness which aims to defy Western dualistic thinking. The article, rooted in postcolonial perspectives and literary studies, looks at historical concepts of the American border, investigates the metaphorization of the US -Mexican borderlands in Anzaldúa’s work and explains her notion of Mestiza consciousness., Tereza Jiroutová Kynčlová., and Obsahuje bibliografii
V roce 2005 nás očekávají nejméně tři vskutku velmi významná výročí. Uplyne jedno století od vzniku speciální teorie relativity, devadesát let od vzniku obecné teorie relativity a bude tomu půl století od konce životní pouti Alberta Einsteina. Je vcelku přirozené, že se historie vyučování zmíněných fundamentálních fyzikálních teorií na různých našich univerzitách dost podstatně různí. Je snad až příliš povrchně známo, že velmi poučná je historie vzniku prvních systematických (alespoň semestrálních) přednášek ze speciální i obecné teorie relativity na brněnské univerzitě, jakož i soudobý stav. Příspěvek je v převážné míře zaměřen na přístup prof. B. Hostinského k teorii relativity i ke kvantové teorii a jeho vlivu na prostor, který byl těmto teoriím věnován v Brně. and Jan Horský.
Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí "účelu" sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního (kritického a instrumentálního) pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový motiv "sebe-konfrontace" společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem "využitelnosti" vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy., The article analyses the theories of cultural lag elaborated by Thorstein Veblen and William F. Ogburn. In particular, it pursues two motives: how the relation between social science and its audience had been implied in their respective approaches, and how the “lag” argument had been employed in their view of the “purpose” of social science. It is demonstrated here that the essentially identical theory had been transformed in their “argumentative strategies” and “styles of writing” to fit their distinctive (critical and instrumental) concepts of social science. Veblen’s key motif of “selfconfrontation” of society is contrasted with Ogburn’s motif of “applicability” of knowledge with regard to reflections on literary technologies of science., Jan Balon., and Obsahuje bibliografii