Stáří a stárnutí jedinců jsou bezpochyby fenomény, které zaujímaly významné místo ve společnosti již v dobách dávno minulých. Během 20. století však nabrala otázka stárnutí nového rozměru, neboť začala nově přesahovat z úrovně individuální na úroveň celospolečenskou. V důsledku zlepšování některých společenských podmínek (např. lékařské péče, životního stylu, hygieny, životní úrovně atd.), jež bylo nastartováno již zhruba na počátku 19. století, dochází k odsouvání úmrtí do vyšších věků, a lidé tak žijí déle. V moderních společnostech je tento jev obvykle doprovázen poklesem porodnosti a plodnosti. Kombinace těchto dvou faktorů pak ve svém konečném důsledku způsobuje proces, který nazýváme demografickým stárnutím. Obecně je tedy třeba rozlišovat dva pohledy na problematiku stárnutí. První pohled se zaměřuje na tzv. stárnutí individuální, druhý přístup se zabývá demografickým stárnutím lidských populací, ovšem je zřejmé, že obě dvě hlediska jsou mezi sebou navzájem provázaná. Podobně tomu bude i v následujícímpříspěvku, jenž se bude zabývat nejen přehledem problematiky demografického stárnutí, ale dotkne se také otázek o dlouhověkosti a kvalitě života, které se dostávají do popředí v souvislosti s tematikou stárnutí jednotlivců., Old age and aging of individuals are phenomenons that took important place in society as early as former times. During twentieth century the question of aging got new meaning, because it newly started to overreach from individual level to all-society. As a result of improvement of some social conditions (f.e. medical care, lifestyle, hygiene, living standard etc.), that was already initiated approximately at the beginning of the nineteenth century, dying started to be moved to higher age and people live longer. In modern societies this event usually goes with decline of natality and fertility. In final effect combination of these two factors causes the process that is known as demographic aging. In general we have to distinction between two views of problems of aging. The first view is focused on individual aging, the second one on demographic aging of human population. But it is clear that both of these views relate to each other. Similarly this article offers the roundup of problems of demographic aging, but also gives a touch of questions about longevity and quality of life, that gain ground in connection with theme of individual aging., Michaela Dimitrová., and Seznam literatury
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
The focus of this paper is to provide a draft methodology for municipalities in environmental-noise-affected areas, which can be used to quickly and easily determine the satisfaction of the inhabitants with the quality of life and the noise burden in the given municipality. The paper describes a process of conducting a quality of life survey focused on wind turbine noise issues. A part of the present paper is also dedicated to examples of questions used for a questionnaire survey. Another part of this article is devoted to introducing of a ''Noise Diary'', which is related to wind turbine noise. and Tento příspěvek je zaměřen na předkládání návrhu metodiky pro obce v oblastech postižených hlukem ze životního prostředí, kterou lze využít k rychlému a snadnému určení spokojenosti obyvatel s kvalitou života a hlukovou zátěží v dané obci. Článek popisuje proces provedení průzkumu kvality života zaměřeného na problematiku hluku větrných turbín. Část tohoto příspěvku je věnována také příkladům otázek používaných pro dotazníkové šetření. Další část tohoto článku je věnována představení noise diary, který se vztahuje k hluku větrných elektráren.
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment.
Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed.
Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time.
Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers.
Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group).
Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.
Cíle: Cílem studie bylo sledovat a analyzovat vztah mezi kvalitou života, vnímanými sociálními vztahy a sociální exkluzí u českých dětí. Soubor a metoda: Sledovaný soubor činil 4 782 dětí ve věku 11, 13 a 15 let z 86 náhodně vybraných škol České republiky. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Hypotéza: Sociální vztahy významně ovlivňují subjektivně prožívanou kvalitu života u dětí. Statistická analýza: Analýza dat byla provedena v programu NCSS 2007, použity byly metody deskriptivní statistiky, χ² test nezávislosti v kontingenční tabulce, Fisherův přesný test, dvouvýběrový T-test, neparametrický Kolmogorovův-Smirnovův test, analýza rozptylu s následným mnohonásobným porovnáváním a korelační analýza (Pearson). Výsledky: Průměrná hodnota vyjadřující vnímané vztahy v rodině byla u celého souboru 7,6 (škála 0 - 10). Hodnocení vztahů statisticky významně záviselo na pohlaví a věku (chlapci a mladší děti hodnotily vztahy lépe). Děti, které uvedly, že se cítí často osamělé, současně je pro ně obtížné nebo velmi obtížné hovořit s matkou o věcech, které je trápí, těžko si nacházejí přátele a nejsou mezi vrstevníky oblíbené, uváděly statisticky významně častěji nižší hodnoty na sledovaných vybraných škálách kvality života. Vnímání štěstí u dětí, které udávaly problémy ve vztazích, statisticky významně souviselo s množstvím společně stráveného času v rodině, se spokojeností se svým životem, vírou v sebe sama a v budoucnost a s vnímaným smyslem života. Omezení studie: Kvalita života, sociální vztahy a sociální exkluze byly analyzovány pouze na základě vybraných kategorií otázek a na základě subjektivního vnímání dětí. and Social relationships as an important factor in children‘s quality of life
Objectives: The goal of the study was to assess the relation between quality of life and perceived social relationships and social exclusion in Czech children.
Subjects and setting: A total number of 4 782 children aged 11, 13 and 15 years out of 86 randomly selected schools in theCzech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) in May 2006 by means of standardized questionnaires.
Hypotheses: Social relationships have an important effect on subjectively perceived quality of life in children.
Statistical analyses: Statistical analyses included descriptive analysis, the χ² test of independence in contingency tables, Fisher’s test, two samples T-test, the Kolmogorov-Smirnov test, analyses of variance with post-hoc test, and correlational analyses (Pearson) using the NCSS 2007 program.
Results: The average value of perceived family relationships was 7,6 (scale 0-10) amongst all of the sample cases. Assessment of relationships was significantly associated with age and gender. Children who perceived themselves as lonely and stated that it is difficult for them to communicate with their mothers about things that trouble them, and that it is also difficult for them to find friends and who felt that they are not popular among their peers gave significantly lower values on the chosen quality of life scales. The feeling of happiness in children with problematic relationships was significantly associated with the amount of time spent with their family, satisfaction with one’s life, self-confidence, trust in the future and perception of life.
Study limitation: Quality of life, social relationships, and social exclusion were analysed on the basis of selected question categories and subjective perception of children.