The study maps the development of work and organizational psychology in the Czech Republic. The first part outlines the development of the discipline in the world, which took place in two main lines concentrated on individual and social aspects. The second part deals with the development of work and organizational psychology in the then Czechoslovakia, with particular emphasis on the Czech lands. The development of psychotechnics was supported by international institutional cooperation (the Institute of Psychotechnics at the VI Division of the Masaryk Academy of Labor started its activities in 1920) and the establishment of specialized workplaces in large companies (e.g. the Vítkovice Ironworks, Baťa Zlín, Electrical Enterprises of Prague). Psychotechnics focused mainly on work analysis, pre-employment personality attributes diagnostics, employee selection and placement, performance and productivity analysis, employee evaluation and motivation, consultancy in the choice of profession as well as personal problems etc. The development of work and organizational psychology in Czechoslovakia was briefly discontinued in the 1950s, and subsequently revived at the turn of the fifties and sixties, when professional psychological activities started taking place at universities and in various research institutions., In order to solve contemporary problems related to the human factor in industry, professional psychological workplaces were either renewed or newly created in several large enterprises and organizations and their management departments. The scope of their activities was extensive and included routine selective diagnostics as well as consulting, and expert activities including scientific research. At present, following the transition to a market economy after 1990, professional activities and staffing of psychological workplaces in individual economic organizations and companies have been gradually reduced to complete dissolution, and the efforts to meet the requirements for psychological services have been moved to specialized external companies. The third part of the study discusses selected experts who significantly contributed to the development of Czech work and organizational psychology and their publishing activities., V první části poukazuje na základní směřování disciplíny ve světě, která se odehrává ve dvou hlavních liniích zaměřených na individuální a sociální hlediska. Druhá část se zabývá vývojem psychologie práce a organizace v tehdejším Československu, především s ohledem na české země. Pozornost je věnována zejména psychotechnice. Její rozvoj byl podpořen mezinárodní spoluprací, institucionálně (v roce 1920 zahájil činnost Psychotechnický ústav při VI. Odboru Masarykovy akademie práce) i vznikem odborných pracovišť ve velkých firmách (např. Vítkovické železárny, Baťa Zlín, Elektrické podniky pražské). Psychotechnika se orientovala podobně jako ve světě zejména na analýzu práce, výběr a rozmisťování zaměstnanců, na racionální úpravu pracovních podmínek, hodnocení pracovníků a jejich motivaci, na poradenství při výběru profese a osobních problémech apod. Po období rozvoje psychologie práce a organizace v tehdejším Československu následovala stagnace v padesátých letech dvacátého století., and Po jejím odeznění přicházel postupně další rozvoj na přelomu padesátých a šedesátých let. Odborné psychologické aktivity se uplatňovaly na vysokých školách a v různých výzkumných institucích. K řešení aktuálních problémů spojených s lidským faktorem v průmyslu byla obnovována nebo nově vytvářena odborná psychologická pracoviště v řadě velkých podniků a organizací a jejich řídících útvarech. Okruh řešené problematiky byl rozsáhlý a zahrnoval rutinní výběrovou diagnostiku i poradenskou a expertizní činnost včetně vědeckého výzkumu. V současnosti, v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice po roce 1990, byla odborná činnost i personální obsazení řady etablovaných psychologických pracovišť v jednotlivých hospodářských organizacích a firmách postupně redukována až k úplnému zrušení. Uspokojování požadavků na psychologické služby se pak přesunulo do specializovaných externích firem. Ve třetí části studie jsou přiblíženy některé osobnosti, které se významně podílely na rozvoji české psychologie práce a organizace, a jejich publikační aktivity.
