Search

Start Over Format svazek Language Slovak

755. Kant a funkcionální teorie predikace

Creator:
Šebela, Karel
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Frege, function, functional theory of predication, Kant, predication, Russell, funkce, funkční teorie predikce, and predikace
Language:
Slovak
Description:
This paper focuses on the roots of a functional theory of predication, which is represented primarly by Frege and Russell. After a brief presentation of the theory of Frege, I concentrate on the philosophical motivation of this theory. The example of the influence of F. H. Bradley on Russell’s conception of the categorical judgements shows a common epistemological position of both authors, which I recognize also in Frege. The point of the article is to find common grounds in Kant noetics, especially in his conception of synthetic judgement. Replacement of the problematic Kant’s notion of transcendental schema by the functional application subsequently allowed flourishing of the theory. In conclusion, I outline potential problems associated with the challenge of philosophical assumptions on which this theory is based., Příspěvek se zaměřuje na kořeny funkční teorie predikce, kterou reprezentují především Frege a Russell. Po krátké prezentaci teorie Frege se zaměřuji na filosofickou motivaci této teorie. Příklad vlivu FH Bradleyho na Russellovu koncepci kategorických úsudků ukazuje společné epistemologické postavení obou autorů, které uznávám i ve Frege. Cílem článku je najít společné důvody v Kantově noetice, zejména v jeho koncepci syntetického úsudku. Nahrazení problematického Kantova pojmu transcendentálního schématu funkční aplikacínásledně umožnil rozkvět teorie. V závěru nastiňuji možné problémy spojené s výzvou filozofických předpokladů, na nichž je tato teorie založena., and Karel Šebela
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

756. Kant and the problem of self-identification

Creator:
Forgione, Luca
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
empirical apperception, Kant, self-identification, self-reference, transcendental apperception, and Wittgenstein
Language:
Slovak
Description:
Ever since Strawson’s The Bounds of Sense, the transcendental apperception device has become a theoretical reference point to shed light on the criterionless self-ascription form of mental states, reformulating a contemporary theoretical place tackled for the first time in explicit terms by Wittgenstein’s Blue Book. By investigating thoroughly some elements of the critical system the issue of the identification of the transcendental subject with reference to the I think will be singled out. In this respect, the debate presents at least two diametrically opposed attitudes: the first – exemplified in the works by Hacker, Becker, Sturma and McDowell – considers the features of the I think according to Wittgenstein’s approach to the I as subject while the second, exemplified by Kitcher and Carl, criticizes the various commentators who turn to Wittgenstein in order to interpret Kant’s I think. The hypothesis that I will attempt at articulating in this paper starts off not only from the transcendental apperception form, but also from the characterizations of empirical apperception. It may be assumed that Kant’s reflection on the problem of self-identification lies right here, truly prefiguring some features of Wittgenstein’s uses of I, albeit from different metaphysical assumptions and philosophical horizons., Od té doby, co se Strawson's The Bounds of Sense , transcendentální apercepční zařízení stalo teoretickým referenčním bodem, který vrhl světlo na nekritickou sampodepsanou formu mentálních stavů, přeformuloval současné teoretické místo, které bylo poprvé výslovně řečeno Wittgensteinovou Modrou knihou . Při důkladném zkoumání některých prvků kritického systému bude vybrána otázka identifikace transcendentálního subjektu s odkazem na to, co si myslím. V tomto ohledu debata představuje alespoň dva diametrálně odlišné postoje: první - ilustrovaný v dílech Hacker, Becker, Sturma a McDowell - uvažuje o vlastnostech myslím podle Wittgensteinova přístupu k I jako předmětu.zatímco druhý, ilustrovaný Kitcherem a Carlem, kritizuje různé komentátory, kteří se obrátí na Wittgensteina, aby si mohli interpretovat Kantův názor . Hypotéza, kterou se v tomto článku pokusím artikulovat, vychází nejen z transcendentální apercepční formy, ale iz charakterů empirické apercepce. Lze předpokládat, že Kantova úvaha o problému sebeidentifikace spočívá právě zde, skutečně předurčující některé rysy Wittgensteinova použití I , byť z různých metafyzických předpokladů a filosofických horizontů., and Luca Forgione
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

