Na podzim roku 2018 odvysílala Česká televize na ČT2 unikátní desetidílný seriál Génius: Einstein, věnovaný životu a dílu asi nejslavnějšího fyzika všech dob. Každý pátek od září do listopadu mezi 20. a 21. hodinou tak měl každý možnost chronologicky sledovat celý Einsteinův pozoruhodný osud, často dramatický v osobní, vědecké i celospolečenské rovině. Na jeho pozadí tvořil své objevy, z nichž mnohé byly hodny Nobelových cen a doslova změnily historii (vzpomeňme jeho podíl na vzniku kvantové teorie, formulování speciální i obecné relativity či pozemský i kosmický dosah jeho rovnice E = mc2). To vše bylo nyní bravurně zachyceno v HD kvalitě, precizní dobové výpravě, s hvězdným hereckým obsazením postav. Co více si může přát fyzik, jemuž není lhostejná historie ani obraz, jaký má jeho obor mezi ostatními lidmi! Seriálem Génius dostal možnost sdílet „to nejlepší z dějin fyziky“ se svými rodinami, přáteli nefyziky, se všemi ostatními. Nám, autorům tohoto článku, však bylo řízením osudu dopřáno více. Dostali jsme šanci aktivně se podílet na tvorbě takového výjimečného díla., Between summer 2016 and spring 2017, a unique project Genius: Einstein, devoted to the fascinating and dramatic life of the most famous physicist, was filmed in Prague and other Czech locations. The authors of this article actively contributed to this film saga by becoming its "on stage" science advisors. They designed the content of almost 100 blackboards and papers with physical and mathematical formulas, texts and schemes, which appeared throughout all ten episodes of the series. The article describes how these materials were created and explains the relevant historical background of the 20th-century physics. Some stories "behind the scenes" are also described from the author's personal perspective., Jiří Podolský, Pavel Cejnar., and Obsahuje bibliografické odkazy
Motto: "Pevnolátkové osvětlování je dnes tam, kde byl Internet v 80. letech. Stejně jako jsme tehdy nemohli předpovědět, jaký bude Internet, dnes, o 30 let později, nedokážeme předvídat, co všechno se stane se světelnou technikou a osvětlováním v příštích dekádách. Víme jen, že to bude úžasné a krásné." Roland Haitz, During its long evolution, techniques for artificial lighting used four main principles: combustion, incandescence, gas discharge and luminescence. The injection electroluminescence (taking place in light-emitting diodes, LED) is probably the most efficient way of converting electricity into light. In this paper we describe the main advantages and disadvantages of LED based light sources, as well as some topics of current research such as laser based light sources. Finally, the possible health effects of artificial lighting are briefly discussed., Jan Valenta, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Článek uvádí stručný přehled mechanismů působení neionizujícího elektromagnetického pole s frekvencí nižší než 300 GHz na člověka, příslušná zdravotní rizika a stanovené expoziční limity. Kromě vědecky zjištěných vlivů - ohřevu těla a dráždění nervové tkáně - jsou uvedeny i některé často diskutované hypotézy o existenci účinků velmi slabých polí, přičemž je ukázána jejich fyzikální neodůvodněnost., This paper presents a short review of interaction mechanisms of non-ionizing electromagnetic fields with frequency below 300 GHz with humans, corresponding health risks and set exposure limits. The science based mechanisms - body heating and stimulation of nervous system - are explained, along with some often discussed, but physically untenable, hypotheses on existence of low intensity field effects., Luděk Pekárek, Lukáš Jelínek., and Obsahuje bibliografii
Článek představuje elektronovou mikroskopii jako vhodný zdroj inspirace při výuce fyziky na střední škole. Na konkrétních příkladech vysvětluje základní fyzikální principy těchto (složitých) přístrojů. V současnosti se elektronová mikroskopie rychle rozvíjí a její zařazení do učebnic fyziky je dle autorů článku velmi žádoucí., This article presents electron microscopy as a suitable source of inspiration for teaching physics at secondary school. We use examples to explain the basic physical principles of these sophisticated devices. Today, electron microscopy is developing rapidly, and its inclusion in physics textbooks is highly desirable., and Petr Vencelides, Jana Jurmanová.
