Úvod: V rozvinutých zemích je expozice dětí zakouřenému ovzduší v bytech jedním z nejzávažnějších zdravotních rizikových faktorů. Ve školním výchovném programu "Normální je nekouřit" je zahrnuta i aktivní spolupráce rodičů s cílem podpořit jejich dobrovolné vytváření nekuřáckých domovů. Účinnost programu byla testována v pilotní studii na 10 základních školách v Brně a Frýdku-Místku a následně v širší studii na 25 základních školách z Brna, Zlína, z okresních i menších měst Čech a Moravy, které měly o program zájem; k nim byly přiřazeny školy kontrolní ze stejných lokalit. Metody: Během pětileté prospektivní semilongitudinální studie byli rodiče opakovaně informováni o hlavních tématech programu a žádáni o spolupráci při některých domácích úkolech. Předmětem domácích úkolů byly diskuse o zdravotních následcích kouření a typech závislosti, zařazení tělesné aktivity do každodenního rozvrhu dětí, přijetí doporučení ke zdravé výživě. Každoročně byly u rodičů sledovány jejich znalosti, názory a úroveň expozice dětí pasivnímu kouření pomocí krátkých anonymních dotazníků. V poslední etapě byly porovnávány údaje získané od 266 rodičů dětí s programem, odlišených, zda tolerují, či netolerují kouření v bytech, použitím statistického programu EPI INFO. Výsledky: Významně méně rodičů tolerujících kouření v bytech bylo informováno o zdravotních rizicích kouření (46,9 % vs. 70,8 %, p<0,001), o vysokém riziku závislosti (57,8 % vs. 79,7 %, p<0,01) a o významu kouřících členů rodiny pro iniciaci kouření u dětí, pro které jsou špatným vzorem (12,5 % vs. 23,3 %, p<0,05). Tito rodiče byli také častěji skeptičtí k prevenci (29,7 % vs. 12,9 %, p<0,05) a méně z nich hovořilo s dětmi o kouření (76,6 % vs. 88,6 %, p<0,05). Rodiče podhodnocovali kouření v bytech, jejich děti až dvakrát častěji uváděly tento zdroj znečištění domácího ovzduší. Jen 3,4 % rodičů změnilo dřívější toleranci ke kuřákům na striktní pravidla "domovů bez kouře". Téměř 11 % rodičů uvádělo zanechání kouření v průběhu studie hodnotící působení programu. Závěr: Program měl jen malý vliv na znalosti a názory rodičů o kouření a na vytváření nekuřáckých domovů pro jejich děti., Introduction: In developed countries, child exposure to tobacco smoke at home poses a major health risk. In the school-based educational programme "Non-Smoking is normal", active parental cooperation is requested for the purpose of creating voluntary smoke-free homes. The effectiveness of the programme was tested both in the pilot study involving 10 primary schools in Brno and Frýdek Místek, and in the wider study that comprised 25 primary schools in Brno, Zlín, and smaller regional towns involved in the project. A further 25 schools from the same localities were taken as a control. Methods: During the five-year follow-up semi-longitudinal study, parents were repeatedly informed of the main themes of the programme and asked for participation in several tasks. The objectives of these home tasks were discussion about the health consequences of smoking and types of dependence, as well as inclusion of physical exercise as part of the children' daily schedule and adoption of dietary guidelines. Every year, a short anonymous questionnaire testing knowledge, opinions and the level of children' exposure to passive smoking was sent to participating parents. In the last stage of the programme, data obtained from 266 parents of children was processed using EPI INFO software. Results: Significantly less parents who tolerated smoking at home were well informed about the health hazards of smoking (46.9% vs. 70.8%, p<0.001), about the high risk of addiction (57.8% vs. 79.7%, p<0.01), and about the role of smoking family members as bad role models (12.5% vs. 23.3%, p<0.05). These parents were also more often sceptial on the issue of prevention (29.7% vs. 12.9%, p<0.05) and fewer of them discussed the subject of smoking with their childrenl (76.6% vs. 88.6%, p<0.05). Parents underestimated the effects of smoking at home, and only 3.4% of parents changed their prior tolerance to smokers in order to adopt strict smoke-free rules at home. Almost 11% of parents reported cessation of smoking during the period of the study. Conclusion: The programme had only a limited impact on the opinions, attitudes and behaviour of parents participating in the Non-Smoking is Normal programme., Drahoslava Hrubá, Iva Žaloudíková, and Literatura