758. Kinetická teorie plynů v úlohách Slovenské fyzikální olympiády

Creator:
Konrád, Ľubomír, Kříž, Jan, Studnička, Filip, and Vybíral, Bohumil
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
fyzikální olympiáda, kinetická teorie plynů, úlohy, physics olympiad, kinetic theory of gases, problems, exercises, etc, Slovenská fyzikální olympiáda, řešení, solution, 6, and 53
Language:
Czech and Slovak
Description:
Molekulový pohled na ideální plyn je vděčným tématem úloh fyzikální olympiády. V tomto příspěvku jsme vybbrali dvě zajímavé úlohy, které byly zadány ve fyzikální olympiádě na Slovensku. Ještě před jejich představením však uvedeme jednu oblíbenou úlohu profesora Ivo Volfa, kterou se snažil studentům přiblížit: Kolik že molekul plynu se nachází v běžně velké nádobě o velikosti 10 litrů?, Ľubomír Konrád, Jan Kříž, Filip Studnička, Bohumil Vybíral., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

759. Knowing our own concepts: the role of intuitions in philosophy

Creator:
Hartl, Péter
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
concepts, experimental philosophy, intuition, methodology of philosophy, reliabilism, scepticism, and thought-experiments
Language:
Slovak
Description:
Empirical examinations about cross-cultural variability of intuitions, the well-known publication of Stich and his colleagues criticiz-ing thought-experiments and intuitions in philosophical debates, is still a challenge that faces analytical philosophers, as any systematic investigation of the methodology of philosophy must give answers to these basic questions: What is intuition? What role should intuitions play in philosophy? I present and examine the sceptical argument of experimental philosophers, and claim that experimental philosophers misunderstand the role of evidence in philosophy. My argument will utilize Goldman’s view, according to which intuitions give reliable (though not infallible) evidence about a person’s concepts, and this knowledge is valuable for further philosophical research as well. I will argue that the sceptical conclusions of experimental philosophers are harmless against this conception of philosophy, because even from a naturalist perspective certain kind of intuitive judgments about our concepts can be warranted, and this grants the specific epistemic status of intuitions. Of course, the reliability of introspection can be challenged. However, denying self-knowledge about my internal mental states is disputable - as I will show - both from a philosophical and a scientific point of view., Empirické zkoušky o mezikulturní variabilitě intuic, známá publikace Sticha a jeho kolegů, kteří kritizovali myšlenkové experimenty a intuice ve filosofických debatách, jsou stále výzvou, před níž stojí analytičtí filozofové, jako jakékoli systematické zkoumání metodologie filosofie musí odpovědět na tyto základní otázky: Co je to intuice? Jakou roli by měly ve filozofii hrát intuice? Předkládám a zkoumám skeptický argument experimentálních filosofů a tvrdím, že experimentální filozofové nepochopili roli důkazu ve filozofii. Můj argument využije Goldmanovy názory, podle kterých intuice dávají spolehlivé (i když neomylné) důkazy o pojetí člověka, a tyto znalosti jsou cenné i pro další filosofický výzkum. Tvrdím, že skeptické závěry experimentálních filosofů jsou proti tomuto pojetí filosofie neškodné, protože i z naturalistického hlediska může být odůvodněn určitý druh intuitivních úsudků o našich pojmech, což poskytuje specifický epistemický stav intuic. Samozřejmě, že spolehlivost introspekce může být zpochybněna. Nicméně popírání sebepoznání mých vnitřních duševních stavů je sporné - jak ukážu já - jak z filozofického, tak vědeckého hlediska., and Péter Hartl
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

760. Knowledge after the end of nature: a critical approach to Allen’s concept of artifactuality

Creator:
Bektaş, Sezen
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Allen, artifactuality, knowledge, use-value, Vogel, and wildness
Language:
Slovak
Description:
Barry Allen’s criticism of the traditional definition of knowledge seems to share a radical tone with Stephan Vogel’s con-cerns about the customary representation of the causes that lie be-hind our current environmental problems. Both philosophers voice their complaints about the Cartesian picture of the world and dismiss the core idea behind the notorious duality embedded in that picture. What they propose instead is a monistic perspective positing an ar-tifactual networking. In this paper, I will try to draw attention to certain weak aspects of Allen’s refreshing description of knowledge as “superlative artifactual performance” and offer a way to improve that characterization via Vogel’s notion “wildness”. More specifically, I will propose a solution to the problems pertaining to the distinction between good and bad artifacts with respect to the epistemic criteria proposed by Allen, and claim that the temporal gap standing in be-tween the expectations of a designer and the qualities of her design may contribute to our understanding of the nature of an artifact. I maintain that each creative attempt to know a given artifact is to be appreciated by recognizing its different uses. In doing so, I will also try to show why and how certain bad artifacts get their undesir-able status because of leading up to techno-cultural stagnation.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1905 to 1937

View larger »