a1_Úvod. Štúdia sa zaoberá výskumom reziliencie ako črty u uchádzačov o štúdium psychológie na Katedre psychológie FF UK v Bratislave v roku 2012. Metódy. 609 uchádzačov vyplnilo okrem vedomostnej a výkonovej skúšky aj Škálu reziliencie (Wagnild, Young, 1993). O niekoľko mesiacov (v prvom roku ich štúdia) 52 z prijatých uchádzačov vyplnilo v sérii dvoch retestov výkonový variant prijímacej skúšky a taktiež ďalšie dotazníky – Škála reziliencie, Connor-Davidson Resilience Scale, MOS Social support scale, Life Orientation Test-Revised a Rosenbergovu škálu sebaúcty. Hypotézy. Autori predpokladali, že úspešní uchádzači skórujú vyššie v Škále reziliencie a signifikantný vzťah medzi rezilienciou a výkonom v testoch. U prijatých uchádzačov očakávali stabilitu skóre v Škále reziliencie v čase a taktiež dobrú konvergentnú a obsahovú validitu. Štatistická analýza. Autori použili korelačnú a regresnú analýzu. Prostredníctvom konfirmačnej faktorovej analýzy analyzovali štruktúru Škály reziliencie., a2_Výsledky. Vyššia úroveň reziliencie nesúvisela s lepším skóre na prijímacích pohovoroch. Škála reziliencie vykazuje veľmi dobré psychometrické vlastnosti. Škála je dostatočne reliabilná α = 0,818. Skóre zároveň signifikantne koreluje s konštruktmi ako optimizmus, sebaúcta, sociálna opora a zároveň s Connor-Davidsonovej škálou reziliencie, čo poukazuje na jej dobrú konvergentnú validitu. Limity štúdie. Použitie Škály reziliencie je limitujúce v dôsledku formulácie položiek, nakoľko je veľmi ľahké odpovedať takým spôsobom, aby človek pôsobil veľmi rezilientne. Vo vysoko kompetitívnom prostredí, ako sú prijímacie pohovory, môže situačný kontext a motivácia významne ovplyvniť výsledky., b1_Objectives. The study focuses on resilience in candidates for study of psychology in Dpt. of Psychology, FF UK Bratislava in 2012. Sample and setting. 609 candidates filled in besides the series of knowledge and performance tasks also Resilience Scale (Wagnild, Young, 1993). 52 of successful candidates (several months later during the 1st year of the studies), in the series of two retests filled in performance part of original exam and also further questionnaires - Resilience Scale, Connor-Davidson Resilience Scale, MOS Social Support Scale, Life Orientation Test-Revised and Rosenberg Selfesteem scale. Hypotheses. It was expected that successful candidates will have higher score on the Resilience Scale and the significant relationship between resilience and performance task. Good testretest reliability, content and concurrent validity of Resilience Scale in successful candidates was expected, too. Statistical analysis. The series of correlational and regression analyses were conducted using confirmatory factor analysis to assess factor structure of the Resilience Scale., b2_Results. Higher score on the Resilience Scale was not associated with performance on the tests. Resilience Scale shows good psychometric properties. Scale is reliable enough (α=0,818). Score on the Resilience Scale significantly correlates with optimism, self-esteem, social support and also with Connor-Davidson Resilience Scale which points on good concurrent validity of the Resilience Scale. Study limitation. The limitation of using examined Resilience Scales is formulation of items – it is too easy to answer in such a way, that you “look” very resilient. In highly competitive setting such as entrance exams are, the situational context and motivation significantly affect the results., Barbora Mesárošová, Michal Hajdúk, Anton Heretik ml., and Obsahuje seznam literatury
Článek přináší přehled rizikových a protektivních rodinných faktorů spojených s konzumací alkoholu dětmi a adolescenty. Jeho cílem je identifikovat, popsat a srovnat výsledky výzkumů zabývajících se rodinnou strukturou, styly výchovy, nastavováním pravidel a kontrolou jejich dodržování, rodinnými vazbami, komunikací a konzumací alkoholu v rodině. Výzkumy byly hodnoceny podle typu projektu, věku účastníků, kritérií pro znáhodnění výzkumných souborů a účinků rodinných faktorů predikujících konzumaci alkoholu dětmi a adolescenty. Systematický přehled uvedených výzkumů ukazuje, že nejvíce pozornosti ve výzkumech rodinných rizikových a protektivních faktorů je věnováno konzumaci alkoholu v rodině, rodičovské kontrole, rodinným vazbám a komunikaci rodičů s dětmi. Specifické kombinace a interakce těchto faktorů způsobují, že každý faktor může být hodnocen jako rizikový i protektivní podle různých rodinných situací., The study presents a review of risk and protective family factors associated with alcohol use among children and adolescents. The aim is to identify, describe and contrast research results regarding family structure, parental styles, monitoring and setting rules, attachment, communication and alcohol consumption in family. Studies were classified according to their research design, age group of participants, criteria for sample randomization and effects of family factors predicting use of alcohol among children and adolescents. The systematic overview of presented studies shows that most attention in family risk and protective factors research is focused on alcohol consumption in family, parental monitoring, attachment and parent-child communication. Specific combinations and interactions of these factors cause that every factor can be evaluated as risky and protective according to different family situation., Lenka Čablová, Michal Miovský., and Obsahuje seznam literatury
