Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury
a1_strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS., a2_Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise., b1_Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS., b2_Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account., Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková., and Obsahuje seznam literatury
This study reviews existing research devoted to the topic of social support in childhood cancer survivors, the structure of their social network and its influence to selected characteristics of childhood cancer patients and survivors according to the source of support. Parents, siblings, friends, medical staff, classmates and teachers are analyzed as support sources. Positive as well as negative social support outcomes are reported. Among the positive outcomes, lower levels of anxiety, loneliness and pain, quality of life improvements and strenghtening of coping strategies can be named. Negative outcomes can be represented for example by excessive paren tal care, lack of privacy and feeling of being left out after the end of treatment. The limits of existing research are discussed, too., Tereza Blažková, Veronika Koutná., and Obsahuje seznam literatury
Důvěra je velice důležitou součástí života každého člověka a současně i velkým tématem vědecké psychologie. Jedná se o fenomén mající vztah ke všem formám života, činnosti, chování a vědomí člověka, bez kterého není možná existence člověka v současném světě. I přesto, že se jedná o tak zásadní téma, tak v současné době neexistuje v českém jazyce přehledová studie, která by tento fenomén komplexně popisovala. Hlavním cílem článku je popis fenoménu důvěry, specifických okolností, vybraných charakteristik a procesů, které s tímto fenoménem souvisejí, a to prostřednictvím analýzy dostupných výzkumných studií a prostřednictvím analýzy toho, jaké charakteristiky důvěry jsou v současných výzkumech sledovány a studovány a v jakých souvislostech. Dalším cílem článku bylo na základě současného výzkumného bádání zmapovat a uspořádat poznatky o významu a funkcích fenoménu důvěry a nedůvěry v existenci a vývoji jedince., Trust is a very important part of life of every human and at the same time the theme for psychological science. It is the phenomenon related to all forms of life, activity, behavior, and human consciousness, without which, the human existence in contemporary world is not possible. Although it is the principal theme, there is to the present day no overview study in Czech describing complexly this phenomenon. The main goal of the paper is the description of the trust phenomenon, specific circumstances, selected characteristics, and processes connected to this phenomenon, namely by the means of analyses of accessible studies and by analyzing, which characteristics of trust are studied in contemporary research and in which context. The further goal of the paper is to map and organize the knowledge concerning the relevance and functions of trust and mistrust phenomenon in the existence and development of an individual on the basis of contemporary research., Marek Kolařík, Drahoslava Rödlová., and Obsahuje seznam literatury
Přestože je fenoménu spirituality a její vazby na zdraví věnována zasloužená pozornost, v českém i zahraničním kontextu je patrný převládající rys takových studií, totiž nedostatečná konceptualizace a nerozlišování mezi spiritualitou a religiozitou. Příspěvek hodlá zvýraznit odlišnosti mezi těmito dvěma fenomény, a to na základě vybraných myšlenek Maxe Schelera (duch jako nepředmětné specifikum lidské existence a seberealizace), Viktora Frankla (duch jako sféra existenciálního smyslu života) a Mircea Eliadeho (odlišení modality bytí sakrální a profánní). Tak vyvstává odlišnost náboženství a religiozity (transcendence do oblasti sakrální) a spirituality (transcendence každodennosti zůstávající v oblasti profánní), s možností aplikace na fenomén zdraví. Vazba spirituality a zdraví je možná ve dvojí podobě: prvním je hledání vlivu spirituality na (fyzické či psychické) zdraví, druhým pak svébytný modus spirituálního zdraví. Příspěvek formou stručného přehledu poukazuje na vybrané studie rozpracovávající obě tyto možnosti. Přesto těžiště textu spočívá ve zvýraznění možností konceptu spirituálního zdraví a jeho operacionalizace, a to vymezením pěti faktorů, které spirituální zdraví konstituují: autentický modus existence (tj. vztah k sobě samému), vztah k druhým lidem v důvěře a otevřenosti, vztah k přírodě coby celku, který nás přesahuje, tázání se po smyslu života a uvědomování si přesahu a transcendence každodennosti., Although the deserved attention is paid to the phenomenon of spirituality and its linkage to health, the prevailing feature of these studies is noticeable both in Czech and international context: the nonsufficient conceptualization and non-distinguishing between spirituality and religiosity. The paper intends to highlight the differences between these two phenomena, on the basis of selected thoughts of Max Scheler (spirit as non-object particularity of human existence and self-realization), Viktor Frankl (spirit as a sphere of existential sense of life), and Mircea Eliade (distinguishing of sacred and profane modalities of existence). The distinction between religion and religiosity (transcendence into sacred sphere), and spirituality (transcendence of everydayness remaining in profane sphere) appears, with possibility of application on the health phenomenon. The linkage of spirituality and health is possible in dual form: the first is the search for the influence of spirituality on (physical or mental) health, the second is the peculiar mode of spiritual health. The paper points to selected studies elaborating both these possibilities in the form of brief overview. But the core of the text consists in highlighting the possibilities of the concept of spiritual health and its operationalization by specifying five factors constituting the spiritual health: authentic mode of existence (i.e. the relation to self), relation to other people in trust and openness, relation to nature as a exceeding whole, inquiring about sense of life, and becoming aware of overlapping and transcendence of everydayness., Ivo Jirásek., and Obsahuje seznam literatury
Čeněk Zíbrt., Na titulní straně: S 12 tabulkami rukozpytnými., Obsahuje přívazek : Historia o životu doktora Jana Fausta, Obsahuje přívazek : Nápisy ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenské, Obsahuje přívazek : Vavřince z Březové Snář velmi pěkný, Obsahuje přívazek : Rozmlouvání Petra Svatého se Pánem o obyčejích a povahách nynějšího lidu na světě, Obsahuje přívazek : Šimona Lomnického z Budče Vybrané rýmování, Obsahuje přívazek : Prostopravda Mikuláše Dačického z Heslova, and Desky nejsou k dispozici, použity desky z MVS.
