Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám životního prostředí a způsobuje závažná civilizační onemocnění. V současné době v ČR nejsou známy v dostatečné míře relevantní poznatky o hlučnosti jednotlivých typů povrchů vozovek a jejích změnách. Předkládaný článek se zabývá měřením povrchů vozovek metodou malé vzdálenosti (CPX) dle návrhu normy ISO 11819-2. Proto jsou podrobně diskutovány jednotlivé aspekty, jež mají v různé míře na vlastní měření v terénu vliv. Představeny jsou dílčí výsledky získané v rámci projektu TAČR č. TA01030459 – "Změna hluku povrchů vozovek v průběhu několika let používání", které mají poskytnout základní informace o hladinách akustického tlaku A styku pneumatika/vozovka různých typů i stáří povrchů vozovek používaných na území ČR. Výsledky potvrzují, že specializované "nízkohlučné povrchy" mohou přispět ke snižování nadměrné hlukové zátěže ze silniční dopravy, ovšem je velmi důležité provádět měření v souladu s doporučením nejnovějších norem a u prezentovaných výsledků sledovat, jaká je zvolena srovnávací základna pro porovnání mezi běžným a "nízkohlučným" povrchem., Nowadays, noise ranks among the most common pollutants of the environment and causes serious civilization-linked diseases. In the Czech Republic, relevant information on the noise level of individual road surfaces and their changes are currently largely unavailable. The present article deals with the measurement of road surfaces by Close ProXimity method (CPX) in accordance with the draft of standard ISO 11819-2. Therefore, individual aspects, which have different impacts on field measurement, are discussed in detail. Partial results obtained within a project of TAČR No. TA01030459 – "Change in the noise of road surfaces over several years of use" are presented. They are to provide basic information on the levels of acoustic pressure and the interface tyre/road of different road surface types and age used in the Czech Republic. The results confirm that specialized "low-noise surfaces" may help to reduce excessive noise from road transport, but it is necessary to perform measurements in compliance with recommendations from the latest standards, and to monitor the presented results regarding selected comparison bases for a comparison between common and "low-noise" surfaces., Vítězslav Křivánek, Rudolf Cholava, Karel Effenberger, and Literatura
Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech., Jiří Šafr, Julia Häuberer., tabulky, obrázky, and Obsahuje bibliografii
Úvod: Popis a hodnocení úrovně a struktury individuální schopnosti vědomě monitorovat své vnitřní stavy a verbálně/kognitivně strukturovat svou emoční zkušenost představují jednu z klíčových oblastí neuropsychiatrické a neuropsychologické diagnostiky ať už v běžné klinické praxi nebo i v oblasti neurovědeckého výzkumu. Škála úrovně emočního uvědomění (Levels of Emotional Awareness Scale; LEAS) představuje jedinečný diagnostický a výzkumný nástroj, který svou formou přesahuje možnosti běžně používaných dotazníkových metod v této oblasti. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem této škály v našich podmínkách, popsat psychologickou teorii, která stojí v pozadí tohoto nástroje, a prezentovat výsledky psychometrických vlastností tohoto diagnostického a výzkumného nástroje. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou „forward‑backward translation“. Výběrový soubor sestával z 207 žen, které aktuálně studují na vysoké škole anebo v nedávné době toto studium dokončily (průměrný věk 22,4 ? 2,4). Výsledky: Analýza doložila velmi dobrou intratestovou homogenitu škály LEAS (Celková α = 0,87; Vlastní α = 0,76; Druzí α = 0,78) a její reliabilitu (reliabilita paralelních forem LEAS A a B: Celková 0,82; Vlastní 0,77; Druzí 0,78).Průměrné výsledné hodnoty jednotlivých subškál LEAS: Celková 61,4 ? 8,5; Vlastní 51,7 ? 9,2; Druzí 44,4 ? 10,6. Závěr: Česká verze škály měřící úroveň a strukturu emočního uvědomění LEAS představuje jedinečnou a originální metodu s velmi dobrými psychometrickými vlastnostmi, srovnatelnými s výsledky jiných autorů v této oblasti. Metoda je tedy připravená pro použití v běžné klinické praxi a stejně tak pro výzkum v oblasti afektivních neurověd., Introduction: Measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. Level of Emotional Awareness Scale (LEAS) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used questionnaires in this area. Aim: The aim of the present paper is to report the first experience with the Czech translation of the scale, to describe the psychological theory behind this tool and to present psychometric properties of the Czech LEAS adaptation. Methods: The LEAS was translated into Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 207 Masaryk university women students (age: 22.4 ? 2.4). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed high intra-test homogeneity (Total α = 0.87; Self α = 0.76; Others α = 0.78). Reliability analysis of the LEAS parallel forms A and B has also shown good stability of the measure across time (Total 0.80; Self 0.77; Others 0.78). The mean values for the LEAS subscales were: Total 61.4 ? 8.5; Self 51.7 ? 9.2; Others 44.4 ? 10.6. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale shows very good psychometric properties that support its use in clinical and scientific practice. Implications for clinical and research contexts are discussed. Key words: emotional awareness – Levels of Emotional Awareness Scale – emotion dysregulation psychosomatic disorders – functional disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Světlák, T. Bernátová, E. Pavlíková, L. Winklerová