Příspěvek přináší původní výsledky průřezové studie zkoumající poruchy spánku a jejich léčbu u pacientů hospitalizovaných na některém z gerontopsychiatrických odděleních Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Autoři si všímají zejména zvolené strategie léčby poruch spánku (obligátní vs fakultativní forma terapie poruchy spánku, léková forma daného preparátu, monoterapie vs kombinovaná terapie poruchy spánku, potenciace či augmentace hypnotik sedativními antidepresivy či antipsychotiky), v kontextu hlavní příjmové diagnózy a ve světle poznatků léčby poruch spánku., Gerontopsychiatric Wards of Mental Health Hospital Kroměříž. The authors present original results of cross sectional study focusing on sleep disorders and its treatment in patients hospitalized in sime of inpatient gerontopsychiatric wards of Mental Health Hospital Kroměříž. Management of treatment of sleep disorders is observed (obligatory versus facultative therapy, galenic form of used therapeutic substance, monotherapy versus combined therapy of sleep disorder, potentiation and augmentation of hypnotics by sedative antidepressants or antipsychotics) in context to admission diagnosis and guidelines of sleep disorders treatment., J. Lužný, K. Ivanová, E. Doněk, and Lit.: 18
V době, kdy zatím stále nejsme schopni primární prevence karcinomu prostaty, jsme odkázáni na prevenci sekundární - diagnostikovat onemocnění včas ve stadiu ohraničeném na prostatickou žlázu a vyléčit ho u pacienta, který vyléčení potřebuje. Radikální prostatektomie dnes u onemocnění v tomto stadiu stále představuje nejlepší dostupnou léčebnou modalitu. V době, kdy se vedle konvenční otevřené operace objevují operace tzv. méně invazivní (laparoskopické a roboticky asistované), bývá často diskutována otázka, která z nich je lepší. Investice do velmi nákladných technologií podněcuje marketingové pozadí této diskuze. Zde je třeba podobné snahy odmítnout a soustředit se pouze na objektivní data výsledků medicíny založené na důkazech (EBM). Autor na tomto základě diskutuje výsledky a úskalí jednotlivých technik, ukazuje, že zatím neexistuje žádný důkaz, který by ukazoval, že roboticky asistovaná radikální prostatektomie přináší nějaký benefit v oblasti menší invazivity, návratu a zachování močové kontinence a erekce. V oblasti onkologické jsou výsledky méně invazivních operací naopak horší ve smyslu vyššího výskytu tzv. pozitivních chirurgických okrajů. Podle průzkumů pacienti operovaní konvenčně udávali 4,4krát vyšší spokojenost než pacienti operovaní roboticky asistovanou operací, pacienti operovaní roboticky asistovanou operací potřebovali 3,5krát častěji adjuvantní léčbu (radioterapie, hormonální léčba) než pacienti operovaní konvenčně., Without the possibility of prostate cancer primary prevention we are left with the strategy of secondary prevention – to diagnose the disease early, when it is confined to the prostatic capsule, and cure it only in patients who need it. Radical prostatectomy in present remains the best available modality for early treatment of prostate cancer. Since new so-called less invasive methods (laparoscopic and robotic-assisted) challenge the standard open surgery, the issue of which of these techniques achieves better results, is being frequently discussed. Because of the high purchase cost of these technologies such debates are often blurred with marketing strategies. We have to reject such tendencies and concentrate only on objective evidence-based medicine (EBM) data. The author discusses outcomes and drawbacks of individual techniques and shows that there is currently no evidence supporting any benefit of robotic-assisted ra dical prostatectomy in terms of invasiveness, recovery and maintaining of urinary continence and erection. The results of these less invasive techniques in terms of oncologic outcome ere even worse – they are associated with higher incidence of so-called positive surgical margins. Surveys show 4,4times higher satisfaction rate in patients undergoing open surgery than in patients treated with robotic-assisted surgery. The adjuvant therapy was more (3,5times) frequently required in patients undergoing robotic-assisted surgery than in the other group., Dalibor Pacík, and Lit.: 16
Zdravotnická zařízení stojí v dnešní době ve světě i u nás před závažným problémem, kterým je získání a udržení zkušených a motivovaných zdravotnických pracovníků, zejména zdravotních sester. Management nemocnic se proto musí intenzivně zabývat nejen mírou spokojenosti pacientů, ale i pracovní spokojeností zdravotnického personálu. Nedostatek středního zdravotnického personálu se začíná projevovat v celé řadě zařízení a neomezuje se jen na pracoviště s vysokou pracovní zátěží nebo na lokality nabízející dostatek jiných pracovních příležitostí.V nejbližších letech se přitom budou problémy s náborem nových zájemců a zájemkyň zřejmě dále stupňovat a ani stabilizace stávajícího personálu nebude zcela jednoduchou záležitostí. Autoři prezentují výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zkoumat pracovní spokojenost