Článek popisuje hlavní výsledky dotazníkového šetření souboru 545 žáků druhého stupně osmi základních škol v Praze a Středočeském kraji. Šetření bylo zaměřeno na otázky související se spokojeností s vlastním vzhledem, dodržováním diet, způsoby redukce hmotnosti, pohledem žáků na štíhlost. Kromě části zahrnující body image se dotazník zabýval informovaností žáků o poruchách příjmu potravy a prevencí poruch příjmu potravy na školách. Následně bylo provedeno srovnání výsledků některých otázek s výsledky jiných dotazníkových šetření zabývajících se poruchami příjmu potravy. Cílem práce bylo popsat výše zmíněné u vzorku žáků základních škol v ČR. Z šetření vyplynulo, že žáci základních škol mají povědomí o poruchách příjmu potravy a jejich závažnosti, přesto se k dietám uchylují. Dívky mají zkušenosti s držením diet až třikrát vyšší než chlapci (vyplynulo ze srovnání devíti dotazníkových šetření). Téměř polovina žáků se domnívá, že by měla zhubnout. Při výuce na základních školách je nadále nutné věnovat pozornost zásadám správného stravování, upozorňovat na důsledky nedostatečné výživy v souvislosti s dietami. V rámci prevence poruch příjmu potravy by neměly být opomenuty i další rizikové faktory onemocnění., This article presents a questionnaire survey of 545 second-degree pupils from 8 schools in Prague and the central Bohemia region. The survey was focused on questions related to satisfaction with own appearance, diet adherence, weight reduction techniques and perception of slim build. Along with issues concerning body image, the questionnaire focused on pupil's awareness of eating disorders and prevention of eating disorders in schools. Responses of certain questions were compared with those in other questionnaires. The results show that although pupils are aware of eating disorders and their consequences they are prepared to follow diets. Girls are three times more likely to diet than than boys, as revealed by comparison of nine questionnaire surveys. Almost half of respondents felt that they should lose weight. The principles of correct dietary intake, consequences of poor nutrition and risks associated with eating disorders should continue to be emphasized in primary schools., Lenka Suchopárová, Martin Forejt:, and Literatura
Prevence poruch příjmu potravy (PPP) je stále těžko uchopitelná disciplína v oblasti prevence rizikového chování. Prevenci poruch příjmu potravy ve školách může kromě složitosti celého problému komplikovat nedostatečná informovanost pedagogů, obava z tématu, nízká motivace pedagogů k zařazování tématu do výuky, nedostatek pomůcek a jiné. Na podkladě těchto úvah jsme s pedagogy pracovali a nabídli jim seminář k poruchám příjmu potravy i souhrnný materiál pro využití při práci s žáky v rámci prevence PPP. Proškolili jsme 122 osob, do aktivit se zapojilo 105 škol převážně z Prahy a Středočeského kraje. Tématem bylo osloveno přes 4000 žáků a ve školách věnovali tématu více než 600 vyučovacích hodin během sledovaného období. Současně jsme sledovali znalosti pedagogů o PPP a způsob výuky výchovy ke zdraví v zúčastněných školách., Prevention of eating disorders (ED) remains an elusive discipline in the field of risk behaviour prevention. Prevention of ED in schools can be further complicated by lack of awareness by teachers, fear of the subject as such, low motivation by teachers to assign the topic to an instructional programme, lack of equipment and other problems. On the basis of these considerations, we have cooperated with teachers and offered a seminar on ED and aggregate materials for use when working with students in the prevention of ED. A total of 122 persons were trained, involving 105 schools mainly in Prague and the Central Bohemian region. Over 4,000 students were addressed for periods that totalled more than 600, Lenka Suchopárová, Martin Forejt, and Literatura
Olovo je kumulativní jed, který je zvláště nebezpečný pro malé děti. I při nízké úrovni expozice, která byla dříve považována za bezpečnou, poškozuje vývoj mozku a nervového systému, což vede k poruchám chování a snížení inteligence dětí. Hlavním zdrojem expozice olovu je potrava. Pitná voda může představovat významný příspěvek expozice olovu ve starých budovách s původními olověnými rozvody vody. Cílem prezentované práce bylo získat základní informaci o expozici olovu z pitné vody ve vytipovaných školských zařízeních ve starých budovách v Pardubickém kraji a o možném zdravotním riziku pro děti. V letech 2013 a 2014 byly v součinnosti se Zdravotním ústavem vyšetřeny vzorky pitné vody ve 20 školských zařízeních. Vzorky byly odebrány jak ráno po noční stagnaci vody v potrubí, tak náhodně během dne. Zvýšený obsah olova ve srovnání s dodávanou vodou z vodovodu byl zjištěn ve většině zařízení. V téměř polovině zařízení byly nalezeny zvýšené koncentrace olova i ve vzorcích náhodně odebraných během dne při provozu školy a ve 3 zařízeních bylo zjištěno překročení současného hygienického limitu 10 µg/l. Při charakterizaci rizika vývojové neurotoxicity u dětí byla použita Metodika rozdílu expozic (MOE), doporučená EFSA. Výsledkem je konstatování, že i podlimitní obsah olova v pitné vodě ve školském zařízení může představovat sice malé, ale ne úplně zanedbatelné riziko nepříznivého ovlivnění nervového vývoje u dětí. Do péče o zdravé prostředí předškolních