Úvod: Cílem práce bylo zjistit četnost lymfoscintigrafických (LSG) vyšetření k detekci sentinelové uzliny u karcinomu prsu na našem pracovišti, při nichž nedošlo k zobrazení axilárního horkého ložiska, odhadnout možné faktory, které se na neúspěchu vyšetření mohou podílet, zjistit reakce operatérů na zmíněnou situaci a formulovat obecné doporučení, jak při neúspěšném LSG vyšetření postupovat. Metody: Retrospektivní zhlédnutí výsledku 3014 LSG vyšetření provedených na našem pracovišti v letech 2001–2011 a bližší rozbor případů, kdy nedošlo k zobrazení axilárního horkého ložiska. Výsledky: K zobrazení horkého ložiska v axile nedošlo celkem v 71 případě (2,4 %). Četnost neúspěšných vyšetření se dlouhodobě příliš nemění. Rizikový faktor představuje především předchozí chirurgický výkon na prsu nebo v axile, nádorová obturace lymfatické drenáže a absence masáže místa aplikace indikátoru. Operatéři na neúspěch LSG vyšetření reagovali nejčastěji aplikací barviva a explorací axily, vynecháním zákroku na uzlinách, případně axilární disekcí. Závěr: Používáme-li při lymfoscintigrafickém vyšetření opakované snímání po delší dobu, je četnost neúspěšných vyšetření velmi malá (2,4 %). Nezobrazí-li se v axile depo aktivity, doporučujeme použít vitální barvení a chirurgicky explorovat axilu. U většiny pacientů bývá tento postup úspěšný. Pokud se identifikace SN nezdaří ani kombinovanou metodou, je nutno zvolit chirurgický výkon dle individuálního vyhodnocení klinického kontextu., Introduction: The aim of the study was to review the cases of sentinel lymph node biopsy for breast cancer in which preoperative lymphoscintigraphy had shown no axillary hot spot; to assess the frequency of failed examinations and possible causes of the failure; to analyze subsequent surgical procedures and hence to provide a general recommendation on what to do in such a situation. Methods: A retrospective overview of 3014 lymphoscintigraphy examinations at the Masaryk Memorial Cancer Institute from 2001 to 2011 with a more detailed analysis of the cases with axillary hot spot visualization failure. Results: The axillary hot spot was not shown in 71 examinations (2.4%). The frequency of failed lymphoscintigraphy during the time period did not change substantially. The possible risk factors of failed lymphoscintigraphy include: previous surgery on the breast or the axilla, obturation of the lymphatic drainage with the cancer, and the absence of the tracer injection site massage. The most common surgical procedures to respond to a failed examination were: the application of patent blue and surgical exploration of the axilla, no axillary surgery, or axillary dissection. Conclusion: When repeated scanning with the gamma camera through the first several hours is performed, the frequency of failed lymphoscintigraphy procedures remains very low (2.4%). If there is no axillary hot spot shown, patent blue is to be injected and the axilla should be surgically explored. This solution will be successful in most patients. If the sentinel lymph node cannot be detected even using the combined method, the surgical procedure needs to be selected with regard to the individual clinical context., and O. Coufal, O. Zapletal, P. Vrtělová, J. Vašina, Z. Řehák
Lymfangiogenéza – tvorba lymfatických kapilár – v malígnom melanóme a v jeho blízkom okolí zohráva dôležitú úlohu pri metastázovaní tumoróznych buniek z malígneho melanómu do organizmu. Malígny melanóm produkuje epidermálny rastový faktor EGF, ktorý indukuje tvorbu cievneho rastového endotelového faktora VEGF-C, a tým spúšťa lymfangiogenézu. Je veľmi pravdepodobné, že malígne bunky z melanómu vstupujú do lymfatických kapilár aj cez špecializované inter-endotelové spojenia (endotelové mikrochlopne, primárne chlopne) situované v ich stenách. Po vstupe malígnych buniek do lymfatických kapilár putujú tieto bunky v lymfe do sentinelovej lymfatickej uzliny. Malígne bunky môžu pravdepodobne lymfogénne metastázovať priamo aj do distálnych spádových lymfatických uzlín. Vo včasnom štádiu malígneho melanómu sa nevylučuje ani hematogénna cesta metastázovania., Lymphangiogenesis – proliferation of lymphatic capillaries – in melanoma and in its vicinity plays an important role in metastatic process of malign melanoma cells in organism. Melanoma produces epidermal growth factor EGF which induces vascular endothelial growth factor VEGF-C and thereby starts lymphangiogenesis. It is very probable that malignant melanoma cells enter lymphatic capillaries also through specialized inter-endothelial junctions (endothelial microvalves, primary valves) situated in their walls. After entry of malign cells into lymphatic capillaries, these cells travel in lymph to the sentinel lymph node. Malign cells metastasize through lymphatic vessels probably also directly into distal regional lymphatic nodes. Metastasizing through blood vessels is suggestible also in early stage melanoma., and Eva Rovenská