The aim of this article is to show the course of castle-library auctions in the 1930s on the specific example of the Dietrichstein family. The sale of the Mikulov castle library is placed in the broader context of legal and social changes after the collapse of the Habsburg monarchy and the establishment of the First Czechoslovak Republic (the abolition of fideicommissum, a change in the status of the former nobility). and Kristýna Kaucká.
The study examines the life of a Tuscan nobleman Luigi Angiolini. He was a writer, traveller and diplomat. He was active in the period of the Habsburg reforms, the French Revolution, Napoleonic rule and the restoration in Italy. His travelogue about England and Scotland (Lettere sopra l’Inghilterra, Scozia e Olanda) reflects his education and background which was strongly influenced by Tuscan Enlightenment. During the subsequent Napoleonic rule in Italy, he turned his attention to diplomacy in the services of Napoleon Bonaparte and grand duke Ferdinand III in Paris. The article shows how Angiolini was marked by ideas and trends of the eighteenth and early nineteenth century during his chequered life and how the breakthrough period formed him., Oldřiška Prokopová., and Obsahuje bibliografické odkazy
This study aims to present the problems of the perspective of Catholic theology and Catholic historiography on the Enlightenment. In its first part it attempts to find an answer to the question: is the Church History rather theological or historical discipline? Then it shows some specifics of the Catholic perspective in the Church History discipline before and after the 2nd Vatican Council. In its second part it shows reflection of the problems of Enlightenment in the Catholic theology. In the next part this study dwells on discussion about understanding of Enlightenment in history since 1908 till now. In its last part shows reflection of theological and historical research in the Bohemian area before and after the 2nd Vatican Council., Rudolf Svoboda., and Obsahuje bibliografické odkazy
napsal Josef Biederlack ; dle IV. nezměn. vyd. s povolením autorovým podává Ferdinand Beneš, Přeloženo z němčiny, and Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík
Karcinom prsu je morfologicky a geneticky velmi heterogenní onemocnění a k jeho léčbě je nutno přistupovat přísně individuálně. Jednou z možných léčebných strategií je zahájení terapie neoadjuvantní systémovou léčbou. Ta byla původně vyhrazena jen pro lokálně pokročilé formy onemocnění, u kterých byl primární chirurgický výkon kontraindikován, nicméně v posledních letech je možné ji s výhodou použít též u rizikových pacientek s časnějším stadiem onemocnění. Cílem této léčby byla změna inoperabilních tumorů na operabilní, event. konverze radikálních výkonů na výkony prs šetřící a dále předpoklad likvidace mikrometastáz a snaha dosažení lepšího přežití u žen s pokročilejší formou onemocnění. Tato hypotéza však nebyla dosud potvrzena (výsledky NSABP B18 studie). S podáním iniciační systémové léčby a jejím efektem na tumor (zejména primárně operabilní) je však spjata i řada otazníků, které se týkají především výběru vhodných pacientek k tomuto typu léčby, vhodných režimů a indikací následné adjuvantní terapie. V závěru práce jsou shrnuty výhody a nevýhody primárního podání systémové terapie a lze konstatovat, že u správně indikovaných nemocných převyšují benefity nad možnými riziky., Being both morphologically and genetically very heterogenous disease, breast cancer requires strictly individulal treatment approach. One of possible treatment strategies is to start the therapy with neoadjuvant systemic treatment. This was originally designated only for locally advanced disease, in which primary surgery was excluded, it has been possible to use it also in high risk patients with early stage disease recently. The goal of this treatment was to turn inoperable tumors into operable or convert radical operation into breast saving surgery, to eliminate micrometastases and also to achieve longer survival in women with more advanced disease. This hypothesis hasn´t been confirmed yet (NSABP B18 study). There are nevertheless many question marks connected with the administration of initial systemic therapy and its effect on the tumour (mostly primarilly operable), dealing with the selection of suitable patients, appropriate chemotherapy regimen and the indication of subsequent adjuvant chemotherapy. At the end of the work there are summarised both advantages and disadvantages of primary systemic treatment administration and it is possible to conclude that in correctly indicated patients the benefits exceed possible risks. in adjuvant chemotherapy., Renata Neumanová, and Literatura