Jedním z nejzřejmějších důsledků rozvodu je ekonomický sestup. Rozvedené ženy a jejich děti jsou často chudé, soudí se, aby vymohly alimenty. Rozvod často ženy vede k nutnosti vydělávat peníze. Role osamělého rodiče je vyčerpávající a plná problémů. Vzhledem k poklesu životní úrovně, ztrátě přátel, posunu v rolích a přetížení není překvapivé, že rozvedení trpí psychickými problémy. Dalším důsledkem rozvodu je omezení či ztráta kontaktů s členy rodiny manželského partnera. Mizejí i přátelé, zvláště když přátelství bylo navázáno během manželství a bylo sdíleno s partnerem. Ve srovnání se sezdanými mají rozvedení i více problémů se somatickým stavem a dožívají se nižšího věku. Za těmito rozdíly ve zdravotním stavu je spojitost mezi rozvodem a úrovní imunity. Porozvodová adaptace probíhá složitěji a obtížněji u žen. Nasvědčuje tomu komplikovanější sociální a osobní situace žen, které žijí trvale s dětmi z rozvedeného manželství. Psychické symptomy jako je prožitek bolesti a strádání a deprese většinou mizí v období dvou až čtyř let po rozvodu. Někteří rozvedení se s rozvodem vypořádají rychle, pro další je rozvod nicméně tak negativní události, že se s ní vypořádávají velmi dlouho. Jsou rozvedení, kteří se s rozvodem nevypořádají nikdy. Odhaduje se, že to je asi desetina rozvedených. Opakované soudní spory pramení z psychických obtíží rodičů. Porozvodová adaptace je u značné části rozvedených pomalá a obtížná. Za zvládnutý lze považovat rozvod, kdy manželé kromě vyřešení bytové, finanční, sociální, výchovné i partnerské situace zvládli i vnitřní, citové a sexuální odpoutání a nalezli novou perspektivu svého života, porozvodovou identitu a uspokojivý životní styl., One of the most clear consequences of divorce is downward economic mobility. Divorced women and their children are often poor and engage in legal battle to get alimony. Role of a single parent is exhausting, full of problems. Taking in account the decrease of standard of living, loss of friends, shift in roles and overlode there is no surprise the divorced adults suffer from psychic problems. Further consequence of divorce is reduction or lost of contacts with former in-laws. The friends disappear especially in a case friendship was gained during matrimony and was shared with the partner. Compared with married the divorced have more problems with somatic health and experience shorter life. Behind those differences in health there is connection between divorce and level of immunity. Post divorce adaptation is more complicated and difficult for women. It is in the consequence of more complicated social and personal situation of women, who live with children from divorced matrimony. Psychic symptoms as experience of pain, suffering and depression disappear mostly in two to four years after divorce. Some divorced survive divorce quickly for another divorce is such a negative event that they cope with it an long time. There is a group of divorced which never adjust. It is about one tenth of divorced. Prolonged engagement in legal battles is due to psychical problems of parents. It is clear that the post divorce adjustment is for great deal of divorced slow and difficult. Divorce can be taken as well mastered in a case parents succeed to solve their housing, social educational and partner situation and succeed even in inner emotional and sexual breakaway and find the new live perspective, post divorce identity and satisfactory lifestyle., Josef Pavlát., and Obsahuje seznam literatury
Předložená studie se zabývá analýzou preference odpověďových kategorií v testu prostorové představivosti, který je součástí Testu studijních předpokladů (TSP). Test studijních předpokladů je sestaven z položek s jednou správnou odpovědí a čtyřmi distraktory. Výzkumný soubor tvořilo 2001 osob (52 % žen). Pomocí IRT modelu pro nominální kategorie bylo analyzováno pět testových položek. Pro jednotlivé odpověďové kategorie byly zjištěny pravděpodobnosti jejich volby podmíněné úrovní sledované schopnosti. Na základě těchto informací byly odvozeny hypotézy o roli distraktorů v rámci fungování položek. Výsledky psychometrické analýzy jsou diskutovány společně s informacemi získanými od autorského týmu TSP a testovaných osob, které se k testu mohly vyjádřit prostřednictvím oficiálního internetového diskusního fóra., Objectives. The presented study analyzes the preference of response categories in spatial reasoning test. The goal is to enhance comprehension of test behavior of respondents that deter-mines the choice of certain response category in multiple choice items. Subjects and setting. The sample consisted of 2001 subjects (52 % females), who attended entrance exams to Masaryk university, i.e. the Learning Potential Test. Each of the items in the test consisted of one correct answer and four distractors. Five items of the Spatial reasoning subtest were analyzed. Statistical analysis. Using IRT Nominal Categories Model, for each response category conditional probabilities of their preference based on ability level estimate were computed. Results. On the basis of acquired information the authors suggested hypotheses about the roles of distractors in items. These hypotheses were further discussed in conjunction with in-formation from test items reviewers and test-takers, who had the possibility to comment test items through official internet discussion forum. Study limitations. Suggested hypotheses about test behavior need to be further investigated., Petr Květon [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Záměry. Cílem studie bylo: (a) ověřit faktorovou strukturu českých překladů Baron-Cohenových inventářů AQ, SQ a EQ; (b) zkoumat rozdíly v autistických rysech, empatii a systemizaci mezi studenty exaktních a humanitních věd i mezi muži a ženami; (c) hledat možné korelace mezi skóry v Baron-Cohenových dotaznících a pěti obecnými dimenzemi osobnosti, měřenými NEO-FFI. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 268 studentů Přírodovědecké fakulty UP a 348 studentů Filozofické fakulty UP. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky s pomocí webové aplikace. Statistická analýza. K ověření faktorové struktury Baron-Cohenových inventářů byla použita konfirmační faktorová analýza. Účinek pohlaví, oboru studia a jejich interakce byl zkoumán s pomocí ANOVY. Vztah mezi měřenými proměnnými byl zjišťován na základě výpočtu Pearsonovy korelace. Možné zkreslení opakovaného testování bylo korigováno Bonferroniho metodou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila čtyřfaktorový model SQ a třífaktorový model EQ. Do určité míry také podpořila pětifaktorový model AQ. Studenti exaktních věd měli signifikantně vyšší skóry v Kvocientu systemizace než studenti humanitních oborů. Ženy skórují významně výše než muži v Kvocientu empatie a níže v Kvocientu systemizace. Autistické rysy, měřené AQ, záporně korelují s empatií i dimenzí extraverze NEO-FFI a záporně s neuroticismem. Úroveň empatie koresponduje s extraverzí. AQ negativně koreluje s EQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na dvou fakultách jedné moravské univerzity. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace., Objectives. The study was aimed: (a) to verify the factor structure of Czech translations of the Baron-Cohen’s inventories AQ, SQ, and EQ; (b) to explore the differences in autistic features, level of empathy and systemizing between the exact sciences and humanities students, and between men and women; (c) to find possible correlation among the scores in Baron-Cohen’s questionnaires and five general personality dimensions, measured by NEO-FFI. Sample and setting. The research sample consisted of 268 students from the Faculty of Science PU and 349 students from the Philosophical Faculty PU in Olomouc. Women comprised 75 % of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Confirmatory factor analysis was used to verify the factor structure of the Baron-Cohen’s inventories. Effects of gender, field of study, and their interaction on dependant variables were explored by ANOVA. The relationships between measured variables were examined by Pearson’s correlation. The potential bias of repeated testing was corrected by Bonferroni’s method. Results. CFA confirmed the four-factor model of SQ, and the three-factor model of EQ. It also revealed support for the five-factor model of AQ. The exact sciences students scored significantly higher on the Systemizing Quotient than humanities students. Women are significantly higher than men on the Empathy Quotient and lower on the Systemizing Quotient. The autistic features, measured by AQ, negatively correlate with NEO-FFI dimension Extraversion and positively with Neuroticism. The level of empathy appeared to correspond to the Extraversion. AQ correlated negatively with EQ. Study limitation. The study was realised at two faculties of one Moravian university. There was a greater proportion of women (75%) than men in the research sample. Data were collected using web application., Daniel Dostál, Alena Plháková, Tereza Záškodná., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností úspěšnosti řešení jednotlivých položek testu prostorové představivosti s ohledem na povahu položek z hlediska nároků na verbálně- analytické či vizuálně-analogové mentální operace. Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo 1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu. Analyzována byla data ze subtestu prostorová představivost. Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové představivosti odráží nejen úroveň prostorové představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického myšlení. Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza latentních tříd pro identifikaci latentních tříd respondentů v kombinaci s dalšími standardními statistickými postupy. Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány s ohledem na úroveň schopnosti řešit úlohu za pomoci mentální manipulace s představou či analytickým postupem založeným na rozložení obrazové úlohy do sledu jednoznačných výroků. Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím údaje z reálné testové situace přijímacího řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních procesů uplatňovaných při řešení položek testu prostorové představivosti za pomoci metody introspekce., Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities. Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were analyzed. Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic thinking. Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied. Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image into sequence of propositions. Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities., Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil., and Obsahuje seznam literatury