Die Anfänge der wissenschaftlichen Untersuchung der volkstümlichen Baukunst fallen in den Zeitraum der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Damals entstehen und entfalten sich in der Volkskunde verschiedene theoretische Richtungen, von denen einige die ethnographische Forschung im weltweiten Massstab beeinflussten, während sich andere mit ihrem Einfluss nur auf einige Länder beschränkten. Wenn wir "Richtung“ als allgemeine Orientierung der Forschung auffassen, die sich in dem vom Forscher gestellten Ziel äussert, können wir in der europäischen Erforschung der volkstümlichen Baukunst einige grundlegende Gruppen ausklammern, die - mit allgemeinen Massstäben gesehen - im westlichen Teil Europas markanter als in seiner östlichen Hälfte zur Geltung gelangten. 1. Philologisch-historische Richtung: Die Forscher dieser Gruppe verwerten zur Rekonstruktion der Entwicklung des Bauwesens archäologische Belege, schriftliche Quellen, Abbildungen, rezente Belege und philologisches Material (Terminologie). Sie betrachten die Erforschung der volkstümlichen Baukunst als Bestandteil der Kulturgeschichte. Wichtige Arbeitsmethode, die von zahlreichen Autoren bei ihren Forschungen angewendet wird, ist die Methode "Wörter und Sachen“. Die Forscher dieser Gruppe waren grösstenteils Verfechter der sog. ethnischen Theorie. 2. Kulturgeschichtliche Richtung: In der europäischen Volkskunde hinterliess die kulturgeschichtliche Schule Spuren insbesondere in der sog. Kulturraumforschung. Die Forscher der kulturgeschichtlichen Richtung nehmen vor allem ihren Ausgang vom Terrainstudium der Bauerscheinungen in kleineren geographischen Komplexen. and Článek zahrnuje rozsáhlý poznámkový aparát
Stať se zabývá trávením volného času. Nejprve uvádíme význam trávení volného času a odpovídající sociologickými koncepty. V empirické části analyzujeme data z mezinárodního výzkumu ISSP 2007 – Volný čas a sport. Popisujeme frekvenci 13 volnočasových aktivit a spolu s vnímanými funkce volného času je srovnáváme s 18 evropskými zeměmi. V následující části nejprve pomocí klastrové analýzy rozkrýváme strukturu volnočasových aktivit v České republice, identifikovány byly tři hlavní životní styly: (1) kulturní a sportovní aktivity mimo domov typické pro mladou generaci, (2) nakupování, navštěvování příbuzných, sledování TV a čtení příznačnou pro ženy a (3) domácí práce/kutilství charakteristické pro muže. Na závěr pomocí multinominální logistické regrese identifikujeme nositele těchto životních stylů z hlediska sociodemografických charakteristik., The article focuses on leisure activities in the Czech Republic. After the introductory part defining leisure and its functions, data from the international research ISSP 2007 Leisure and Sport are analyzed. Frequencies of 13 leisure acti - vities and perceived functions of leisure are described and the Czech results are briefly compared with the average of 18 European countries. Then attention is paid to the structure of leisure activities in the Czech society. Three main leisure clus - ters, i.e. types of lifestyle, were identified: (1) cultural and sporting activities outside home, (2) “female” culture (shopping, watching TV, reading books and visiting relatives), (3) “home-loving” style of life (doing handicrafts and do-it-yourself). The main sociodemographic characteristics of their followers are delineated using multinominal logistic regression., and Jiří Šafr, Věra Patočková.
Data on external ultrastructure of myxospores and internal ultrastructure of advanced pseudoplasmodia and myxospores of topotypic samples of Sphaerospora ranae (Morelle, 1929) from Rana dalmatina Bonaparte are provided, together with in situ hybridisation results. In both frogs examined, the infection was restricted to renal tubules and corpuscles. The infection site restriction was confirmed by light and transmission electron microscopy, as well as by in situ hybridisation. In addition, large myxospore masses measuring up to 500 μm were detected in seminal vesicles. Only late-sporogonic stages, i.e. pseudoplasmodia harbouring immature and/or mature myxospores, were observed and analysed. Scanning electron microscopy revealed that spores have smooth surface with exception of posterior valvular bulges, which possess numerous outwards opening internal canals. As revealed by both scanning and transmission electron microscopy, the canals are continuous invaginations of the outer spore surface. Myxospores of S. ranae are characterised by the presence of two uninucleate sporoplasms, bilayered polar capsules, S/H-shaped polar filaments in transversal section and multilayered polar filament eversion pole plugging complex. Ultrastructural observations are discussed in the context of available data for other species of Sphaerospora sensu stricto and apparent synchronisation of myxospore shedding with a brief aquatic breeding phase of vertebrate intermediate host is highlighted.