V případu uvádíme kazuistiku pacienta s výskytem solitární metastázy adenokarcinomu prostaty do glans penis cca pět let po radioterapii pro lokálně pokročilý karcinom prostaty. Popisujeme zvolenou diagnostickou a léčebnou strategii a následné sledování. I přes špatnou prognózu a postupnou progresi onemocnění je uvedený pacient v relativně dobrém stavu, asymptomatický., We present a case of a patient with a solitary metastasis of the prostate cancer to the glans penis which occurred approximately five years after the radiotherapy with curative intent for the treatment of locally advanced adenocarcinoma of the prostate. We describe the diagnostic and treatment strategy and follow-up. Despite a poor prognosis and a high risk of progression in these patients, our patient is in a quite good condition and asymptomatic., and Balajková T., Pacík D., Čermák A., Pavlovský Z.
Cílem naší práce bylo vyhodnotit výsledky kvantitativního stanovení obsahu železa a mědi metodou AAS ve vzorcích jaterní tkáně získaných perkutánní jaterní biopsií v rámci diferenciální diagnostiky nejasných klinických a laboratorních případů hepatopatie, případně pro potvrzení diagnózy hemochromatózy a Wilsonovy choroby. Pacienti: Soubor 83 pacientů byl podle histologického nálezu rozdělen do čtyř skupin. Skupina I (normální histologický obraz; n=31), skupina II (chronická hepatitida; n=33), skupina III (cirhóza; n=9), skupina IV (hemochromatóza; n=10) a tři případy Wilsonovy choroby. Výsledky: Podle očekávání jsme zjistili ve skupině IV (hemochromatóza) signifikantně zvýšený obsah železa v jaterní tkáni (3,73 ± 1,93 mg/g) a koncentraci feritinu v séru (966 ± 560 μg/l); (p < 0,001) spolu se zvýšenou hodnotou saturace transferinu (0,66 ±0,20); (p < 0,05) proti skupině I. Zjistili jsme statisticky významnou korelaci (Pearson) mezi obsahem železa v jaterní tkáni a sérovou koncentrací feritinu (r = 0,6573; p < 0,001) a saturací transferinu (r = 0,6878; p < 0,001). Obsah mědi v játrech se ve skupině I, II a IV signifikantně nelišil. Signifikantně zvýšenou hodnotu jaterní mědi stejně jako mědi v séru (p < 0,001) jsme zjistili ve skupině pacientů s jaterní cirhózou (skupina III). U tří případů Wilsonovy choroby jsme zjistili typické hodnoty všech sledovaných parametrů. V souvislosti s nálezem zvýšeného obsahu mědi ve skupině III (cirhóza) jsme zaznamenali také signifikantně zvýšenou aktivitu ALP (p < 0,05). Závěr: Ze sérových parametrů metabolismu železa, které vykazují korelaci s jeho obsahem v játrech, má největší použitelnost feritin a saturace transferinu. Indikaci stanovení obsahu mědi v jaterní tkáni tvoří jednoznačně diagnostika Wilsonovy choroby. Tento postup není nahraditelný histochemickým průkazem mědi v bioptickém vzorku jaterní tkáně. Hodnoty kolem 250 μg/g suché jaterní tkáně je však třeba hodnotit opatrně a myslet i na možné jiné příčiny., Objective: The aim of the present work was to evaluate the results of quantitative determination of liver iron and copper content using atomic absorption spectrometry on liver tissue specimens obtained by percutaneous liver biopsy. Patients: A cohort of 83 patients was divided into 4 groups according to histological findings: group I (normal histological picture; n = 27), group II (chronic hepatitis; n = 33), group III (cirrhosis; n = 10), group IV (hemochromatosis; n = 10), and 3 cases of Wilson disease. Results: As expected, in group IV (hemochromatosis) we detected a significantly increased iron content in the liver tissue (3.73 ± 1.93 mg/g) and concentration of ferritin in the serum (966 ± 560 μg/L); (p < 0.001), along with an increased value of transferrin saturation (0.66 ± 0.20); (p < 0.05) versus group I. A statistically significant Pearson linear correlation was seen between the liver iron and ferritin concentration (r = 0.6573; p < 0.001) and between liver iron and transferrin saturation (r = 0.6878; p < 0.001). The liver copper content in groups I, II and IV did not differ significantly. The group of patients with liver cirrhosis (group III) showed significantly increased values of liver copper (247 ± 161 μg/g) as well as serum copper (24.8 ± 7.2 μmol/L) versus values in group I (52.5 ± 29.4 μg/g and 16.1 ± 5.0 μmol/L) respectively, (p < 0.001). In connection with the finding of increased copper content in group III (cirrhosis), we also observed significantly elevated alkaline phosphatase activity (p < 0.05). Conclusions: Out of the iron metabolism serum parameters which show a correlation with liver iron, the highest suitability is exhibited by ferritin and transferrin saturation. The indication for liver tissue copper content determination is an unequivocal part of the diagnostics of Wilson disease. This procedure cannot be replaced by the histochemical proof of copper in a bioptic specimen of liver tissue. However, copper values of around 250 μg/g of dry liver tissue have to be evaluated carefully, and other possible causes have to be taken into consideration., Dastych M., Číhalová M., Dastych M., jr., and Literatura
Synoviální sarkom je maligní mezenchymální vřetenobuněčný nádor s variabilní epiteliální diferenciací. Prezentujeme zde raritní případ mladé pacientky s primárním synoviálním sarkomem jater, jehož diagnóza byla ověřena molekulárně patologickou detekcí fuzního transkriptu SYT/SSX. Multidisciplinarita, ale i vysoké požadavky na odbornost předurčují pacienty se sarkomem k tomu, aby byli léčeni v centrech, která jim poskytnou potřebnou komplexní péči., Synovial sarcoma is malignant mesenchymal fuso-cellular tumor with variable epithelial differentiation. We present the rare case of young female patient with primary synovial sarcoma of the liver. Molecular diagnosis was done by detection of SYT/SSX fusion transcript. Patients with sarcoma should be treated only in high specialized centres., and J. Zajak, P. Hladík, R. Lischke
Radiologické metody a postupy se staly neodmyslitelnou součástí screeningu, diagnostiky, terapie a managementu onemocnění pacientů s kolorektálním karcinomem. Do popředí zájmu se dostávají CT kolonografie (virtuální kolonoskopie) v rámci screeningu, metody kontrastního ultrazvuku ke zrychlení diagnostického postupu a magnetická rezonance zejména v precizní diagnostice jaterního postižení a lokálního stagingu karcinomu rekta. V posledním desetiletí se etablovaly radiologické intervenční metody určené pro ty nemocné, u kterých standardní řešení selhává. Intervenční radiologie tak rozšiřuje možnosti léčby u pacientů s diseminovaným kolorektálním karcinomem (ve stadiu IV). Terapeutické invazivní metody při terapii metastatického postižení jater mohou být buď intravaskulární (chemoembolizace a regionální chemoterapie, předoperační embolizace portální žíly), nebo perkutánní (především radiofrekvenční termoablace). Tyto metody je možné využít jak v rámci downstagingu onemocnění se záměrem umožnění kurativní resekce, tak v rámci paliace onemocnění., Radiological methods and procedures have become an inseparable part of the screening, diagnosis, therapy and disease management of patients with colorectal cancer. Major areas of interest are CT colonography (virtual colonoscopy) during screening, contrast-enhanced ultrasound in speeding up diagnostic procedures and magnetic resonance imaging, especially in the precise diagnosis of liver disease and local staging of rectal cancer. Radiological interventional methods have been more established in the last decade, as they are suitable for those patients where a standard solution fails. Interventional radiology extends the treatment options for patients with disseminated colorectal cancer (at stage IV). Invasive therapeutic methods in the treatment of liver metastases can be either intravascular (chemoembolization and regional chemotherapy, preoperative portal vein embolization) or percutaneous (particularly radiofrequency thermoablation). These methods can be used within downstaging of disease to allow curative resection, as well as in palliation of the disease., Tomáš Andrašina, Vlastimil Válek, Igor Kiss, Aleš Neumann, and Lit.: 21