Prediktivní vliv sebelitování na sebeznevýhodňování u tureckých univerzitních studentů Východiska. V rostoucím počtu výzkumů bylo zjištěno, že větší sebelitování je spojeno s větší psychologickou a kognitivní pohodou. Lze předpokládat, že sebelitování může hrát důležitou roli v sebeznevýhodňování, přičemž různé dimenze sebelitování mohou hrát různé role. Nicméně žádný výzkum zatím nezkoumal možné souvislosti mezi těmito proměnnými. Cíl. Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním. Účastníci. Výzkumu se zúčastnilo 408 univerzitních studentů, 201 (49%) žen a 207 (51%) mužů), studujících různé obory v pregraduálních programech na pedagogické fakultě univerzity Sakarya v Turecku. Metoda. Jako míry byly použity škály sebelitování a sebeznevýhodňování. Vztahy mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním byly zjišťovány korelační analýzou a mnohonásobnou regresní analýzou. Výsledky. Korelační analýza poukázala na negativní vztah faktorů sebelitování: laskavost k sobě, běžná lidskost a dbalost a pozitivní vztah faktorů sebelitování: sebeposouzení, izolace a přehnaná identifikace, k sebeznevýhodňování. Podle výsledků regresní analýzy bylo sebeznevýhodňování pozitivně predikováno sebeposouzením, izolací a přehnanou identifikací. Běžná lidskost negativně predikovala sebeznevýhodňování. Sebelitování vysvětlilo 51% rozptylu sebe znevýhodňování. Omezení. Získané výsledky by neměly být zobecňovány jak na univerzitní studenty, tak na jiné studentské populace, protože data byla sbírána pouze na univerzitě Sakarya v Turecku. Data o sebelitování a sebeznevýhodňování jsou omezena na subjektivní výpovědi a nevyužívala kvalitativní míry těchto proměnných., Background. A growing body of research has found that higher self-compassion is associated with greater psychological and cognitive well-being. Therefore self-compassion can be considered as playing an important role on selfhandicapping, while different dimensions of self-compassion may play different roles. However there is no research that investigated the possible links between these variables. Purpose. The purpose of this research was to examine the relationship between self-compassion and self-handicapping. Participants. Participants were 408 university students – 201 (49%) were female and 207 (51%) were male – who enrolled in various undergraduate programs at Sakarya University Faculty of Education, Turkey. Method. The Self-compassion Scale and the Self-handicapping Scale were used as measures. The relationships between self-compassion and self-handicapping were examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results. In correlation analysis, self-kindness, common humanity, and mindfulness factors of self-compassion were found negatively and selfjudgment, isolation, and over-identification factors of self-compassion were found positively related to self-handicapping. According to regression results, self-handicapping was predicted positively by self-judgment, isolation, and over-identification. Further common humanity predicted self-handicapping in a negative way. Self-compassion has explained 51% of the variance in self-handicapping. Limitations. The results obtained in this study should not be generalized either to all university students or to other student populations, since the data were collected at just one campus in Sakarya University, Turkey. Also the data reported here for self-compassion and self-handicapping are limited to self-reported data and did not use a qualitative measure of these variables., Ümran Akin, Ahmet Akin., and Obsahuje seznam literatury
Studie shrnuje současné poznatky o teorii transformačního vedení. Zabývá se tématy, která jsou důležitá pro další výzkum transformačního vedení a pro využití teorie transformačního vedení v psychologické praxi v České republice a na Slovensku. Zařazuje transformační teorii do kontextu dalších teorií vůdcovství, představuje pozitivní důsledky transformačního vedení na úrovni organizací, týmů i jednotlivců, věnuje se také kritice teorie a jejím slabým stránkám. Všímá si metody měření transformačního vedení a její validity a možností rozvoje vedoucích v organizacích. Závěr je věnován aktuálním trendům ve výzkumu transformačního vedení., The overview study sums up the contemporary knowledge concerning the transformational leadership theory. It deals with topics important for further study of transformational leadership and for utilization the theory of transformation leadership in psychological praxis in the Czech Republic and Slovakia. It puts the transformational theory into the context of further leadership theories, presents the positive impacts of transformational leadership on levels of organizations, teams, and individuals, deals also with the critics of the theory and its weak aspects. It also takes notice of the method of transformational leadership measurement and its validity, and possibilities of development of leaders in organizations. The conclusion is devoted to current trends in the study of transformational leadership., Jakub Procházka, Martin Vaculík., and Obsahuje seznam literatury