Search

Start Over Format regular print Subject riziko

1. Analýza dat v neurologii XLVIII. „Rare disease assumption“ v asociačních studiích

Creator:
Dušek, Ladislav, Pavlík, Tomáš, Jarkovský, Jiří, and Koptíková, Jana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, neurologie, statistika jako téma, interpretace statistických dat, riziko, výsledky - hodnocení (zdravotní péče)--metody, poměr šancí, studie případů a kontrol, and vzácné nemoci
Language:
Czech
Description:
L. Dušek, T. Pavlík, J. Jarkovský, J. Koptíková and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

2. Analýza dat v neurologii. XLIX,. Vzájemná srovnatelnost a aproximace odhadů relativního rizika a poměru šancí

Creator:
Dušek, Ladislav, Pavlík, Tomáš, Jarkovský, Jiří, and Koptíková, Jana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
neurologie--statistika a číselné údaje, matematika, vzácné nemoci, studie případů a kontrol, statistika jako téma, poměr šancí, and riziko
Language:
Czech
Description:
L. Dušek, T. Pavlík, J. Jarkovský, J. Koptíková and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Analýza dat v neurologii. XLVI.,. Různé typy observačních studií nesou různá rizika zkreslení

Creator:
Dušek, Ladislav, Pavlík, Tomáš, Jarkovský, Jiří, and Koptíková, Jana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
neurologie, klinické zkoušky jako téma, statistika jako téma, prospektivní studie, pozorovací studie jako téma, prevalence, riziko, průřezové studie, retrospektivní studie, and lidé
Language:
Czech
Description:
L. Dušek, T. Pavlík, J. Jarkovský, J. Koptíková
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?

Creator:
Piťha, Jan, Auzký, Ondřej, and Roztočil, Karel
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
rizikové faktory, arterie--patologie, nemoci cév--epidemiologie--patofyziologie, ateroskleróza--epidemiologie--patofyziologie, tromboembolie--epidemiologie--patofyziologie, žilní insuficience--epidemiologie--patofyziologie, průzkumy a dotazníky, riziko, klinické zkoušky jako téma, ženské pohlaví, lidé, and mužské pohlaví
Language:
Czech and English
Description:
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid., Venous and arterial disease probably share a number of common risk factors. From the pathophysiological point of view a similar triggering mechanism was proposed for atherosclerosis and venous disease: subclinical inflammation. Life-threatening thrombotic events may also go through similar pathways in both entities and the culprit is probably dysfunctional endothelial cell in the vessel wall. In available clinical and population based studies, however, unequivocal data are presented regarding association between arterial and venous diseases and their risk factors. In our studies, we found a higher prevalence of lower ankle brachial index in women with chronic venous disease of the lower extremities At the same time, nevertheless we found no strong evidence of a direct link between preclinical atherosclerosis and the occurrence of venous thrombosis in patients with thrombophilias; in the latter group, however, we found a link between hypertension and thromboembolic events. Arterial and venous disease may thus be favorably managed by already well-established and available tools used in prevention of atherosclerotic cardiovascular disease. Evidence of a possible impact of pharmacotherapy on both arterial and venous disease stems from a large clinical study in which treatment with hypolipemic drug, rosuvastatin, significantly decreased not only incidence of cardiovascular events but also of venous thromboembolic events. Another promising drug for the treatment of both arterial and venous disease could be glycosaminoglycan sulodexide., and Jan Piťha, Ondřej Auzký, Karel Roztočil
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Farmakoterapie hluboké žilní trombózy a plicní embolie - 2. část

Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
žilní trombóza--terapie, směrnice pro lékařskou praxi jako téma, plicní embolie--terapie, dvojitá slepá metoda, randomizované kontrolované studie jako téma, vitamin K--antagonisté a inhibitory, heparin nízkomolekulární--terapeutické užití, výsledek terapie, beta-alanin--analogy a deriváty, riziko, faktor Xa--antagonisté a inhibitory, antithrombiny--terapeutické užití, antikoagulancia--terapeutické užití, recidiva--prevence a kontrola, Aspirin, hodnocení léčiv, and lidé
Language:
Czech
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Fyloidní nádory prsu

