Cílem práce byla analýza genotoxického rizika v MSK a posouzení významu genotoxických faktorů v etiologii nádorových onemocnění prostřednictvím propojení registru profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem a srovnání frekvence zjištěných nádorových onemocnění u osob profesionálně exponovaných genotoxickým faktorům v MSK s výskytem nádorových onemocnění u populace v České republice. Soubor tvořilo 748 osob, u nichž byly k dispozici záznamy o profesionální expozici od roku 2005, které byly alespoň 1x aktualizovány. Nejčastějšími karcinogeny byly polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), konkrétně benzo[a]pyren, benzo[d,e,f]chryzen a cytostatika aplikovaná ve zdravotnických zařízeních. Soubor byl propojen s nádorovým registrem v Ostravě v červnu 2009 a podruhé v červnu 2011. Bylo zjištěno 22 nádorových onemocnění v roce 2009 a 27 nádorových onemocnění v roce 2011. Nebyl zjištěn staticky významný rozdíl ve výskytu nádorových onemocnění (C 00–C 97, D 00–D 09) v daném souboru v letech 1996–2009 a výskytu nádorových onemocnění v populaci České republiky v daných věkových skupinách. V rámci provedených cytogenetických analýz lidských periferních lymfocytů byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,043) v zastoupení případů nádorových onemocnění ve skupinách dle % AB.B. Největší výskyt byl ve skupině s větším výskytem (≥4 %) AB.B. Důvody pro relativně nízký výskyt nádorových onemocnění u osob exponovaných genotoxickým látkám mohou být ve snížení expozic genotoxickým látkám v důsledku opatření nařízených hygienickou službou po prokázání zvýšené hodnoty chromozomových aberací v rizikových provozech., The object of this study is to present an analysis of genotoxic risks in the Moravian–Silesian Region and assess the significance of genotoxic factors in the etiology of cancer by bringing together the Registry of Occupational Exposure to Genotoxic Factors and Cancer Registry and compare the rate of detected cancer in persons professionally exposed to genotoxic factors in the Moravian–Silesian Region with the occurrence of cancer in the population of the Czech Republic. The set of individuals consisted of 748 subjects whose records of occupational exposure have been available since 2005 and have been updated at least once. The most common carcinogens were polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs), particularly benzo[a]pyrene, benzo[d,e,f]chrysene and cytostatics applied in healthcare facilities. The file was linked to the Cancer Registry in Ostrava in June 2009 and again in June 2011 with 22 cases of cancer recorded in 2009 and 27 cases of cancer in 2011. There was no statistically significant difference between the incidence of cancer (C 00–C 97, D 00–D 09) in the 1996–2009 cohort and the incidence of cancer in the population of the Czech Republic in the relevant age groups. A statistically significant difference (p = 0.043) was detected in cases of cancer in groups according to % AB.B. The greatest incidence was detected in the group with a higher incidence of (≥4%) AB.B. The reasons for the relatively low incidence of cancer in people exposed to genotoxic agents may be due to reduced exposure to genotoxic agents as a result of measures ordered by the Public Health Authority following demonstrably increased levels of chromosomal aberrations in high-risk environments., and Ivona Závacká, Petr Ambroz, Hana Lehocká, Jana Vavrošová, Vladimír Janout
Autoři uvádějí systematický přehled velkých randomizovaných studií z posledních let, které srovnávají krátkodobý i dlouhodobý efekt endovaskulární a chirurgické metody při léčbě stenózy odstupu vnitřní karotické tepny. Studie prokázaly podobný pozitivní dlouhotrvající efekt pro obě metody. Vyšší četnost komplikací v periprocedurálním období po angioplastice je způsobena častějšími drobnými neinvalidizujícími mozkovými ischemiemi, endarterektomie má větší riziko srdečního infarktu. Pro úspěch léčby je zásadní zkušenost operatéra a správná indikace nemocného k léčbě. Nemocní by měli být léčeni v centrech, která mají k dispozici obě metody a provádějí je s nízkým počtem komplikací., The authors present a systematic review of recent large randomized studies comparing short and long-term effect of endovascular and surgical treatment of the internal carotid artery stenosis at its origin. The studies showed similar beneficial long-term effect of both methods. Higher rate of complications in angioplasty is caused by minor debilitating ischemic strokes in the periprocedural period while the endarterectomy has higher risk of myocardial infarction. Experience of the operator and appropriate patient indication for therapy are crucial for treatment success. Patients should be treated in centers in which both methods are routinely available with lower rate of complications. Key words: carotid stenting – carotid endarterectomy –randomized study – periprocedural complications – long-term outcomes The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and D. Krajíčková, A. Krajina