The article presents electron microscopy as a suitable source of inspiration for teaching physics at secondary school. Some specific examples explain the basic physical principles of these (sophisticated) devices. Today, electron microscopy is developing rapidly, and its inclusion in physics textbooks is highly desirable., Petr Vencelides, Jana Jurmanová., and Obsahuje bibliografické odkazy
O tom jak se rodily první přístupy k udržení horkého fúzního plazmatu pomocí silných elektrických a magnetických polí., Through his whole scientific career, carried out mainly at FTI Kharkov in the Soviet Union, O. A. Lavrentev (1926-2011) studied thermonuclear plasma confinement. Initially an electrostatic confinement and later a magnetic electrostatic plasma confinement was proposed by him. However, he did not describe the transition from the first to the second type of confinement, e. g., from the spherical concentric purely electrostatic trap to the magnetic trap formed by spindle cusp fields with its slits plugged by electrostatic fields, which represents the simplest type of an electromagnetic trap. This article offers a hypothesis of how O. A. Lavrentev transformed the earlier concept into the later one., Milan Řípa, Miroslav Šos., and Obsahuje bibliografii
Zatiaľ' čo jadrové skúšky spôsobili globálnu rádioaktívnu kontamináciu, Černobyľská havária (1986) mala dopad predovšetkým na európske krajiny a Fukušimská havária (2011) predovšetkým na Japonsko, aj keď uvoľnené rádionuklidy bolo možné sledovať v malých koncentráciách na všetkých kontinentoch ako aj vo svetových oceánoch a moriach. Havária Fukušimskej jadrovej elektrárne spôsobila v porovnaní s Černobyľskou haváriou (1986) približne 10-násobne nižší únik 131I a päťnásobne nižší únik 137Cs do životného prostredia. Radiačné dávky obyvateľstva nepresiahli v Japonsku 25 mSv/rok a v Európe boli rádovo 1 µSv/rok., Historical atmospheric tests of nuclear weapons have had a global impact on the radioactive contamination of the environment. Recent accidents at Chernobyl (1986) and Fukushima (2011) have had an impact on Europe and Japan, respectively, in addition small concentrations of radionuclides released from Fukushima have been registered on all continents as well as in oceans and seas. When compared with the Chernobyl accident, the Fukushima accident resulted in about a 10 fold increase in the release of 131I but a 3 fold decrease in the release of 137Cs to the environment. Following the Fukushima accident radiation doses did not exceed 25 mSv/year in Japan, whilst following the Chernobyl accident they were in the order of 1 µSv/year in Europe., Pavel P. Povinec., and Obsahuje bibliografii
This paper focuses on Ernst Mach's contributions to teaching on the one side and technology-oriented research on the other side. The first part sums up Mach's views concerning the role of natural sciences and humanities within the curriculum and, in particular, culture in general. The second part deals with Mach's contribution to applied sciences and technology, mentioning some of his most original inventions in that field., Emilie Těšínská, Ivan Landa, Jiří Drahoš., and Obsahuje bibliografii
Polární záře jsou konečným důsledkem řetězce událostí souvisících se sluneční aktivitou. Nabité částice se od Slunce šíří jako součást slunečního větru meziplanetárním prostorem. Malá část z nich je zachycena magnetosférami planet a některé z nich magnetosférou naší Země. Zejména elektrony pak interagují s horními vrstvami atmosféry a excitované atomy či molekuly kyslíku a dusíku způsobují při deexcitaci překrásné nebeské divadlo - polární záři. V článku jsou vysvětleny makroskopické a mikroskopické mechanismy vzniku polárních září včetně historie jejich výzkumu. Stručně jsou shrnuty výsledky expedice Aurora 2002 pořádané katedrou fyziky FEL ČVUT a sdružením Aldebaran Group for Astrophysics. Diskutovány jsou naše zkušenosti s fotografováním a pozorováním polárních září., Jakub Rozehnal, Petr Kulhánek., and Obsahuje bibliografii