Cíl. Korelace ultrazvukového vyšetření polohy disku temporomandibulárního kloubu s vyšetřením na magnetické rezonanci. Metoda. Celkem bylo vyšetřeno 95 pacientů, 112 čelistních kloubů, soubor zahrnoval 10 mužů, 85 žen, věkové rozhraní 14-74 let, průměrný věk 37 let. Vyšetření na ultrazvuku probíhalo na přístroji Philips iu22 lineární 17 MHz sondou ve dvou fázích - klidové a dynamické - při otevírání úst. Na magnetické rezonanci byli pacienti vyšetření na přístroji Philips Achieva 1,5 T s povrchovou cívkou a mikroskopickou cívkou, každé vyšetření zahrnovalo sekvenci s postupným otevíráním úst. Výsledky. Souhlas mezi ultrazvukovým vyšetřením a magnetickou rezonancí při ventrální poloze byl 96%, z toho byla diagnostikována repozice disku v 94%, u pacientů bez repozice byla senzitivita nižší - 65%., Aim. The aim of this study was the correlation of an ultrasound examination of the disk of the temporomandibular joint with the magnetic rezonance examination. Method. In total has been examined 95 patients, 112 mandibular joints, file include 10 men, 85 women, age interface 14-74 years old, the average age of 37 years. The patients were examined using Philips iu22 with linear 17 MHz probe with dynamic phase - with opening the mouth. On the MRI, the patients were examined using Philips Achieva 1.5 T with the surface coil and microscopic coil, each examination included a sequence with the gradual opening of the mouth. Results. Consent between the ultrasound examination and magnetic resonance imaging in the anterior position was 96%, disc reposition in 94% of patients, without reposition in 65% cases., Andrea Šprláková-Puková, Alena Štouračová, Miloš Keřkovský, Ondřej Liberda, Vojtěch Peřina, Karel Bartušek, Zdenek Smékal, Ondřej Šmirg, and Literatura
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) reprezentují významnou skupinu pracovních i mimopracovních kontaminant, při expozicích se vedle inhalačního příjmu významně uplatňuje i příjem transdermální. Jedním z typických představitelů skupiny PAU je námi testovaný pyren. Prezentovaná in vitro studie byla zaměřena na vliv nosného média/rozpouštědla (acetonu nebo slunečnicového oleje) na základní charakteristiky transdermálního přestupu pyrenu přes plnou kůži ušního boltce prasete. Experiment byl prováděn ve vertikální statické difuzní komůrce dle Franze. Koncentrace pyrenu v donorové fázi byla 0,00095 g pyrenu/g rozpouštědla a 0,0095 g pyrenu/g rozpouštědla. Koncentrace pyrenu ve vzorcích receptorové tekutiny byla stanovována plynověchromatografickou analýzou s hmotnostní detekcí. Při použití slunečnicového oleje jako rozpouštědla byla absorpce pyrenu v případě nižší koncentrace donorové fáze 0,04±0,06 nmol/cm2/24 h; 0,15±0,14 nmol/cm2/48 h a 0,50±0,58 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0088±0,0089 nmol/cm2/h a hodnota lag time 17,36±13,43 h. Při použití donorové fáze s vyšší koncentrací byla absorpce pyrenu 0,07±0,06 nmol/cm2/24h; 0,34±0,25 nmol/cm2/48 h a 0,63±0,35 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0119±0,0063 nmol/cm2/h a hodnota lag time 18,09±10,54 h. Při použití acetonu jako rozpouštědla byla absorpce pyrenu v případě nižší koncentrace donorové fáze 0,02±0,05 nmol/cm2/12 h; 0,19±0,22 nmol/cm2/24 h; 0,55±0,59 nmol/cm2/48 h a 1,17±1,13 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0192±0,0181 nmol/cm2/h a hodnota lag time 15,38±10,04 h. Při aplikaci donorové fáze s vyšší koncentrací byla absorpce pyrenu 0,02±0,02 nmol/cm2/12 h; 0,09±0,05 mol/cm2/24 h; 0,39±0,36 nmol/cm2/48 h a 0,91±0,81 nmol/cm2/72 h, hodnota flux 0,0150±0,0139 nmol/cm2/h a hodnota lag time 13,16±6,37 h. Absorpce pyrenu byla v obou koncentracích donorové fáze vyšší v případě použití acetonového rozpouštědla, statisticky významný byl tento rozdíl pouze u hodnot nalezených po 12 a 24 hodinách u nižší expoziční dávky a po 12 hodinách u