Metastatický melanom je agresivní onemocnění. Dosud využívané léčebné možnosti jako aplikace dakarbazinu, temozolomidu, high dose interleukinu-2 byly relativně omezené. Vemurafenib je malá molekula, která má schopnost inhibovat mutovanou BRAF proteinkinázu. Na základě provedených klinických studií BRIM-2 a BRIM-3, kdy vemurafenib dokázal prodloužit celkové přežití (OS) a dobu do progrese onemocnění (PFS), byl zaregistrována v EU k léčbě v monoterapii u dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF., Metastatic melanoma is an aggressive disease. Historical treatment options have been limited (e.g. dacarbazine, temozolomide, high dose interleukin-2) and associated with poor outcomes. Vemurafenib is a first-in-class, small molecule BRAFV600 inhibitor. Vemurafenib is approved in the EU as monotherapy in adult patients with BRAFV600 mutation-positive unresectable or metastatic melanoma. In the trial BRIM-2 a BRIM-3 vemurafenib significantly improved both overall survival (OS) and progression free survival (PFS) in patients with unresectable melanoma., Ivo Kocák, Ilona Kocáková, Stanislav Špelda, and Literatura
Lokálně pokročilý inoperabilní či metastatický renální karcinom (metastatic renal cell carcinoma, mRCC) patří i přes pokroky v onkologické léčbě stále mezi nevyléčitelná onemocnění. V současné době máme v České republice sedm účinných preparátů používaných v rámci paliativní léčby. V rámci první linie paliativní léčby je možné použít sunitinib, pazopanib, temsirolimus a bevacizumab s interferonem α, v rámci druhé linie pak everolimus, axitinib či sorafenib (v určitých případech i sunitinib). Everolimus je taktéž možno podat i v třetí linii paliativní cílené léčby. Výběr konkrétního léku do první linie je podmíněn jak výsledky velkých prospektivních randomizovaných studií, tak i klinickým stavem pacienta a terapeutickým záměrem. Ve druhé a vyšší linii paliativní léčby nejsou doporučené léčebné postupy jednoznačné, i když máme randomizované prospektivní a retrospektivní studie, jejichž výsledky nám do jisté míry pomáhají v indikaci cíleného preparátu na „míru pacienta“. Sekvenční léčba mRCC však i v dnešní době patří mezi velmi kontroverzní témata v klinické onkologii., Advanced or metastatic inoperable renal cell carcinoma (mRCC) remains an incurable disease despite significant advances in systemic treatment. Currently, there are seven targeted agents available in the Czech Republic. Sunitinib, pazopanib, temsirolimus, or bevacizumab/ interferon-α can be used as first-line therapy, everolimus, axitinib, sorafenib, or (in selected patients) sunitinib can be used in the second line. Everolimus can also be used for third-line treatment. The choice of a first-line targeted agent is influenced by results of prospective randomised clinical trials as well as clinical status of the patient and therapeutic intent. Recommendations for second- and third-line therapy contain many areas of uncertainty although there are some randomised and non-randomised studies that have provided guidance into optimal treatment selection. Nevertheless, sequential therapy of mRCC remains hotly debated in the oncology community., Alexandr Poprach, Tomáš Büchler, Radek Lakomý, Jiří Tomášek, and Literatura
Tento článek si klade za cíl shrnout přehled nových cílených léčiv používaných v léčbě pokročilého karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce. Jejich účinnost je zatím předmětem mnoha klinických studií po celém světě. Poslední výzkumy ukazují, že tento typ malignity představuje heterogenní skupinu nádorů, které se liší expresí buněčných signálních molekul. Nová cílená léčiva nemají výraznější toxicitu než standardní cytostatika a jejich efektivita byla prokázána u řady jiných typů nádorů., This article is aimed to summarize new targeted therapy used for treatment of advanced cancer of stomach and gastroesophageal junction. Their efficacy is being tested in numerous clinical trials worldwide. Recent findings have suggested that this type of malignancy is considered as a group of heterogenous tumors that differ in the expression of cell-signalling molecules. Toxicities of new targeted therapy do not overlap those of cytotoxic agents and their effectivity was approved in other types of tumors., Andrea Jurečková, Michaela Všianská, and Literatura 18
Cílená léčba představuje vedoucí odvětví onkologického výzkumu. Poznávání molekulárních jevů, které stojí za nádorovými procesy, umožňuje používat léčiva, proti těmto procesům cíleně zamířená. Jde buď o monoklonální protilátky, tj. látky proteinové struktury, nebo o small drugs, menší chemické molekuly. V obou případech je jejich cílem protein exprimovaný nádorovou buňkou. I klasická cytostatika si zachovávají své místo v terapii onkologických onemocnění. Jednak proto, že s jejich podáváním je velké množství zkušeností, jednak proto, že u některých diagnóz nejsou zatím jejich nástupci z nových skupin k dispozici. Vlastnosti obou skupin se pak spojují v konjugovaných molekulách, kdy se toxicky působící konvenční molekula díky vazbě na monoklonální protilátku nebo small drug dopraví v těle přímo do nádorové buňky., Targeted therapy represents leading branch of oncological research. Understanding of molecular phenomena that stand behind cancer processes enables us to use drugs that are targeted against these processes. Either monoclonal antibodies, e.g. protein molecules, or small drugs, i.e. smaller chemical entities are involved. In both cases, the target is protein molecule exprimed by tumour cell. Conventional cytostatics play still major role in the therapy of oncological diseases. This is based on much experience with their use as well as the fact that for some diagnoses there have not been any targeted drugs available yet. The properties of both groups are united in conjugated molecules, where toxic conventional cytostatic thanks to the bond with a monoclonal antibody or small drug can be transported directly to the tumour cell within the body., Roman Goněc, Šárka Kozáková, and Literatura
Biologické cirkadiánní hodiny mají všichni obratlovci, včetně člověka. Jejich receptory jsou na oční sítnici, informace o střídání dne a noci jsou vedeny do centra v hypothalamu a odtud do epifýzy. Ta produkuje hormon melatonin (N-acetyl-5-metoxytryptamin), téměř výhradně v období tmavé části dne. Hormon je rychle vyplavován do krve a mozkomíšního moku a je bezprostředním nosičem informace o fázi cirkadiánního cyklu buňkám celého těla, které podřizují fyziologické funkce orgánů a organismu střídání dne a noci. Podle dosavadních výzkumů se melatonin účastní řady významných fyziologických funkcí: regulace spánku a cirkadiánních rytmů, nálady, imunitní, onkostatické a antioxidační aktivity. Syntéza melatoninu klesá s věkem. Umělé osvětlení večer nebo brzy ráno zkracuje tmavou část dne, také jen krátkodobé rozsvícení v noci redukuje množství melatoninu produkovaného během 24 hodin. Syntézu melatoninu významně narušuje letecký přesun přes několik časových zón. Zdravotní následky narušení biologických rytmů zahrnují poruchy spánku, zvýšený výskyt některých zhoubných nádorů, obezity, metabolického syndromu, diabetu, zhoršení projevů některých neurodegenerativních onemocnění. V primární prevenci je třeba omezovat noční směny a edukovat veřejnost o významu nočního spánku., All vertebrates, including humans, have a biological circadian clock. Their receptors are located on the retina, and information regarding the alternation of day and night are transferred to a centre in the hypothalamus and from there into the pineal gland which produces melatonin (N-acetyl-5-metoxytryptamin), almost exclusively during the hours of darkness. The hormone is quickly discharged into the bloodstream and cerebrospinal fluid into all cells. Such immediate information about the circadian phase of day/night changes allows to organs and organism to regulate their physiological functions. Current research suggests that melatonin is involved in several important physiological functions: sleep regulation and circadian rhythms, mood, immunity, oncostatic and antioxidant activities. Synthesis of melatonin reduces with age. Artificial light in the evenings and early mornings reduces the dark part of the day and even brief use of artificial light at night reduces the levels of melatonin produced over a 24-hour period. Air transport over a number of time-zones likewise significantly disrupts melatonin production. The health consequences of the disruption of biologcal rhythms include sleep disorders, higher frequency of some types of cancer, obesity, metabolic syndrome, diabetes and aggravation of some neurodegenerative symptoms. In primary prevention it is necessary to limit the duration of night shifts and educate the public on the importance of night sleep., Drahoslava Hrubá, and Literatura
Malé regulační molekuly, tzv. mikroRNA, se podílejí na regulaci všech základních životních procesů v buňkách. Jsou regulátory exprese genů na posttranskripční úrovni. Ovlivňují tuto expresi vazbou na cílové mRNA, která vede k blokaci translace a štěpení mRNA. Nejnovější výzkumy ukázaly, že jejich výskyt není omezen jen na buňky, ale mikroRNA se vyskytují také v tělních tekutinách. Vzhledem k tomu, že diferenciální exprese určitých mikroRNA je často asociovaná s mnoha patologickými procesy, detekce deregulovaných mikroRNA v diagnosticky relevantních vzorcích (např. krvi, plazmě/séru, moči) se může stát základem nových diagnostických postupů. U gynekologických nádorových onemocnění je nalezení nových diagnostických biomarkerů důležitým cílem současných výzkumů. V tomto článku naleznete přehled cirkulujících a extracelulárních mikroRNA, které byly nejnověji nalezeny deregulovány u karcinomu ovaria, endometria a cervixu, především ve vzorcích krve, séra/plazmy a moči., Small, non-coding molecules of RNA, microRNAs, have been shown to participate in regulation of key biological processes in the cells. They regulate the expression at post-transcriptional level by binding to target mRNA, resulting in mRNA degradation or translation inhibition. The most recent investigations revealed that microRNAs may occur not only in the cells, but also in many body fluids. Differential expression of particular microRNAs is often associated with many pathological states. Therefore, the detection of deregulated microRNAs in diagnostically relevant samples such as blood, plasma/serum, or urine may become the basis for the establishment of novel diagnostic procedures. Finding alternative diagnostic biomarkers for gynecological cancers is the goal of many recent investigations. We present here the survey of novel circulating and extracellular microRNAs which have been found deregulated in ovarian cancer, endometrial cancer and cervical cancer, particularly in blood, plasma/serum and urine samples., and Luděk Záveský, Eva Jandáková, Radovan Turyna, Lucie Langmeierová, Vít Weinberger, Luboš Minář
Clear cell odontogenic carcinoma (CCOC) is a rare odontogenic tumor associated with aggressive clinical behavior, metastasis and low survival. We report a case of CCOC affecting the maxilla of 62 year-old woman. It was first described as a clinicopathological entity in 1985 and to date only 67 cases were described in the English literature. We are understanding of the behavior of this carcinomas was depend on limited case reports. For these reason we found important to report this case of CCOC in the maxilla., Zahide Mine Yazici, Ozgur Mete, Zubeyde Elmalı, İbrahim Sayin, Rasim Yilmazer, Fatma Tulin Kayhan, and Literatura 8
Antrochoanal polyps are benign lesions originating from the mucosa of the maxillary sinus. Nasal obstruction and rhinorrhea are their main symptoms. Their endoscopical and radiological appearance makes them relatively easy to diagnose. These polyps are usually presented unilaterally, although bilateral presentation is also possible. We described two cases of atypically giant antrochoanal polyps: in a 15-year-old child and in a 38-year-old man. In both cases, the diagnosis was done by nasal endoscopy and computed tomography (CT) of the paranasal sinuses and supported by histopathological analysis. In the first patient, the excised polyp had the histological characteristic of an angiomatous antrochoanal polyp. Because of their unusual dimension, the combined transoral and endonasal endoscopic approach was performed for complete polyp excision. We discussed the clinical, histopathological and immunohistochemical characteristics of choanal polyps in comparison to inflammatory nasal polyps, and the applicable surgical techniques for treatment of these polyps. and C. Špadijer-Mirković, A. Perić, B. Vukomanović-Đurđević, I. Stanojević
Riziko CNS progrese u vysoce agresivních lymfomů (lymfoblastový a Burkittův lymfom) dosahovalo v historických souborech až 30%, podařilo se jej však výrazně snížit pomocí intratekální profylaktické terapie a inkorporací systémových cytostatik prostupujících hematoencefalickou bariéru do léčebných protokolů. U ostatních agresivních lymfomů je riziko CNS progrese nižší (pod 10 % v recentních studiích), avšak u vybrané skupiny nemocných se může i zde pohybovat kolem 25–30 %. Bohužel, na rozdíl od lymfoblastového a Burkittova lymfomu se u jiných agresivních histologií nepodařilo profylaktické úspěchy zopakovat. Tento článek se zabývá incidencí, rizikovými faktory a možnostmi profylaxe CNS relapsu u imunokompetentních pacientů s difuzním velkobuněčným B-lymfomem, lymfomem z buněk pláště, periferními T-lymfomy a primárním mediastinálním B-lymfomem. Zmíněny jsou rovněž možnosti terapie CNS progrese, pokud nastane., The risk of CNS progression in highly aggressive lymphomas (lymphoblastic, Burkitt‘s) reached up to 30% in historical cohorts, but it was significantly diminished by intrathecal prophylactic treatment and by incorporation of systemic cytostatics penetrating blood-brain barrier into treatment protocols. In other aggressive lymphomas, the risk of CNS progression is lower (under 10% in recent studies), but in selected patients can even here reach 25–30 %. Unfortunately, unlike in lymphoblastic and Burkitt‘s lymphomas, prophylaxis does not seem to be particularly effective in other histologies. This article discusses incidence, risk factors and prophylactic strategies in immunocompetent patients with diffuse large B-cell lymphoma, mantle-cell lymphoma, peripheral T-cell lymphomas and primary mediastinal B lymphoma. Also, treatment possibilities for CNS relapse, if it occurs, are reviewed., Robert Pytlík, and Literatura