The paper focuses on the intergenerational and intragenerational transmission of religion in the Czech Republic. The authors start from the general statement that self-reported religious a liation in Czech society continued to decline during the second half of the 20th century. This trend has usually been explained by secularization theory and by speci cs of Czech social history, especially with regard to the anti-religious policies of the Communist regime. In their analysis of data from ISSP 2008 – Religion, the authors aim at a more detailed inquiry into the factors responsible for the decrease in self-reported religiosity in the Czech Republic. The results show that the key factor lies in de-conversion, which is not compensated su ciently by conversion in either type of transmission, inter- or intragenerational., Antonín Paleček, Roman Vido., and Obsahuje seznam literatury
Javorník, in the Horňácko region, is one of two villages where people still use old hymnbooks and where human piety is not a matter of mere formality. Hymnbooks, postils, bibles, catechisms and many other books that were handed down through generations can be found in numerous families. ‘Religious educational literature’, as we can call this specific type of literary production, played a very important role in the lives of ordinary people. Although they were persecuted for it, this literature had in return served and supported them in difficult times of religious, social and war oppression. this explains why people fervently shared the chronicles of their life stories inside these books. Now they bear testimony of those times.
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Ústav dějin umění AV ČR uspořádal v pražském Akademickém konferenčním centru mezinárodní workshop Nationalism and Cosmolitanism in Avant-Garde and Modernism: The Impact of WWI. Setkání ve dnech 27.-28. listopadu 2014 navázalo na sympozium The European Artistic Avant-Garde c. 1910-1930: Formations, Networks and Transnational Strategies, které se konalo v roce 2013 ve Stockholmu. and Tomáš Winter.
Příspěvek Jiřího Sehnala je zprávou z mezinárodní muzikologické konference, která se uskutečnila ve slovinské Lublani ve dnech 19. až 21. září 2011., Jiří Sehnal., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.