Je známo, že pro analýzu reliability testů, které se užívají pro měření v psychologické diagnostice, je k dispozici velice silná a podrobně rozpracovaná metodologie. V diagnostice se však vyskytují i rozličné klasifikační procedury, kdy observovaná proměnná má pouze nominální charakter. U takových klasifikací se informace o jejich reliabilitě vyskytuje velice vzácně. Jedním z důvodů je samozřejmě fakt, že pro nominální klasifikace není k dispozici tak vypracovaná metodologie, jako u testového měření. Analýza spolehlivosti je v těchto případech většinou založena na Cohen-Fleissově kappa koncepci, tedy analýze konkordance při dvou, nebo více replikacích klasifikace. Cílem této stati je prezentace nové, netradiční metody analýzy reliability klasifikačních procedur, jejímž základem je pravděpodobnostní model chyby v klasifikaci. Tento model je založen na analogickém principu jako „true-error“ model klasické teorie testů., It is known that there is a very powerful and detailed methodology for a reliability analysis of tests that are used for the measurement in psychological diagnostics. However, there are also various diagnostic classification procedures in which observed variable is measured only on a nominal scale. For such classifications, the information about their reliability is available very rarely. Of course, one reason for this is the fact that there is no sufficiently developed methodology for the nominal classification, unlike for the test measurements. The analysis of reliability in these cases is usually based on the Cohen-Fleiss kappa conception, i.e. the concordance analysis of two or more replications of classification. The aim of this paper is to present new, innovative methods of the analysis of reliability of classification procedures, based on a probabilistic model of error in classification. This model is based on analogous principles as the „true-error“ model of classical test theory., Petr Boschek., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. 1. popsat originální verzi Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. popsat překlad, administrování a způsob vyhodnocení české verze IPQ-R-CZ, 3. charakterizovat její psychometrické vlastnosti, 4. diskutovat její vlastnosti a porovnat je s překlady do 9 národních jazyků. Česká verze respektuje strukturu originální verze: A – zdravotní obtíže pacienta, B – pacientovo pojetí své nemoci, C – pacientovy názory na příčiny své nemoci. Soubor a podmínky. IPQ-R-CZ byl administrován souboru 345 hospitalizovaných pacientů ve věku od 16 do 88 let (M=53,0; SD=15,7). Údaje byly získány ve velké fakultní nemocnici i v menších městských nemocnicích na 12 typech klinických pracovišť; dominovala interna, chirurgie, neurochirurgie, plicní a psychiatrie. Statistická analýza. Popisné statistiky, analýza rozptylu, exploratorní a konfirmatorní faktorové analýzy a analýza vnitřní konzistence škál. Výsledky. Původní škály pojetí nemoci (část B) jsou v české verzi vnitřně konzistentní a dobře rozlišují mezi typy onemocnění, s minimálními genderovými rozdíly. Faktorová struktura a validita je na rozdíl od originální verze nejasná a odlišná od anglického originálu. Platí to i pro percipované příčiny nemoci (část C). Limity studie. Platnost zjištění této studie (ve smyslu interní i externí validity) je omezena především nahodilým souborem pacientů a jejich onemocnění. Je zřejmé, že pacientovo pojetí nemoci souvisí s charakterem onemocnění. Dokládají to i výzkumy, které se pomocí jiného typu dotazníků zjišťují smysl nemoci z pohledu pacientů. Nezkoumalo se, nakolik jsou sledované faktory stabilní či proměnlivé v čase. Pro rutinní klinické používání je dotazník IPQ-R-CZ příliš dlouhý., a2_ V současné verzi je vhodný především k výzkumným účelům., Objectives. 1. To describe the original Revised - Illness Perception Questionnaire (Moss-Morris et al., 2002), 2. to describe the translation, administration and scoring of the Czech version, 3. to assess its psychometric properties, 4. to compare the findings with the translations to 9 other languages. The Czech version keeps the three-part structure of the original measure A- experienced symptoms (identity), B-illness perceptions, C- perceptions of causes of respondent’s illness. Sample and setting. IPQ-R-CZ was administered to 345 hospitalised patients (ages 16 to 88, M=53.0, SD=15.7) in large university hospitals and smaller local hospitals at 12 types of clinical workplaces, mostly internal medicine, surgery, neurosurgery, pulmonary, and psychiatry. Statistical analysis. Descriptive statistics, ANOVA, exploratory and confirmatory factor analyses, internal consistency of scales. Results. The original scales of illness perception (part B) internally consistent in the Czech version and discriminate among various types of illness with minimal gender differences. Factor structure and validity is unclear and substantially different from the original English version. The same applies to the perceived causes of illness (Part C). Study limitation. Both internal and external validity of this study are limited by the convenience sample of patients and their illnesses. It is clear that the patient’s illness perceptions and their dimensions are related to the nature of the illness itself. This is supported also by studies of the meaning of illness. Empirical data on the stability of the perceptions in time are not available. For routine clinical use the questionnaire is too long. In its current version it is suitable for research purposes predominantly., Jiří Mareš, Stanislav Ježek., and Obsahuje seznam literatury
