V článku je předložen model narativní komplexity. Jako východiska modelu jsou využity Todorovův pojem „narativní transformace“ a Brunerův koncept „potíž“. Narativní transformace je chápána jako to, „co vyprávění dělá s konstitutivní potíží“. S využitím těchto pojmů je narativní komplexita definována jako diferenciace a integrace různých aspektů narativní transformace. Pojem narativní komplexita poukazuje jak k dispozici, tak také k procesu i výsledku narativního ztvárnění zkušenosti v její složitosti, úplnosti a proměnlivosti. Model umožňuje včlenit do jednoho logicky konzistentního rámce různé aspekty narativní komplexity, tak jak byly doposud koncipovány z různých dílčích teoretických či praktických hledisek. Předložený model sestává z osmi souvisejících aspektů: 1) diferenciace a integrace tématu vyprávění, 2) diferenciace a integrace aktérství, 3) diferenciace a integrace narativní konstrukce, 4) diferenciace a integrace ztvárnění hodnot a přesvědčení, 5) diferenciace a integrace na rovině reflexe, 6) diferenciace a integrace hledisek a perspektiv, 7) diferenciace a integrace utváření postav, 8) diferenciace a integrace na rovině komunikačního a sociokulturního kontextu. Na závěr jsou zmíněny některé teoretické a empirické možnosti předloženého modelu., Model of narrative complexity is articulated. Todorov’s concept of “narrative transformation” and Bruner’s concept of “trouble” are used as a frame of narrative complexity conceptualization. Narrative transformation is presented as “something what story telling does with constitutive trouble”. Narrative complexity is thus defined as a differentiation and integration of various aspects of narrative transformation. Narrative complexity refers both to disposition and also to the process and to the result of narrative experience constructing in its complicatedness, completeness, and changeableness. The model enables to incorporate various aspects of narrative complexity from different theoretical and practical perspectives into one consistent framework. The presented model consists of eight interconnected aspects: 1) differentiation and integration of topic storytelling, 2) differentiation and integration of agency, 3) differentiation and integration of narrative construction, 4) differentiation and integration of values and believes embodiment, 5) differentiation and integration at the level of reflection, 6) differentiation and integration of different perspectives, 7) differentiation and integration of characters (protagonists), 8) differentiation and integration in communication and socio-cultural contexts. Theoretical and empirical consequences of the model are also discussed., Vladimír Chrz, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Although it is generally considered that the study of social psychology in the former Czechoslovakia commenced in the 1960s, the author here establishes the importance of the virtually forgotten earlier years of the discipline. The first Czech student of social psychology was a prominent sociologist and member of the Prague sociological school, Otakar Machotka (1899- 1970), whose interest in matters psychological commenced in the 1940s and whose research into the subject continued during his period of exile in America in the 1950s and 1960s. Machotka’s recently discovered post-war manuscript on the subject of unconscious agents in social behaviour, which is published in extenso here, reveals the original and innovative character of the author’s approach; at the same time, it offers an important testimony to the epoch both in terms of the discipline itself and the wider society. The erstwhile unknown manuscript also contains the first stage of Machotka’s struggle for an explanation for quisling behaviour during the Second World War, which he later published in his 1964 book., Zdeněk R. Nešpor., and Obsahuje seznam literatury
a1_Ciele štúdie. Na rozdiel od tradičného merania kvality života pomocou dotazníka, pri ktorom sú oblasti života vopred definované v podobe položiek, v prípade individualizovaného merania kvality života opytované osoby samé produkujú to, čo je pre ich život dôležité. Cieľom tejto štúdie bolo overiť, v akej miere považujú skúmané osoby vo veku adolescencie za dôležité iné aspekty života, ktoré nepokrýva tradičný dotazníkový nástroj. Súbor a postup výskumu. Na otázku individualizovaného nástroja (GPGI) vyprodukovalo 86 opytovaných osôb vo veku adolescencie 419 rôznych vyjadrení, ktoré predstavovali subjektívne dôležité oblasti života. Výpovede boli analyzované s využitím obsahovej analýzy troma rôznymi spôsobmi. Výsledky štúdie. 