Léčebně neovlivnitelná progrese onkologického onemocnění a předchozí protinádorová terapie, kterou pacient absolvoval, jsou častou příčinou náhlého zhoršení celkového stavu pacienta. Hovoříme o akutních stavech, které pacientovi zhoršují jeho celkovou kvalitu života včetně jeho ohrožení na životě. Autoři se ve svém sdělení zabývají problematikou vybraných akutních stavů u nemocných s ukončenou onkologickou léčbou a zařazených do programu paliativní onkologické péče., Medical uninfluenced progression of cancer and previous anticancer therapy, the patient has received are a common cause of sudden deterioration of general condition. We are talking about a medical emergency and patients impair its overall quality of life, including its threat to life. The authors deal with its communication of selected acute conditions in patients with end-cancer therapy and included in the programme of palliative cancer care., Ladislav Slováček, Stanislav Filip, Birgita Slováčková, Iva Slánská, Peter Priester, and Literatura 46
Cieľom štúdie bolo zistiť a porovnať mieru duševného zdravia (subjektívnej pohody, emocionálnej rovnováhy, sebaúcty a životných udalostí) u žiakov na základných školách v závislosti od pohlavia, typu školy, ročníkov a typu rodiny. Výskum bol realizovaný na základných školách a 8-ročnom gymnáziu v žilinskom regióne. Do výskumu bolo zaradených 406 žiakov 6-tych a 7-mych ročníkov. Priemerný vek žiakov bol 12,4 roka. Na meranie miery duševného zdravia sme použili dotazník subjektívnej pohody (GHQ 12), škálu emocionálnej rovnováhy (ABS), škálu sebaúcty podľa Rosenberga (SeS) a inventár životných udalostí (LEI). Súčasťou výskumných nástrojov bol vytvorený formulár s demografickými údajmi, ktorý obsahoval vek, pohlavie, typ školy, ročník/trieda, typ rodiny, typ bývania a vzdelanie rodičov. Zo štatistických metód sa použil Mann-Whitney test a chí-kvadrátový test. Porovnanie podľa vybraných sociodemografických ukazovateľov prinieslo signifikantné rozdiely. U dievčat sa zistilo v porovnaní s chlapcami signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody, v subškále negatívnych emócií a v inventári negatívnych životných udalostí. U chlapcov sa zaznamenalo signifikantne vyššie priemerné skóre v škále sebaúcty a v sumáre emocionálnej rovnováhy. U žiakov základných škôl sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi 8-ročného gymnázia. Žiaci 8-ročného gymnázia mali signifikantne vyššie priemerné skóre v sumáre životných udalostí v porovnaní s ich rovesníkmi žiakmi základnej školy. U žiakov 6. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v subškále pozitívnych emócií, v sumáre emocionálnej rovnováhy, v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. U žiakov 7. ročníka sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v dotazníku subjektívnej pohody. U žiakov z úplnej rodiny sa zistilo signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári pozitívnych životných udalostí a v sumáre životných udalostí. Žiaci z neúplnej rodiny mali signifikantne vyššie priemerné skóre v inventári negatívnych životných udalostí., The aim of the study was to investigate and compare the extent of mental health (well-being, emotional balance, self-esteem and life events) of primary school pupils in terms of gender, type of school, grade and family type. The research was carried out at primary schools and an 8-grade grammar school in Zilina region. 406 pupils of 6th and 7th grades were surveyed. The average age of pupils was 12.4 years. The General Health Questionnaire (GHQ 12), the Affect Balance Scale (ABS), the Life Event Inventory (LEI) and the Rosenberg Self Esteem Scale (SeS) were used in investigating the extent of mental health. The Demographic data sheet including age, gender, type of school, year/grade, family type, type of living, education of parents was created as a part of the research tools. Mann-Whitney and Chi-Square test were applied as our statistical methods. A comparison of the selected socio-demographic indicators showed significant differences. The girls reached significantly higher scores over boys in the General Health Questionnaire, in the Sub-Scale of Negative Emotions as well as in the Negative Life Event Inventory. The boys reached significantly higher scores in the Self-Esteem Scale and in the Emotional Balance Summary in comparison with the girls. The primary school pupils marked a significantly higher score in the Negative Life Event Inventory in comparison with peers in the 8-grade grammar school. The 8-grade grammar school pupils showed a significantly higher average scores in the Life Event Summary in comparison with primary school peers. The 6th grade pupils marked significantly higher average scores in the sub-scale of positive emotions, in the Emotional Balance Summary, in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. The 7th grade pupils showed a significantly higher average score in The General Health Questionnaire. Pupils from complete families marked significantly higher average scores in the Positive Life Event Inventory and in the Life Event Summary. Pupils from incomplete families showed a significantly higher average score in the Negative Life Event Inventory., Petra Dankovičová, Želmíra Fetisovová, Igor Ondrejka, and Literatura 19
Sexualita je nedílnou součástí lidského chování. Nevhodné sexuální chování však může znamenat ohrožení zdraví tělesného, psychického i sociálního. Mladí lidé jsou v tomto ohledu zvláště zranitelní, na druhé straně je faktem, že dnešní mladá generace má ve srovnání se svými rodiči zcela odlišný přístup k informacím. Cílem předkládané práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit postoje vysokoškoláků k moderním formám antikoncepce, jejich preference při užívání antikoncepce a zkušenosti mladých žen s užíváním hormonální antikoncepce. Současně bylo zjišťováno, jaký je hlavní zdroj informací v této oblasti a jaký je průměrný věk prvního pohlavního styku i použití antikoncepce v průběhu prvního pohlavního styku. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí dotazníkového šetření v průběhu roku 2010–2011. Sledovaný soubor tvořilo 544 respondentů (84 mužů a 460 žen) ve věku 19–24 let, studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nestandardizovaný dotazník obsahoval devět polootevřených otázek. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavním zdrojem informací v otázkách sexuality, plánovaného rodičovství a antikoncepce je v současné době pro mladé lidi škola, přátelé a tiskoviny. Dále bylo zjištěno, že 88,6 % respondentů považuje moderní antikoncepci za přirozenou součást sexuálního života. Hormonální antikoncepci považuje za vhodný a přijatelný způsob ochrany před nežádoucím početím 45,2 % mužů a 78,0 % žen. Volba antikoncepce je u 52,39 % žen a 8,33 % mužů výsledkem samostatného rozhodování, u 42,39 % žen a 65,48 % mužů výsledkem vzájemné dohody partnerů. 33,3 % mužů uvedlo, že jako nejčastější antikoncepční metodu používají kondom a 19 % mužů odpovědělo, že jejich partnerky používají hormonální antikoncepci. 69,1 % žen odpovědělo, že nejčastěji aplikují jako účinnou metodu ochrany početí hormonální antikoncepci. Překvapivě hodně respondentek uvádělo negativní zkušenosti s užíváním hormonální antikoncepce. Nejčastěji šlo o nárůst tělesné hmotnosti (31,5 %), změny nálad či deprese (15,3 %) a pokles libida (7,3 %). Zkušenosti s trombózou uvádělo 5 žen (1,6 %). Průměrný věk prvního pohlavního styku respondentů byl zjištěn u žen ve věku 16,9 roků a 17,1 roků u mužů., While sexuality is an integral part of human behaviour, inappropriate sexual behaviour may threaten physical, psychological and social health. Young people are particularly vulnerable, and yet, in comparison with their parents, today's young generation has a completely different access to information. Using a questionnaire survey, the present study aimed at identifying the attitudes of college students to modern contraceptive methods, their preferences in the use of contraceptives, and the experience of young women with hormonal contraception. Additionally, it sought to define the main source of information regarding this area, the average age of first sexual intercourse, and the use of contraception during the first sexual intercourse. The research was carried out from 2010 to 2011 with the help of a questionnaire survey. The researched group consisted of 544 respondents (84 men and 460 women) aged 19 to 24, students of the Faculty of Education, Palacky University in Olomouc. The non-standardised questionnaire contained nine semi-open questions.The research findings showed the school, friends, and the press to be the main source of information about sexuality, family planning, and contraception for young people today. Furthermore, the study established that 88.6% of the respondents considered modern contraception a natural part of their sex life. Hormonal contraception is deemed an appropriate and acceptable method of birth control by 45.2% men and 78.0% women. Decision about the contraceptive method is made independently by 52.39% women and 8.33% men, while for 42.39% women and 65.48% men the choice is the result of an agreement between partners. In the survey, 33.3% men said they used a condom as the most common contraceptive method; 19% men responded that their partner was using hormonal contraception. Hormonal contraception was most frequently applied by 69.1% women as an effective method of birth control. A surprisingly high number of respondents reported negative experience with hormonal contraception. Most often this concerned weight gain (31.5%), mood swings or depression (15.3%), and decreased libido (7.3%). Five women (1.6%) reported having suffered thrombosis. The survey found that the average age of first sexual intercourse of the respondents in women was 16.9 years of age and in men 17.1 years of age., Kateřina Kikalová, Miroslav Kopecký, Jitka Tomanová, Jiří Charamza, and Literatura