Předkládaná edice obsahuje 13 dopisů, 2 vizitky a 1 ústřižek poštovního podacího lístku, které si mezi sebou vyměnili v letech 1904-1914 duchovní Augustin Kratochvíl (1865-1946), zabývající se moravskou vlastivědou, a profesor českých dějin Václav Novotný (1869-1932). Kratochvílova korespondence je uložena v osobním archivním fondu Václava Novotného v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v. v. i., zatímco pouze jeden dopis Novotného se nachází v Moravském zemském archivu v torzovitém fondu Augustýn [!] Kratochvíl. Kratochvíl navázal kontakt s ivančickým rodákem Novotným v době, kdy se věnoval studiím k dějinám Ivančic. Vzájemně se informovali o svých dalších připravovaných historických pracích, které si po jejich vydání také vzájemně věnovali. Korespondence se dotýká nejen města Ivančice, ale také městyse Kamenice a dalších míst na Moravě., This edition presents 13 letters, 2 visiting-cards and 1 cutting of certificate of postinty, exchanged between priest engaged in Moravian homeland study Augustin Kratochvíl (1865-1846) and professor of Czech history Václav Novotný (1869-1932) from 1904 to 1914. Kratochvíl's correspondence is stored at the ASCR Archive among Václav Novotný's personal papers, while only one conserved Novotný's letter is stored at the Moravian Land Archive among Augustýn [!] Kratochvíl's personal papers. Kratochvíl established a contact with the native of Ivančice Václav Novotný in the time, when he was engaged in the studies related to the history of Ivančice. They both informed each other about their upcoming historical works, which they have been exchanging after their publication. The correspondence not only does concern the town Ivančice, but also the Moravian town Kamenice and other places in Moravia. (Translated by Václav Hankovec.), and Překlad resumé: Václav Hankovec
Edice přináší nevelký soubor vzájemné korespondence politika Edvarda Beneše a jeho manželky Hany se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tvoří ji jedenáct dosud nepublikovaných archivních dokumentů z let 1921-1927, které představují příležitostnou, zejména zdvořilostní korespondenci. Vzájemný písemný kontakt iniciovali manželé Benešovi a svědčí o jejich světonázorové orientace a společenské zdvořilosti. Nejzajímavější je blahopřání H. Benešové k 70. narozeninám A. Jiráska (1921), sepsané jako osobnější recepce spisovatelova díla v době první světové války., Correspondence between Edvard Beneš, Hana Benešová and Alois Jirásek This publication presents a modest collection of correspondence between politician Edvard Beneš (1884-1948), his wife Hana (1885-1974) and writer Alois Jirásek (1851-1930). It comprises eleven previously unpublished archive documents from 1921 to 1927, made up of occasional, mostly courtesy correspondence. This liaison by mail was initiated by Beneš and his wife. It indicates the nature of their world view and their social courtesy. The most interesting item is Hana Benešová's congratulations on Jirásek's 70th birthday (1921), expressing her personal appreciation of the writer's work during the First World War. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Edice přináší 33 dopisů, dopisnic, pohledů a tištěných přání, případně poděkování, které si v letech 1956-1969 vyměnili historici Jaroslav Werstadt a Jiří Špét. Špétova korespondence je uložena v Archivu Akademie věd ČR v osobním fondu Jaroslav Werstadt a ve fondu Historický klub, její protějšky jsou uloženy v osobním archivu Jiřího Špéta. Korespondence je zajímavým příspěvkem k dějinám českého dějepisectví v 50. a 60. letech 20. století. Její pisatelé se sblížili profesně a lidsky v době, kdy Werstadt zastával funkci starosty Historického klubu (1945-1964) a Špét byl tajemníkem a posléze jednatelem tohoto spolku (1956-1966). V dopisech se odráží činnost Historického klubu, v němž byla zachována kontinuita se staršími způsoby vědecké práce, a vědecké zájmy J. Špéta, který se ve sledovaném období výrazně zabýval dějinami české historiografie., This edition presents 33 letters, postcards, greetings and thank-you cards, exchanged between historians Jaroslav Werstadt and Jiří Špét from 1956 to 1969. Špét's correspondence is stored at the ASCR Archive among Jaroslav Werstadt's personal papers and in the History Club fonds, while Werstadt's correspondence is stored among Jiří Špét's personal papers. This correspondence is an interesting contribution on the history of Czech historiography during the 1950s and 1960s. Its writers built up a professional and personal rapport while Werstadt held the office of Director at the History Club (1945-1964) and Špét was its Secretary and then Honorary Secretary (1956-1966). Their letters reflect the activities taking place at the History Club which maintained continuity with older forms of research work and the scholarly interests of J. Špét, who during the period under review was substantially involved in the history of Czech historiography. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
The study focuses on the history of the regional, royal and dowry town of Hradec Králové in the latter years of the Enlightenment, at the end of the first stage of the formation of the modern Czech nation. Within the small territory of this fortress town, the seat of both regional authorities and a bishopric, there was a tertiary, secondary and primary school, a printing house and a theatre. At the episcopal seminary, grammar school (Gymnasium) and main school (Hauptschule), the teaching staff were connected with a petite bourgeoisie that had potential to participate in the future national movement. Graduates of the episcopal seminary and the Hradec Králové grammar school became an educated social elite who later used their cultural and social capital in various areas of religious and cultural life, in state or ecclesiastical administration. Although taught in Latin and German, and despite the growing importance of the German language as a means of communication among state and private employees, these men went on to play an active part in the formation of the modern Czech nation. At the same time, the Hauptschule provided essential skills in literacy and numeracy for multitudes of young people, teaching them the fundamentals of Czech and biblical history, natural science, and even the basics of Latin. The development of amateur theatre (the first documented amateur theatre performance in Hradec Králové, in which townspeople and officers participated, dates back to 1790; the theatre company acquired its own building six years later), and the establishment of a publishing house (formerly a printers), as well as the creation of a readers’ community, were important for the acceleration of social communication – a prerequisite for the formation of a civic society.
