Ve střední Evropě (Česko, Maďarsko a Polsko) jsme zaznamenali 9 případů zajímavé adopce mláďat káně lesní (Buteo buteo) v hnízdech orlů mořských (Haliaeetus albicilla). Adoptovaná mláďata byla v dobré kondici, dospělí orli mořští se o ně starali a mláďata byla nakonec úspěšně vyvedena., Nine interesting cases of young Common Buzzards (Buteo buteo) adopted in nests of White-tailed Sea Eagle (Haliaeetus albicilla) in central Europe (Czech Republic, Poland and Hungary) are reviewed. The B. buteo nestlings adopted were in good condition, the adult H. albicilla fed and cared for them properly, and the young birds successfully fledged., and Ivan Literák, Jakub Mráz.
Článek podrobně popisuje autorovo neobvyklé setkání s kojoty (Canis latrans) v roce 2010 v kostarickém národním parku Braulio Carillio v části Sector Volcán Barva. Pořízené dokumentační fotografie umožnily analyzovat agresivní chování kojotů vůči člověku a jeho etologickou interpretaci na základě znalostí etologie psovitých šelem., In August 2010, the author visited Braulio Carrillo National Park in Costa Rica and approached three coyotes (Canis latrans). The article describes their attack, probably due to maternal aggression combined with fear-induced and territorial aggressions., and Ivan Literák.
Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
V ČR a Polsku se v posledním období významným zahraničněpolitickým i vnitropolitickým tématem stal záměr vlády USA umístit v těchto zemích některé komponenty budovaného amerického systému obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám, který by podle deklarovaného záměru měl chránit kontinentální území Spojených států před případným útokem prostřednictvím menšího počtu raket dlouhého doletu z tzv. „ničemných států“ (rogue states), jak je označuje americká administrativa. Vlády ČR a Polska byly v tomto směru nedávno oficiálně americkou stranou požádány diplomatickou nótou o jednání v této záležitosti. V případě Polska by se mělo jednat o odpalovací zařízení raket určených k ničení mezikontinentálních balistických střel, na českém území by pak měl být dislokován radar, jehož prostřednictvím protiraketový systém vyhledává nepřátelské střely a navádí na ně své rakety. Probíhající diskuse jak uvnitř obou oslovených středoevropských států, tak i na mezinárodním foru zřetelně ukazují, že jak konkrétní plán umístit základny antibalistické obrany v ČR a Polsku, tak zejména samotný záměr budovat byť i jen omezený systém strategické obrany tohoto druhu, představuje závažnou, značně citlivou a kontroverzní otázku s globálním dosahem. Pochopitelný a průběžně sílící zájem o věc projevují také obyvatelé obou zemí. A právě postojům české a polské veřejnosti k celému projektu, jejich aktuálnímu stavu a také možnému dalšímu vývoji se bude věnovat tento text., The text focuses on public opinion in Czech Republic and Poland relating to the plan of U.S. government to locate some parts of U.S. national missile defence in these countries. It describes and compares main shifts of developments of public attitudes in both countries to the project as well as to eventual referendum in this matter within the period up to the first half of 2007. The text shows main demographical, societal and political differences in both countries and discusses reasons and motives behind particular attitudes of Czech and Polish citizens., Jan Červenka., and Seznam literatury
Cílem Rortyho článku „Analytická a konverzační filosofie“ je nahrazení distinkce mezi analytickou a kontinentální filosofií rozlišením mezi filosofií analytickou a filosofií konverzační. Tím dojde při nahlížení rozdílu mezi oběma typy filosofie k odstranění geografického hlediska, které, ač samo o sobě poskytuje určitou možnost rozlišit jednotlivé typy filosofů, není dle Rortyho ve skutečnosti určující. Tento rozdíl spočívá především v odlišném náhledu filosofie na sebe samotnou, na smysl a cíle své práce. Spočívá v odpovědi na otázku, zda filosofie může něco poznávat takové, jaké to doopravdy je, či nikoli a zda se může vydat po cestě vědy, či by měla naopak vnímat sebe sama spíše jako konverzaci a rozvíjení kulturního uvažování., The aim of Rorty’s article Analytic and conversational philosophy is to replace the distinction between analytic and continental philosophy with a distinction between analytic and conversational philosophy. This is achieved through a perception of the difference between the two types of philosophy that rejects the geographical viewpoint which, though it may provide a certain possibility of distinguishing the specific types of philosophy, is not in Rorty’s view really decisive. The difference consists above all in the distinctive view of philosophy of itself, and of the sense and aim of its endeavour. It consists in the response to the question of whether philosophy can or cannot know something as it really is; whether it can follow the path of science; or whether it should rather perceive itself as a conversation and an opening up of cultural reflection., and Richard Rorty.
Mnoho vědeckých jmen ptáků je odvozeno od antických mýtických jmen. Důvodem je mimo jiné to, že bohové za trest nebo z dalších příčin proměňovali mýtické postavy v ptáky. Příklady uvádí druhý díl seriálu., Many scientific names of birds are derived from ancient Greek and Roman mythical names. One of the reasons is that gods used to turn mythical characters into birds as a punishment or for other causes. The examples are given in the second part of the series., and Tomáš Pavlík.
Mytogenní vědecká jména plazů často pocházejí od antických nestvůr a podsvětních bytostí. U obojživelníků se setkáváme s vodními božstvy a nymfami. Názvy ryb bývají odvozeny na jedné straně od mýtických oblud, na straně druhé pak od krasavic a krasavců., Mythical scientific names of reptiles are often inspired by ancient monsters and underworld beings. Among amphibians we can meet water gods and goddesses, and nymphs. The names of fishes are frequently derived either from mythic monsters or from beauties and heroes., and Tomáš Pavlík.