El personaje tipo del gracioso del teatro de Lope de Vega es uno de los personajes más estudiados del teatro de Siglo de Oro. No obstante, todavía no se ha prestado bastante atención a su función de consejero. Sus consejos a su amo, o a otros personajes nobles, no son solo una decoración cómica, sino que también influyen de manera esencial en la acción dramática, incluso en las tragedias. ¿Cómo puede un personaje de criado tener tanta importancia dramática en la era de mayor fortalecimiento de la monarquía absoluta? ¿Era Lope rebelde, como dicen algunos críticos, o conformista, como afirman otros? El libro ofrece respuestas a estas y otras preguntas relacionadas con la fascinante figura del donaire. ,The stock character of comic servant, the so called gracioso, from Lope de Vega’s drama, is one of the most studied characters of the Spanish Golden Age theatre. Until now, however, almost no attention has been paid to the fact that the gracioso is also an adviser to his master, or to other noble characters. His advice is not only a comic decoration, but often fundamentally affects the plot, even in tragedies. How is it possible that the character of servant gains such plot importance in the midst of a strong absolute monarchy? Was Lope a rebel, as some critics believe, or a conformist, as others claim? The book offers answers to these and other questions related to the fascinating character of gracioso. ,Typová postava komického sluhy, tzv. gracioso, jejíž podoba se ustálila v dramatické tvorbě Lopeho de Vegy, je jednou z nejzkoumanějších postav divadla španělského zlatého věku. Dosud byla ovšem jen malá pozornost věnována faktu, že gracioso zastává rovněž roli rádce svého pána i dalších postav z řad šlechty. Jeho rady přitom nejsou jen veselou komediální ozdobou, ale často také zásadně ovlivňují děj, a to i v tragicky laděných hrách. Jak je možné, že postava sluhy získává takovou dějovou důležitost uprostřed sílící absolutistické monarchie? Byl Lope rebel, jak se domnívají někteří kritici, nebo nenapravitelný konformista, jak tvrdí druzí? Odpovědi na tyto i další otázky související s fascinující postavou graciosa nabízí předkládaná publikace.
Kolektivní svazek Česká a slovenská poezie: slovo a mlčení je další z ediční série Brněnské texty k slovakistice, která vznikla roku 1998 v souvislosti se založením slovakistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Témata byla různá, směřovala však především k česko-slovenskému vztahu a jeho různým aspektům. Stranou nezůstávaly ani minuciózní sondy do prózy, poezie a třeba i konkrétních literárních směrů (postmodernismus) i do jazyka a jeho současných proměn. Tento svazek patří právě k tomuto typu. Poezie je zřetelně dominantním slovesným projevem v obou literaturách, i když jí zdatně, hlavně kvantitativně, ale i kvalitativně konkuruje – zejména od 20. století – próza.
Publikace se zabývá otázkou produktivity jednoho z děl staroegyptské literatury v kontextu literatury světové, Dialogu zoufalce a jeho duše, s cílem ustavení skupiny tvarově příbuzných děl a vystižení jejich podstaty v rovině výstavbové, stylisticko-poetologické, sémantické a žánrové. Přítomnost archetypálních prvků v Dialogu zoufalce a jeho duše se stala hlavním předpokladem výskytu podobně zaměřených textů i ve zcela odlišných geografických i kulturních podmínkách. Dialog zoufalce a jeho duše je chápán jako prototypický textový model, na jehož základě je – dle vymezených komparativních kritérií – určována míra tvarové příbuznosti s podobnými dialogickými texty vzniklými zejména v nejstarších světových literaturách a v literaturách středoevropského areálu. ,The publication is concerned with the productivity of one of the ancient Egyptian works, The Dispute of a man with his Ba, in the context of a worldwide literature in order to determine the group of works related in their form and to capture their essence on the construction, stylistic and poetological, semantic and genre planes. The presence of archetypal elements in the Dispute of a man with his Ba became a prerequisite for occurrence of other similarly focused texts even in totally different geographical and cultural conditions. The Dispute of a man with his Ba is perceived in the dissertation as an archetypal text model upon which the degree of the form affinity with similar dialogical texts created especially in the oldest worldwide literature and the literature of the Central European area is determined in line with the defined comparative criteria.