Studie se v širokém kontextu zabývá proměnami zahraničního cestovního ruchu a výjezdového cestování občanů Československa, respektive České republiky po roce 1989 jakožto specifického dobového projevu politické, ekonomické i sociálně-kulturní transformace a ''návratu do Evropy''. Struktura tohoto pojednání rámcově postihuje základní okruhy otázek, jež se výjezdového cestovního ruchu dotýkaly. Autor nejprve v hlavních rysech popisuje politický a legislativní proces postupného rušení vízové povinnosti ze strany československých orgánů i států západní Evropy stejně jako postupnou liberalizaci a částečné ,,odstátnění'' tuzemské devizové politiky a agendy souvisící s cestovním ruchem. Druhá část je věnována kontinuitám a diskontinuitám platforem cestovního ruchu, zejména pak transformaci stávajících cestovních kanceláří (Čedok) a hromadnému vzniku nových kanceláří a agentur, jakož i jejich vzestupům a pádům (cestovní kancelář Václava Fischera). Tento pohled tvoří určitou sondu do porevolučních hospodářských dějin v kombinaci s dějinami politiky cestovního ruchu. Ve třetí části autor sleduje, do kterých zemí, v jakém počtu a také z jakých typických důvodů směřovaly od počátku devadesátých let zahraniční cesty československých a českých obyvatel. Analýzy dostupných kvantitativních dat jsou doplněny interpretací závěrů z realizovaného orálněhistorického výzkumu, který mimo jiné zjišťoval, jaké podoby mělo polistopadové cestování do zahraničí, jak je vnímali jeho účastníci a jaké významy mu přisuzovali., This article is concerned with changes in the tourist industry and travel abroad by Czechoslovaks and, after late 1989, Czechs as a particular expression of the political, economic, and socio-cultural transformation of that period, incuding the ''return to Europe''. The structure of the article is based roughly on the basic groups of questions, which concern tourism abroad. The author first describes in broad outline the political and legislative processes of the gradual lifting of visa restrictions by the Czechoslovak authorities and the states of western Europe as well as the gradual liberalization and partial ''denationalization'' of Czechoslovak currency policy and paperwork related to tourism. He then, in the second part, looks at the continuities and discontinuities of the forms of the tourist industry, particularly the transformation of the existing travel agencies (under the former Čedok monopoly) and the massive emergence of new travel agencies, as well as their rise and fall (for instance, Fischer Reisen, the travel agency of Václav Fischer). In combination with the history of travel-industry policy, the result seeks to be a contribution to the economic history of the country after the Changes of late 1989. In the third part of the article, the author traces the countries to which Czechoslovak, and later, Czech citizens travelled and in what number, and what their typical reasons were, from the beginning of the 1990s onwards. His analysis of the accessible quantitative data is followed by his interpretations of oral-history research intended, among other things, to discover the forms that travel abroad took after November 1989, how the participants perceived this travel, and what importance they attached to it., Pavel Mücke., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy