Přehled pozoruhodných fyzikálních článků, které se v roce 2019 objevily v předních vědeckých časopisech, připravil pro čtenáře již potřetí Stanislav Daniš., This year we would like to also look back at the discoveries in physics from last year. We’ll start with NASA’s New Horizons space probe flyby of 2014 MU69, a dwarf planet, which is the most distant Solar System object ever explored. In addition, we are going to visit a number of laboratories, whose results have been published in prestigious journals, such as Nature and Science. This year’s selection also includes contributions by Czech scientists., Stanislav Daniš., and Obsahuje bibliografické odkazy
Pracujeme s gravitačními aspekty (deskriptory): tíhovými anomálemi/poruchami, Marussiho tenzorem druhých derivací poruchového potenciálu, gravitačními invarianty a jejich specifickým poměrem, úhly napětí a s virtuálními deformacemi. Testovali jsme je na známých a velmi rozmanitých geologických útvarech. Poté jsme extrapolovali do méně známých oblastí. Objevili jsme dvě kandidátky na subglaciální sopky ve východní Antarktidě, tři subglaciální jezera a jednu jezerní pánev poblíž a přispěli jsme k diskusi o možném obrovském impaktním kráteru ve Wilkesově zemi. Ověřili jsme několik paleojezer na Sahaře a navrhli jedno zatím neznámé v západním Egyptě pod tlustými vrstvami písku. Pomohlil jsme ověřit nově objevené subglaciální krátery v Grónsku, podpořili existenci hypotetického kráteru v Indickém oceánu, sibiřského kráteru Kotuykanskaja a dalších. Korelovali jsme učesané úhly napětí s nalezišti ropy a plynů nebo podzemní vody., We work with the gravity (gravitational) aspects (descriptors): gravity anomalies/ perturbations, Marussi tensor of the second derivatives of the disturbing potential, gravity invariants and their specific ratio, strike angles and virtual deformations. By testing these aspects on known and diverse geological features, we are able to extrapolate the data for remote unknown areas. This has allowed us to discover two candidates for subglacial volcanoes in east Antarctica, three subglacial lakes and one lake basin nearby, and contributed to discussion about a possible huge impact crater in Wilkes Land, Antarctica. Also, we verified several paleolakes in the Sahara Desert and proposed one unknown paleolake in west Egypt under thick layers of sand. Additionally, we helped verify newly discovered subglacial craters in Greenland, supported the existence of a hypothetical crater in the Indian ocean, the Siberian crater Kotuykanskaya, and many others. By correlating the combed strike angles, we can identify possible deposits of oil and gases, or ground water., Jaroslav Klokočník., and Obsahuje bibliografické odkazy
Two theoretical problem from the International Physics Olympiad (IPhO) are presented. First of them was assigned at the 42th IPhO in 2012 in Thailand. The motivation for the problem was to describe the motion of three satelites forming together the Laser Interferometry Space Antenna (LISA), the device designed to detect gravitational waves. The second presented problem (from 45th IPhO in 2014 in Kazakhstan) concerns the simplest models of gas discharges. and Jan Kříž, Filip Studnička, Ľubomír Konrád, Bohumil Vybíral.
Kdyby na začátku třetího tisíciletí proběhla mezi fyziky anketa o tom, kterého objevu by se v něm rádi dožili, jedna z nejčastějších odpovědí by jistě byla zaznamenání průchodu gravitační vlny. To se stalo 14. září 2015 a bylo oznámeno a publikováno 11. února 2016 [1]. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme se z ohlášeného objevu gravitačních vln po nějakou dobu těšili od roku 1969. Můžeme si nyní být opravdu jisti? Gravitační vlna znamená deformaci prostoročasové geometrie, kterou přímo pozorovat neumíme, víme jen, že asi 3300 kilometrů od sebe vzdálené detektory zaznamenaly s časovým rozdílem 7 mililsekund velmi dokonale korelované vzplanutí interferenčního jevu způsobené nepochybně malými posunutími zrcadel. Už ze samotného jevu je zřejmé, že je prakticky nemožné jej připsat náhodě či pozemským příčinám. Znamená to však, že jediným původcem může být gravitační vlna? Toto přesvědčení je nesmírně posíleno tím, že objevitelé jsou schopni stanovit zdroj - vlnu vyslala těsně před svým splynutím dvojice černých děr o hmotnostech 29 a 36 hmotností Slunce, přičemž přesnost odhadu činí z 4 hmotností Slunce. Lze také, i když už méně přesně, předpovědět, ve kterém směru na obloze a v jaké vzdálenosti se děl odehrál. Široká důvěra v tato data může zarazit, zvláště srovnáme-li to s postojem odborníků i médií k jinému nedávno oznámenému objevu - deváté planetě. Všeobecně se prosadil názor, že nápovědy, které skýtají nepravděpodobně sladěné hodnoty parametrů jiných, menších těles, jež by mohly mít původ v působení planety, nestačí a nepostačí ani zvýšení jejich počtu - co se týče samotné planety, držíme se skeptické zásady: dokud neuvidíme, neuvěříme. V čem je rozdíl? Možná čtenáři pomůže utvořit si o tom úsudek následující procházka historií objevu a vyhlídkami, které přináší., Jan Novotný., and Obsahuje bibliografii
The short notice evokes memories of an experimental observation published in 1920 by B. Gudden and R. W. Pohl, and since known as the Gudden-Pohl effect. The important role played by the effect during the development of quantum solid state physics between 1920 and 1950 is stressed. Other scientific activities of B. Gudden are briefly mentioned as well., Ivan Pelant., and Obsahuje bibliografii