expoziční dávky vyšší., Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) represent an important group of work and nonoccupational contaminants. Pyrene is one of the typical representatives of PAHs. In occupational exposure the inhaled amount of pyrene may be accompanied by a considerable transdermal intake. The presented in vitro experiment was focused on the influence of carrier medium/solvent (acetone or sunflower oil) on the basic characteristics of pyrene transfer through full pig ear skin, using diffusion Franz cells. Pyrene concentration in the donor phase was 0.00095 g pyrene/g solvent and 0.0095 g pyrene/g solvent. Pyrene concentration in the receptor fluid samples was determined by GC-MS. When using sunflower oil as a solvent, the absorptions of pyrene in the case of lower donor phase concentration were 0.04±0.06 nmol/cm2/24 h; 0.15±0.14 nmol/cm2/48 h and 0.50±0.58 nmol/cm2/72 h, flux 0.0088±0.0089 nmol/cm2/h and lag time 17.36±13.43 h. When using a donor phase with higher concentration of pyrene, the absorptions were 0.07±0.06 nmol/cm2/24 h; 0.34±0.25 nmol/cm2/48 h and 0.63±0.35 nmol/cm2/72 h, flux 0.0119±0.0063 nmol/cm2/h and lag time 18.09±10.54 h. When using acetone as the solvent, the absorptions of pyrene in the case of lower donor phase concentration were 0.02±0.05 nmol/cm2/12 h; 0.19±0.22 nmol/cm2/24 h; 0.55±0.59 nmol/cm2/48 h and 1.17±1.13 nmol/cm2/72 h, flux 0.0192±0.0181 nmol/cm2/h and lag time 15.38±10.04 h. When using higher donor phase concentration, the absorptions of pyrene were 0.02±0.02 nmol/cm2/12 h; 0.09±0.05 nmol/cm2/24 h; 0.39±0.36 nmol/cm2/48 h and 0.91±0.81 nmol/cm2/72 h, flux 0.0150±0.0139 nmol/cm2/h and lag time 13.16±6.37 h. The absorption of pyrene was in both donor phase concentrations higher in the case of using acetone solvent, but a statistically significant difference was only found after 12 and 24 hours of exposure at lower doses and after 12 hours of exposure at higher doses., Lenka Kotingová, Viktor Voříšek, Lenka Borská, Eva Čermáková, Zdeněk Fiala, and Literatura 34
Cieľom štúdie bolo zistiť a porovnať mieru duševného zdravia (subjektívnej pohody, emocionálnej rovnováhy, sebaúcty a životných udalostí) u žiakov na základných školách v závislosti od pohlavia, typu školy, ročníkov a typu rodiny. Výskum bol realizovaný na základných školách a 8-ročnom gymnáziu v žilinskom regióne. Do výskumu bolo zaradených 406 žiakov 6-tych a 7-mych ročníkov. Priemerný vek žiakov bol 12,4 roka. Na meranie miery duševného zdravia sme použili dotazník subjektívnej pohody (GHQ 12), škálu emocionálnej rovnováhy (ABS), škálu sebaúcty podľa Rosenberga (SeS) a inventár životných udalostí (LEI). Súčasťou výskumných nástrojov bol vytvorený formulár s demografickými údajmi, ktorý obsahoval vek, pohlavie, typ školy, ročník/trieda, typ rodiny, typ bývania a vzdelanie rodičov. Zo štatistických metód sa použil Mann-Whitney test a chí-kvadrátový test. Porovnanie podľa vybraných sociodemografických ukazovateľov prinieslo signifikantné rozdiely. U dievčat sa zistilo v porovnaní s chlapcami signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody, v subškále negatívnych emócií a v inventári negatívnych životných udalostí. U chlapcov sa zaznamenalo signifikantne vyššie priemerné skóre v škále sebaúcty a v sumáre emocionálnej rovnováhy. U žiakov základných škôl sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi 8-ročného gymnázia. Žiaci 8-ročného gymnázia mali signifikantne vyššie priemerné skóre v sumáre životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi základnej školy. U žiakov 6. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v subškále pozitívnych emócií, v sumáre emocionálnej rovnováhy, v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. U žiakov 7. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody. U žiakov z úplnej rodiny sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. Žiaci z neúplnej rodiny mali signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí., The aim of the study was to investigate and compare the extent of mental health (well-being, emotional balance, self-esteem and life events) of primary school pupils in terms of gender, type of school, grade and family type. The research was carried out at primary schools and an 8-grade grammar school in Zilina region. 406 pupils of 6th and 7th grades were surveyed. The average age of pupils was 12.4 years. The General Health Questionnaire (GHQ 12), the Affect Balance Scale (ABS), the Life Event Inventory (LEI) and the Rosenberg Self Esteem Scale (SeS) were used in investigating the extent of mental health. The Demographic data sheet including age, gender, type of school, year/grade, family type, type of living, education of parents was created as a part of the research tools. Mann-Whitney and Chi-Square test were applied as our statistical methods. A comparison of the selected socio-demographic indicators showed significant differences. The girls reached significantly higher scores over boys in the General Health Questionnaire, in the Sub-Scale of Negative Emotions as well as in the Negative Life Event Inventory. The boys reached significantly higher scores in the Self-Esteem Scale and in the Emotional Balance Summary in comparison with the girls. The primary school pupils marked a significantly higher score in the Negative Life Event Inventory in comparison with peers in the 8-grade grammar school. The 8-grade grammar school pupils showed a significantly higher average scores in the Life Event Summary in comparison with primary school peers. The 6th grade pupils marked significantly higher average scores in the sub-scale of positive emotions, in the Emotional Balance Summary, in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. The 7th grade pupils showed a significantly higher average score in The General Health Questionnaire. Pupils from complete families marked significantly higher average scores in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. Pupils from incomplete families showed a significantly higher average score in the Negative Life Event Inventory., Petra Dankovičová, Želmíra Fetisovová, Igor Ondrejka, and Literatura 19
Úvod: Mírné až střední snížení glomerulární filtrace (GFR) u jedinců s chronickým renálním onemocněním (CKD) nemusí být spojeno s hyperfosfatemií díky adaptivnímu snížení tubulární resorpce fosfátů (TRPi) v reziduálních nefronech. Klinické hodnocení této funkce se provádí na podkladě měření frakční exkrece fosfátů (FEPi), což je veličina, která udává, jaká část z profiltrovaného množství fosfátů je vylučována do moči. Tato veličina může poskytnout užitečné informace o účasti ledvin na fosfátové homeostáze vnitřního prostředí. Tato studie je zaměřena na porovnání hodnoty kr(FEPi) vyšetřené na podkladě poměru clearance fosfátů (CPi) a clearance kreatininu (CKr) označeného kr(FEPi) a hodnotu vypočítanou na podkladě poměru CPi a přesně změřené GFR jako clearance inulinu (Cin), označenou jako in(FEPi). Cílem porovnání obou metod vyšetření FEPi bylo zjistit, jak dalece lze na podkladě jednoduchého vyšetření kr(FEPi) posoudit stupeň inhibice tubulárního transportu fosfátů v reziduálních nefronech. Metodika: Vyšetření in(FEPi) a kr(FEPi) bylo provedeno u 53 pacientů s CKD. Hodnoty vyšetřených veličin byly následující: SKr 199 ? 45 ?mol/l; SPi 1,41 ? 0,29 mmol/l; CKr 0,95 ? 0,36 ml/s/1,73 m2; Cin 0,71 ? 0,25 ml/s/1,73 m2. Pro porovnání byla vyšetřena skupina 18 zdravých dobrovolníků. Výsledky: U jedinců s CKD činila průměrná hodnota kr(FEPi) 29,1 ? 10,9 % a in(FEPi) 52,4 ? 4,3 %. Hodnoty in(FEPi) byly u všech pacientů vyšší než kr(FEPi)(p < 0,001), ačkoli se průměrná hodnota CPi u pacientů s CKD významně nelišila od skupiny kontrolní (0,22 vs 0,21 ml/s/1,73 m2). Hodnoty in(FEPi) se zvyšovaly v závislosti na hodnotách SKr a při vyšších hodnotách SKr (> 300 ?mol/l) se pozvolna přibližovaly k 100 % (indikující úplnou inhibici tubulární resorpce fosfátů v reziduálních nefronech). Hodnoty in(FEPi) byly dle očekávání u všech pacientů s CKD vyšší než kr(FEPi), zřejmě protože u jedinců s CKD hodnota CKr klesá pomaleji než Cin (GFR) v důsledku zvýšené tubulární sekrece kreatininu v reziduálních nefronech. Závěr: Výsledky této práce podporují předpoklad, že jestliže hodnoty kr(FEPi), které jsou v klinické praxi snadno měřitelné, dosahují 50–60 %, je nutno předpokládat téměř úplnou inhibici tubulární resorpce fosfátů v reziduálních nefronech a nelze očekávat příznivý vliv fosfatoninů na renální vylučování fosfátů. Při hledání nových možností inhibice tubulární resorpce fosfátů je třeba též vzít v úvahu i možné nežádoucí orgánové působení fosfatoninů., Introduction: Moderate to medium decrease in glomerular filtration (GFR) in individuals with chronic kidney disease (CKD) does not need to be associated with hyperphosphatemia due to an adaptive decrease in tubular reabsorption of phosphates (TRPi) in residual nephrons. The clinical assessment of this function is performed based on the measurement of fractional phosphate excretion (FEPi), which is a quantity specifying the proportion of the filtered amount of phosphates which is excreted in the urine. This quantity may provide useful information about the involvement of kidneys in phosphate homeostasis of the internal environment. This study focuses on the comparison of a kr(FEPi) value examined based on a ratio of a phosphate clearance (CPi) and a creatinine clearance (CKr) marked kr(FEPi), and a value calculated based on a ratio of CPi and an exactly measured GFR as an inulin clearance (Cin), marked as in(FEPi). The goal of comparing the two methods of examining FEPi was to establish to what extent it is possible to evaluate the degree of inhibition of tubular phosphate transport in residual nephrons based on a simple examination of kr(FEPi) . Methodology: The examination of in(FEPi) and kr(FEPi) was carried out for 53 patients with CKD. The values of the examined quantities were as follows: SKr 199 ? 45 ?mol/l; SPi 1.41 ? 0.29 mmol/l; CKr 0,95 ? 0.36 ml/s/1.73 m2; Cin 0.71 ? 0.25 ml/s/1.73 m2. For the purpose of comparison a cohort of 18 healthy volunteers was examined. Results: For individuals with CKD an average value of kr(FEPi) equalled 29.1 ? 10.9 % and in(FEPi) 52.4 ? 4.3 %. The values of in(FEPi) were higher than kr(FEPi) (p < 0.001) for all patients, although an average CPi value for patients with CKD did not significantly differ from the control cohort (0.22 vs 0.21 ml/s/1.73 m2). The values of in(FEPi) increased proportionally to SKr values and at higher values SKr (> 300 ?mol/l) they gradually approached 100 % (indicating the complete inhibition of tubular reabsorption of phosphates in residual nephrons). The values of in(FEPi) were higher in all patients with CKD than kr(FEPi) as expected, likely because the value CKr decreases at a slower rate than Cin (GFR) in individuals with CKD as a result of increased tubular secretion of creatinine in residual nephrons. Conclusion: The results of this study support the assumption that, provided the values of kr(FEPi) which are easily measurable in clinical practice have reached 50-60 %, almost complete inhibition of tubular reabsorption of phosphates in residual nephrons must be assumed and no favourable effect of phosphatonins on renal phosphate excretion can be expected. When looking for new possibilities of inhibition of tubular phosphate reabsorption, potential adverse effects of phosphatonins on organs must be considered., and Miroslava Horáčková, Otto Schück, Ivo Sotorník, Janka Franková, Milena Štollová, Irena Látová, Hana Malinská, Jana Urbanová