1) Opytované osoby priraďovali päť nimi uvedených dôležitých oblastí života do štyroch kategórií, ako ich zisťuje tradičný dotazník kvality života WHOQOLBREF (fyzická oblasť, psychická oblasť, sociálne vzťahy a prostredie). Piatou možnosťou bola kategória „iné“, ktorú mohli opytované osoby použiť vtedy, ak oblasť, ktorú považovali za subjektívne významnú, nemohli zaradiť k štyrom vopred definovaným oblastiam. Identifikovaný výskyt kategórie iné predstavoval 16 výpovedí (3,8 %). 2) Opytovanie rovnakým spôsobom bolo po 2 týždňoch u tých istých osôb zopakované., a2_Výskyt kategórie „iné“ bol 8 výpovedí (1,9 %). 3) Tretí spôsob obsahovej analýzy predstavovala expertmi realizovaná kategorizácia individuálne uvádzaných dôležitých oblastí života bez vopred definovaných kategórií. Traja experti nezávisle na sebe vo výpovediach identifikovali štyri oblasti, ako ich zisťuje tradičný dotazník kvality života, pričom 36 výpovedí zo 419 nezaradili k týmto štyrom oblastiam a 24 z nich priradili k novej oblasti, ktorú nezávisle na sebe nazvali spirituálna oblasť. V závere sú formulované odporúčania ohľadom možnosti využitia individualizovaného a tradičného merania kvality života., b1_Objectives. In contrast to the traditional measurement of quality of life by a questionnaire when the domains of life are defined in advance in the items, in individualized measurement of quality of life the inquired persons produce what is important for their lives. The goal of this study was to verify to which measure the inquired persons in the adolescent age consider different aspects of life to be important, which are not covered by the traditional questionnaire. Sample and setting. Answering the question of individualized instrument (GPGI), 86 inquired persons in the adolescent age produced 419 different statements that represented the subjectively important domains of life. The statements were analyzed by use of content analysis in three different ways.. Results. 1) The inquired persons assigned five important domains of life mentioned by them to four categories assessed by the traditional questionnaire of quality WHOQOL-BREF (physical domain, mental domain, social relations, and environment). The fifth option was the category „other“ that could be used by the inquired persons when the domain, which they considered to be subjectively important, could not be categorized to four in advance defined domains. The identified occurrence of this category presented 16 statements (3.8%). 2) The questioning the same persons in the same way was repeated after two weeks., b2_The occurrence of „other“ category was 8 statements (1.9%). 3) The third way of content analysis was represented by the categorization of individually mentioned important domains of life without in advance defined categories made by experts. Three experts independently identified four domains in statements assessed by the traditional questionnaire of quality of life. 36 statements of 419 were not classified to these four domains and 24 of them were assigned to the new domain that was entitled independently as the spiritual domain. In the conclusion, the recommendations regarding the possibility of use the individualized and traditional measurement of quality of life are formulated., Josef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zabývá konstruktem osobních cílů z pohledu zkoumání motivace. Popisuje vývoj tohoto konstruktu zejména v posledních dvaceti letech. Osobní cíle jsou popisovány jako generický konstrukt, který zahrnuje i řadu dalších obsahově podobných dřívějších termínů (personal project, life tasks, personal strivings). Hlavním přínosem tohoto konstruktu je komplexní pohled na vztah mezi motivací, osobností a chováním jedince v sociálním kontextu. Při diskusi těchto vztahů jsou osobní cíle představeny jako víceúrovňový konstrukt; je popsána rovina obsahu cílů a rovina procesu usilování o cíle. Text věnuje pozornost otázkám shody osobních cílů s „já“ (self-concordance), roli autonomie cílů, konfliktům cílů a multifinalitě cílesměrných aktivit. Další část se věnuje metodologickým otázkám zkoumání osobních cílů. V závěru je diskutována otázka stability osobních cílů a možnosti odvozovat ze způsobu hodnocení osobních cílů osobně specifické způsoby volby cílů a vztahování se k nim., The study deals with the construct of personal goals from the point of view of research in motivation. The development of this construct especially in last two decades is described. Personal goals are described as a generic construct including also some further similar former terms (personal project, life tasks, personal strivings). The main benefit of this construct is the complex perspective of relations among motivation, personality, and behavior of individual in the social context. While discussing these relations personal goals are presented as multilevel construct, the level of goal content and the level of the process of goals striving are described. The paper pays attention to problems of goal selfconcordance, to the role of goals autonomy, conflicts of goals, and to the multi-finality of goal directed activities. Further part of the paper is devoted to methodological questions of personal goals research. In the conclusion, the question of personal goals stability and the possibility to derive personally specific ways of goals selection and striving are discussed., Iva Stuchlíková, Yvona Mazehóová., and Obsahuje seznam literatury