Quercetin je přírodní flavonoid s protizánětlivými a antioxidační účinky. Studium působení quercetinu na normální a nádorově transformované buňky přináší v současnosti nové poznatky o možnostech využiti quercetinu v terapii onkologických onemocnění. Studium účinků quercetinu při aplikaci na nádorové buňky přineslo poznatky o tom, že jeho aplikace vede v nádorových buňkách s přítomným regulačním proteinem p53 k významnému zvýšení procesů spojených s apoptózou. Zvýšení produkce proteinu p53 je přitom spojeno s aktivací AMPK (AMP-aktivovaná proteinová kináza, AMP-activated protein kinase). Dále bylo jasně prokázáno, že typ superoxid dismutázy s manganem v aktivním místě a geny BCL2 jsou hlavními cíli v molekulárním mechanizmu, který aktivuje chemoterapii, jejíž součástí je také quercetin. Tento mechanizmus indukuje apoptózu přímou aktivací kaspázové kaskády v mitochondriích nádorových buněk. Aplikace quercetinu snižuje v buňkách koncentraci proteinu Her-2/neu spojovaného se špatnou prognózou pro nemocné s rakovinou prsu. Qercetin významně zvyšuje apoptózu, která je indukována TRAIL. To je spojeno se zvýšením exprese death receptoru 5 a inhibicí exprese survivinu a má mnoho dalších účinků, které uvádíme podle typu nádorových buněk, na kterých byly účinky quercetinu zkoumány. Přímé klinické využití mohou najít poznatky o tom, že quercetin zvyšuje účinnost terapie v kombinaci s doxorubicinem, tamoxifenem, vinkristinem, cisplatinou, 5-fluorouracilem a temozolomidem. V mnoha případech quercetin zvyšuje citlivost buněk k terapii nebo činí chemoterapii méně toxickou. Terapeutické aplikace quercetinu mohou být však limitovány z důvodu různorodosti a množství účinků v buňkách a potenciálně v celém organizmu., This review deals with biological activity of quercetin with the use of newer data from PubMed database. Quercetin is a flavonoid of natural origin possessing antiinflamatory and antioxidative properties. Studies of quercetin effects on normal and tumor cells are resulting in a new information about posibilities of quercetin use in cancer therapy. These studies on quercetin cellular effects in cancer cells elucidated the fact that quercetin application leads in these cells to significant increase of apoptotic processes when these cells produce protein p53. Increased production of protein p53 is accompanied by an activation of AMPK (AMP-activated protein kinase). It was clearly demonstrated that a manganese-containing superoxid dismutase and BCL2 genes represent main targets in a molecular mechanism that activates quercetin-containing chemotherapy and which also induces apoptosis through a direct activation of caspase cascade in mitochondrias of cancer cells. Quercetin administration decreases cellular concentrations of Her-2/neu protein that indicates unfavorable prognosis for patients with breast cancer. Quercetin also significantly increases TRAIL-induced apoptosis. This is accompanied by an increase in death receptor 5 expression and by an inhibition of survivine expresion and also by numerous other effects that are discused according to the type of cancer cells, in which they were investigated. Data regarding the ability of quercetin to increas effectivity of therapies in combinations with doxorubicine, tamoxifen, vinkristin, cisplatin, 5-fluorouracil and temozolomide are of direct clinical relevance. In many cases, quercetin increases cell sensitivity to the therapy or makes chemotherapy less toxic. However, therapeutic use of quercetin may be limited because of its various other effects in cells and potentially in a whole organism., Barbora Novotná, Lenka Borská, Zdeněk Fiala, Jan Krejsek, and Literatura