Creator:
Zedníková, Ilona, Černá, M., Hlaváčková, M., and Hes, Ondřej
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
cystosarcoma phyllodes--diagnóza--chirurgie, metastázy nádorů, přežití, výsledek terapie, staging nádorů, riziko, prognóza, hospitalizace, dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, lidé středního věku, and nádory prsu--diagnóza--chirurgie
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Fyloidní tumor je velmi zřídka se vyskytující nádor prsu. Vyskytuje se pouze v 1 % případů všech nádorů prsu. Diagnostika fyloidního tumoru může být obtížná vzhledem k malému počtu případů. Léčba fyloidního tumoru je vždy chirurgická. Metody: V letech 2004−2013 jsme na Chirurgické klinice FN Plzeň operovali 12 pacientek s fyloidním nádorem prsu z celkového počtu 1564 operací pro nádory prsu (0,8 %). Hodnotili jsme věk, biologické chování nádoru v závislosti na velikosti nádoru a délce trvání, vzdálené metastázy, terapii a přežití. Výsledky: Průměrný věk v době operace byl 50 let (26−84), délka trvání nemoci do operačního řešení byla 1 měsíc až 10 let. Velikost tumoru se pohybovala v rozmezí 2−29 cm, tumory menší než 5 cm byly vždy benigní. 7x pro benigní fyloidní nádor byla provedena excize tumoru. 5x byl diagnostikován maligní fyloidní tumor a byla vždy provedena mastektomie, ve 3 případech s exenterací axily, kdy uzliny byly vždy benigní. V jednom případě po mastektomii následovala radioterapie pro dosahování nádoru do okraje resekátu, ostatní pacientky byly pouze dispenzarizovány. 2 pacientky měly generalizaci do plic diagnostikovanou 5 a 10 měsíců po operaci prsu. 1 pacientka s generalizací zemřela, ostatní žijí bez lokální recidivy onemocnění. Medián přežití je 52 měsíců, interval bez nemoci je 50 měsíců. Závěr: Z našeho souboru vyplývá, že pokud je fyloidní nádor diagnostikován včas, jedná se téměř výhradně o benigní variantu, při déle trvající anamnéze a s rostoucí velikostí tumoru nádory malignizují. Chirurgická léčba je dostačující i v případě maligních forem. Výkon na prsu není třeba doplňovat o exenteraci axily., Introduction: Phyllodes tumour is a breast tumour occurring very rarely. It accounts for only in 1% of all cases of breast tumour. The diagnosis of phyllodes tumours can be difficult in consideration of the small number of cases. Treatment of phyllodes tumours is always surgical. Methods: In 2004–2013, we operated on twelve female patients with phyllodes tumours out of the total number of 1564 surgeries for breast tumours (0.8%) at the Department of Surgery at Teaching Hospital in Pilsen. We evaluated the age, the biological behaviour of the tumour depending on the tumour size and duration, the distant metastases, therapy and survival. Results: The average age at the time of surgery was fifty years (26−84), the duration of disease to the surgical solution ranged from one month to ten years. Tumour size was in the range of two to twenty-nine centimetres, tumours measuring less than five centimetres were always benign. Tumour excision for benign phyllodes tumour was performed seven times. Malignant phyllodes tumour was diagnosed five times with mastectomy performed in each case, and the axilla was exenterated in three cases where nodes were benign in each of them. In one case, mastectomy was followed by radiotherapy because the tumour reached the edge of the resected part; the other patients were only monitored. In two patients, tumour spreading into the lungs was diagnosed at five to ten months after breast surgery. One patient with generalized disease died, the other ones live with no local recurrence of this disease. Median survival is fifty-two months; the disease-free interval is fifty months. Conclusion: The results show that if phyllodes tumour is diagnosed in time, it is almost exclusively benign. If the case history is longer and the tumour is growing, the likelihood of malignancy increases. Surgical treatment is also sufficient in the case of malignant forms. The breast surgery does not need to be supplemented with exenteration of axilla., and I. Zedníková, M. Černá, M. Hlaváčková, O. Hes
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Guidelines pro léčbu karcinomu prostaty. 2. část

