První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury
Cílem textu je seznámit čtenáře se vznikem a principem periodického zákona a jeho přímou aplikcí, tj. periodickou tabulku prvků. První část textu se věnuje spojitosti mezi protonovým číslem a chemickými vlastnotmi prvků. Ve druhé části jsou poznatky z první části uvedeny do souvislostí s nejdůležitějšími atomárními vlastnostmi prvků: atomovým poloměrem, elektronegativitou, ionizační energií a elektronovou afinitou. Text je doplněn o řadu poznámek pod čarou, které rozšiřují nebo doplňují výklad. Poznamenejme ještě, že čtenář zběhlý v angličtině může další informace najít na anglické odnoži Wikipedie pod heslem Periodic table (http://en.wikipedia.org/wiki/Periodic_table)., Vít Svoboda., and Obsahuje bibliografii
Toto je osobní historie jednoho z japonských výzkumníků podílejících se na vývoji metody pěstování GaN na safírovém substrátu, který vydláždil cestu k realizaci chytrých televizních a zobrazovacích systémů využívajích modré svítivé diody (LED). Nejvýznamnější práce byly provedeny ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Přednáška popisuje autorovu práci na tomto vývoji a postupu, kterým se etablovala technologie umožňující pěstování GaN a realizaci GaN typu p., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjuction with the award., Hiroshi Amano., and Obsahuje seznam literatury
První roky výzkumu řízené termojaderné fúze probíhaly ve znamení lineárních nebo toroidálních Z-pinčů, stelarátorů a tokamaků. Základním problémem všech projektů byly nestability, které bránily dosažení potřebných teplot, a vzájemná informační opona mezi laboratořemi v USA, UK a SSSR. Článek popisuje situaci ve třech zemích a hledá odpověď na otázku: "Z-pinč, tokamak - blízcí příbuzní? Kde se jejich cesty rozdělily?", The early years of thermonuclear fusion research used both linear and/or toroidal Z-pinches, stellarators and tokamaks. We discuss in this paper the basic problem of instabilities preventing formation of the required temperature and also the information curtain between US, UK and USSR laboratories. We also try to answer the question "Where exactly did the roads of Z-pinch and tokamak divide?"., Milan Řípa., and Obsahuje bibliografii
Každoroční týdenní soustředění fyzikálního korespondenčního semináře FYKOS se letos konalo na sklonku září na západě republiky v Zelené Lhotě. I tentokrát se tři desítky řešitelů rozhodly strávit celý týden svého času studiem fyziky a matematiky. and Vít Beran.