Možnost využití vitaminu C v onkologii se objevila přibližně před 30 lety a stala se předmětem odborných diskuzí. Až nedávné objevy ve farmakokinetice a farmakodynamice této látky a laboratorní a klinický výzkum ukázaly, že vitamin C vykazuje duální vlastnosti (antioxidační a prooxidační) v závislosti na podané dávce a na podmínkách mikroprostředí, ve kterém působí. Na základě těchto nových poznatků se ukazuje, že k protinádorovému účinku je třeba vysokých plazmatických hladin askorbátu (milimoly na litr), kterých lze dosáhnout jen parenterálním podáním dávek v řádu gramů. V milimolárních plazmatických koncentracích je vitamin C selektivně cytotoxický pro mnoho nádorových buněčných linií. Požadovaná post-infuzní plazmatická koncentrace je stanovena na 18–22 mmol/l. Tomu odpovídající dávka intravenózně podaného vitaminu C byla v recentních studiích ustanovena na rozmezí 0,75–1,75 g/kg tělesné hmotnosti. V klinických studiích fáze I, které proběhly v posledních letech, se prokázala bezpečnost intravenózního podání gramových dávek vitaminu C a možnost jeho kombinace se standardní chemoterapií. Studie ukázaly, že intravenózní vitamin C (IVC) patří do základní protinádorové léčby, jelikož zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a snižuje intenzitu nežádoucích účinků chemo/radioterapie., The possibility of use of vitamin C in oncology emerged about 30 years ago and became topic of expert discussions. Recent discoveries in pharmacokinetics and pharmacodynamics of ascorbate and laboratory and clinical research demonstrated that vitamin C has dual properties (antioxidant and prooxidant) depending on the dose and on the conditions of the microenvironment in which operates. Based on these new findings, it appears that for antitumour effect high concentrations of ascorbate is needed (mmol/l), which is attainable only by administration of doses of the gram order. Milimolar plazmatic concentration of ascorbate is selectively cytotoxic for many tumor cell lines. The desired post-infusion plazma concentration is established to 18–22 mmol/l. Appropriate dose of vitamin C was established in recent studies within the range from 0.75 to 1.75 g/kg of body weight. Phase I clinical studies organized in recent years proved safety of intravenous vitamin C in gram order and possibility of combination of the substance with standard chemotherapy. The studies showed that application of intravenous vitamin C (IVC) belongs to the basic anti-tumor therapy, becuase it improves quality of life of oncological patients and reduces intensity of undesirable effects caused by chemo/radiotherapy., Joseph John Cullen, Martina Kubecová, Martin Majirský, Pavel Kostiuk, Lucie Kotlářová, Zdeněk Procházka, Jiří Slíva, and Literatura
V uplynulých 25 letech jsme byli svědky vývoje minimálně invazivních operačních technik pro urologické indikace. Bylo zjištěno, že zejména pomocí robotického přístupu lze účinně a bezpečně léčit maligní onemocnění. Poslední dobou se však indikace pro tento přístup rozšiřují rovněž o benigní urologická onemocnění. Zatímco některé možnosti využití robotiky již byly zavedeny do praxe, další se nalézají v různých fázích vývoje. Ve srovnání s otevřenými přístupy nabízí robot lepší peroperační vizualizaci a větší přesnost pohybu, zmírňuje třes rukou operatéra, umožňuje rychlejší rekonvalescenci a kratší délku hospitalizace při léčbě některých indikací, zároveň je však léčba dražší, operační výkon trvá déle a k dispozici jsou zatím pouze omezená data týkající se výsledků léčby. Autoři článku uvádějí přehled využití robotické technologie v urologii a zamýšlejí se nad dalším vývojem této modality., Over the last 25 years, the field of urology has seen the advent and evolution of minimally invasive surgical techniques. The robot in particular has been shown to be safe and efficacious in managing malignancies. More recently its application has been expanded to benign urological conditions. While some robotic applications have been well established, others remain at varying stages of evolution. Relative to open approaches, the robot has been shown to enhance intraoperative visualization and precision, mitigate surgeon tremor, hasten post‑operative recovery, and shorten length of hospital stay for certain indications; however, it has also been associated with higher costs, longer operative times, and limited outcomes data. We review the evolution of robotic applications within urology and speculate on the future directions and implications within the field., and Singla N., Singla A. K.