Štúdia podáva prehľad o osobnostných faktoroch, ako aj kumulačných a aditívnych efektoch osobnostných faktorov v súvislosti so správaním súvisiacim so zdravím. Príspevok ponúka možnosti praktických aplikácií poznatkov o osobnosti vo vzťahu k správaniu súvisiacemu so zdravím., The study gives an overview of personality factors as well as of cumulative and additive effects of personality factors in the connection with health related behavior. The paper offers possibilities of practical applications of knowledge concerning personality in the relation to health related behavior., Beata Gajdošová., and Obsahuje seznam literatury
Objectives. The aim of the present study was to adapt the English self-report questionnaire Toronto Alexithymia Scale-20 (TAS-20) to Slovak conditions, as well as to evaluate its reliability and to investigate its 3-factor structure reported by the authors. TAS-20 is used to measure the construct of alexithymia and its 3 components identified by the authors (i.e. difficulty identifying feelings, difficulty describing feelings and externally-oriented thinking). Subjects and setting. After having done a back- translation in cooperation with the author of I AS-20, its reliability and factor validity was evaluated within the sample of 242 university female students. Statistical analysis. The structure of TAS-20 c|uestionnaire was examined via confirmatory factor analysis (maximum likelihood procedure). Cronbach coefficients alpha were calculated to assess internal consistency aspect of reliability of the TAS-20 scale and its subscales. Results. It has been shown that TAS-20 represents a reliable measurement instrument. Although the results of CFA supported the 3-factor structure of the Slovak version of TAS-20 they indicated the appropriateness/ plausibility of its alternative 4-factor solution as well. Study limitation, (a) measurement of alexithymia is self-reported; (b) the findings are limited to a sample of university female students., Veronika Látalová, Ľubor Pilárik., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sa zaoberá komparáciou definovania a konceptuálneho vymedzenia pojmov kognitívny proces, kognitívna funkcia a kognitívna schopnosť. Načrtáva kategorizáciu kognitívnych procesov na horizontálnej i vertikálnej úrovni. Špecifikuje tri prístupy k definovaniu pojmu kognitívna funkcia vo vzťahu k definovaniu pojmu kognitívny proces. Na kognitívnu funkciu je nazerané ako na úlohu alebo algoritmus, kognitívny proces predstavuje skôr priebeh danej funkcie. Kognitívna schopnosť následne vyjadruje možnosť, prípadne kvalitu procesu alebo funkcie. Rozdiely medzi kognitívnymi procesmi a funkciami a ich vzťah je vysvetlený na základe kritérií rýchlosti, viditeľnosti a hierarchie. V záverečnej časti príspevok analyzuje rozdiel medzi pojmom kognitívny proces a kognitívna schopnosť. Teoretický rámec vymedzenia a analýzy pojmov je reprezentovaný okrem psychológie aj pomocou matematiky. Je pritom vzatý do úvahy aj jazykovedný základ uvedených pojmov. Príspevok reaguje na potrebu precízovania odbornej terminológie v rámci prieniku psychologických pojmov do diskurzov spoločenských vied., The paper deals with the comparison of defining and conceptual delineating the concepts cognitive processes, cognitive functions, and cognitive abilities. The categorization of cognitive processes on horizontal and vertical level is sketched. Three approaches to defining the concept of cognitive function in the relation to defining the concept of cognitive process are specified. The cognitive function is regarded as a task or algorithm, the cognitive process presents rather the course of the given function. The cognitive ability expresses the alternative or the quality of the process or function. The differences among cognitive processes and functions and their relations are explained on the basis of criteria of speed, visibility, and hierarchy. In the concluding part, the paper analyzes the difference between the concept of cognitive process and cognitive ability. The theoretical framework for delineation and analysis of concepts is represented besides psychology also by means of mathematics. The linguistic basis of mentioned concepts is also taken into account. The paper responds to the need to precise the terminology in the scope of breakthrough of psychological concepts into the social sciences discourses., autoři., and Obsahuje seznam literatury