Creator:
Mottet, N., Bastian, J. P., Bellmunt, J., Bergh, N. C. R. van den, Bolla, M., Casteren, J. N. van, Cornford, P., Joniau, S., Mason, D. M., Matveev, V., Kwast, H. T. van der, Poel, H. van der, Rouvière, O., and Wiegel, T.
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
Subject:
nádory prostaty--diagnóza--patofyziologie--terapie, staging nádorů, prostatektomie, radioterapie, přežití, riziko, randomizované kontrolované studie jako téma, prospektivní studie, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, statistika jako téma, staří, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech
Description:
N. Mottet (chair), P. J. Bastian, J. Bellmunt, R. C. N. van den Bergh, M. Bolla, N. J. van Casteren, P. Cornford, S. Joniau, M. D. Mason, V. Matveev, T. H. van der Kwast, H. van der Poel, O. Rouvière, T. Wiegel
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Guidelines pro léčbu karcinomu prostaty. 3. část

Creator:
Mottet, N., Bastian, P.J., Bellmunt, J., Bergh, N. R.C. van den, Bolla, M., Casteren, J. N. van, Cornford, P., Joniau, S., Mason, M. D., Matveev, V., Kwast, T. H. van der, Poel, H. van der, Rouvière, O., and Wiegel, T.
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
Subject:
nádory prostaty--terapie, prostata--patofyziologie--účinky léků, kryochirurgie--metody, retrospektivní studie, multicentrické studie jako téma, klinické zkoušky, fáze II - jako téma, riziko, výběr pacientů, přežití, transrektální ultrazvuk o vysoké intenzitě, testosteron--sekrece, kastrace, antagonisté androgenů, oligopeptidy--farmakologie, receptory LHRH--účinky léků, bisfosfonáty, monoklonální protilátky humanizované--farmakologie, prospektivní studie, náklady na léky, prognóza, metastázy nádorů, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, kvalita života, lidé, and mužské pohlaví
Language:
Czech
Description:
Mottet N., Bastian P. J., Bellmunt J., van den Bergh R. C. N., Bolla M., Van Casteren N. J., Cornford P., Joniau S., Mason M. D., Matveev V., van der Kwast T. H., van der Poel H., Rouvière O., Wiegel T.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Inhibitory protonové pumpy a jejich účinek na kosti

Creator:
Ječmenová, Markéta and Kroupa, Radek
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
Subject:
inhibitory protonové pumpy--škodlivé účinky, nemoci kostí--chemicky indukované, fraktury kostí--chemicky indukované, riziko, klinické zkoušky jako téma, metaanalýza jako téma, prospektivní studie, kosti a kostní tkáň--metabolismus, denzitometrie, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou léky často užívané pro široké spektrum onemocnění horního trávicího traktu. U mnoha pacientů je léčba potřebná chronicky. Ačkoli je dlouhodobé podávání považováno za bezpečné, je v posledních letech věnována široká pozornost možnému zvýšenému výskytu fraktur u uživatelů inhibitorů protonové pumpy, což se promítá i do informací poskytovaných v příbalové dokumentaci léčiv. Cílem práce je poskytnutí přehledu o aktuálních poznatcích v této oblasti a analýza podkladů, na jejichž základě je informace o zvýšeném riziku založena. Výsledky: Základní informace o zvýšeném riziku fraktur u osob užívajících inhibitory protonové pumpy pochází z retrospektivních epidemiologických studií. Dalším zdrojem jsou studie, u nichž byl jako vedlejší cíl sledován vliv inhibitorů protonové pumpy na efekt léčby osteoporózy pomocí bisfosfonátů. Přímá pozorování efektu inhibitorů protonové pumpy na vstřebávání vápníku a vlivu na kosti při hodnocení denzitometrií jsou ojedinělá. Závěr: Jednoznačné určení rizika ovlivnění kostí dle dosavadních pozorování není možné, zvláště při významné polymorbiditě a polypragmazii řady uživatelů inhibitorů protonové pumpy. Žádná práce dosud nehodnotila výskyt rizikových událostí v závislosti na indikaci pro dlouhodobou léčbu. Rutinní sledování kostních parametrů při léčbě PPI není doporučeno. Základem bezpečnosti je správná indikace a omezení nadbytečné preskripce léků., Introduction: The proton pump inhibitors are commonly used drugs for the treatment of the digestive disorders. Many patients require long-term maintenance therapy. The prolonged acid inhibition is considered to be safe, but recently, the attention has been paid to the possible effects on the bone metabolism and the higher incidence of the fractures in patients using the PPIs. The aim of this work is to give a complex overview on the topic and analyse the source of information about the increased risk of the fractures. Results: Several epidemiological studies describe the incidence of the fractures in the patients with PPIs. Further articles, mainly describing the effect of the bisphosphonate therapy for the osteoporosis, also track the PPI effects. The studies dealing with the articles on densitometry targeting on the effect of the PPIs on the bone metabolism are rare. Conclusion: It is not possible to unequivocally determinate the risks of the long term PPI therapy on bone based on the existing studies due to the heterogenous populations, multimorbidity of the patients and the concurrent medication. Untill now, no study has evaluated the incidence of the risk events based on the indication of the long-term therapy. Routine monitoring of the bone parameters during the PPI therapy is not recommended. The safety of the long-term PPI therapy should be based on the clear indication of the prescription., and Markéta Ječmenová, Radek Kroupa
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Kardiovaskulární rizikový profil u 40letých mužů a 50letých žen v České republice: výsledky průřezové studie

Creator:
Vrablík, Michal, Chmelík, Zdeněk, and Lánská, Věra
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
riziko, rizikové faktory, epidemiologické studie, kardiovaskulární nemoci--epidemiologie--etiologie, statistika jako téma, klinické laboratorní techniky, antropometrie, incidence, diabetes mellitus 2. typu--diagnóza, hypertenze--diagnóza, dyslipidemie, dospělí, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, and průřezové studie
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Kardiovaskulární (KV) onemocnění patří celosvětově k hlavním příčinám úmrtí. Časné odhalení rizikových faktorů a zvýšeného celkového KV rizika může být významným pomocníkem při snižování morbidity i mortality. Za optimální věk pro hodnocení KV rizika v populaci se doporučuje věk 40 let u mužů a 50 let u žen. V rámci prezentovaného průřezového šetření byl zhodnocen KV rizikový profil osob v těchto věkových kategoriích při vyšetření všeobecným praktickým lékařem. Metodika: Do průzkumu bylo zařazeno 1 812 osob, z toho mužů v průměrném věku 40 a žen v průměrném věku 50 let. U každého vyšetřeného byla zjištěna a do protokolu studie zaznamenána rodinná, osobní a farmakologická anamnéza, abúzus, fyzická aktivita. Byly změřeny základní antropometrické údaje, tepová frekvence, krevní tlak, zjištěny hodnoty sérového lipidogramu a glykemie. Vyšetřující lékaři zaznamenávali přítomnost nově zjištěných rizik KV onemocnění a stanovili celkové KV riziko dle tabulek SCORE. Bylo hodnoceno procento nemocných s již existujícím sledovaným onemocněním, procento zastoupení těch, kteří měli dobře kontrolované rizikové faktory, a dále procento pacientů, kterým byl nově zjištěn některý ze sledovaných rizikových faktorů. Hypotéza vztahu mezi pozitivní rodinnou anamnézou a výskytem onemocnění byla testována za použití Pearsonova testu. Výsledky: Bylo zařazeno 961 mužů průměrného věku 42,9 ? 4,7 let a 851 žen průměrného věku 51,2 ? 3,6 let. V pásmu nadváhy se nacházelo 49 % mužů a 31 % žen, obézních bylo 32 % mužů a 31 % žen. Aktivně kouřilo 36 % mužů a 22 % žen. Prevalence diabetu 2. typu byla shodně 11 % u obou pohlaví. Arteriální hypertenze byla zjištěna u 43 % mužů a 45 % žen a dyslipidemie u 39 % mužů a 41 % žen. Farmakologicky léčeno pro kteroukoli z uvedených chorob bylo 48 % osob, z nich pouze 8 % dosahovalo dobré kontroly všech identifikovaných rizik. Nově byl zjištěn diabetes u 3 % mužů i žen, arteriální hypertenze u 7 % mužů a 5 % žen a dyslipidemie u 20 % mužů i žen. 62 % mužů a 65 % žen doporučili participující lékaři nefarmakologickou léčbu. U 53 % mužů a 51 % žen byla zahájena nová farmakoterapie. U mužů i u žen šlo nejčastěji o antihypertenzní medikaci ze skupiny ACE-inhibitorů (29 % u mužů a 24 % u žen) a hypolipidemikum ze skupiny statinů (29 % u mužů a 27 % u žen). Z analýzy vztahu mezi pozitivní rodinnou anamnézou a výskytem onemocnění u dané osoby bylo zjištěno, že tato souvislost existuje pro arteriální hypertenzi, diabetes mellitus 2. typu i dyslipidemii. Závěr: Provedené šetření dokumentuje vysokou prevalenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v populaci 40letých mužů a 50letých žen. Vysoké zastoupení nově zjištěných rizikových faktorů i nadpoloviční podíl osob, u nichž byla v rámci provedeného šetření zahájena farmakoterapie, jasně dokazují nezbytnost časného screeningu rizikových faktorů. Genetická determinace jednotlivých kardiovaskulárních rizikových faktorů odrážející se v rodinné anamnéze je významnou komponentou celkového rizika oběhových onemocnění, a musí být aktivně zjišťována a zohledňována při úvaze o volbě intenzity preventivních strategií., Background: Cardiovascular (CV) disease belongs to the most important mortality causes worldwide. Early identification of risk factors and increased CV risk may help decrease of morbidity and mortality. An optimal age for CV risk factors screening ages of 40 in males and of 50 in females have been identified. CV risk profile of persons in these age categories has been examined by general practitioners and recorded for the purposes of this cross-sectional survey. Methods: 1812 persons, males at average age of 40 years and females at average age of 50 years, were included into the survey. In each of the examined family and personal history including pharmacological were recorded into the study protocol as well as abusus and physical activity patterns. Basic anthropometrical parameters, e.g. heart rate, blood pressure, body mass index and laboratory measures including blood lipids and glycaemia. The participating physicians recorded newly identified risk factors CV disease and determined the global CVD risk according to the SCORE charts. Percentage of those already treated for any of the main CVD risk factors and, among these, also attaining the treatment goals. The percentage of patients with a newly identified CV risk factor was calculated. We also tested the hypothesis of a relationship between positive family history of any of the followed risk factors and its risk in the examined probands using Pearson´s test. Results: 961 males, average age of 42.9 ? 4.7 years, and 851 females , average age of 51.2 ? 3.6 years, were enrolled into the study. 49% of males and 31% of females were overweight and 32% men and 31% of women were obese. There were 36% of smokers among men and 22% among women. The prevalence of type 2 diabetes was 11% in males and also in females. Arterial hypertension was diagnosed in 43% of males and 45% of females while dyslipidemia was present in 39% of males and 41% of females. Pharmacological treatment of any of the above mentioned diseases was used in 48% of the probands, however, only 7% of them attained treatment goals of blood pressure, LDL-cholesterol and glycaemia. Type 2 diabetes was newly identified in 3% of both males and females, arterial hypertension in 8% of males and 5% of females and dyslipidemia was newly detected in 20% of probands of both genders. Non-pharmacological treatment was recommended to 62% of male and to 65% of female participants, respectively. Pharmacological treatment was initiated in 53% of males and 51% of females. In both genders this was mostly antihypertensive treatment with ACE inhibitors (29% of males and 24% of females) and lipid lowering therapy with a statin (29% of males, 27% females). The analysis of relationship between the positive family history of any of the followed diseases and their presence in the probands examined revealed significant increases of the risk for arterial hypertension, type 2 diabetes mellitus and dyslipidemia. Conclusion: The survey following CV risk profile in a cohort of 40 years old men and 50 years old women showed high prevalence of CV risk factors in these age categories in the Czech probands. The high frequency of modifiable risk factors and the need to initiate pharmacological treatment in more than one half of the examined population documents the need of early detection of risk. Genetic determination of individual major risk factors for CVD mirrored in the positive family history represents an important component of the global cardiovascular risk and must be actively detected and taken into account for the risk stratification., and Michal Vrablík, Zdeněk Chmelík, Věra Lánská
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public