Článek pojednává o historii politiky podpory zdraví v ČR v období let 1990 až 2012. Cílem článku je 1) zachytit odlišné přístupy k politice podpory zdraví (a potažmo ke zdraví a determinantám zdraví) formulované vládami ve významných koncepčních materiálech a 2) na základě studia sekundárních dokumentů identifikovat významné události samotné implementace sledované politiky. Vládou vnímaná (resp. v koncepčních dokumentech deklarovaná) hodnota zdraví a konkrétní pojetí determinant zdraví, které, jak článek ukazuje, do značné míry souvisí s politickou orientací vlád, jsou nikoliv jedinými, ale významnými faktory následně realizované politiky podpory zdraví., The paper deals with the history of health promotion policy in the Czech Republic during 1990–2012. The aims of the paper are as follows: 1) to reveal different approaches to health promotion policy (and to health and health determinants), defined by Czech governments in significant conceptual documents and 2) based on the study of secondary documents to identify significant events of the implementation of the policy under consideration. The value of health as perceived by the government (or more precisely declared in the conceptual documents) and the particular approach to health determinants which, as the article suggests, relates to the political leanings of the governments are some of the significant factors of subsequently implemented health promotion policy., Eva Tušková, and Literatura 20
Tradiční lidové léčitelství je zdrojem empirických poznatků o příznivém účinku některých rostlinných výtažků a preparátů při prevenci nádorových chorob. Moderní farmakologický výzkum fytochemických látek je v současné době velmi intenzivní, je založen na znalosti molekulárních mechanismů vzniku a rozvoje zhoubných nádorů a směřuje k vytipování fytochemických látek, které zasahují do složitých dějů karcinogeneze a zpomalují je nebo zastavují. Bylo již získáno několik tisíc vzorků čistých preparátů přírodních látek z různých rostlinných zdrojů, které byly z hlediska prevence a terapie rakoviny testovány. Dosud shromážděné výsledky potvrzují oprávněnost a potřebu dalšího rozvoje takto koncipovaného výzkumu. Určitých druhů fytochemických látek (epigallokatechigalláty, resveratroly, kurkumin, sulforafan, isoflavonoidy, lykopen, AHCC aj.) se s určitým úspěchem využívá v prevenci některých nádorů a jako adjuvans při standardní terapii. Na objev přírodní látky skutečně úspěšné jako lék proti rakovině se zatím čeká., Traditional folk medicine offers a wealth of knowledge concerning the favourable effects of certain plant extracts in the prevention of cancer, tumours and as adjuvants to therapy. Current pharmacological research is intensively concerned with evaluation of phytochemical substances, as related to known molecular mechanisms, selection of incipient and evolved tumours and with focus on those natural substances that influence complex changes in the process sof carcinogenesis. Several thousand samples of plant substances were selected, stored and tested for their possible use in cancer therapy. Existing results confirm the advancement of this research concept. Certain phytochemicals such as epigalloepicatechingallates, resveratrols, curcumins, sulphoraphan, isoflavonoids, lycopen, AHCC have been successfully applied in the prevention of cancer and as an adjuvant during standard therapy. The isolation of a remedial agent of plant origin is expected in future., Zdeněk Zloch, Pavel Sedláček, and Literatura
Zvýšená hladina kyseliny močové je velice častá u pacientů s kardiovaskulárními, renálními i metabolickými onemocněními. Její role v patogenezi těchto onemocnění je již desítky let předmětem výzkumu a diskusí. Alopurinol, který je v klinické praxi užíván již téměř 50 let, je lékem první volby v terapii dny. Díky své efektivitě spojené s nízkou cenou a dobře známým rizikovým profilem je široce předepisovaným lékem. Preskripce u pacientů s asymptomatickou hyperurikemií a kardiovaskulárními onemocněními je však stále kontroverzní. Tato práce se zaměřuje na narůstající evidenci experimentálních a klinických studií, které nasvědčují tomu, že kyselina močová hraje v patogenezi kardiovaskulárních onemocnění kauzální roli. Na základě současných dat se zdá, že terapie alopurinolem by mohla mít u řady z těchto onemocnění pozitivní klinický efekt., Uric acid elevation is very common among patients with cardiovascular, renal and metabolic diseases. The role of uric acid in the pathogenesis of these diseases has been subject of intensive research and scientific discussions for decades. Allopurinol, which has been used in clinical practice for almost 50 years, is the drug of first choice for long-term control of gout. Due to its efficiency, low price and well-known risk profile, it is a widely prescribed drug. However allopurinol treatment in patients with asymptomatic hyperuricemia and cardiovascular diseases is still controversial. This review summarizes the increasing evidence of experimental and clinical studies suggesting that uric acid may play a causal role in cardiovascular disorders pathogenesis. The current evidence suggests that allopurinol therapy could provide a clinical benefit in the prevention and treatment in many of these conditions., and Aleš Linhart, Daniel Rob
Lymfangiogenéza – tvorba lymfatických kapilár – v malígnom melanóme a v jeho blízkom okolí zohráva dôležitú úlohu pri metastázovaní tumoróznych buniek z malígneho melanómu do organizmu. Malígny melanóm produkuje epidermálny rastový faktor EGF, ktorý indukuje tvorbu cievneho rastového endotelového faktora VEGF-C, a tým spúšťa lymfangiogenézu. Je veľmi pravdepodobné, že malígne bunky z melanómu vstupujú do lymfatických kapilár aj cez špecializované inter-endotelové spojenia (endotelové mikrochlopne, primárne chlopne) situované v ich stenách. Po vstupe malígnych buniek do lymfatických kapilár putujú tieto bunky v lymfe do sentinelovej lymfatickej uzliny. Malígne bunky môžu pravdepodobne lymfogénne metastázovať priamo aj do distálnych spádových lymfatických uzlín. Vo včasnom štádiu malígneho melanómu sa nevylučuje ani hematogénna cesta metastázovania., Lymphangiogenesis – proliferation of lymphatic capillaries – in melanoma and in its vicinity plays an important role in metastatic process of malign melanoma cells in organism. Melanoma produces epidermal growth factor EGF which induces vascular endothelial growth factor VEGF-C and thereby starts lymphangiogenesis. It is very probable that malignant melanoma cells enter lymphatic capillaries also through specialized inter-endothelial junctions (endothelial microvalves, primary valves) situated in their walls. After entry of malign cells into lymphatic capillaries, these cells travel in lymph to the sentinel lymph node. Malign cells metastasize through lymphatic vessels probably also directly into distal regional lymphatic nodes. Metastasizing through blood vessels is suggestible also in early stage melanoma., and Eva Rovenská
Epilepsie, onemocnění mozku projevující se opakovanými spontánními záchvaty, představuje závažný medicínský i sociální problém postihující 0,5–1 % populace. Epilepsie může být způsobena širokým spektrem lézí, mezi které patří vrozené vývojové či metabolické vady mozku, některé tumory, cévní anomálie, pozánětlivé, potraumatické nebo pooperační změny. Epilepsie se může rozvinout také v důsledku inzultů v prenatálním, perinatálním a časně postnatálním období. Úkolem zobrazovacích metod je co nejspolehlivěji prokázat potenciálně epileptogenní intrakraniální změny a pomoci určit etiologii epilepsie. Záchyt epileptogenní léze je významný zvláště u pacientů s farmakorezistentní epilepsií, kteří by mohli být vhodnými kandidáty pro chirurgickou léčbu., Epilepsy, a central nervous system disorder causing recurrent unprovoked seizures, remains a severe medical problem with a profound social impact on quality of life. The prevalence in population is 0.5–1%. Epilepsy is associated with various brain lesions such as developmental and metabolic disorders, some tumours, vascular malformations, postinfectious and postoperative changes or traumatic brain injury. Epilepsy can also develop as a result of prenatal, perinatal or early postnatal insults to the brain. The aim of diagnostic imaging is to identify underlying pathologies and to determine etiology of epilepsy. Identification of the epileptogenic focus is important especially for patients with pharmacoresistant epilepsy who could benefit from surgical treatment. Key words: epilepsy – magnetic resonance imaging –malformations of cortical development – focal cortical dysplasia of Taylor – tuberous sclerosis – classical lissencephalies and subcortical band heterotopias – lissencephaly – polymicrogyria – schizencephaly – hemimegalencephaly – Sturge-Weber syndrom The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Pažourková, A. Svátková, J. Kočvarová, J. Chrastina, P. Cimflová