Search

Start Over Format text Subject dějiny 20. století Type historické články

1. 90. výročí založení Státního zdravotního ústavu

Creator:
Sosnovcová, Jitka
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, úvodní články, historické články, and TEXT
Subject:
Státní zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav Republiky Československé, akademie a ústavy--dějiny, veřejné zdravotnictví--dějiny, výročí a významné události, dějiny lékařství, and dějiny 20. století
Language:
Czech
Description:
Jitka Sosnovcová
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Historie chirurgické léčby nespecifických zánětů střevních

Creator:
Šerclová, Zuzana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, historické články, and TEXT
Subject:
lidé, Crohnova nemoc--chirurgie, ulcerózní kolitida--chirurgie, ileostomie--dějiny--metody, chirurgie trávicího traktu--dějiny--metody, dějiny 19. století, and dějiny 20. století
Language:
Czech and English
Description:
Léčba nespecifických zánětů střevních byla od začátku provázena vynucenými operacemi. V 19. století a první polovině 20. století byly operace zatíženy vysokou mortalitou, většinou však byly úspěšnější než omezené možnosti konzervativní léčby. Postupně vyvinuté principy při léčbě Crohnovy nemoci, tedy délku střeva zachovávající operace, platí dodnes. Chirurgická léčba ulcerózní kolitidy prošla dobou irigace tračníku, bypassovými operacemi, resekčními výkony až k dnešnímu zlatému standardu – proktokolektomii s ileo-pouch-anální anastomózou., Treatment of non-specific inflammatory bowel diseases was from the start accompanied by forced operations. In the 19th and early 20th century operations were burdened with high mortality, but most were more successful than the limited possibilities of conservative treatment. Gradually developed principles for the treatment of Crohn’s disease, a length of bowel sparing surgery are still valid today. Surgical treatment of ulcerative colitis passed the time of colonic irrigation, bypass surgery, limited resection to today’s gold standard – proctocolectomy with ileo-pouch-anal anastomosis., and Zuzana Šerclová
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Kardiologie ve FN Královské Vinohrady v Praze má 80 let a Kardiocentrum FNKV a 3. LF UK 20 let

Creator:
Gregor, Pavel
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, historické články, and TEXT
Subject:
kardiologie--dějiny, nemocnice fakultní, kardiocentra--dějiny, výročí a významné události, významné osobnosti, dějiny lékařství, dějiny 20. století, and kardiochirurgické výkony--dějiny
Language:
Czech
Description:
Pavel Gregor
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Retrospektívy a perspektívy personalizovanej liečby cukrovky

Creator:
Tkáč, Ivan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, historické články, and TEXT
Subject:
lidé, individualizovaná medicína, medicína založená na důkazech, farmakogenetika, dějiny 20. století, dějiny 21. století, diabetes mellitus--dějiny--farmakoterapie--genetika, diabetické angiopatie--prevence a kontrola, hypoglykemika--farmakologie, hemoglobin A glykosylovaný--účinky léků, and polymorfismus genetický
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Pojem „personalizovaná medicína“ sa v posledných rokoch spomína čoraz častejšie v súvislosti so snahami čo najlepšie prispôsobiť medikamentóznu, ale aj režimovú liečbu potrebám a požiadavkám jednotlivých pacientov. Personalizácia antidiabetickej liečby prekonala svoj vývoj v kontexte nárastu poznatkov týkajúcich sa cukrovky. Od úrovne empirickej sa posunula na úroveň fenotypickú, ktorá umožnila rozlišovanie medzi jednotlivými typmi diabetu. V rámci diabetu 2. typu sa od 60. rokov minulého storočia aplikovala patogenetická personalizácia, ktorá vychádzala z predpokladov, že u niektorých pacientov prevažuje inzulínová rezistencia a u iných deficit sekrécie inzulínu. Bioštatistická personalizácia (medicína dôkazov) viedla k dôkazom, na základe ktorých bol metformín zaradený do odporúčaní pre liečbu diabetu 2. typu ako liek prvej voľby. Randomizované štúdie v prvom desaťročí 21. storočia síce nedokázali superioritu žiadnej z iných liečebných modalít ako prídavnej liečby k metformínu, ale viedli k individualizácii cieľov glykemickej kompenzácie. V súčasnej dobe sa personalizácia posúva na úroveň farmakogenetickú, od ktorej môžeme v najbližších rokoch očakávať individualizáciu liečby v zmysle výberu liekov prvej, druhej a tretej voľby v závislosti od panelu kľúčových génových polymorfizmov charakterizujúcich citlivosť jedinca na konkrétne antidiabetiká. V konečnom dôsledku by mala byť „liečba ušitá na mieru“ vybratá na podklade syntézy patogenetických, bioštatistických a farmakogenetických poznatkov, čo bude reflektovať transláciu výsledkov základného biomedicinískeho výskumu do klinickej praxe. Kľúčové slová: diabetes 2. typu – farmakogenetika – medicína dôkazov – patogenéza – personalizovaná liečba, In recent years, the term “personalized medicine“ has been increasingly mentioned in relation to the endeavours to tailor the pharmaceutical as well as regimen therapy to the needs and requirements of individual patients. The personalization of antidiabetic treatment has undergone a dramatic advancement in relation to the expansion of knowledge about diabetes. From the empirical it moved forward to the phenotypic level which made it possible to differentiate between individual types of diabetes. The pathogenetic personalization which began to be used within Type 2 diabetes in the 1960s, was based on the assumption that while insulin resistance predominates in some patients, others are mainly affected by insulin secretion deficit. Biostatistics-personalized medicine (evidence based medicine) gathered evidence based on which metformin was included in recommendations on the therapy for Type 2 diabetes as a first-line drug. Although randomized studies during the first decade of the 21st century did not prove superiority of any other treatment modality as an adjunctive therapy used with metformin, they brought with them individualization of the goals of glycemic con­trol. At present, personalization is heading towards the pharmacogenetic level that will enable in the near future individualized therapy in terms of choice of first-, second- and third-line drugs depending on the panel of key gene polymorphisms which characterize sensitivity of an individual to specific antidiabetics. Finally, the “tailor-maded therapy“ should be chosen based on a synthesis of pathogenetic, biostatistic and pharmacogenetic knowledge that will reflect the translation of results of the basic biomedical research into the clinical practice. Key words: evidence based medicine – pathogenesis – personalized therapy – pharmacogenetics – type 2 diabetes, and Ivan Tkáč
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Slavní zakladatelé Státního zdravotního ústavu v Praze

Creator:
Kříž, Jaroslav
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, biography, historické články, and TEXT
Subject:
Procházka, Ladislav Prokop , 1872-1955, Masaryková, Alice G. , 1879-1966, Kučera, Pavel Ludvík , 1872-1928, Gunn, Selskar Michael , 1883-1944, Státní zdravotní ústav Republiky Československé, Státní zdravotní ústav, akademie a ústavy--dějiny, dějiny lékařství, dějiny 20. století, významné osobnosti, and veřejné zdravotnictví--dějiny
Language:
Czech and English
Description:
Státní zdravotní ústav v Praze byl slavnostně otevřen před 90 lety, 5. listopadu 1925. Článek připomíná osobnosti, které měly velké zásluhy o jeho vznik a rozvoj v prvních letech. Ladislav Procházka formuloval úvodní představy o velkém centrálním ústavu pro veřejné zdraví a prevenci nemocí a jako ministr zdravotnictví pak významně podpořil realizaci. Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, vyjednala s Rockefellerovou nadací odbornou a finanční pomoc. Selskar Gunn, americký odborník ve veřejném zdravotnictví, poskytl Československu cenné rady a staral se o pracovní kontakty mezi ministerstvem zdravotnictví a Rockefellerovou nadací. Pavel Kučera vypracoval definitivní verzi náplně práce a struktury ústavu a stal se prvním ředitelem. Zastával tuto funkci první tři roky v nejsložitějším období dokončování výstavby a rozvoje činnosti., The National Institute of Public Health in Prague, Czech Republic, was inaugurated 90 years ago on November 5th, 1925. The article remembers the eminent personalities of the specialists who were instrumental in the foundation and development of the institute in its formative years. Ladislav Procházka formulated the initial concepts of a centralised institute of public health and prevention of disease and as minister of health played a significant role in its realization. Alice Masaryková, daughter of T. G. Masaryk, the first president of Czechoslovakia, negotiated professional and financial assistance from the Rockefeller Foundation. Selskar Gunn, an American public health specialist, provided valuable advice to the Czechoslovak state and mediated contact between the Rockefeller Foundation and Czechoslovak Ministry of Health. Pavel Kučera elaborated a definitive description of the institute's structure and function and became its first director, holding this post for the first three and most complicated years that involved completion of building work and expansion of its professional activities., Jaroslav Kříž, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public