Stať se věnuje násilným praktikám, které představovaly ústřední prvek občanské války v Bosně a Hercegovině v devadesátých letech minulého století: etnickým čistkám. Jejím cílem je poukázat na fatální důsledky vojenských akcí, které byly vedeny za účelem etnické homogenizace jednotlivých území a které vyplývaly ze souvztažnosti mezi rozdílným demografickým vývojem konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny (Srbů, Chorvatů a Muslimů - Bosňáků) před vypuknutím konfliktu a jeho dopadem na proměny národnostního složení jednotlivých regionů. Po teoretickém vymezení termínů „etnická čistka“ a „genocida“ autor analyzuje charakter a rozsah násilné homogenizace na lokální úrovni, jež vyvolala největší uprchlickou vlnu v Evropě od skončení druhé světové války. Příspěvek na základě souhrnného výčtu jednotlivých etap etnických čistek během válečných let 1992 až 1995 ukazuje, že občanská válka v Bosně a Hercegovině se na počátku rozhořela převážně v místech, která v posledních dvou dekádách před rozpadem Jugoslávie vykazovala nejvýraznější proměny etnického zastoupení konstitutivních národů (především Srbů a Muslimů). V druhé části autor soustředí pozornost na rozbor strategických zájmů národnostních elit Srbů, Chorvatů i Bosňáků a forem, jichž nabyly během násilné realizace etnické homogenizace území pod jejich vojenskou kontrolou., The article is concerned with ethnic cleansing, that is, the violent methods that constituted the central element of the civil war in Bosnia and Herzegovina in the 1990s. The article aims to show the fatal consequences of the military operations that were conducted with the aim of the ethnic homogenization of the individual territories, and were rooted in the differences in the demographic development of the constituent peoples (the Serbs, Croatians, and Muslim Bosniaks) of Bosnia and Herzegovina before the outbreak of the conflict and the impact of this development on the transformation of the ethnic composition of the individual regions. After defining the terms ‘ethnic cleansing’ and ‘genocide’, the author analyses the character and extent of the violent local homogenization that led to the greatest refugee crisis in Europe since the end of the Second World War. On the basis of a summary of the individual stages of the ethnic cleansing during the war from 1992 to 1995, the author seeks to demonstrate that the civil war in Bosnia and Herzegovina at first erupted mainly in places that had, during the last two decades before the breakup of Yugoslavia, manifested the most striking changes in the ethnic representation of the constituent nations (chiefly the Eastern Orthodox Serbs and the Muslims). In the second part, the author focuses on analysing the strategic interests of the elites of the Serbs, Croats, and Bosniaks and the forms these interests took during the violent ethnic homogenization of the territory under their military control., Ondřej Žíla., and Obsahuje bibliografii
Biografii jednoho z nejvýznačnějších českých básníků dvacátého století Vladimíra Holana (1905-1980) z pera francouzského bohemisty překladatele, profesora pařížské Sorbonny Xaviera Galmiche, vydanou v původním znění pod názvem Vladimír Holan, le bibliothécaire de Dieu: Prague 1905-1980 (Paris, Institut d’études slaves 2009), hodnotí recenzent jako inspirativní a zdařilou. Autor se vydal nejen cestou syntetizující analýzy jeho díla a podrobné interpretace některých jeho textů, ale i rekonstrukce kontinuity jeho básnické dráhy v historickém kontextu. Nosný pilíř propojující tyto dvě roviny přitom našel v rozboru žánrových proměn Holanovy tvorby. Jeho společnská role podle něj oscilovala mezi polohami „básníka revolty“ a „básníka na cestě za spásou“. Za interpretačně odvážné, ale podnětné a vyargumentované považuje recenzent Galmichovo hodnocení Holana jako velkého barokního básníka moderní doby, který sice po určitou sdílel komunistické přesvědčení své generace, svým duchovním založením ale tíhl ke katolicitě., The book under review, originally published as Vladimír Holan, le bibliothécaire de Dieu: Prague 1905-1980 (Paris, Institut d’études slaves, 2009), is a biography of one of the most notable Czech poets of the twentieth century, Vladimír Holan (1905-1980). The author, Xavier Galmiche, is a French scholar of Czech language and literature, a translator, and a professor at the Sorbonne. The publication, the reviewer argues, is an inspiring success. According to him, the author has set out not only to provide a comprehensive analysis of Holan’s works and an in-depth interpretation of some of his writing, as well as a reconstruction of the continuity of his career as a poet in the historical context. These two levels are supported by an analysis of the changing genres of Holan’s work. His social role, according to the reviewer, oscillated between being a ‘poet of revolt’ and a ‘poet on the road to salvation’. According to the reviewer, Galmiche’s assessment of Holan as a great Baroque poet of modern times, who for a while shared the Communist convictions of his generation but was eventually drawn by his spiritual disposition to Roman Catholicism, is bold but inspiring and well-argued., [autor recenze] Jiří Křesťan., and Obsahuje bibliografii
Se vzpomínkami dlouholetého ředitele Moravské galerie v Brně Jiřího Hlušičky se dle autora zájemcům o dějiny města Brna dostává do rukou zajímavé svědectví o kulturním životě moravské metropole ve druhé polovině dvacátého století. Hlušička stál v čele této instituce téměř tři desítky let, od roku 1961, kdy se mu podařilo ji vytvořit osamostatněním obrazárny Moravského muzea v Brně a jejím spojením s Uměleckoprůmyslovým muzeem, až do roku 1989, kdy odešel do důchodu. Hlavně kolem tohoto působení se také soustřeďují jeho vzpomínky, mezi nimiž mohou zaujmout například črty význačných umělců, s nimiž se setkal. Autor jen lituje, že na okraji líčení zůstaly politické události a proměny atmosféry ve společnosti od padesátých do osmdesátých let., According to the reviewer, these memoirs of the long-serving director of the Moravian Gallery, in Brno, Jiří Hlušička (b. 1929), provide readers interested in the history of Brno with lively testimony about the arts scene in this city, the capital of Moravia, in the second half of the twentieth century. Hlušička was head of this institution for almost three decades, from 1961, when he succeed in creating it (by making the picture gallery of the Moravian Museum in Brno independent and then joining it to the Museum of Decorative Arts), until 1989, when he retired. And it is mainly on people, places, and events associated with this work that his memoirs are focused, including character sketches of important artists he had met. The reviewer regrets only that the political events and the changes in the atmosphere of society from the 1950s to the 1980s remain on the periphery of this account., [autor recenze] Jiří Pernes., and Obsahuje bibliografii
Portrét kanadského fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynález zobrazovacího polovodičového obvodu - CCD senzoru. and Rubrika: Nobelova cena za fyziku
The article draws attention to the new possibilities of the research into the genre and thematic composition of Czech printed production of the 16th century, which are going to be offered by the Knihověda.cz portal in future. This portal virtually merges two databases of the national retrospective bibliography - Knihopis and Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501-1800 [The Bibliography of Foreign-Language Printed Bohemica 1501-1800]. It examines the genre composition of both Czech- and foreign-language printed production of the 16th century, which comprises a total of more than 4,000 units, and monitors the gradual development of the genres established in previous periods and the occurrence of entirely new genres. The aim of the paper is not a detailed analysis of the selected period but rather a basic overview of the genres and an indication of new research possibilities., Andrea Jelínková., Obsahuje anglické resumé a dvě textové přílohy, and Obsahuje bibliografické odkazy