Cílem práce je ukázat v průběhu 18letého sledování kognitivní, emoční a behaviorální změny u pacientky s roztroušenou sklerózou mozkomíšní (RS). Předkládaná kazuistika dokumentuje maladaptaci na diagnózu RS a dlouhodobé maladaptivní zvládání, prolínání a vliv afektivních složek na inhibici kognitivních schopností a psychického stavu, vliv stresu na vznik „pseudoatak“ RS, psychosociální problematiku a kvalitu života. Diagnóza RS měla negativní vliv na pacientku a rodinu. Nepředvídatelný průběh ovlivňoval potíže v adaptaci a v plánování podpory. Vliv stresu souvisejícího s onemocněním a zároveň vedlejší negativní efekt léčby vedli k mnoha psychosociálním potížím, které snížily kvalitu života pacientky a měly negativní vliv na její spolupráci při léčbě a rehabilitaci. Součástí komprehensivní diagnostiky i léčby RS byla opakovaná neuropsychologická vyšetření a v závěru sledování, ve fázi chronicko‑progresivní RS, i kognitivně‑behaviorální terapie cílená na snížení zátěže způsobené chronicitou nemoci a zlepšení kvality života., The aim of the paper is to show cognitive, emotional and behavioural changes in a multiple sclerosis (MS) patient over eighteen years of observation. Case study documents maladaptation to MS diagnosis and prolonged maladaptive coping, diffusion and influence of affective components on inhibition of cognitive abilities and mental health status, the contribution of stress to development of „pseudo-relapses“ of MS, psychosocial problems and quality of life. The diagnosis of MS was devastating for the patient herself and her family. Its unpredictable course complicated adjustment and created difficulties in planning for support. Effects of disease-related stress as well as a negative side-effect of treatment led to many psychosocial problems that impaired the patient’s quality of life and affected compliance with treatment and rehabilitation. Repeated neuropsychological assessment was a part of a comprehensive diagnostic process and treatment of MS and, at the end of observation, in chronic-progressive phase of MS, was complemented with cognitive-behavioural therapy aimed at reducing burden of disease and improving the quality of life., and A. Javůrková, J. Amlerová, J. Raudenská
Dna představuje heterogenní skupinu metabolických onemocnění, pro kterou je charakteristická tvorba a ukládání depozit krystalů natriumurátů v různých tkáních. V důsledku depozice natriumurátu ve strukturách pohybového aparátu se rozvíjí dnavá artritida, manifestující se akutními dnavými záchvaty a rozvojem chronické tofózní dny. Nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik dny je hyperurikemie, tedy patologické zvýšení hladiny kyseliny močové v séru. Dna, ale i samotná hyperurikemie, představuje významný nezávislý rizikový faktor zvýšené celkové a kardiovaskulární morbidity a mortality. U významné části pacientů s hyperurikemií a dnou jsou přítomna i jiná onemocnění a rizikové faktory provázející metabolický syndrom. Nezbytnou podmínkou pro úspěšnou léčbu dny je udržení sérové hladiny kyseliny močové pod hodnotou 360 μmol/l, rozpuštění usazenin natriumurátu v tkáních a zabránění jejich tvorbě. V léčbě chronické hyperurikemie se kromě nefarmakologických opatření využívají i léky snižující sérovou hladinu kyseliny močové, zejména inhibitory enzymu xantinoxidáza nebo urikosurika. Úspěšná léčba hyperurikemie může přispět ke snížení kardiovaskulárního rizika pacientů s hyperurikemií a dnou. <p align="">Klíčová slova: dna – hyperurikemie – kardiovaskulární riziko – kyselina močová – metabolický syndrom – terapie, Gout represents a heterogeneous group of metabolic disorders characterized by production and deposition of sodium urate crystals in various tissues. The consequence of this deposition in musculoskeletal system causes gouty arthritis often presented by acute recurrent attack and development of chronic tophi. The most important risk factor is hyperuricemia which means higher level of acid uric in blood. Gout or hyperuricemia alone represents significant independent risk factor of all-cause and cardiovascular morbidity and mortality. Many patients with hyperuricemia and gout have risk factors typical for metabolic syndrome or suffer from other diseases. Maintaining the acid uric serum levels below 360 ?mol/l, dissolution of sodium urate deposits and prevention of their formation are crucial for successful treatment. In addition to the non-pharmacological approaches, medications as xanthine oxidase inhibitors or uricosuric agents are used for lowering serum uric acid levels in treatment of chronic hyperuricemia. The successful treatment may contribute to reduce cardiovascular risk in patients with hyperuricemia and gout. Key words: gout – hyperuricemia – cardiovascular risk – uric acid – metabolic syndrome – treatment, and Petr Němec
Cíl: Seznámit čtenáře s provedením dobutaminového testu a SPECTu myokardu ve spolupráci s oddělením funkční diagnostiky. Metodika: Podmínky k vyšetřením vznikly v roce 1996, kdy bylo vybudováno detašované pracoviště KNM v prostorách interní kliniky v blízkosti laboratoří funkční diagnostiky (od roku 2012 součástí Kardiovaskulárního centra FNO). Pacienty indikované k vyšetření objednává odborný internista, kardiolog nebo kardiochirurg na oddělení funkční diagnostiky. Datum vyšetření je nahlášen na ambulanci detašovaného pracoviště KNM. V den vyšetření se pacient hlásí na KNM k zajištění žilního vstupu flexibilní kanylou. S dokumentací je předán na funkční diagnostické oddělení. Kardiolog určuje v průběhu dobutaminové infúze její rychlost. Při dosažení požadované tepové frekvence lékař KNM provede aplikaci RF (99mTc-MIBI, 99mTc-tetrofosmin). Po stabilizaci stavu je pacient předán na KNM, kde je proveden gated SPECT (single photon emission computed tomography) myokardu. V případě patologického nálezu při zátěžové studii je pacient zván k vyšetření za klidových podmínek s odstupem minimálně 24 hodin. Obě pracoviště si navzájem předávají závěrečné protokoly z vyšetření. Závěr: Pomocí nových nukleárně kardiologických softwarů lze automaticky kvantifikovat rozsah a závažnost perfuzních abnormalit. Dobutaminový test je nejrozšířenějším neinvazivním zátěžovým testem, je mnohem specifičtější pro výběr pacientů s indukovatelnou myokardiální ischémií. Obě vyšetřovací metody jsou v dnešní době komplementárními diagnostickými metodami při primodiagnostice ischemické choroby srdeční (ICHS), ve stratifikaci rizika, stanovení prognózy a dalšího terapeutického postupu u pacientů s již známou diagnózou ICHS. Provedení dobutaminového testu a SPECTu myokardu má pro pacienty zásadní přínos z hlediska jejich další léčby., x, Drahoslava Nováková, Jaroslav Šipula, Radoslava Drozdková, Otakar Kraft, Martin Havel, and Literatura