zdravotních sester a faktorů, které ovlivňují jejich pracovní spokojenost v konkrétním zdravotnickém zařízení – Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.Práce směřuje k získání širšího obrazu sociálního postavení sester a o identifikaci specifických charakteristik jejich práce z hlediska obsahu, využití kvalifikace a motivace.Vzhledem k to-mu, že fakultní nemocnice není až tak specifickým objektem, je studie zaměřena právě na tyto obecnější aspekty a pokouší se o některé dílčí generalizace., Most of medical facilities around the world face a serious problem with procuring and possessing experienced and motivated medical staff, especially state registered nurses. The authors are presenting research results from Thomayer University Hospital in Prague. The goal was to analyse working satisfaction of nurses and factors that influence it. The study focuses on obtaining more information in social standing of state registered nurses and in identifying specific characteristics of their workload in light of content, usage competency and motivation. The study is focused on the general aspects and tries to split some of the generalizations., Jiří Buriánek, Antonín Malina, and Lit.: 7
Společenské změny ovlivňují výkon lékařské profese. Lékaři tlaky na změny statusu vnímají a vyžadují, aby školy ve svých studijních programech tyto změny akceptovaly. Projekt EU „Systém psychosociální prevence pro studenty všeobecného lékařství“ realizovaný v rámci LF UP v Olomouci, na tyto výzvy reaguje. Staví na informacích získaných výzkumnými šetřeními realizovanými v letech 2003 – 2008 s cílem zjistit názory studentů na to, jak je studium vybavuje pro lékařskou profesi, jejich představy o obsahu role lékaře a jejich obavy ve vztahu s nástupem do zaměstnání. V rámci projektu bylo vytvořeno a ověřeno pět vzdělávacích modulů vztahující se k psychosociálním preventivním strategiím podporujícím zvýšení kvality života v roli lékaře., Social changes have a great influence on the medical profession.The doctors fell the impulses for changes of the status and demand that the medical schools would incorporate these changes into their studying programmes. The EU project called „ The system of psychosocial prevention for the general medicine students that was carried out at LF UP Olomouc does react to these appeals. It is based on the information that were gained through a research carried out in the years 2003 – 2008 with the aim to find out opinions of the medical students about how the studies prepares them for the duty of their profession, their ideas about the role of the doctor and their worries about starting the profession.Withing the framework of this project there were created and verified five educational models that are connected to the psychosocial preventive strategies supporting the increase of the quality of life in the role of a doctor., Jaroslava Králová, Lenka Hansmanová, Zdeněk Papeš, and Lit.: 22
Cíl studie: Zavést metodu měření reverzního transportu cholesterolu (RTC) a stanovit jeho hodnoty v populaci. Metoda: Měření effl uxu radioaktivního cholesterolu z předem označených makrofágů 14C cholesterolem ve tkáňové kultuře. Porovnat tyto hodnoty s lipoproteinovými parametry. Výsledky: Průměrná hodnota RTC byla 12,51 ± 2,74 % radioaktivity přenesené na sérum testovaných osob. V celém souboru hodnoty RTC nekorelovaly s koncentrací celkového cholesterolu, ale významně pozitivně korelovaly s koncentrací HDL cholesterolu a zejména s koncentrací apoproteinu A1 (p < 0,01). Hodnota RTC navíc klesá s nadváhou a obezitou. Závěr: Přímé stanovení RTC zpřesňuje odhad individuálního rizika klinických komplikací aterosklerózy v porovnání s koncentrací HDL cholesterolu a má význam zejména pro výzkum., Objective: To introduce a direct method of reverse cholesterol transport (RCT) measurement and to determine RCT data in population. Material and methods: Measurement of radio-labeled cholesterol effl ux from pre-labeled macrophages in tissue culture. Comparison of RCT data to lipoprotein parameters is outlined. Results: The mean of RCT was 12.51 ± 2.74 % of radioactivity transferred from macrophages to serum of tested individuals. In the whole set of tested individuals RCT values were not related to total cholesterol concentration but signifi cant positive correlation was documented to HDL cholesterol and namely to apoprotein A1 concentration (p < 0.01). RCT decreases with overweight and obesity. Conclusion: Direct RCT measurement improves an estimation of risk of atherosclerosis clinical complications in comparison to HDL cholesterol concentration and it is an adequate tool for research., Poledne R., Králová Lesná I., and Lit.: 10
