Článek přibližuje významnou osobnost světové vědy Marii Curie-Skłodowskou, dvojnásobnou nositelku Nobelovy ceny, objevitelku prvků polonium a radium, první ženu profesorku na pařížské Sorbonně a nepřehlédnutelnou postavu v historii vědy a techniky 20. století., The paper portrays famous physicist and chemist Maria Curie-Skłodowska - a distinguished personality of the world science, double Nobel Prize winner, discoverer of polonium and radium, the first female professor at the Sorbonne, personage who cannot be overlooked in the history of the science and technology in the 20th century., Ivana Lorencová., and Obsahuje bibliografii
Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa "hereckého", aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký šéf Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička. and Jana Žďárská.
Příspěvek je věnován mikroskopické teorii fázových přechodů. Důraz je kladen na projevy fázových přechodů v konečných systémech, tak jak jsou postižitelné rigorózními metodami matematické statistické fyziky: je diskutována asymptotika nespojitosti fázového přechodu prvního druhu při rostoucím objemu, rozložení nul partičních funkcí, či vznik rovnovážné kapky při koexistenci fází., Roman Kotecký., and Obsahuje seznam literatury
Tento příspěvek je hrstkou poznámek a otázek, vztahujícících se k nekonečnu v matematice. Není v něm řeč o nekonečnech, jak je potkává fyzik (nekonečnost vesmíru, singularity, obecné teorie relativity, divergence v kvantové teorii polí atd.), ale o nekonečnech zaváděných v matematice. Množné číslo je na místě, matematika totiž zná nekonečen mnoho; na vkus fyzika asi až příliš mnoho. Příspěvek není matematickým textem, neusiluje o exaktní matematické formulace, je toliko pohledem uživatele matematiky., Josef Jelen., and Obsahuje seznam literatury