a školních zařízení by proto měla patřit i eliminace tohoto potenciálního rizika., Lead is a cumulative toxicant that is particularly harmful to young children. Even at lower levels of exposure that were previously considered safe, lead damages brain and nervous system development resulting in behavioural changes and decreased intelligence of children. The main source of lead exposure is food. An important contributor to lead exposure may be the tap water in old buildings, having the original lead plumbing. The aim of the present study was to obtain basic information about lead exposure from drinking water in selected educational facilities placed in old buildings in the Pardubice Region as well as the possible health risks for the children. Between 2013 and 2014, in collaboration with the Public Health Institute, samples of drinking water in 20 educational facilities were examined. The samples were taken both in the morning after overnight water stagnation in the pipes and randomly during the day. In most facilities the lead content was increased as compared to water regularly supplied in the mains. In almost half of the monitored facilities increased lead content was detected even in the samples taken during the day. In three facilities the lead content exceeded the current lead content limit 10 µg/l. To characterize the risk of developmental neurotoxicity in children, the methodology "margin of exposure" (MOE), recommended by EFSA, was used. The result is, that even a lower lead content in drinking water of school facilities than the regulatory limit value may pose a small but not entirely negligible risk of neurodevelopmental effects. Care for the healthy environment at preschool and school facilities should therefore also include the elimination of this potential risk., Bohumil Havel, Dagmar Švadlenková, Lenka Labudová, Jakub Havel, Otto Horníček, and Literatura
Článek představuje projekt UNICEF Škola přátelská dětem; seznamuje ve stručnosti s manuálem projektu. Projekt byl motivován skutečností, že denně navštěvuje základní a střední školy více než dvě miliardy dětí a školní docházka není pro všechny pozitivní zkušeností (např. pitná voda, školní nábytek, trestání, ponižování dětí atd.). Cílem projektu je vytvořit přátelské prostředí pro všechny děti. Klíčové principy projektu jsou: inkluzivní vzdělávání, demokratická participace dětí, podporující prostředí s cílem rozvoje osobnosti dětí a zajištění kvalitního vzdělávání. Jádrem projektu jsou práva dětí. Model Škola přátelská dětem zahrnuje následující oblasti: 1. umístění, exteriér a dispozice interiéru, 2. škola a komunita, 3. škola jako ochraňující prostředí a 4. vyučování. Záměrem projektu je, aby všechny školy mohly být identifikované jako školy přátelské dětem. To předpokládá, že si každá škola vypracuje svůj vlastní projekt a jeho realizaci ověří metodou dotazníkového šetření. Škola spolupracuje při realizaci projektu s orgány veřejného zdraví., The article presents the UNICEF project Child Friendly Schools; it acquaints us with the manual of projects in brief. The project was motivated by the reality that basic and secondary schools are visited by more then two billions children daily, and schooling is not for every child a positive experience (for example: drinking water, school furniture, punishment and humiliation and others). The aim of this project is the creation of a friendly school environment for all children. The key principles of the project are: inclusive education, democratic participation of children, a supporting environment with the aim of developing the child's personality and ensuzing an excellent education. The core of the project are the rights of children. The model of Child Friendly Schools consists of four areas: 1) location, design and construction, 2) the school and the community, 3) the school as a protective environment, and 4) learners, teachers and school management. The purpose of the project is for all schools to be identified us child friendly schools. It anticipates that each school elaborates its own project and its realization is verified by a questionnaire survey. The school cooperates in the materialisation of the project with public health authorities., Eva Vaníčková, and Literatura 5
Obezita dětí je v oblasti veřejného zdraví vážným celosvětovým problémem. Výživa, fyzická (in)aktivita a sedavý životní styl, ke kterému patří sledování televize, práce či hraní her na počítači, jsou nezávislými rizikovými faktory nárůstu BMI (nárůstu hmotnosti). Cílem předkládané práce bylo posoudit asociace mezi stravovacími návyky, fyzickou aktivitou, životním stylem, nadváhou a obezitou u dětí ve věku 8–14 let v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji. Cílovou skupinou (n = 2042) byli žáci ze základních škol z 2., 4., 6. a 8. ročníku. Všechny sledované parametry (vynechávání jídla, celkový energetický příjem, preference potravin a nápojů...) byly hodnoceny formou četnosti (%) v celé skupině, dle pohlaví a dle tělesné hmotnosti. Ve všech sledovaných parametrech měly děti s nadváhou/obezitou vždy horší výsledky než děti s normální hmotností, i když ne vždy signifikantní. Největší rozdíly byly zjištěny při dodržování pitného režimu, kde děti s nadváhou/obezitou pijí především slazené nápoje., Childhood obesity is a serious public health concern worldwide. Dietary behaviour, physical activity and a sedentary lifestyle which includes television viewing, working or playing games on the computer are independent risk factors for increased BMI (increasing weight). The aim of this study was to explore dietary habits, physical activity and lifestyle associated with overweight and obesity among children 8–14 years of age, in Hradec Králové, Liberec and Pardubice district. The target population (N = 2042) comprised elementary school children in the 2nd, 4th, 6th and 8th grade. All monitored parameters (skipping meals, total energy intake, food and beverage preferences...) were evaluated by frequency (%) in the group, by gender and according to body weight. In all monitored parameters overweight/obese children have worse results, although not always significantly, than children with normal weight. The biggest differences were found in compliance with liquid intake, overweight/obese children primarily drink sweetened beverages., Hana Střítecká, Pavol Hlúbik, and Literatura 21
Cieľ: Cieľom výskumu bolo popísať stravovací reţim adolescentov v maturitnom ročníku. Metodika: Na zber empirických údajov bola pouţitá metóda dotazníka. Súbor respondentov tvorilo 110 študentov zo stredných škôl v okrese Čadca v Ţilinskom kraji (Slovenská republika). Výsledky: Z výsledkov nášho výskumu vyplýva, ţe adolescentní respondenti majú nepravidelný stravovací reţim. Pravidelné jedenie hlavných denných jedál za časový úsek 7 dní sme zaznamenali u nízkeho percenta z nich, denne 22 % raňajkovalo, 52 % obedovalo a 38 % večeralo. 91 % z nich desiatovalo. Najčastejšie obedovali v popoludňajších hodinách a večerali po 20. hodine. Viac ako štvrtina uviedla dennú konzumáciu sladkostí a ovocia. 35 % uviedlo príjem tekutín za deň v rozmedzí od 0,5-1 litra, najčastejšie pili čaj, neochutenú minerálnu vodu a sladené kolové nápoje. Záver: Stravovací reţim v období adolescencie má vplyv na telesné a duševné zdravie adolescenta. Nepravidelné jedenie hlavných denných jedál, vynechávanie desiaty, nedostatočný príjem tekutín a ovocia v priebehu dňa, nadmerná konzumácia sladkostí spolu so sedavým spôsobom ţivota patria medzi hlavné charakteristiky nezdravého ţivotného štýlu nielen v uvedenej vekovej kategórii. Z uvedeného dôvodu je potrebné realizovať intervencie v rámci prevencie nesprávnych stravovacích návykov, ako napr. edukáciu, ktorú má v kompetencii realizovať aj sestra., Aim: The purpose of the presented study was to identify dietary habits of adolescents in the last year of secondary schools. Methods: A questionnaire was used to collect empirical data. The sample comprised 110 adolescent respondents from two secondary schools in the Čadca District (Ţilina Region, Slovak Republic). Results: The results suggest that adolescents have irregular eating patterns. Over a period of 7 days, only a small percentage of students ate regular meals, with 22% having breakfast, 52% having lunch and 38% having dinner. Ninety-one percent of them had snacks. Most frequently, they had lunch in the afternoon and dinner after 8 p.m. More than a quarter of students ate sweets and fruit every day. In a total of 35% of adolescents, the daily fluid intake was between 0.5 and 1 liter of mostly tea, unflavored mineral water and sweetened cola drinks. Conclusion: Adolescents’ dietary habits have an impact on their physical and mental health. Irregular meals, not eating snacks, insufficient fluid and fruit intake during the day, excessive sweet consumption along with a sedentary lifestyle are characteristic for not only this age group. This is a reason for interventions to prevent unhealthy eating habits, e.g. through education which may be provided by nurses as well., and Miroslava Potočiarová, Michaela Miertová
Článek přibližuje a srovnává nově přijaté změny ve francouzském a českém školním stravování. Porovnává rozdílné přístupy k řešení obdobného problému. Problematika nově přijatých změn se dotýká především zařazení masa na úkor zeleniny, luštěnin a ryb ve školní jídelně., The article draws and compares the newly adopted changes in the French and Czech school meals. It compares different approaches of solving a similar problem. The issue of the newly adopted changes affecting mainly the inclusion of meat at the expense of vegetables, legumes and fish in the school cafeteria., and Veronika Šikolová, Sylva Štajnochrová