Prioritou Evropské zdravotní politiky jsou lidé a jejich zdraví, se všemi okolnostmi, které je ovlivňují. Zdravotní politika je charakterizována zřetelným zájmem o zdraví a spravedlnost ve všech politických aktivitách a odpovědností za jejich zdravotní důsledky. Evropská zdravotní politika je založena na mnoha strategických dokumentech, jako je program Zdraví 21, který je od roku 1998 osnovou evropské zdravotní politiky, a Druhý akční program Společenství ve zdravotní oblasti pro léta 2008-2013, který schválil Evropský parlament a Rada. Evropská zdravotní politika je slibným motivem i dobrým příkladem pro zdravotní politiku v České republice., Priorities of the European health policy are people and their health with all its determinants. Health policy is characterized by an explicit concern for health and equity in all areas of policy and by accountability for health impact. European health policy is based on many strategic documents, such as Programme Health 21 which is the framework of European health policy since 1998 and the Second Programme of Community Action in the Field of Health 2008-2013 which was adopted by the European Parliament and Council. European health policy is a promising motivation and a good example for health policy in the Czech Republic., Jan Holčík, and Lit.: 22
Petr Goetz, Lenka Foretová, Kyra Michalová, Vladimír Gregor, Alexandra Oltová, Věra Jüttnerová, Milan Macek, Radim Brdička, Marie Jarošová, Jiří Šantavý, Jiří Zeman, Alice Baxová, Ivan Šubrt
Autoři se problému věnují především z hlediska medicínského práva. Navrhují termín „pronájem dělohy“ proti termínu „náhradní mateřství“, zejména proto, že jejich označení lépe odpovídá skutečné situaci. V dalších odstavcích se věnují problematice etiky, právní úpravě, trendům v jiných státech a nevyhýbají se ani problematice úhrady a ekonomickým aspektům problému. and Lubomír Vondráček, Jan Vondráček, Vladimíra Dvořáková
Serum or plasma creatinine level determination has been serving for decades as the most commonly used marker of renal function. However, creatinine levels are affected by a number of other factors not related to renal function, particularly age, gender, muscle mass, starvation, wasting diseases, post surgical states, and activity or exertion. Alternatives for the assessment of renal function or glomerular fi ltration rate (GFR), through measurement of the clearance of exogenous substances like, inulin, 51Cr-ethylendiaminotetraacetate (51Cr-EDTA), 99mTc-diethylenetriaminepentaacetic acid or iohexol are more accurate, but too complex, laborious, and not suitable for routine clinical use. Therefore, serum creatinine measurement yet remains the most common method to estimate renal function in routine clinical practice. In the presented case study, nearly 50% decline in serum creatinine level as measured by enzymatic colorimetry method according to the manufacture’s recommendation is described. Relatively rapid serum creatinine concentration decline from 67 µmol/L baseline value to 30 µmol/L within 4 days in a CF patient post bilateral lung transplantation, who, was on courses of essential immunosuppressive, antimycotic, and antibacterial drugs including an aminoglycoside (amikacin) was observed. The change in serum creatinine level within four consecutive days after bilateral lung transplantation (mean difference, -49.25 % µmol/L; with 95% confi dence interval, -29 to -37 µmol/L) was signifi cant. Herein, the event is not essentially refl ecting better renal function, since amikacin trough level was unacceptably high (20 mg/L) at the same time, rather explaining probably low production of creatinine as a result of underlying pathology in cystic fi brosis. Patient related explanations and existing methodological challenges have also been discussed., Hladina sérového nebo plazmatického kreatininu slouží již desítky let jako nejčastější používaný ukazatel renální funkce. Přesto je koncentrace sérového kreatininu ovlivněna jinými, s funkcí ledvin nesouvisejícími faktory (věk, pohlaví, svalová hmota, stav výživy, nemoci poškozující organismus, pooperační stavy, tělesná aktivita nebo vyčerpávající fyzický výkon). Alternativy pro zjištění renální funkce/gromerulární fi ltrace (GFR) pomocí podání exogenních látek (inulin, 51Cr-ethylendiaminotetraacetát (51Cr-EDTA), 99mTc-diethylenetriaminepentaacetát nebo iohexol) jsou přesnější, ale zároveň velmi složité, pracné a nehodí se pro rutinní praxi. Měření sérového kreatininu proto stále zůstává běžnou metodou k odhadu renální funkce v rutinní klinické praxi. V tomto sdělení popisujeme cca 50% pokles sérového kreatininu měřeného enzymatickou metodou s kolorimetrickou detekcí podle návodu výrobce. Relativně rychlý pokles sérového kreatinu z 67 µmol/l na 30 µmol/l v průběhu 4 dnů byl pozorován u pacientky s cystickou fi brózou po oboustranné transplantaci plic, s náležitou imunosupresivní, antimykotickou i antibakteriální léčbou včetně aminoglykosidů (amikacin). Změny v hladině sérového kreatininu během 4 dnů (průměrný rozdíl 49, 25 %, při 95% intervalu spolehlivosti, -29 až -37 µmol/l) jsou významné. Tento jev přesto nemusel být odrazem lepší clearance vzhledem k nepřijatelně vysoké „trough“ hladině amikacinu a nejspíše poukazuje na možné snížení produkce kreatininu v souvislosti s cystickou fi brózou. Autoři v článku diskutují o stavu nemocné a probírají metodologická úskalí., Tesfaye H, Prusa R., Kolarova J., Simonek J., Lischke R., and Lit.: 23