Zisťovanie kvality života pomocou tradičných kvantitatívnych nástrojov spočíva v predložení zoznamu položiek a vychádza sa z predpokladu, že pokrývajú väčšinu dôležitých aspektov kvality života všetkých osôb a zároveň, že položky majú pre každú osobu rovnakú dôležitosť. Individualizované nástroje naopak predpokladajú, že rôzne aspekty života majú pre rôzne osoby odlišnú dôležitosť a zahŕňajú iba oblasti, ktoré sú pre kvalitu života osoby subjektívne významné. V príspevku sú analyzované psychometrické vlastnosti reprezentantov obidvoch prístupov: dotazník WHOQOL-BREF a GPGI boli porovnávané z hľadiska reliability a validity na vzorke 86 adolescentiek. Na základe získaných výsledkov možno konštatovať: a) povaha celkového skóre individualizovaného nástroja (GPGI) nedovoľuje hodnotiť jeho reliabilitu prostredníctvom koeficienta konzistencie, testretestová reliabilita je rovnaká ako v prípade tradičného nástroja, b) stredne vysoké korelácie GPGI so škálami WHOQOL-BREF poukazujú na to, že obidva nástroje nemerajú identické aspekty kvality života, c) korelácie individualizovaného nástroja s jednopoložkovými škálami subjektívnej pohody sú porovnateľne vysoké so škálou prežívanie, zatiaľ čo ostatné tri škály WHOQOL-BREF s nimi nekorelujú, resp. korelujú nízko, čo poukazuje na fakt, že GPGI korešponduje so subjektívnou pohodou, zo štyroch škál WHOQOL-BREF iba jedna, d) skóre GPGI nediferencovalo medzi chorými a zdravými osobami, avšak škála fyzické zdravie z WHOQOL- BREF je na aktuálne fyzické rozpoloženie opytovaných osôb senzibilná. Diskutované sú nepotvrdené očakávané prednosti individualizovaného nástroja a spôsob získavania jeho celkového skóre., Objectives. Detection of quality of life by means of traditional quantitative measures lies in presenting a list of items and is based on the assumption that they cover majority of important aspects of quality of life for all persons, and that the items are of identical significance for each person. In contrast, individualised measures presuppose that different aspects of life are of different importance for different persons, and include only areas which are subjectively significant for a person´s quality of life. Sample and setting. The paper analyses psychometric qualities of representatives of both approaches: the WHOQOL-BREF and GPGI questionnaires were compared from the viewpoint of their reliability and validity on the sample of 86 adolescent females. Results and limitations. On the basis of the acquired results it is possible to state that a) the nature of the overall score of the individualised instrument (GPGI) does not make it possible to assess its reliability by means of consistency coefficient, test-retest reliability is identical with that of traditional instrument, b) medium scale correlations GPGI with WHOQOL-BREF scales demonstrate that both instruments do not measure identical aspects of quality of life, c) correlations of the individualised measure with single-item scales of subjective well-being are comparable with the domain psychological, while the other three WHOQOL-BREF scales do not correlate with them, or exhibit low correlations, which points to the fact that GPGI corresponds with subjective well-being, of four WHOQOL-BREF scales only one, psychological, d) GPGI score does not differentiate between sick and healthy persons, although the physical health WHOQOL-BREF scale is sensitive to the current physical state of the questioned persons. It is discussed the unconfirmed advantages of the individualised measure and the method of acquisition of its overall score., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Předložená studie se zabývá analýzou preference odpověďových kategorií v testu prostorové představivosti, který je součástí Testu studijních předpokladů (TSP). Test studijních předpokladů je sestaven z položek s jednou správnou odpovědí a čtyřmi distraktory. Výzkumný soubor tvořilo 2001 osob (52 % žen). Pomocí IRT modelu pro nominální kategorie bylo analyzováno pět testových položek. Pro jednotlivé odpověďové kategorie byly zjištěny pravděpodobnosti jejich volby podmíněné úrovní sledované schopnosti. Na základě těchto informací byly odvozeny hypotézy o roli distraktorů v rámci fungování položek. Výsledky psychometrické analýzy jsou diskutovány společně s informacemi získanými od autorského týmu TSP a testovaných osob, které se k testu mohly vyjádřit prostřednictvím oficiálního internetového diskusního fóra., Objectives. The presented study analyzes the preference of response categories in spatial reasoning test. The goal is to enhance comprehension of test behavior of respondents that deter-mines the choice of certain response category in multiple choice items. Subjects and setting. The sample consisted of 2001 subjects (52 % females), who attended entrance exams to Masaryk university, i.e. the Learning Potential Test. Each of the items in the test consisted of one correct answer and four distractors. Five items of the Spatial reasoning subtest were analyzed. Statistical analysis. Using IRT Nominal Categories Model, for each response category conditional probabilities of their preference based on ability level estimate