The article deals with school reports on gains and properties of schools and their masters (the so called "fassiones" in Latin). It focuses on the part of archive of Bohemian Gubernium containing school reports from 1775 to 1792. Previous Czech historians as Josef Hanzal or Jan Šafránek examined these reports especially with the use of quantitative methods, but the goal of this study is to show that more points of view are possible and available. More details about the problems of schools and teachers, content of school instruction, and employed books and tables could also be found in this kind of source., Michal Kneblík., and Obsahuje bibliografické odkazy
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Na Slovensku od roku 2009 bežiaca reforma vzdelávania výrazným spôsobom zasiahla aj vzdelávanie v oblasti prírodných vied. Vo vyučovaní fyziky (Štátny vzdelávací program Fyzika) je zo strany učiteľov ako výrazne negatívne vnímaný predovšetkým dramatický pokles povinného rozsahu výučby, ktorý sa vo fyzike znížil zhruba na polovicu. Na druhej strane za pozitívum možno pokladať zvýšený dôraz na rozvoj zručnosti a schopností žiakov v oblasti tzv. prírodovedného bádania, čo súvisi predovšetkým s experimentovaním a väčšou mierou zapojenia žiaka do samotného procesu objavovania a odhaI'ovania fyzikálnych zákonov a vzájomných súvislostí. Tieto trendy v súčasnosti v širokej miere dominujú aj európskym vzdelávacím systémom, ktoré v oblasti prírodných vied najčastejšie skloňujú pojem „Inquiry-based science education" (IBSE). Príspevok analyzuje hlavné princípy tohto spôsobu výučby a problémy, ktoré súvisia s implementáciou do vyučovania., The new curriculum reform running at all basic and secondary schools in Slovakia from 2009 has significantly affected science education. One of the consequences in physics education (defined by State curriculum for Physics) is a dramatic decrease in the number of compulsory lessons leading to a drop by 50%. On the other hand, in particular in science education, attention is paid to the scientific inquiry with emphasis on experimentation and students‘ active independent learning. These trends are in good correspondence with the large European movement based on the implementation of lnquiry Based Science Education (lBSE). The contribution analyses the main ideas of this way of science education and problems that relates with its implernentation in the class., Zuzana Ješková, Marián Kireš, Ľudmila Onderová., and Obsahuje seznam literatury