Omezení reklamy na tabákové výrobky je považováno za efektivní opatření pro snížení prevalence kouření v populaci. Tato reklama ovlivňuje děti a mladistvé, kteří jsou na ni citlivější než dospělí. Bez ohledu na propagovanou značku vedou marketingové aktivity výrobců ke zvyšování povědomí o kouření mezi nezletilými a ke zvýšení rizika nástupu kouření. I když v mnoha zemích, včetně České republiky, došlo k výraznému omezení reklamy na tabákové výrobky, stále dochází k propagaci v místě prodeje a také pomocí grafického zpracování obalů. Významné jsou také produkty cílené na ženy a dívky. Naopak omezování propagace tabákových výrobků, omezení míst prodeje, jednotné balení cigaret a zejména úplný plošný zákaz reklam snižují počet náctiletých, kteří začnou kouřit., Restriction of tobacco advertising is an effective strategy to decrease smoking prevalence. Marketing of tobacco products influences smoking rates among children and adolescents, and several studies have shown that youth are more sensitive to tobacco advertising than adults. Tobacco advertising of any form increases the awareness of smoking among children and increases the risk of smoking onset, regardless of the brand advertised. Many countries, including the Czech Republic, restricted tobacco advertising, however, advertising at point of sale and promotion through cigarette package design is still permitted. Important are marketing campaigns targeted at girls and women. On the other hand, restriction of tobacco advertising, especially a total ban of tobacco advertising and plain packaging, leads to a decrease in smoking prevalence among minors., Jarmila Kučerová, and Literatura
Druhá část dvoudílného článku je věnována syntéze poznatků, které jsou relevantní z pohledu zkoumání vlivu výzkumu v oblasti public health na tvorbu a realizace zdravotní politiky. V textu jsou představeny nejvýznamnější výzkumné instituce, které v dané oblasti působí, včetně jejich klasifikace podle organizační formy. Dále je představen a analyzován příklad mutidisciplinárního centra, který by mohl být inspirativní z hlediska praxe ČR. V závěru je diskutován vztah aktérů a využití poznatků public health v praxi tvorby a realizace politiky zdraví veřejnosti., The second part of the paper is deals with the synthesis of relevant knowledge in the field of health system research utilization in policy-making. The text summaries most relevant public health research institutions, including their classification according to legal status. The attention is paid also to the analysis of the multidisciplinary public health research centre that could be interested as a good practice example for the situation in the Czech Republic. In the last part deals with the value oriented discussion of the public health research utilization in the health policy-making process., Miroslav Barták, and Lit.: 18
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13
Zpráva byla zpracována jako výstup projektu, který proběhl na základě Dvouleté smlouvy o spolupráci BCA 04-05 mezi MZČR a WHO k Prioritě č. 5: Rozvoj systému zdravotnictví s důrazem na řízení lidských zdrojů pro zdravotnictví a přístup ohrožených skupin k zdravotní péči. Zpráva se zaměřuje na zmapování nejdůležitější zdravotních potřeb a rizik existujících ve vulnerabilních sociálních skupinách s cílem přinést rámcová doporučení pro zdravotní a sociální politiku ČR. Vulnerabilní skupiny jsou definovány jako skupiny osob vystavené zvýšenému riziku, v našem případě zejména riziku onemocnění TBC a jinými infekčními chorobami. Zpráva, která se zabývá zdravotními potřebami sociálně slabých skupin, zejména bezdomovců, problematických uživatelů drog, migrantů a romských komunit, čerpala zejména z národních programů a zpráv, a také z nepublikovaných materiálů Národní jednotky pro dohled nad tuberkulózou. Přináší též přehled metod, které tato jednotka užívá při identifikaci zdrojů infekčních onemocnění. Chudoba a nízké vzdělání představují podle nejrůznějších epidemiologických studií nejdůležitější sociální determinantu zdraví. V důsledku nepříznivých sociálních i materiálních podmínek žijí příslušníci deprivovaných sociálních skupin kratší dobu, mají vyšší úmrtnost a jsou častěji nemocní než lidé s vysokými příjmy, kvalitním vzděláním a dobře sociálně začlenění. Nedostatečné dodržování hygienických zásad, problematická výživa, konzumace legálních i nelegálních drog a rizikové sexuální chování, tedy celkově nezdravý způsob života, přinášejí nejrůznější zdravotní problémy, mj. též závažná infekční onemocnění, která představují riziko také pro veřejné zdraví. Včasná identifikace nemocných jedinců, rizikového chování a rizikových životních podmínek, spolu s reálnou dostupností zdravotní a sociální péče, se musí stát součástí zdravotní a sociální politiky., The Report presents a result of the project realised in the frame of the Biennial Collaborative Agreement BCA 04-05 between the Ministry of Health of the Czech Republic and the Regional Office for Europe of the WHO. The Report maps the most important health needs and health risks of vulnerable social groups. The aim is to bring recommendations for health and social policy of the CR. Vulnerable groups are defined as groups threatened by higher health risks, in this case first of all by the risk of TBC and other infectious diseases. The health needs of socially deprived groups like homeless people, drug abusers, migrants and Roma communities are discussed. The information was taken mainly from the National Reports and Programmes, as well as from the research reports and unpublished resources of the National Unit for the TBC Control. The methods used by this Unit to identify the source of infection are also mentioned. Poverty and low education represent the most important social determinants of health according many epidemiological studies. Due to unfavourable social and material conditions the members of the deprived social groups live shorter, have higher mortality and are more often ill compared to people with higher income, good education and well socially integrated. Various health problems including serious infectious diseases, representing high risk also from the public-health point of view, are caused by insufficient hygiene, disputable nutrition, legal and illegal drug consumption and risky sexual behaviour, generally by the whole way of life of the members of the vulnerable social groups. Early identification of ill individuals, risky behaviours and risky life conditions, together with assurance of accessibility of the health and social care, must become the part of the health and social policy., Hana Janečková, and Lit.: 33