were computed. Results. On the basis of acquired information the authors suggested hypotheses about the roles of distractors in items. These hypotheses were further discussed in conjunction with in-formation from test items reviewers and test-takers, who had the possibility to comment test items through official internet discussion forum. Study limitations. Suggested hypotheses about test behavior need to be further investigated., Petr Květon [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Kvalita života a jej výskum sa od svojich začiatkov v 60-tych rokoch po súčasnosť stala v celosvetovom meradle jednou z najvýznamnejších oblastí záujmu širokého spektra vied. Existujúca rôznorodosť prístupov ku kvalite života a neprehľadné množstvo používaných nástrojov spôsobujú ťažkosti pri rozhodovaní o ich výskumnom a praktickom použití. V posledných rokoch na tento stav reagujú snahy výskumníkov v dvoch rovinách: prvá sa pokúša poskytnúť jednotné východisko, komplexný model pre hodnotenie a meranie kvality života, druhá reprezentuje pokusy usporiadať a utriediť existujúce nástroje na meranie kvality života a poskytnúť hodnotenie ich atribútov. V príspevku je upozornené na obmedzenia, ktoré limitujú ďalší progres v oblasti merania kvality života – ide predovšetkým o existujúcu konceptuálnu a pojmovú inkonzistentnosť a nedostatočné zohľadnenie aktuálnych zistení o odlišných vlastnostiach kognitívneho a afektívneho hodnotenia. V závere príspevku sú navrhnuté konkrétne riešenia týkajúce sa merania subjektívne hodnotenej kvality života., Quality of life and its study became since its beginnings in sixties to nowadays one of the most important fields of interest of wide spectrum of sciences in a worldwide measure. The existing heterogeneity of approaches to quality of life and poorly arranged amount of used instruments cause difficulties in decision making concerning its research and practical use. In last years, the effort of researchers responds to this state on two levels: the first one tries to provide an unified starting point, complex model for evaluating and measuring of quality of life, the second one represents the attempts to organize and classt the existing instruments for measuring the quality oflife and supply the evaluation of its attributes. In the study, it is pointed to the restrictions that limit the further progress in the field of measuring of quality of life - first of all the existing conceptual inconsistency and insufficient taking account of present findings concerning the different properties of cognitive and affective evaluation. In the conclusion, the particular solutions concerning the measurement the subjective evaluated quality of life are suggested., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Záměr. Cílem studie byl vývoj a ověření psychometrických parametrů obecného nástroje pro odhad empatie. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 823 studentů medicíny (583 studentek a 240 studentů; průměrný věk 21,75; SD = 1,97; rozsah 19 – 29 let) 1. až 6. ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci zimního semestru. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána explorační faktorovou analýzou a nálezy následně ověřovány konfirmační faktorovou analýzou. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem a vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt délky studia byl zkoumán Jonckheer-Terpstra testem, vliv identifikace na odpovědi studentů GLM procedurou a vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-S ověřován MRA. Výsledky. Explorační a následně i konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa resp. 0,67, 0,75, a 0,63. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt sebeidentifikace respondentů i délky studia, ačkoli statisticky významný, byl bez praktického dopadu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JESP-S cca 19 % variance. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě., Objectives.. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general naire for estimation of empathy. Subjects and setting: The sample consisted of the first to sixth year students of the Medical School Palacky University Olomouc (N = 823; 240 men, 583 women; average age 21,75: SD= 1 97; range 19 - 29 year. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis: Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Subsequently the structure of questionnaire was verified using CFA. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Effect of length of study was examined by Joncicheer-Terpstra test and influence of identification on students' responses was tested by the GLM procedure. Relationship between the JSPE-S and the DE14 was examined by the MRA. Results: Exploratory and subsequently conformatory factor analysis supported our presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect, Cronbach coefficient alpha was 0,67, 0,63, and 0,75, respective The structure of questionnaire was from the viewpoint of gender invariant and the effect of respondents' self-identification responses although statistically significant was of no practical consequence. Questionnaire DE14 shared cca 19 % of variance with the JSPE-S. Study limitation: (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the findings are limited to a sample of medical students., Lýdie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury