Introduction Cutaneous malignant melanoma prevalence, incidence and mortality rates are increasing in white populations worldwide more rapidly than any other cancer site (American Cancer Society, 2006). Despite the potential importance of regular skin selfexamination and promotion of selfprotection practices, little is known about the prevalence of these practices in medical students in Albanian population. Methods This is a descriptive, quantitative crosssectional study. In this study were included a sample of 150 individuals chosen among the students of Faculty of Medicine based on their family history for skin cancer. This study was started on October the 3rd and finished on November the 12th. Subjects had to fill in a structured, selfadministered questionnaire. All participants lived within Republic of Albania but at the time of the study were students in University of Tirana, Faculty of Medicine. Results In this study that we conducted we included 150 individuals supposed to have a risk for skin cancer based on their family history. 200 individuals were approached for participation. Of these, 150 individuals returned questionnaire data, yielding a response rate of 75% among eligible, successfully contacted participants. The mean age of the sample was 20.05 years (Std. Dev. = 0.925), with males (22%) and females (78%) represented unequally, because the gender configuration of the faculty itself has gender disparities with more than 80% females and only 20% male students. The majority of the sample was born in city or town (85.3%), 14.7% was born in a village. In terms of income level, 79.3% of participants had a medium income family background, 15.3% high income and 5.3% had a low income level family background. Conclusion It is important for those individuals with family history for skin cancer (which inherently indicates risk for skin cancer) to develop selfexamination and SSE behaviours and practices in order to have a protection and at least an early detection (if onset) of the different forms of Melanoma. The results of this study provide some guide as to the key areas or 'hot spots' on which to focus attention when designing supportive care interventions for melanoma survivors and those at high risk of skin cancer., Yllka Bilushi, Rozeta Luci, Loreta Kuneshka, Numila Maliqari, and Literatura
Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
It is easier to prevent a disease than to cure it. This postulate is a foundation stone of the contemporary medicine, furthermore its mission. The Chronic Kidney Diseases (CKD), amongst them the Chronic Pyelonephrites (CP) and the mass kidney reduction take an important place in human pathologies in general, and in particular in renal ones. The Chronic Pyelonephrites are chronic renal pathologies, which on one side are of various causes and on the other side are multi systemic. At the same time they tend, earlier or later, depending on their course, to bring the patient towards the Chronic Kidney Insufficiency in stage of uremia, consequently in need of substitution therapies e.g. dialysis, peritoneum dialysis or transplant. It is worthy to emphasize that from the prevention and correct cure of CP make profit the patients, the family, the state and in the last analyses the entire society, because in that way the budget expense destined for the fore going substitution cures, dialysis, peritoneum dialysis or transplant, is considerably reduced. The same should be mentioned in relation to the CP and the mass kidney reduction, speaking about our country, which are still at the first place as the very cause of Chronic Kidney Insufficiencies (CRI), later on advancing toward uremia and terminal uremia along with its grave consequences. In general the very foundation of the CP is on the infections of urinary roads, in particular on the complicated ones, among them it should be mentioned-congenital kidney anomalies, renal calculosis so much present in our country, and pathologies of segment or vesical-ureteral reflux, and rarely the pathologies of prostate., Fejzi Alushi, Nestor Thereska, and Literatura
Našim cieľom je poukázať na dôležitosť podpory popôrodného bondingu, čiže bezprostredného kontaktu matky s dieťaťom po pôrode, odhaliť túžby, pocity žien a zistiť ich prežívanie vo vzťahu k bondingu. Štúdie sa zúčastnilo 2001 žien (vek 29,96 rokov ± 5,34 rokov), ktoré rodili spontánne v období za posledné tri roky. Metódou zberu údajov bol dotazník vlastnej konštrukcie. Pre vyhodnotenie sme použili deskriptívnu štatistiku. Zistili sme, že väčšina žien (93,90 %) túžila po bondingu a mala silu (82,86 %) byť bezprostredne po pôrode v kontakte so svojím dieťaťom. Po separácií dieťaťa matky prežívali strádanie (36,53 %), strach o dieťa (22,04 %), smútok (11,29 %). Zo strany pôrodných asistentiek/sestier podpora bondingu by mala patriť medzi priority. Podporou bondingu pôrodé asistentky/sestry podporujú fyziologickú, imunologickú a psychologickú adaptáciu dieťaťa a matky a dávajú zdravý základ vzťahovej väzby., Our aim is to point out the importance of postpartum bonding support, thus immediate contact of mother with her newborn baby straight after giving birth, as well as to expose desires and detect their experience regarding bonding. 2001 women (age 29.96 ± 5.34 years) who have given birth during the last three years participated this study. Own questionnaire was used for the method of data gathering. For its evaluation we used descriptive statistics. We found out that most of women (93.90 %) aspired bonding and were vigor enough (82.86 %) to be in contact with their newborn baby straight after giving birth. After motherś separation from a child, the mothers experienced child lacking (36.53 %), worries about the child (22.04 %), sadness (11.29 %). Bonding support should be one of the highest importances of midwifes /maternity nurses. By bonding support midwifes /maternity nurses help to maintain physiological, imunological a psychological adaptation of a mother and her child and give a healthy basis to form their relationship., Mazúchová L., Kelčíková S., Vasiľková P., and Literatura
Vrozené vady představují v oblasti perinatální péče velmi významnou skupinu diagnóz. Pouze u některých případů můžeme jejich příčiny jasně určit (komplexní vady u chromozomových aberací, vrozené vady s monogenním typem dědičnosti, typické vrozené vady způsobené dokumentovatelným působením teratogenů velkého účinku apod.). Ve většině případů vznikají vrozené vady na základě uplatnění více faktorů, které lze v daném konkrétním případě jen obtížně identifikovat. V poslední době je proto kladen zvláštní důraz na tzv. primární prevenci vrozených vad. Ta je tvořena komplexem postupů a doporučení, jejichž účelem je zabránit samotnému vzniku vrozené vady. Specifickou roli zde pak má plánované užívání kyseliny listové v perikoncepčním období, které je celosvětově doporučováno jako prevence vzniku poruch uzávěru neurální trubice., Congenital anomalies are an important diagnostic group in the perinatal healthcare. Only some of these anomalies have an individual cause (complex anomalies accompanying chromosomal aberrations, congenital anomalies with monogenic inheritance, typical anomalies caused by strong teratogens etc.). The majority of cases of congenital anomalies is caused by multiple and complex factors that are hard to identify. Therefore – the so called primary prevention of congenital anomalies becomes much more important during last years. Primary prevention of congenital anomalies itself is composed of various guidelines and recommendations that should prevent the formation of the anomaly. Specific role in the primary prevention has the folic acid supplementation that is world-wide recommended as the prevention of neural tube defects., Antonín Šípek jr., Vladimír Gregor, Antonín Šípek, Pavel Calda, and Literatura
Cieľ: Cieľom prieskumu bolo zistiť prevalenciu a rizikové faktory hypertenzie bieleho plášťa (WCH) u detí. Metodika: Formou retrospektívnej štúdie sme analyzovali zdravotné záznamy 140 detí (36 dievčat, 104 chlapcov) s vysokým krvným tlakom nameraným v kardiologickej ambulancii, u ktorých bolo vykonané 24-hodinové ambulantné monitorovanie krvného tlaku (ABPM) a určený typ hypertenzie. Hypertenzia bola diagnostikovaná, keď bol systolický a/alebo diastolický krvný tlak meraný auskultačnou technikou ≥ 95. percentil pre pohlavie, vek a výšku. WCH bola definovaná ako priemerná hodnota krvného tlaku v ambulancii nachádzajúca sa v percentilovom pásme hypertenzie a hodnota tlaku krvi počas 24-hodinového monitorovania ambulantného tlaku nachádzajúca sa v pásme normálnych hodnôt krvného tlaku. Výsledky: V skupine 140 detí bola potvrdená prítomnosť WCH u 51 detí (36,4 %) – 13 dievčat a 38 chlapcov. Z celkového súboru sa WCH vyskytovala u 36,1 % zaradených dievčat a 36,5 % zaradených chlapcov. Systolický TK sa v kardiologickej ambulancii nachádzal nad 95. percentilom, diastolický TK pod 90. percentilom. Väčšina pacientov s WCH bola vo veku 15 – 19 rokov (80,4 %) a v pásme od 3. do 90. percentilu BMI (72,5 %). U pacientov prevládala negatívna rodinná anamnéza hypertenzie (54,9 %) a zriedkavé návštevy kardiologickej ambulancie (2-4x). Krvný tlak v ambulancii merala deťom výlučne sestra. Záver: Zistenie prevalencie WCH a jej rizikových faktorov je u detí významné, pretože prevažuje názor, že v detskom veku je WCH predispozíciou k trvalej hypertenzii. Na základe zistení rizikových faktorov, môžeme vykonávať prevenciu WCH., Aim: The aim of this study was to find out the prevalence and risk factors of white coat hypertension (WCH) in children. Methods: We realized the retrospective study and analyzed records of 140 children (36 girls, 104 boys) with high blood pressure measured in cardiology outpatients' clinic, to whom a 24-hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) was made and the type of hypertension was specified. Hypertension was diagnosed when systolic and/or diastolic blood pressure measurements with auscultatory technique were ≥ 95th percentile for sex, age and height. White coat hypertension (WCH) has been defined as mean blood pressure (BP) readings in outpatients' clinic being located in the hypertensive range while 24-hour ambulatory blood pressure monitoring is in the normal range. Results: In the group of 140 children the presence of WCH was confirmed in 51 children (36,4 %) - 13 girls and 38 boys. WCH occurred in 36,1 % of girls and 36,5 % of boys in the total sample of respondents. Systolic BP in cardiology outpatients' clinic reached the value above the 95th percentile, diastolic BP below the 90th percentile. The most patients with WCH were 15 – 19 years old (80,4 %) and in 3rd - 90th percentile of BMI (72,5 %). Patients prevailed negative family history of hypertension (54,9 %) and fewer visit (2-4 times) of cardiology outpatients' clinic. Blood pressure of children was measured exclusively by a nurse in this outpatients' clinic. Conclusion: Determination of the prevalence of WCH and its risk factors in children is important because of prevailing opinion that WCH in children is predisposition in permanent hypertension. Based on the detection of risk factors, we can implement prevention of WCH., Anna Ovšonková, Daniela Kubisová, and Literatura
Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda sociální nerovnost mezi rodičkami ovlivňuje přístup zdravotnického personálu k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí a porovnat názory na tento přístup mezi zdravotnickým personálem a těmito ţenami. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 11 porodních asistentek a 12 ţen po porodu, které byly v době provádění výzkumu hospitalizované na oddělení šestinedělí. Výběr respondentek byl záměrný. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, sběr dat byl proveden polostrukturovaným, individuálním rozhovorem a metodou obsahové analýzy. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, ţe věk a výše vzdělání rodičky mají vliv na edukaci a spolupráci rodičky s porodní asistentkou, u některých porodních asistentek ovlivňují také samotný přístup porodní asistentky k rodičce. Co však také ovlivňuje přístup některých porodních asistentek, a to spíše v negativním slova smyslu, je příslušnost rodičky k minoritní skupině. Závěr: Sociální nerovnost mezi rodičkami má vliv nejen na přístup porodních asistentek k rodící ţeně a ţeně po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí, ale ovlivňuje také jiţ samotnou přípravu rodičky na porod, moţnost vyuţít přítomnost doprovodu u porodu či moţnost vyuţít zpoplatněných forem analgetizace v průběhu porodu., Aim: The aims of the qualitative research were to determine whether social inequality among women in labor affects the approach of health professionals to laboring women and those staying on a postnatal ward and to compare opinions on this approach between health professionals and these women. Methods: The group, selected by purposive sampling, comprised 11 midwives and 12 women staying on a postnatal ward while the research was conducted. Data for the qualitative research were collected using semi-structured individual interviews and content analysis. Results: The interview analysis showed that the age and level of education of women in labor have an impact on their education by and cooperation with midwives. And in some midwives, these also affect their attitude to laboring women. But what also influences the approach of some midwives, mostly in a negative sense, is laboring women’s belonging to a minority group. Conclusion: Social inequality among women in labor not only has an impact on midwives’ approach to laboring women and those staying on a postnatal ward but also affects childbirth preparation and possibility to benefit from the presence of birth support people or pain management options not covered by insurance., and Veronika Sopuchová, Radka Bužgová
V České republice je od roku 2008 zaveden celoplošný screening gestačního diabetes mellitus u těhotných žen. Od roku 2014 jsou však výsledky orálního glukózového tolerančního testu (oGTT), který je součástí screeningu, hodnoceny podle dvojích kritérií. Zatímco diabetologové a biochemici nově postupují podle doporučení Mezinárodní asociace pro studium diabetu v těhotenství (IADPSG), přejatého v řadě zemí a také WHO v roce 2013, čeští gynekologové zůstávají u původních diagnostických kritérií z roku 2008. Článek rozebírá nejdůležitější argumenty proti přijetí nových kritérií a vysvětluje důležitost jednotného postupu při screeningu a sledování gestačního diabetes mellitus., Since 2008 there have been screened all pregnant women for gestational diabetes in the Czech Republic. Nevertheless since 2014 the results of the oral glucose tolerance test (which is a part of the screening) have been evaluated by two different sets of diagnostic criteria. While diabetologists as well as biochemists newly use the criteria recommended by the International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups (IADPSG), accepted by various national medical societies and WHO in 2013 as well, czech gynecologists still use the former criteria accepted in 2008. In the article we analyse the most important arguments against the new criteria and explain the importance of unified methods of screening and follow-up of gestational diabetes (GDM)., Hana Krejčí, Kateřina Anderlová, Kateřina Andělová, and Literatura
Respektující a podpůrná interakce zdravotníků s rodičkou je důležitým faktorem spokojenosti s porodem. Jak rodička tuto interakci vnímá, ovlivňují nejen její předchozí zkušenosti s péčí, ale i fyziologické zvláštnosti porodního procesu. V tomto textu shrnujeme nedávné poznatky biologické psychologie o působení neurohormonu oxytocinu na sociální percepci. Ukazujeme, že právě oxytocin může mít za následek zvýšenou ovlivnitelnost rodící ženy a její senzitivitu na napětí prožívané zdravotníky. Subjektivní pocit ohrožení může být oxytocinem potencován a vést nejen k nižší spokojenosti ženy s porodem a horší spolupráci se zdravotníky, ale i snížit děložní kontraktilitu. Především u psychologicky rizikovějších skupin rodiček je proto vhodné zajistit pocit bezpečí a citlivý přístup zdravotníků. Možná opatření pro zlepšení péče zahrnují supervizi zdravotníků v porodnictví, zvyšování jejich psychosociálních dovedností a kontinuální péči „one-to-one“ v těhotenství a při porodu., Respectful and supportive interaction of healthcare providers with a woman in labour determines significantly her childbirth satisfaction. Woman’s perception of this interaction is influenced both by her previous care experiences and by the physiological specifics of birth. This text summarizes recent findings of biological psychology on the role of neurohormone oxytocin in social perception. We demonstrate that oxytocin can be the reason of increased vulnerability of women in labour and their sensitivity to stress experienced by healthcare providers. Oxytocin may augment a subjectively experienced threat and result not only in decreased birth satisfaction and worse cooperation with healthcare providers, but also lower the uterine contractility. Especially psychologically more vulnerable groups of parturients need to feel secure and be treated sensitively. Possible measures for improving the quality of care in this area include clinical supervision and psychosocial training in maternity care and continuous one-to-one care in pregnancy and childbirth., Kodyšová, E., and Literatura