This article presents a critical evaluation of the growing popularity of online social surveys for the exploration of attitudes and behaviours within higher educational institutions. More specifically this article addresses a number of key issues: the construction of representative online samples, and the presentation of the results from an institutional census constructed from an online survey with a low response rate. The improper use of statistical significance tests, and the reporting of systematic errors when quota sampling is employed in surveys is also discussed. This study compares and evaluates four recent academic surveys: (a) the Czech wave of the EUROSTUDENT IV survey fielded by SC&C, (b) A Research Survey on Academic Staff at Czech Colleges and Universities undertaken by SC&C in 2009, (c) surveys of students and (d) employees at Palacky University Olomouc undertaken by the newly established Laboratory of Social Research. This article shows that an improper interpretation of online surveys resulted in a missrepresention of the views of university students and academic staff on the state of Czech higher education and opinions concerning different tertiary education reform measures., Dan Ryšavý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The aim of this article is to provide an overview of the problems associated with the fielding of questions of a socially sensitive nature typically dealing with crime, health, and sexual activity in nationally representative sample surveys. This article presents an overview of previous research on this topic and associated themes such as the definition of sensitive survey questions, the emergence and impact of social desirability effects and application of the Cognitive Aspects of Survey Methodology (CASM) to mechanisms of question response on sensitive topics. Thereafter, this article maps out specific sources of error that are likely to occur when fielding sensitive survey questions; and highlights methods that may used to minimise measurement error, thereby enhancing data validity. The article concludes with an appraisal of some of the most influential criterion-validity used in this sub-field of survey research., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Techniky využívající vizuálních stimulů jsou v sociálněvědním výzkumu přítomny od konce 19. století. Jejich metodologické ukotvení, zejména pak v kvantitativně orientovaných studiích, však není příliš pevné. V této přehledové stati se proto zaměřuji na metodologické aspekty jednotlivých skupin vizuálních technik a následně formuluji doporučení pro design studií, které se takový typ výzkumu rozhodnou použít. V textu se po stručném historickém úvodu postupně věnuji psychologickým projektivním metodám, využití vizuálních materiálů v hloubkových rozhovorech a kvantitativních dotazníkových šetřeních. V diskusi pak shrnuji metodologická specifika tohoto typu technik, doporučení pro design instrumentu a problémy validity., Techniques using visual stimuli have existed in social research since the late 19th century. However, the methodological framework in which they are embedded remains limited in scope, especially with respect to quantitative research. In this article, the author focuses on the methodological aspects of various types of visual techniques. Subsequently, he proposes some recommendations for methodological design. After a brief historical review, the main part of the article discusses psychological projective methods, photo-elicitation techniques and the application of visual stimuli in in-depth interviewing and quantitative questionnaire surveys. Final discussion focuses on the methodological specifics of visual methods, design recommendations and the problem of validity., Martin Buchtík., and Seznam literatury
The present article aims to resume the present-day state of knowledge and the possibilities for future research of the problem of widows and widowhood in the village society of the Early Modern Era and the first half of the nineteenth century. The text focuses especially in sketching the fields of interest that arise out of the study of widowhood in connection with the discourse of the times, the legislation and the demographic development., Markéta Skořepová., and Obsahuje bibliografii
In this article it is argued that one of the main problems in data analysis is an over-emphasis on statistical rather than substantive significance. Statistical significance reports the improbability of specific outcomes from sample data using a null hypothesis. In contrast, substantive significance is concerned with the real-world meaning of data modelling results for a population, regardless of p value, where an effect size estimator is used for evaluation. The argument presented in this article begins with a consideration of how substantive significance may be defined. Thereafter, there is a summary of the literature on substantive significance and its measurement using a variety of effect size estimators, many of which are little known to researchers. This article also examines the topics of economic and clinical significance. In the conclusion, this study discusses attempts to synthesise different concepts of substantive significance and recommends some practical usage of these concepts., Petr Soukup., and Obsahuje bibliografii
The goal of this article is to inform social scientists, especially those of a quantitative orientation, about the basic characteristics of Big Data and to present the opportunities and limitations of using such data in social research. The paper informs about three basic types of Big Data as they are distinguished in contemporary methodological literature, namely administrative data, transaction data and social network data, and exemplifies how they can be utilized by quantitative social research. According to many, questionnaire-based sample survey as the dominant method of quantitative social research has found itself in a crisis, especially as response rates have decreased in most developed countries and public confidence in opinion polling has declined. The author presents the characteristics and specifics of Big Data compared to survey research - a method whose primary distinguishing characteristic is the capacity to quantify individual behaviour, social action and attitudes at the level of populations. In this context, the article draws attention to the differences between Big Data and survey data typically presented in scholarly literature, namely that datasets are not representative of known populations, the values of observed variables are systematically biased, there is a limited number of variables in Big Data sets, there is uncertainty about the meaning of observed values, and social environment has direct influence on the behaviours captured by Big Data. Attention is also paid to such characteristics of Big Data that pose an obstacle to smooth integration of this type of data in the social scientific mainstream. First, the collection, processing and analysis of Big Data is extremely demanding in terms of programming skills, something social scientists typically do not have. Second, the availability of Big Data is limited as they are normally possessed by private corporations, some of which (Facebook, Google) have undoubtedly come to form data oligopolies - and their management is mostly unwilling to share their data with traditional academics. Based on the above-mentioned specifics, differences and limitations, it is argued that Big Data currently do not have the potential of becoming a full-fledged source of social science data and replacing sample surveys as the dominant research method. Finally, the article draws attention to the specifics of different types of Big Data as they are primarily generated for purposes other than social research and result from specific situations framed by existing social relations - and it is from this perspective that Big Data should be viewed by social researchers., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografické odkazy
Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups., The article of a mostly empirical character is drawn from archive data, from the sources of the Centre for Public Opinion Research, and from the first phase of the undertaking of a project of the Grant Agency of the Czech Republic entit - led „The Sociological Research of the Historical Consciousness of Inhabitants of the Czech Republic“. The theoretical part of the text is based on the concept of collective memory, especially on the idea of the selectivity and changeability of contents saved in the memory. This article also presents quantitative data concerning the perspective held by public opinion on Czech history, and qualitative perspectives on historical consciousness attained through the use of focus groups., and Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová.